Ing. Martin Děrgel - strana 7

Jsme zapsaný ústav, pořádáme divadelní představení. Většina umělců jsou hostující cizinci. Někteří mají živnost a fakturují nám své umělecké služby a jiní pracují na základě smlouvy o ztvárnění nějaké divadelní role (nikdo není zaměstnaný). Je nutné u těchto honorářů srážet daň? Musí mi doložit certifikát o daňové residenci, abych věděla, jakou smlouvu o zamezení dvojího zdanění použít, nebo stačí, že mi sdělí, jaké země je rezident? Vím, že pokud budu muset srážet daň, tak se musím podívat do smlouvy o zamezení dvojího zdanění, jaké procento je tam povoleno srazit. Musí se takto sražená daň oznamovat v průběhu roku na finanční úřad? 

Sportovci ze Slovenska vyplatí společnost odměnu za výkon, přičemž mu však srazí 15% jako srážkovou daň, kterou odvede na finanční úřad. Podává se spolu s odvedenou srážkovou daní nějaký formulář na FÚ? Kdyby to byl tuzemský daňový nerezident, který není občanem jiného státu EU, mám za to, že se podává Hlášení plátce daně o provedení srážky zajištění daně ze zdanitelných příjmů, ale nevím, jak to je u tuzemského daňového nerezidenta, který je občanem z jiného státu EU. Promítá se výše uvedená srážková daň do podávaného vyúčtování daně vybírané srážkou?

1) České organizační složce slovenského zřizovatele je poskytnuta služba plátcem DPH v ČR (nikoliv pronájem nebo poskytnutí licence) – služba je částečně / zcela využitá zřizovatelem, přefakturováno interní fakturou – tzn. pouze z hlediska nákladů na organizační složkou na zřizovatele, bez vlivu na DPH. Je to správně? 2) Této organizační složce je pronajat dlouhodobý majetek (speciální skenery, IT technika) – některý majetek v pronájmu je využit zřizovatelem – je nutné vykázat přemístění majetku z hlediska DPH a v jaké ceně? Pokud by byla smlouva Pronajímatel vs. Zřizovatel podléhala by transakce srážkové dani – platby pronájmu z SK, jak tomu bude ale v tomto případě? Nebo stačí interně přefakturovat náklady org složka - vs. zřizovatel? 3) Pokud by byla v ČR poskytnuta licence této organizační složce a tato licence by byla částečně využitá i zřizovatelem. Jak by to bylo se srážkovou daní? Jak s DPH? 4) Pokud by byla pro tuto organizační složku poskytnuta služba práce na nemovitostech v ČR a částečně i pro zřizovatele na Slovensku – je nutné nechat fakturu rozdělit – a poskytovatel se musí registrovat v SR - místo zdanitelného plnění? 

Společnost poskytla dodavateli zálohu na DHM. Dodavatel dosud nedodal všechny smluvní položky DHM a došlo k zahájení insolvenčního řízení (podána přihláška pohledávky a zaúčtována daňově neuznatelná OP ve výši 100%) a následně ke konkursu na majetek dlužníka. Společnost má v areálu nějaké množství dodavatelem dovezeného, ale nevyfakturovaného DHM. Očekává se, že dojde k usnesení o zrušení konkursu po skončení zpeněžování a předložení konečné zprávy (k uspokojení pohledávky Společnosti nedošlo). V tomto kontextu lze předpokládat, že dovezený a nevyfakturovaný DHM zůstane ve vlastnictví Společnosti. Jak Společnost musí zacházet s takto nevyfakturovaným DHM? Dá se započíst se zůstatkem poskytnuté zálohy v hodnotě smluvní ceny a zaúčtovat DHM na účet 042, nebo musíme zacházet s tímto DHM jako s inventarizačním přebytkem?

Jeden ze společníků slovenské s. r. o. (FO z ČR) se rozhodl prodat svůj podíl ve společnosti české s. r. o. Jak tato transakce proběhne účetně i daňově z pohledu zúčastněných stran?

České pojmenování není tak výstižné jako slovenské – nehnuťelnosť, nebo anglické – immovable assets. „Nemovitost“ méně zjevně vyjadřuje stěžejní charakteristiku těchto věcí hmotné, dokonce velmi hmotné povahy – že je nelze přemisťovat, pomineme-li zázraky moderní techniky umožňující přesouvání kostelů nebo nechtěně přemístění staveb povodní, vichřicí… Protože si hotovou nemovitost – přesněji nemovitou věc – nelze jednoduše koupit v obchodě a odnést na svůj pozemek a současně bývají velmi drahé, jsou přímo předurčeny k nájmu. To je právní institut umožňující nemovitou věc, nebo jen její vymezenou část, využívat pro potřeby osobě, která ji nevlastní (nájemci), a to za poměrně malý peníz (nájemné) ve srovnání s její tržní hodnotou. Je nasnadě, že s nájmem nemovitostí je spojena pestrá paleta účetních i daňových témat, na která proto spíše jen mrkneme…

V odpovědi na dotaz Prodej akcií mateřské společnosti zaměstnancům dceřiné společnosti z 3. 6. 2021 je uvedeno: „Pokud však akcie bude vyplácet matka přímo zaměstnancům dceřiné společnosti, tento postup není správný. Matka se stane plátcem a zdaní daný rozdíl mezi zvýhodněnou cenou a cenou obvyklou. Jelikož zaměstnanec nemůže podepsat dvě prohlášení v jednom měsíci, nebude mít nárok na žádné slevy, a tak se vypočte zálohová daň, která bude již konečnou daňovou povinností. Příjem nebude taktéž podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění." Z jakého důvodu a na základě jakého zákonného ustanovení nebude příjem podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění?

Jednatel s. r. o., které je plátcem DPH, chce s ohledem na cenu PHM jezdit nakupovat benzín do osobního vozu do Polska, jelikož to tam nemá daleko. Řidič vždy bude mít paragon o tankování ve zlotých. 1) Jak to bude z pohledu DPH - předpokládám, že se nebude dělat na tyto doklady reverse Charge? 2) Kurz pro přepočet si s. r. o. může stanovit denní nebo pevný dle ČNB? 3) když pojede jednatel tankovat do Polska, tak si musí udělat cestovní příkaz a následně jej vyúčtovat? 4) Bude tato cesta považována jako daňový náklad pro s. r. o., když jede natankovat levnější benzín? 5) Bude celý doklad z tohoto tankování po přepočtu kurzem daňově uznatelným výdajem? 

Je to již téměř 2 000 let, co římský senátor, právník a věhlasný řečník Publius Cornelius Tacitus vyřkl velkou pravdu „Čím horší je stát, tím více má zákonů“. Kdyby žil dnes a v České republice, asi by trpce dodal „a častěji je mění“. V nespočetné záplavě právních předpisů jistě patří do top desítky zákony o DPH a stavební. První kvůli zajištění stěžejních příjmů pro chod státu (cca 20 %) a druhý coby největší brzda výstavby, stavaři příhodně nazýván proti-stavební zákon. Od 1. 7. 2023 měl být účinný nový stavební zákon a nepřímo novelizovat DPH hlavně ohledně dodání nemovitých věcí. Nestalo se tak. V předvečer dne D došlo k novelizaci, která, samozřejmě kromě celé řady jiných změn, tuto „radostnou“ událost odložila o půl roku na 1. 1. 2024.

Absolvent s čerstvě ukončeným VŠ vzděláním bude zaměstnancem ve Švýcarsku na základě pracovní smlouvy na dobu delší více než 6 měsíců. Zároveň je jedním z jednatelů ve společnosti s ručením omezeným v České republice. Jaké povinnosti bude mít z hlediska daňového přiznání, bude za rok 2023 podávat daňové přiznání ve Švýcarsku, nebo pouze v České republice a je povinen si platit zdravotní a sociální pojištění přímo ve Švýcarsku? Trvalý pobyt má v ČR.

Pan X je zaměstnán u firmy A na hlavní pracovní poměr a u firmy B na DPP do 10 000 Kč. Firmy mají stejného společníka. Pan X má uzavřenou smlouvu s pojišťovnou na životní pojištění, na které je uvedeno, že na životní pojištění bude přispívat firma A. Na účet pojišťovny ale posílají příspěvek obě firmy. 1) Jsou v tomto případě daňově uznatelné příspěvky v obou firmách, i když by dle smouvy s pojišťovnou měla přispívat pouze firma A? Příspěvky v každé firmě nedosahují částku 50 000 Kč/rok? 2) Pokud je příspěvek daňově uznatelný i ve firmě B, stačí vyplácení příspěvku zakotvit pouze ve vnitřní směrnici?

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ“) zpravidla nevedou pracné účetnictví, ale daleko snazší daňovou evidenci upravenou pěti odstavci § 7b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Tato je postavena na „hotovostním principu“, kdy příjmy a výdaje ovlivní základ daně při úhradě, až na výjimky, jako je odpisovaný hmotný majetek a finanční leasing. Řada živnostníků však podceňuje nenápadnou a obecně vymezenou povinnost evidovat také „údaje o majetku“. Často si neuvědomují, že to vyžaduje mj. průběžnou a průkaznou evidenci zásob: jednotkové ocenění, příjemky, výdejky, inventura… tak netrápí jen účetní jednotky, ale pro mnohé překvapivě i OSVČ s daňovou evidenci. A když pečlivá skladová evidence chybí, nejde o banalitu, kterou berní úředník přejde mávnutím ruky. Nedostatky skladové administrativy mohou vést ke zpochybnění celé daňové evidence, čímž padá možnost uplatnění v ní evidovaných výdajů, což je hodně zlé, protože správce daně může stanovit daň tzv. dle pomůcek, které si opatří.

Jsem registrován na platformě viagogo - online burza vstupenek. Tuto platformu využívám k prodeji vstupenek na různé sportovní a kulturní akce konané v rámci ČR, EU ale i mimo země EU. Kupujícím může být kdokoli z ČR, EU nebo mimo země UE. Podle obchodních podmínek uskutečněné transakce probíhají mezi kupujícími a prodávajícími. Po prodeji vstupenek účtuje společnost pouze manipulační poplatek. Cenu vstupenek stanovuji podle zájmu, jsou tedy často vyšší než ceny původních vstupenek. Podléhá takovýto prodej/přeprodej DPH u nás nebo v EU? Musím mít k této činnosti živnostenský list, nebo mohu zdaňovat v rámci § 10 ZDP?

Fyzická osoba (FO) prodala 100 % akcií společnosti XY s. r. o. PO. Byla domluvena kupní cena akcií v několika splátkách, které již byly uhrazeny. Ve smlouvě o převodu akcií bylo ujednání, že v případě prodeje (či jiného zpeněžení) nějaké z vyjmenovaných starších pohledávek, náleží FO 50 % z této částky. Jak by měla PO (nový vlastník) účtovat o této částce, kterou bude vyplácet posléze FO? Dle mého názoru se již o kupní cenu nejedná, a tudíž by se neměla zvyšovat cena podílu. Lze zaúčtovat jednorázově daňově do nákladů? Existuje možnost, jak převést tento závazek na dceřinou společnost XY s. r. o. – tedy že by výše zmíněných 50 % zaplatila dceřiná společnost místo mateřské společnosti a byl by to daňově účinný náklad?

Je právnická osoba povinna podat daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob po splnění reorganizačního plánu? V § 244 DŘ je v § 3 uvedeno, že ke dni předložení konečné zprávy je daňový subjekt povinen zpracovat řádné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno, a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu. Nejedná se však pouze o případ, kdy jde o konkurz? Dle § 17 zákona o účetnictví je zřejmé, že je potřeba ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu uzavřít knihy. Ale jde mi o daňové přiznání, když subjekt bude v podnikání pokračovat dále. 

Fyzická osoba má pohledávku za nesplacenou část kupní ceny za prodej podílu v s. r. o. - prodej se uskutečnil po uplynutí časového testu. Tuto nesplacenou část (vysoce překračuje limit 5 milionů Kč a očekává se postupné splácení) vloží do svěřenského fondu (obmyšlené jsou děti). Podléhá tento vklad u zakladatele hlášení o bezúplatném příjmu? Musí svěřenský fond vyžadovat úrok z prodlení?

Kdo by neznal finanční leasing? Tento způsob dlouhodobého pořízení dražších movitých věcí – hlavně automobilů a výrobních zařízení – je už zcela běžně zvažovanou alternativou koupě na splátky nebo úvěr. Mezi malými i velkými podnikateli jsou dobře známá rovněž jeho dvě hlavní daňová specifika: 1. daňovým výdajem uživatele (příjemce leasingu) je vždy rovnoměrně rozpočítaná celková úplata, bez ohledu na režim dílčích plateb, a to i v případě neúčtujících fyzických osob, 2. že z hlediska DPH nejde o poskytnutí služby, ale o dodání zboží podléhající DPH z celé úplaty ihned na počátku. Naproti tomu pochybnosti a nejasnosti v praxi zpravidla provází případné předčasné ukončení smlouvy o finančním leasingu, ať už z důvodů subjektivních, nebo objektivních…

Společnost by chtěla vypořádat společníka ve formě 1/4 spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Na nemovitost bude zpracován odhad. Stanovila by se výše vypořádacího podílu a provedl výpočet srážkové daně. Zaúčtoval by se „prodej“ 1/4 nemovitosti ( cena dle posudku) a vyřazení 1/4 nemovitosti. Poté by se provedl zápočet z titulu vypořádacího podílu a pohledávky z titulu prodeje majetku. Je tento postup správný? Jaká smlouva by se měla doložit na katastr nemovitostí? V případě, že bude společník - fyzická osoba chtít svůj podíl obratem na nemovitosti prodat, jakou hodnotu může uplatnit jako nabývací cenu nemovitosti?

Fyzická osoba, daňový rezident České republiky, je zakladatelem společnosti v SAE, plánuje pobírat jako ředitel a) pravidelnou odměnu a b) dividendy (podíl na zisku). Je nějaký rozdíl mezi zdaněním odměny jednatele a mzdy? Jaká výše daní bude v České republice z výše uvedených příjmů splatná podle současné legislativy a s ohledem na aplikaci SZDZ mezi ČR a SAE? Bude mít fyzická osoba dodatečné povinnosti v ČR s ohledem na CFC pravidla?

Vstupní cena je speciální způsob daňového ocenění (dlouhodobého) hmotného majetku sloužící hlavně jako základna pro výpočet daňových odpisů. Praktikovi by se mohlo zdát nadbytečné, zavádět speciální ocenění majetku dlouhodobé spotřeby čistě pro účely daní z příjmů. Proč jednoduše nevyužít osvědčené a známé účetní ocenění pořizovací cenou, vlastními náklady, případně reprodukční pořizovací cenou? Důvodem je reálná obava zneužití příliš liberálních pravidel účetního oceňování, která vždy neodpovídají spravedlnosti v daňovém pojetí. Největší rozdíly provází nepeněžité vklady, zatímco účetně se oceňují obvykle aktuální znaleckou hodnotou, tak pro daňové účely je stěžejní zabránit duplicitnímu uplatnění výdajů a odpisovat pouze reálně vynaložené výdaje.