Ing. Martin Děrgel - strana 6

Uzavřeli jsme smlouvu o výpůjčce stroje – obchodní partner má sídlo ve Švýcarsku, stroj nám půjčil a zajistil na své náklady dopravu do ČR. Za poskytnutí stroje nebudeme nic platit. Jaké máme povinnosti z hlediska daní - tj. DPH, srážková daň apod.?

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci Finanční správy ČR, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2023 .

Stavební firma pracovala jako subdodavatel na jedné velké stavbě. Zodpovídala, za bezpečnost lešení. Bohužel se stal úraz, kdy pracovník jiné firmy z lešení spadl. U soudu byl odsouzen stavbyvedoucí stavební firmy a také samotná stavební firma pro těžké ublížení na zdraví. Podle rozsudku je stavební firma povinna uhradit náklady řízení, náklady na léčení a také nemajetkovou újmu poškozenému. Poškozený není zaměstnancem. Částky se musí platit na zdravotní pojišťovnu, soudu i sociálce. Jedná se v součtu o docela velkou sumu cca 2 miliony. Budou tyto částky nedaňově účinné? Jakým způsobem se to účtuje? Firma se také rozhodla, že peněžní pokuty za stavbyvedoucího uhradí sama. Je to možné?

Právnická osoba, s. r. o., plátce daně, poskytla na základě smlouvy o dílo službu a vystavila fakturu splatnou ve druhém pololetí roku 2018. K nezaplacené pohledávce vytvořila v průběhu let 2020 a 2021 zákonnou opravnou položku podle § 8a zákona o rezervách. K 31. 12. 2021 byla opravná položka ve výši 100 %. K promlčení pohledávky nedošlo, protože dlužník uznal svůj závazek formou notářského zápisu. V květnu 2023 bylo vydáno soudní rozhodnutí o úpadku dlužníka a věřitelé byli vyzváni k přihlášení svých pohledávek. S.r.o. pohledávky ve lhůtě přihlásila. Následně dostala od insolvenčního správce vyrozumění, kdy na základě přezkumného řízení byly pohledávky popřeny. S. r. o. zvažuje, zda se bude soudně domáhat uznání pohledávek. Jaké budou dopady v případě, když nebude pokračovat v soudním řízení o uznání pohledávek a smíří se s jejich popřením? 1) Účetnictví a daň z příjmů V roce 2023 odepíše pohledávky (MD: 546 / DAL: 311) a k tomu zruší zákonnou opravnou položku (MD: 391 / DAL: 558). Dopad do účetní výsledku hospodaření bude nulový, stejně jako do základu daně. Neboť odpis pohledávky je podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP daňově účinný do výše zrušené opravné položky. Je to správně? Četl jsem, že existuje stanovisko MF (nebo GFŘ), které říká že u popření pohledávky insolvenčním správcem je třeba se vrátit zpětně do minulých období a formou dodatečných přiznání zrušit původní výnosy a tvořené zákonné opravné položky. Ale co když je dotčené zdaňovací období prekludované? 2) DPH Existuje nějaká možnost, jak získat zpět odvedenou daň z popřených pohledávek?

Klient zvažuje přesun svého e-shopu se zbožím na dubajskou entitu s tím, že sklady jsou stále umístěny v České republice. Zaměstnanci také. A odesíláme z ČR aktuálně i na Slovensko (registrace OSS). Je klient schopen přesunout celou svou daňovou povinnost (řeší daň z příjmu) do Dubaje? Víme, že dubajská entita v ČR bude muset být registrována.

S naším odběratelem na Slovensku jsme uzavřeli tzv. podlicenční smlouvu. Bude tedy uplatňovat srážkovou daň tak, že nám neuhradí plnou hodnotu námi vystavené faktury. Zřejmě od jeho finančního úřadu obdržíme potvrzení, že se tak stalo. Jaký je účetní a daňový postup na naší straně, touto situací vyvolaný?

Společnosti byla povolena reorganizace a splnila reorganizační plán. Nyní odpisuje zbytek závazků. Jedná se mj. i o cizoměnové závazky. Musí se tyto závazky ke dni odpisu závazku přecenit aktuálním kurzem (čímž vzniknou buď nákladové, nebo výnosové kurzové rozdíly) a poté odepsat část závazků do nedaňových výnosů? K jakému dni dojde k odpisu závazků při splnění reorganizačního plánu? 

1. Český lékař, neplátce, se účastní akreditovaného vzdělávacího programu (kurz první pomoci), pořádaného v ČR firmou z EU (osoba povinná k dani ze Slovenska). Dle informace pořádající firmy se český lékař nemusí stát identifikovanou osobou, neboť vzdělávání související s profesí je osvobozenou službou. Není tedy pravda, že pokud je místo plnění v tuzemsku (vzdělávací akce, §10b ZDPH), tak by se měl stát IO? 2. Český lékař, neplátce, se účastní stomatologického kongresu, pořádaného v ČR firmou ze třetí země (osoba povinná k dani z Arabských Emirátů). Musí se český lékař přijetím služby (registrace a účast na kongresu) stát identifikovanou osobou ?

Pro čtenáře předesílám, že tohle je velmi obsáhlé téma pro tlustou knihu, takže v tomto útlém článku pouze nahlédneme pod pokličku. Co tam uvidíme? Nahlédneme do pozemků, staveb, bytů a dalších nemovitých věcí unášených spletitými vířícími paragrafy do všech směrů. Na povrchu jsou zdánlivě nejlehčí kousky, které stačí jen zdanit a vybrat správnou sazbu daně. Speciální podmínky osvobození od DPH tíží zejména starší kusy nemovitostí. Věnovat se budeme také opomíjeným dodáním překvapivě nepodléhajícím univerzálnímu typu daně.

Máme v plánu provést dopřednou fúzi, kdy rozhodný den nastane 1. 1. 2024 (zdaňovací období je kalednářní rok). V člancích zabývajících se přeměnami je uvedeno, že u těchto fúzí s rozhodným dnem k 1. 1. je lhůta pro podání přiznání stanovena klasicky dle § 136 daňového řádu – tedy 3 až 6 měsíců. Nevím však proč neaplikovat § 240a potažmo § 245 daňového řádu i na daň z příjmu PO. Díky jakému ustanovení je případně možné neaplikovat tuto obecnou lhůtu pro daň z příjmu PO? Pokud by se ale aplikovalo toto ustanovení daňového řádu, bylo by nutné podat přiznání za zanikající společnost do 30. 1. 2024, což je docela šibeniční termín. 

Firma vlastní FVE s baterií, kterou využívá jako zdroj energie pro provoz haly firmy. Nyní nechá zabudovat wallboxy pro nabíjení firemních elektromobilů. Je to pro ni výhodné, protože je bude dobíjet ze své vyrobené elektřiny. Někteří zaměstnanci budou využívat elektromobil i pro soukromé účely. Z pořízení FVE u elektromobilů bylo uplatněno DPH. Jakým způsobem řešit dodanění spotřebované elektřiny pro soukromé cesty zaměstnance z pohledu DPH a dodanění do mzdy (či srážky ze mzdy)? Tzn. nevíme jakou metodikou máme použít pro vypočet ceny námi vyrobené elektřiny, kterou máme přeúčtovat (dodanit) zaměstnanci za jeho soukromé kilometry. Z knihy jízd např. poznáme, že 20 kwh bylo ujeto za rok u 1 zaměstnance pro soukromé účely. Přemýšlíme, zda vzít v úvahu nějakou průměrnou cenu na burze elektřiny, nebo cenu z vyhlášky pro cestovní náhrady platnou ke dni vyúčtování, nebo můžeme vzít cenu výkupu přebytku elektřiny, která je výrazně nižší apod. Při pořízení FVE bylo odečteno DPH, tzn. předpokládáme, že budeme muset odvést DPH za využití elektřiny pro soukromé účely zaměstnance?

Na fyzickou osobu byly darovací smlouvou převedeny pozemky. Dar nebyl od příbuzného, zdaní se tedy dle § 10 zákona o daních z příjmů. FO pozemky začala pronajímat, lze uplatnit snížení základu daně dle § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 z důvodu využití bezúplatného příjmu k dosažení, zajištění a udržení příjmu? Na jakém řádku přiznání k dani z příjmů fyzických osob by se snížení základu daně případně projevilo? 

Společnost je v Norsku registrována k DPH. Fakturuje službu plátci i neplátci norské DPH, kterou v Norsku odvádí. Jak správně službu účtovat a uvést v českém daňovém přiznání DPH? Daňovým nákladem bude pravděpodobně základ DPH a DPH neplátců.

Právnická osoba přihlásila své pohledávky za věřitelem, který je v insolvenčním řízení. Pohledávky nebyly popřeny. Soud povolil reorganizaci a pohledávky jsou uvedené věřitelem v seznamu pohledávek. V reorganizačním plánu je u každé přihlášené pohledávky uvedeno, jaká je její nominální hodnota a jaká částka z ní bude uspokojena včetně postupných úhrad (splátek). Je stanoveno, že u předmětných pohledávek je plán úhrady ve výši 50% v následujících 5 letech (ve splátkách). Otázka zní, zda v roce přihlášení pohledávek (za splnění všech ostatních podmínky zákona o rezervách) je možné uplatnit opravnou položku 100% k rozvahové hodnotě pohledávky a opravnou položku pak rozpouštět postupně v letech, jak bude hrazeno a v případě úspěšného ukončení reorganizace odepsat neuhrazenou hodnotu pohledávek. Nebo hraje ve výši tvorby opravné položky nějakou roli reorganizační plán, resp. předpoklad, že v případě plánovaného průběhu reorganizace se přepokládá jen 50% úhrada přihlášených pohledávek? Předem děkujeme.

Společnost A vložila část podniku do Společnosti B. Součástí převáděného majetku byla, kromě jiného, budova, kanalizace, horkovod, komunikace, venkovní osvětlení a sadové úpravy, které byly ve Společnosti A evidovány pod samostatnými inventárními čísly. Nabyvatel vkladu Společnost B použila pro ocenění nabytých složek podniku metodu na základě jednotlivého přecenění vkladem nabytých složek majetku znalcem. U vyjmenovaného majetku však nestanovil znalec 6 přeceněných hodnot, ale uvedené majetky považoval pro ocenění za jeden majetek. Je možné, aby Společnost B zaúčtovala a evidovala namísto 6 jednotlivých majetků pouze budovu, jejíž součástí jsou další zmíněné majetky? Z daňového pohledu bude Společnost B pokračovat v odpisování z původní ceny. Pokud však bude Společnost B v účetní evidenci majetku evidovat pouze budovu, v jejíž hodnotě budou i majetky, které původně Společnost A evidovala a odpisovala zvlášť, jak se k tomu postavit daňově – (a) vytvořit si samostatný daňový registr a evidovat budovu, kanalizaci, horkovod, komunikaci, venkovní osvětlení a sadové úpravy jako samostatné majetky a uplatňovat daňové odpisy z každého jednotlivého majetku, přestože účetně už to bude jen jeden majetek, nebo (b) uplatnit daňové odpisy pouze z původní hodnoty budovy a u zbývajících kusů majetku, které se po ocenění staly de facto součástí budovy, daňové odpisy neuplatňovat, protože účetně to po vkladu je jeden majetek?

Fyzická osoba, český daňový rezident, si chce založit s. r. o. na Slovensku, bude tam mít sídlo a bude tam také podnikat (stánkový prodej) pouze pod s. r. o. Vzhledem k předpokládaným příjmům zde bude plátcem DPH a samozřejmě i plátcem daně z příjmu s. r. o. Jako fyzická osoba podnikající bude podnikat pouze příležitostně v ČR. Jaké bude daňové spojení těchto dvou osob? Dotkne se jeho podnikání jako s. r. o. jeho podnikání jako fyzické osoby? A může se jako fyzická osoba přihlásit v ČR od ledna k paušální dani, i když v letošním roce bude mít příjmy z občasného prodeje zboží na Slovensku (jako FO), kde je osobou povinnou k DPH, a i když bude majitelem slovenské s. r. o.?

Společnost (ČR rezident s. r. o.) obdrží dividendy od dceřiné společnosti B.V. registrované v Nizozemí. Dle § 19 ZDP jde o osvobozený příjem. Všechny kritéria jsou splněna. Je nutné mít od dcery registrované v JČS potvrzení o daňové rezidenci, případně jiné podklady?

Jak bude probíhat v ČR zdanění příjmu z prodeje akciového podílu v zahraniční společnosti u rezidenta ČR? Jedná o podíl ve společnosti, která má sídlo ve Francii, podíl je do 10 % a prodávající osoba je rezidentem v ČR a podíl je vlastněný více než 5 let?

Společnost pořídila větší množství elektromobilů (vice jak deset), přičemž při jejich dobíjení mohou nastat následující situace: 1) Dobíjení elektroaut na veřejných čerpacích/dobíjecích stanicích – není problém, známá cena i množství dobité elektrické energie. 2) Dobíjení elektroaut na dobíjecích stanicích ve vlastnictví společnosti – problémem je, že fakturovaná cena za elektrickou energii je známá se zpožděním a při různých typech tarifů přes den není možné přesně určit cenu této elektrické energie. Nicméně odvody DPH (jestliže je vozidlo použito pro soukromé účely) je nutné kalkulovat měsíčně, stejně tak jako nepeněžní příjem zaměstnance. Jak postupovat – je možné využít ceny stanovené vyhláškou MPSV – tzn. plošně pro všechny zaměstnance – těchto aut přibývá. Jaká jsou rizika tohoto postupu? 3) Dobíjení elektroaut na u zaměstnance doma – problémem je, že fakturovaná cena za elektrickou energii je známá se zpožděním, zaměstnanec ani mzdové oddělení se nemusí správně zorientovat v předložených dokladech. Je možné použít ceny stanovené vyhláškou MPSV? Jaká jsou rizika? 4) Dobíjení / tankování auta v zahraničí - cena pohonných hmot totiž vychází z průměrné částky. Takže i když zaměstnanec jel na zahraniční pracovní cestu, tak vyšší cena pohonných hmot/el. energie ovlivní průměrnou cenu. Navíc u čerpání v zahraničí není možné odečíst DPH na vstupu. Může společnost uplatnit z částky takto spotřebovaných pohonných hmot / elektřiny českou DPH na výstupu? Jak postupovat, jede-li zaměstnanec na dovolenou služebním autem a čerpá v zahraničí? Nechceme dělat výjimky a systém zaměstnaci automaticky vypočte průměrnou cenu pohonných hmot a na základě průměrné spotřeby částku k úhradě. Jaká jsou rizika tohoto postupu? Dále bych zdůraznil, že zaměstnanci mají osobní automobily k dispozici i pro osobní užívání. Zaměstnancům se přidaňuje 1% resp. 0,5% vstupní ceny osobního automobilu / elektromobilu. Přefakturovávají se jim pohonné hmoty a problémy jsou zejména s přefakturací el. energie, která musí být fakturována zaměstnancům měsíčně (společnost je měsíční plátce DPH) a dále s čerpáním / dobíjením v zahraničí.  

Hromada jablek versus výrobní linka. U nich se asi nikdo nesplete v tom, co je zboží a co dlouhodobý majetek alias investice. A většinou není problém takto odlišit ani pozemky. Pokud jej koupí realitní kancelář za účelem zhodnocení (dražším) prodejem – půjde o její zboží. Jestliže jde o pole, na kterém zemědělské družstvo bude pěstovat zeleninu – jedná se o jeho investici. Dnešní soudnička vyjeví, že právě u těch pozemků to v praxi nemusí být vždy až tak prosté a jednoznačné. Ačkoli jde primárně o účetní pojmy, nás budou zajímat souvislosti z hlediska DPH. Věcně jde o to, že prodej pozemků je zpravidla od DPH osvobozen – což se zdá skvělé – ovšem je to za cenu snížení odpočtu DPH u některých (krácených) nákupů. Této nepříjemnosti se ale plátce vyhne, když pozemek nebude v kategorii zboží, nýbrž dlouhodobý majetek. Jde často o velké peníze, a tak to svádí ke hříchu.