Daňové a nedaňové výdaje - strana 9

Společnost s r. o. má zprostředkovatele, který pro ni zprostředkovává obchody, což činí v rámci živnostenského oprávnění, a zhruba pětkrát v měsíci po dohodě jede podepsat obchodní smlouvu. Aktuálně se sešly dva podpisy, které jsou na druhé straně republiky, jeden večer a druhý den ráno, zprostředkovatel se proto domluvil se společností s r. o., že v místě podpisu přespí a náklady hrazené za ubytování uhradí společnost s r. o. Je možné jako daňový náklad uznat fakturu za ubytování, na níž je uvedené jméno zprostředkovatele, jelikož se nejedná o zaměstnance společnosti?

OSVČ si pronajala provozovnu. Provozovna musela být zkolaudována pro potravinářský provoz (dříve prodejna oděvů). Kolaudaci hradil nájemce. V nájemní smlouvě je uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že nájemce provede na své náklady v pronajatých prostorách přípojku vody a z tohoto důvodu bude nájemné za 1. měsíc sníženo. Co je možné dát do nákladů (vede daňovou evidenci): 1) Přípojku vody, nebude to posuzováno jako technické zhodnocení – jednalo se o pořízení nového elektr. ohřívače, čerpadla, trubek pro přívod vody atd. (nekopalo se do země, vše se vedlo podél zdi, pouze se provrtala díra do druhé místnosti), rozbor vody, správní poplatek výstavby – celé v hodnotě cca 20 000,- Kč (OSVČ vše realizovala svépomocí). Pokud to půjde do nákladů, bude to celé v režijních nákladech nebo bojler a čerpadlo se zařadí do evidence jako drobný majetek? 2) Dále došlo k opravám pronajatých prostor – nové PVC, výmalba, obložky atd. (svépomocí) cca 40 000 Kč – režijní náklady? 3) Nábytek si OSVČ vyráběla sama – barový pult, pult s dřezem, regály – vše oceněno nakoupeným materiálem dle účtenek. Celková hodnota vyrobeného nábytku je 42 000 Kč – lze dát celé do nákladů a zařadit do evidenci drobného majetku jako soubor nábytku? 

Je možné, aby k dokladům, které byly omylem vystaveny na jméno společníka (a není možné je nechat předělat), popř. na jméno jednatele, byly na základě čestného prohlášení daných osob zaúčtovány do daňově uznatelných nákladů?

Pokud společnost hradí za jiné subjekty (fyzické osoby nepodnikající) daň z nemovitých věcí a je to tak smluvně ošetřeno - (například z důvodu následné koupě pozemku, které se ale uskuteční například až za dva roky a tak se ty dvě strany dohodly, aby se například ulehčily majiteli starosti s placením daně z nemovitých věcí a ulehčilo se mu případně od finanční zátěže ), může si společnost hradící tuto daň za aktuální rok zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů? Jedná se mi o to, že majetek (pozemek) není ve vlastnictví této společnosti, ovšem smluvně to je ošetřené.

Mám v osobním vlastnictví užitkové vozidlo. Mohu firmě manžela spol. s r. o. vozidlo pronajímat za pevnou měsíční částku na základě smlouvy o pronájmu nebo mám vést knihu jízd a na základě cestovního příkazu si vyúčtovávat ujeté kilometry? Jsem zaměstnancem manželovy firmy. Zaplacený pronájem vozidla a zakoupené pohonné hmoty by byly pro firmu daňový náklad?

Spol. s r. o. platí svým zaměstnancům příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění. Finanční situace ve firmě je v současné době horší, a tak bych se chtěla zeptat, zda je možné příspěvky snížit nebo zrušit, aniž by firma musela vracet slevu na daních z příspěvků z předcházejících letech.

Společnost se zabývá sklizní zeleniny, na tyto práce si najímá externí pracovníky (pracovníci na IČO). Firma zároveň těmto pracovníkům poskytuje (kupuje) obědy a zajišťuje ubytování (penziony, motely). Budou faktury za nákup obědů a ubytování pro firmu daňově uznatelné nebo to budou náklady daňově neuznatelné, které se budou účtovat na účet 513 bez nároku na odpočet? V případě daňové uznatelnosti, bude si moci firma uplatnit nárok na odpočet DPH?

Může fyzická osoba, neplátce DPH, vykazovat v § 7 ZDP výdaje na náhradní díly a pohonné hmoty na pracovní stroj, kterým dosahuje zdanitelné příjmy v § 7 ZDP, ale tento stroj nezařadila do obchodního majetku? Tento stroj vlastní jako fyzická osoba - nepodnikatel.

Může si společnost s r. o. dát do daňově uznatelných nákladů školení pro zaměstnance, který bude zaměstnán až po absolvování toho školení? Školení proběhne v březnu 2023 a zaměstnanec nastoupí do práce v září 2023.

Klient má pronajatá vozidla, pronajímatel mu přefakturovává náklady na provoz např. PHM, opravy a mimo jiné i pokuty a s tím spojený poplatek za zpracování pokuty. Pokuta je nedaňový náklad. Lze uplatnit poplatek za zpracování pokuty jako daňový náklad?

Jsme společnost s. r. o. provozující zemědělskou výrobu, plátci DPH. Pro své dodavatele pořádáme hon - lov bažantů formou nákupu tohoto honu též od plátce DPH. Můžeme tyto výdaje uplatnit jako daňové? Tato akce je pořádána za účelem zlepšení obchodní spolupráce.

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) v praxi často využívají nejrůznějších forem výpomoci rodinných příslušníků. Zpravidla se neřeší papíry a neuzavírají pracovní ani jiné smlouvy, vše stojí na důvěře, ochotě a loajalitě. Společný cíl je totiž nasnadě – podpořit rodinnou firmu, neboť její zisk se přímo či nepřímo promítne do osobní sféry každého člena rodiny. Této obvyklé praxi byl uzpůsoben právní institut – spolupracující osoba/osoby – umožňující rozdělení společně vydělaných peněz mezi podnikatele a jeho rodinné pomocníky. Dnešní soudnička ale vyjeví, že není radno podcenit zákonné podmínky dělení zisku.

V článku si uvedeme změny v daňových limitech pro rok 2023 pro osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů u zaměstnanců a pro uplatnění stravenky do daňových výdajů u zaměstnavatele. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), stanoví dva hodnotové limity pro daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců. Výše obou limitů je shodná: hodnotový limit pro daňově uznatelné výdaje (náklady) zaměstnavatele v případě příspěvku na stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění a hodnotový limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti v případě peněžitého příspěvku na stravování. Oba hodnotové limity se odvozují od horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5–12 hodin [§ 176 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “)].

V roce 2020 a 2021 jsme spolupracovali s firmou, která nám poskytla poradenské služby ohledně získání investiční dotace, celkové náklady jsou vyčísleny na 493 000,00 Kč, máme zaúčtováno na účtu 042. Služby týkající se poradenské služby k projektové dokumentaci ve výši 65 208,00 Kč, máme také zaúčtováno na 042. Žádost o dotaci byla zamítnuta, ale v projektu dále pokračujeme. Vstupují náklady spojené s poradenskou službou při vyřízení dotace ve výši 493 000,00 Kč a služby s poradenskou službou k projektové dokumentaci 65 208,00 Kč do pořizovací ceny dlouhodobého majetku? Pokud ne, jde o daňově uznatelný náklad?

Společnost uzavřela kvalifikační dohodu (dle § 231 a násl. ZP), kterou se zaměstnavatel zavázal umožnit zaměstnanci studium na vysoké škole. V případě porušení dohody z důvodu nesetrvání v pracovním poměru a dále i v případně neúspěšného ukončení studia byla v této dohodě vyčíslena částka náhrady nákladů. Zaměstnanec studium nedokončil, pracovní poměr trvá, na základě dohody je zaměstnanci částka srážena ze mzdy, rozpis splátek je na více let. Má společnost zaúčtovat do výnosů na účet 648-Ostatní provozní výnosy celou částku v roce nedokončení studia, nebo účtovat do výnosů za jednotlivá zdaňovací období dle skutečně uhrazených splátek?  Předpokládáme, že tato náhrada nákladů nepředstavuje dle zákona o daních z příjmů náhradu škody (§ 25 odst. 2: škodou se rozumí fyzické znehodnocení /poškození nebo zničení/ majetku ve vlastnictví…), a tedy nemusíme prokazovat daňovou uznatelnost vynaložených nákladů dle § 25 odst. 1 písm. n), je to tak?

V roce 2022 jsem uzavřela nájemní smlouvu na byt, ve kterém zároveň mám v podnájmu podnájemníka, se souhlasem pronajímatele. Příjmy z nájmu (i podnájmu) podléhají zdanění. Mohu si oproti příjmům z podnájmu zahrnout do výdajů výši hrazeného nájemného?

Vlastník bytu pronajímá byt jiné fyzické osobě. Po skončení nájmu fyzická osoba nezaplatí pronajímateli nedoplatek na službách. Může si pronajímatel tento nedoplatek uplatnit v daních jako výdaj? Během pronájmu služby neuvádí v příjmech ani výdajích, jen je vyúčtovává nájemci.

1) V prvním případě společnost s. r. o. zahájila finanční leasing u vozidla 1. 2. 2018 a od leasingové společnosti ho odkoupila k 3. 8. 2022. Do té doby zaplatila 54 splátek. Byla tedy v tomto případě dodržena minimální doba leasingu a považuje se to vůbec za předčasné ukončení? Je v tomto případě nutné posuzovat, zda byla kupní cena vyšší než předpokládaná zůstatková cena?  2) Pořizovací cena vozidla při zahájení finančního leasingu k 1. 2. 2019 byla 1 543 100 Kč. Kupní cena při ukončení leasingu k 12. 9. 2022 byla 428 657 Kč. Počítám správně, že při rovnoměrném daňovém odpisování by předpokládaná zůstatková cena byla 515 010 Kč? Hraje tam nějaký vliv to, že zbývající podíl akontace vstupní ceny 10 %, která se účtovala do nákladů dle jednotlivých měsíců poměrnou částkou (1/60), byl 43 721 Kč. Platí tedy, že nebyla dodržena podmínka, aby KC byla vyšší než předpokládaná ZC? 3) U vozidla v případě č. 2 byly zaplacené splátky od počátku finančního leasingu ve výši 1 202 112 Kč. Platí, že pokud nebyla splněna podmínka KC vyšší než ZC, není nutné podávat dodatečné DPPO, ale musí se o celou tuto částku zvýšit VH v DPPO na ř. 40? Auto bylo ale hned v prosinci 2022 prodáno dalšímu majiteli. Je možné o tu samou částku opět snížit VH v DPPO na ř. 112, protože vstupuje do vstupní ceny pro výpočet daňových odpisů? Nebo se nebude projevovat na ř. 112, ale bude zahrnuta v rozdílu odpisů na ř. 150? Budou potom daňové odpisy ve výši celkové daňové vstupní ceny, a to 428 657 Kč + 43 721 Kč + 1 202 112 Kč = 1 674 490 Kč?   4) Jak by se prosím postupovalo v případě, že vozidlo z bodu č. 2 by se neprodalo dalšímu majiteli v tomtéž roce, ale až v následujícím roce, konkrétně hned 4. 1. 2023?

Podnikatel s příjmy dle § 7 a 9, plátce DPH, uplatňoval dosud výdaje paušálem a to jak u § 7, tak u nájmu. Nyní zjistil, že by mu v roce 2022 lépe pasovala daňová evidence v § 7. Když není dosud podané Přiznání k dani z příjmů za rok 2022, může v tomto roce přejít na daňovou evidenci?  Pokud ano, chápu to tak, že podáme dodatečné Přiznání k dani z příjmů za rok 2021, kde dodaníme pohledávky k 31. 12. 2021, které ale bohužel nebudou podléhat paušálním výdajům, tzn. budou daněné celé v základu daně sazbou 15 %. V roce 2022 by potom měl daňovou evidenci, závazky z roku 2021 uhrazené v 2022 budou nedaňové. Uvažuji takto správně - § 23 odst. 8 písm. b)? A pokud by v roce 2023 opět přecházel na výdaje paušálem, tak by opět dodatečným přiznáním dodanil pohledávky a závazky k 31. 12. 2022?   Může poplatník v roce 2022 vést daňovou evidenci na příjmy dle § 7 a zároveň uplatňovat výdaje paušálem pro příjmy dle § 9?

Jsme právnická osoba, s. r. o. V letošním roce jsme prodali byt, který byl součástí SVJ, a po několik let, co jsme tento byt vlastnili, jsme hradili dlouhodobou zálohu do fondu oprav. Jak nyní po prodeji bytu zaúčtovat hodnotu zaplacené zálohy (fond oprav)? Můžeme tuto částku odepsat do nákladů na účet 548 a bude daňově účinná? V kupní smlouvě není žádná zmínka o převodu fondu oprav na nového vlastníka a ani při koupi jsme také žádný převod fondu oprav k tomuto bytu neměli. Jak se vypořádat v účetnictví se zůstatkem na účtu 378?