Ing. Martin Děrgel - strana 5

Ráda bych se s Vámi poradila ohledně výkladu ustanovení § 35b odst. 4 ZDP týkajícího se čerpání schválené investiční pobídky. Poplatník má schválené dvě investiční pobídky týkající se stejného typu investiční akce. První pobídku tedy musí čerpat nejdříve a až po jejím vyčerpání může začít čerpat druhou [dle § 35a odst. 2 písm. f)]. Nevím, jestli mu ale kvůli ustanovení § 35b odst. 4 zase nepropadne druhá investiční pobídka, pokud ji nezačne čerpat do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu? V případě poplatníka by v tomto případě sleva propadla v roce 2022. V DPPO za toto období jsme uvedli do přílohy k řádku 5 tabulky H obě investiční pobídky, ale z důvodu nízkého základu daně nebyla žádná sleva čerpána. Nevím, jestli to, že jsme investiční pobídku odreportovali v DP, lze považovat za zahájení uplatnění slevy, i když nebyla uplatněna? Pokud to tak není, je možné nějak možnost uplatnění slevy prodloužit? 

Společnost s r. o. se sídlem v ČR se dvěma jednateli s rovnocenným podílem chce vyplatit podíly na zisku. Jeden z jednatelů je občan ČR, ale dlouhodobě byl zaměstnán ve Velké Británii, tj. v ČR byl daňovým nerezidentem. Tento jednatel pracoval na dálku ve volném čase a bez odměny jednatele. Nyní už musí, kvůli velkému objemu práce pro ČR, zvolit samostatnou činnost a pracovat také do ČR. Nadále zůstává jeho hlavní bydliště ve Velké Británii (s tím, že cestuje mezi oběma státy, nevím však, kolik času bude nutné věnovat činnosti v ČR). Ve smlouvě o dvojím zdanění č. 89/1992 čl. 10 je uvedeno, že dividendy mohou být zdaněny ad 1) osobě, která je rezidentem ve druhém smluvním státě, tj. zdaněny ve Velké Británii, nebo ad 2) rovněž ve smluvním státě, v němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, tj. ČR. Jak by mohl tento jednatel nerezident jako fyzická osoba postupovat, respektive naše s. r. o. v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění? Nebylo by do budoucna vhodnější také vyplácet smluvní odměnu za činnosti v s. r. o.?

Dobrý den, měsíční plátce DPH, pouze příjmy z pronájmu dle §9. Loni koupil obytný dům (pořízení bylo bez DPH), dům rekonstruuje, u nákladů za rekonstrukci se nárokuje DPH 15% v plné výši. Vzniká tam 9 bytových jednotek a 1 nebytový prostor. Kolaudace se plánuje na léto 2024. Zvažuje několik variant, co s obytným domem udělá. Potřebujeme zjistit daňové dopady z hlediska daně z příjmu i DPH v následujících variantách a jestli by hrálo roli uskutečnění změn před nebo až po kolaudaci: 1) prodej celého domu -musí být prodej zatížený daní z příjmu i DPH? -hraje roli, zda se prodává před nebo po kolaudaci? 2) převod bytových prostor na manželku nebo synovce (nejsou plátci DPH) s tím, že nebytový prostor by si jako plátce DPH ponechal na pronájem - při darování manželce, jak by byly řešeny obě daně? - hraje roli, zda by se darovalo před či po kolaudaci? - muselo by se nějak řešit, že u celé stavby bylo DPH na vstupu 15% a nebytový prostor by měl být v základní sazbě? 3) dům si ponechá, bude pronajímat byty i nebytový prostor -kdy a jakým způsobem by krátil DPH, když příjmy z pronájmu bytů budou osvobozeny od DPH?

Společnost s r. o. uhradila za jednatele, který nepobírá žádnou odměnu za svůj výkon činnosti jednatele, individuální cestovní pojištění (zahrnuje léčebné výlohy, úraz, zavazadla, odpovědnost za škodu). Je tento náklad pro společnost daňově uznatelný? Jednatel byl na služební cestě. 

Když chce školák zmrzlinu, je mu jedno, zda do ruky dostane kornout, nebo přesnou částku a koupí si ji sám. V obou případech není žádných pochyb, že to skončí velkou polízanicí. Dnešní zmlsaní zaměstnanci se ale nespokojí se mzdou a zmrzlinou k tomu, požadují pestrou paletu dražších benefitů. Přičemž daňově zvýhodněné jsou ve větší míře nepeněžní formy, jako třeba u rekreace. Ovšem nepeněžní plnění je nepraktické a zdlouhavé. Požadovaný zájezd musí koupit zaměstnavatel a pak předat zaměstnanci cestovní poukaz. Proč to nezjednodušit? Jsou dvě možnosti. Dát zaměstnanci peněžitou zálohu, ať si podle libosti zájezd vybere a přímo zaplatí, nebo mu zaměstnavatel vynaloženou částku uhradí až dodatečně po předložení potvrzení o zaplacení. Výsledek je stejný, žádné postranní úmysly a všichni jsou spokojenější. Jenže… Dnešní soudnička vyjeví, že pro účely daní z příjmů nebudou ony dvě varianty už považovány za nepeněžní plnění, a tudíž přijdou o cennou daňovou výhodu.

Společnost účtuje zásoby zp. B. Výroba probíhá zakázkově a trvá i několik měsíců. Materiál se nakupuje a vydává přes sklad (příjemka a výdejka). Nákup polotovarů je vždy spojeny s konkrétní zakázkou dle výkresu a nikdy se nekupují na sklad, vždy jdou po dodání od dodavatele přímo do výroby. Jde o spousty položek, které se neopakují, vždy se jedná o originální kus/y, které už při objednání mají svoji zakázku a jdou po dodání přímo do výroby. Je možné tyto položky při zadání přijaté faktury přiřadit ke konkrétní zakázce a dále vést v účetním programu jako jeden z nákladů na zakázku. Nedělala by se příjemka a výdejka, protože to je pro malou firmu časově náročné.

Společnost F s. r. o. založila v roce 2020 společnost L a. s. Společnost L a. s. má základní kapitál 2 000 000Kč, který je zcela splacen a rozvržen na 20 kusů kmenových akcií. Společnost F v průběhu let prodala 5 ks akcií. V roce k 31. 12. 2022 je majitelem 15 kusů akcií = vlastní 75 % společnosti L a. s. Společnosti L a. s. se velmi daří, roste její tržní hodnota. V roce 2023 společnost F odkupuje 1 ks akcie společnosti L a. s. za částku 10 000 000 Kč. Následně se však rozhodne uvedenou akcii dále prodat za 11 000 000 Kč. Je v rámci DPPO ve společnosti F prodej akcie z důvodu naplnění dílčího závěru koordinačního výboru, že „když společnost po dobu 12 měsíců drží podíl minimálně 10 % na základním kapitálu, jsou všechny příjmy z prodeje podílů dceřiné společnosti od okamžiku, kdy je získán podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti vyšší jak 10 % až po okamžik, kdy tento podíl klesne pod 10 % (včetně posledního prodeje, před jehož uskutečněním má podíl 10 % a po jeho uskutečnění již nikoli), osvobozen od daně?“ osvobozen od daně z příjmů? Jakou cenu vykážeme v rámci daňového přiznání na řádku 40: pořizovací cenu ve výši 10 000 000 Kč, nebo musíme rozpočítat původní pořizovací cenu 15 akcií 1 500 000Kč + 1 (16 akcie) 10 000 000 Kč = 1 akcie 718 750 Kč? Jakou částku zaúčtujeme v účetním případě prodeje akcie: MD 378/D 661 11 000 000 Kč, MD 551/D 061 částku 10 000 000 Kč, nebo 718 750 Kč?

Nezletilá zdravotně postižená slečna je majitelkou transparentního účtu. Na tento účet chodí peníze od dárců - fyzických osob podnikajících i nepodnikajících, od různých společností atd. Účet je veden na její jméno. Zákonným zástupcem je její otec. Tyto peníze používá na koupi zdravotních pomůcek, léků, případně na phm do svého auta, které rovněž obdržela od státu. Všechny peníze které v daném roce na účet přišly nevyčerpá, nechá je například do příštího roku - vše závisí na čase dodání zdravotních pomůcek a tedy termínu, kdy je potřeba výše uvedené uhradit, některé peníze tedy vyčerpá až příští rok. Je prosím povinna podávat daňové přiznání k DPFO? Případně její otec? 

Tohle vypadá na velmi snadnou záležitost… Nájem je přece úplatné užívání cizí věci, která se v tomto případě nehýbe, takže je jasné i místo zdanění a snížená sazba daně zde není možná. Snad jen správně posoudit splnění podmínek případného osvobození od daně a hotovo. Jenže zdání často klame. Aniž bychom zabíhali do akademického teoretizování, potkáme cestou několik nečekaných komplikací a nejasností. „Potěší“ nás také dva hlavní nešvary českých daní: nejednoznačnost základních pojmů a zaplevelení pravidel výjimkami a speciálními postupy. Navíc daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) není ryze naší daní, stěžejní pravidla byla jednotně všem státům EU „upečena v Bruselu“.

FÚ zaregistroval společnost s r. o. zpětně k DPH od 1. 10. 2022. Vystavené faktury společnost poskytovala osobám povinným k dani bez DPH. Nyní v 11/2023 chce provést storno těchto faktur a vystavit nové doklady včetně DPH na výstupu. DPH bude počítat shora z celkového konečného plnění. Je správné vystavit storno a nový doklad s DPH s původním datumem - DUZP, tzn. např. vystaveno 25. 11. 2023, ale DUZP 5. 1. 2023? Poté bude doklad v daňovém přiznání a kontrolním hlášení v lednu 2023 (původní doklad byl vystaven 5. 1. 2023)?

Fyzická osoba v r. 2022 podnikala v rámci samostatné činnosti a danila příjmy v § 7 ZDP. Svou činnost ukončila k 31. 12. 2022 a založila si s. r. o. Od r. 2023 podnajímá nemovitost svému s. r. o. Dále tomuto s. r. o. pronajímá osobní automobil. Ve faktuře za podnájem je zvlášť rozúčtovaný podnájem a zvlášť energie. Příjmy bude danit v § 9 ZDP. Nyní této fyzické osobě FÚ udělal zpětnou registraci k DPH od 1. 1. 2023. Z čeho musíme zpětně DPH odvést? Myslíme si, že pouze z pronájmu auta – odvedli bychom DPH zpětně z konečné ceny (přes koeficient). Podnájem by byl osvobozený (ř. 50 DAP) a energie bychom na konci roku zúčtovali – nenárokovali bychom si odpočet ani neodváděli na výstupu. Je naše úvaha správná? Musíme podat zpětně 10 daňových přiznání a 10 kontrolních hlášení za každý měsíc zvlášť?

Náš klient, fyzická osoba, má v úmyslu prodat svůj obchodní závod (malou tiskařskou firmu bez zaměstnanců) jiné fyzické osobě. Jak prodávající, tak kupující jsou plátci DPH. Obě FO jsou OSVČ a vedou daňovou evidenci. Kupní cena: 1000 bez DPH, Pohledávky vč DPH 21% 121, Zásoby 500 bez DPH, Závazky z titulu jistiny úvěru – 300, Závazky (nájem a zboží) – 200 bez DPH, Pokladna a banka: 100. Prosím o sdělení výpočtu základu daně pro FO, prodávajícího. Dále je součástí závazků také závazek vůči kupujícímu z titulu nájmu. Jak se bude závazek chovat v případě prodeje na straně prodávajícího a na straně kupujícího? Zanikne? A co z pohledu daní takový zánik znamená?

Klient ma firmu s. r. o. v CZ, pobočku má v Norsku, kde má přiděleno NUF, a DPH, které platí v Norsku, platí z banky v CZ, jelikož banku v Norsku si nemůže zřídit. Jak budu účtovat o vystavené faktuře, která má ID v Norsku, a platba mu chodí na účet CZK? A jak to bude v daňovém přiznání, kde budu vykazovat faktury z Norska?

Společnost s r. o. se rozhodla pro změnu topného média ve čtyřech svých budovách (změna ze zemního plynu na propan). Za tímto účelem nakoupila 8 zásobníků na plyn a 10 si jich pronajala. Ze stavebního hlediska se jedná o novostavbu objektů úložišť zkapalněného plynu. Nadzemní zásobníky jsou umístěny v určitých vzdálenostech vedle každé budovy tak, že 8 ks nakoupených zásobníků náleží k jedné budově a zbytek pronajatých zásobníků k dalším třem budovám. Zásobníky jsou usazené na volně položených vlastních betonových panelech vyrovnaných štěrkem, k nimž jsou přišroubované a uzemněné. Od nich vede nadzemní plynovod až k přípojce na plyn do budovy. Nosné sloupky plynovodu jsou zakotveny do stávajících panelů nebo založeny do betonových patek. Z 95 % se jedná o vnější plynovod. Po budově jde zbylých 5 %. Pro napojení plynovodu LPG na stávající rozvod plynu je nutné odpojit dané objekty od zemního plynu a přenastavit stávající plynové zářiče na spalování LPG. Dále bude nutné v daných budovách naistalovat detekční systém. Dodavatel, který vykonával práce na výstavbě tohoto projektu, nám byl schopen na faktuře rozdělit, co z fakturovaného se nachází vně a co uvnitř budov. Jak postupovat z hlediska zatřídění majetku? Je možné dát samostatně nakoupené zásobníky (hodnota zásobníků nepřevýší 80 000 Kč, takže by se účtovaly rovnou do nákladů), samostatně vnější plynovod jako stavbu a samostatně jako technické zhodnocení budov vnitřní rozvod a další služby s tím spojené, např. vybourání prostupů na plynovod, přetryskování apod., když se v podstatě jedná o jeden funkční celek? Nebo máme vše kromě pronajatých zásobníků zaúčtovat jako technické zhodnocení jednotlivých budov, případně dát zásobníky samostatně? V tomto postupu vidím velký problém s rozdělením nákladů na jednotlivé budovy, a navíc dle pokynu GFŘ k příloze č. 1 zákona o daních z příjmů jsou nedílnou součástí stavebních děl pouze vnitřní rozvody plynů. A jak zaúčtovat výdaje spojené s umístěním a uzemněním nakoupených/pronajatých zásobníků?

Podnikatel FO požádal o předčasný důchod a z toho důvodu nemůže mít základ daně § 7 ZDP, který by zakládal účast na důchodovém pojištění. Vlastní s. r. o., kde je jediným společníkem a činnost hodlá převést na tuto s. r. o. Živnostenský list na FO pozastavil k 3. 11. 2023. Majetek-vinice nechce převádět na s. r. o., chtěl by tento majetek své s. r. o. pronajímat. Zvažujeme následující postup: Majetek FO prodá do s. r. o. v ceně obvyklé – vysokozdvižný vozík, traktor a auto – a odvede DPH. Vinice si převede do osobního vlastnictví FO a bude je pronajímat s. r. o. První vinice s konstrukcí je pořízena v roce 2005, takže se jí odvody DPH při převedení a vyřazení nebudou týkat. Druhá vinice s konstrukcí je pořízena v roce 2014, takže se jí budou týkat odvody 1/10 DPH. Při stanovení ceny nájmu se bude vycházet z ceny obvyklé, jelikož se jedná o spojené osoby. Příjmy z pronájmu budou spadat do § 9 ZDP, kde se neplatí sociální a zdravotní pojištění. Ve své s. r. o. bude vykonávat činnost na DPP, tedy podepíše prohlášení. Je tato cesta správná?

Máme EUR půjčku na pořízení podílů. K této půjčce evidujeme kurzové rozdíly. Máme tyto rozdíly považovat za daňové uznatelné?

Plátce příjmů ze zdrojů na území ČR odvádí daňovému nerezidentovi podíl na zisku, který podléhá srážkové dani. Musí toto oznámit FÚ do konce kal. měsíce následujícího po měsíci ve kterém srazil daň? Použije k tomu formulář Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou? Jestliže by byl příjem osvobozen bude podávat Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí do konce ledna následujícího roku? Je v tomto navrhovaná nějaká změna od roku 2024?

Malé české sro se zabývá nákladní dopravou mezi Českem a Slovenskem. Toto malé české sro zaměstnává řidiče, který je rezidentem Slovenska. Řidič část cest uskutečňuje na území Česka a část na území Slovenska. Na Slovensku i přespává u sebe doma. Je třeba nějak rozlišovat příjmy, které náleží za práci na území Česka a Slovenska? Budou příjmy za práci odvedenou na Slovensku podléhat zdanění v Česku?

Spol. s r.o. má pronajaté nebytové prostory, ve kterých provozuje restauraci. V nájemní smlouvě je uvedeno: Nájemce je oprávněn provést stavební úpravy v předmětu nájmu dle své potřeby pouze po obdržení písemného souhlasu pronajímatele.... Veškeré písemně předem schválené stavební úpravy bude nájemce provádět vlastním nákladem a na vlastní riziko s tím, že po skončení nájemního vztah mu nepřísluší ze strany pronajímatele žádná úhrada, a to ani poměrné části vynaložených nákladů, kdy nájemce je povinen uvést předmět nájmu do původního stavu, pokud se účastníci nedohodnou jinak. Ustanovení § 2220 odst. 1 OZ o vyrovnání podle míry zhodnocení se tak nepoužije. Pokud nebudou stavební úpravy provedené nájemcem z předmětu nájmu po skončení nájmu odstraněny, stávají se majetkem pronajímatele bez jakékoliv náhrady. Nájemce se zavazuje hradit na vrub svých nákladů výdaje spojené s běžnou údržbou a provozem předmětu nájmu. 1. Nájemce provádí průběžně opravy (malování, oprava podlah, dveří, omítek ...). Za rok tyto výdaje činí v součtu asi 180 000 Kč. Pro nájemce jde o daňově uznatelný výdaj? Předpokládám, že ano, i když částka je vysoká. Předmět nájmu má asi 200 m2. 2. Nájemce s písemným souhlasem pronajímatele rekonstruuje WC. Po ukončení rekonstrukce bude částku odepisovat do nákladů a v případě ukončení nájmu neodepsaný zbytek do nákladů nedostane? Pronajímatel dle smlouvy technické zhodnocení zdaňovat nemusí? Je nájemní smlouva nadřazena nad občanský zákoník?

- Revize elektroinstalace – pouze revize – bez materiálu a oprav – sazba DPH vždy 21 %? (bez ohledu, zda se jedná o revizi v rodinném, bytovém domě nebo např. v průmyslovém objektu). - Revize elektroinstalace a současně provedena případná oprava elektroinstalace včetně dodávky materiálu (menšího nebo i většího charakteru). Na faktuře by bylo uvedeno provedení revize elektroinstalace včetně montážních prací. - pokud je odběratel plátcem DPH lze vystavit celkovou fakturu na přenesenou daňovou povinnost nebo je nutné vystavit zvlášť fakturu na revizi (DPH 21 %) a zvlášť na opravu (přenesená daňová povinnost)? - pokud odběratel není plátcem DPH a revize by byla provedena v rodinném domě – tak u revize by byla sazba DPH 21 % a u opravy 15 % DPH nebo celé lze zdanit 15 % DPH?