Daňové a nedaňové výdaje - strana 6

Společnost s r. o., s hlavní ekonomickou činností silniční nákladní doprava, koupila výčepní zařízení, které bude používat na čepování nealkoholických nápojů pro zaměstnance a obchodní partnery. Lze toto zařízení uplatnit v daňově uznatelných nákladech s nárokem na odpočet DPH, podobně jako je tomu u kávovaru nebo výdejního automatu na vodu?

Mezi bankou a klientem (OSVČ) byla uzavřena smlouva o úvěru (na IČ klienta). V podmínkách úvěru je, že slouží výhradně k profinacování potřeb vyplývajících z podnikatelské činnosti klienta. Účel nebyl blíže specifikován a ze strany klienta nebylo nutné bance jeho čerpání žádným způsobem dokládat. Je možné uhrazené úroky z tohoto úvěru zahrnout do daňově uznatelných nákladů OSVČ? 

Společnost A zaměstnává manažera, který se v rámci své pracovní pozice účastní veletrhů, kde propaguje značky pro jiné firmy nebo jim asistuje na veletrzích a obchodních cestách, destinace: Dubaj, Čína, Nizozemí, Německo. Na základě příkazní smlouvy pro zákazníka pak náklady společnost A fakturuje odběratelům. Je v rámci zejména daňové uznatelnosti možné, aby mu společnost A hradila náklady spojené s cestou? Náklady budou přenášeny na zákazníka na základě příkazní smlouvy v rámci celkového vyúčtování a fakturace. Nebo je lepší, aby mu letenku a pobyt hradil po dohodě zákazník a společnost A vyúčtovala jen odměnu za provedené služby?

V roce 2009 uzavřela firma A smlouvu o dílo na dodávku svařovacích konstrukcí pro zalití do betonu a byla vyfakturována v plné výši a zaúčtována do výnosů a odvedena DPH. Vymezení předmětu díla mělo být provedeno v dokumentaci, jež mělo být postupně upřesněno ve výrobní dokumentaci, které firma B měla postupně předávat firmě A. Avšak firma B byla téměř dva roky v prodlení s dodaním detailních pokynů a dodaná dokumentace byla chybná a neustále se opravovala. Po dvou letech podala firma B žalobu na absolutní neplatnost smlouvy o dílo od počátku a žádala vrácení všech vynaložených finančních prostředků a zadala dokončení díla jiné firmě. Firma A dodala dílo pouze v rozsahu první etapy, další etapy dokončil jiný subjekt. Soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl, dospěl k názoru, že odstoupení od smlouvy bylo neplatné právní jednání a smlouva zanikla pro nemožnost plnění. Krajský soud přisvědčil soudu 1. stupně ohledně toho, že odstoupení od smlouvy bylo neplatné a určil, že je třeba zúčtovat peněžní plnění. Bylo ustanoveno několik znalců na určení hodnoty díla, soud ale neuznal marné náklady a ušlý zisk, které vznikly prodlením s dodáním dokumentace. Nyní Vrchní soud uložil zaplatit firmě B určitou částku (hodnota plnění – hodnota posudku). Může firma B tuto částku dát do daňových nákladů? Předpokládá se, že se bude podávat dovolání – má se rozsudek zaúčtovat až po dovolání, nebo již nyní?

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl ohledně daňové uznatelnosti nákladů na vnitroskupinové (IC) služby (rozsudek čj. 10 Afs 93/2021). Jednalo se o tři okruhy služeb (poradenské služby pro výrobu; podpůrné služby v oblasti HR, IT, prodeje, marketingu, financí a práva; služby refinancování úvěru), jejichž náklady správce daně posoudil jako daňově neúčinné, což potvrdil následně Krajský soud v Plzni.

Může si fyzická osoba/firma, plátce DPH, uplatnit DPH na vstupu u nákladů na reprezentaci, pokud tyto náklady jsou dále přefakturovány klientovi? Bude se jednat i o daňově uznatelný výdaj?

OSVČ, výdajový paušál, neplátce DPH, přeprodává zájezdy tímto způsobem: Inkasuje na svůj bankovní účet od lidí peníze za zájezd, tyto peníze ve stejné výši dále posílá cestovní kanceláři. Pak jí cestovní kancelář posílá peníze za zprostředkování. Musí do příjmů uvádět částku uhrazenou od lidí a zároveň i peníze za zprostředkování zájezdu, nebo může do příjmu uvést jen částku za zprostředkování a k tomu uplatnit výdaje paušálem? Podle § 23 odst. 4 písm. e) a § 24 odst. 2 písm. zc) bych si myslela, že zdaňuje jen zprostředkování, ale nejsem si jistá.

Jednatel (a jediný společník) s. r. o. byl na pracovní cestě ve Velké Británii a těsně před odletem zpět do ČR zakoupil v duty-free shopu pár věcí, které chce použít jako dárky pro obchodní partnery v ČR. Bylo to v limitu pro cestující fyzické osoby, takže to neprošlo proclením. Ale může se takováto účtenka objevit v účetnictví s. r. o.? Pokud ano, dali bychom to jako daňově neuznatelnou reprezentaci. Musí se v takovém případě nějak dořešit DPH? 

Zaměstnanec zaplatil firemní platební kartou zboží, od něhož nemá doklad. Jak tuto platbu v bance správně zaúčtovat - jako nedaňový náklad nebo pohledávku za zaměstnancem?

Můžeme objednávat jídlo pro zaměstnance z restaurace, která ho doveze do továrny a jakou částku z faktury můžeme dát do nákladu? A můžeme objednávat jídlo i přesto, že zaměstnanci mají stravenky? 

V dnešní době (počátek června 2023) se hodně hovoří o úsporném, resp. Ozdravném balíčku ve vztahu k dopadu na státní rozpočet. Podle dostupných zdrojů lze očekávat mj. také zrušení 22 daňových výjimek s dopadem úspory, resp. zvýšení příjmové části státního rozpočtu ve výši cca 7,6 mld. Kč. V roce 2024 se předpokládá úspora ve výši 2,3 mld. Kč a v roce 2025 ve výši 5,3 mld. Kč.

Při stanovení výdajů na provoz silničního motorového vozidla zahrnutého nebo nezahrnutého v obchodním majetku může poplatník uplatnit paušální výdaje na dopravu, anebo může postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 a bod 3 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Uplatněním paušálních výdajů na dopravu se zabývá ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP a další podmínky související s uplatněním paušálních výdajů nalezneme v § 25 odst. 1 písm. x) ZDP a v § 28 odst. 6 ZDP . Přitom rozhodnutí poplatníka o volbě způsobu uplatnění výdajů na dopravu bude záviset na počtu ujetých kilometrů k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.

Firma přispěla Charitě částkou, která byla použita na nákup nového auta s tím, že na něm bude umístěno logo naší firmy. Má toto plnění charakter pronájmu plochy jako služby, nebo se jedná spíše o sponzorský dar? Bude se jednat o daňově účinný náklad?

Společnosti byl vyměřen úrok z prodlení od FÚ účtován na účet 545 - tuto finanční škodu společnost uplatnila u pojišťovny. Škoda pojišťovnou byla uznána a náhrada vyplacena (mínus spoluúčast) - účtováno přes účet 648. Je účtování v pořádku? Je účet 545 daňově uznatelný, pokud proti tomu je zdaněný výnos (výnos o spoluúčast nižší)?

V prvním díle našeho článku o akviziční činnosti jsme se zabývali daňovou uznatelností souvisejících nákladů z pohledu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (déle jen „ZDP “). V druhém díle článku se podíváme na další dvě související témata.

Firma zaplatila zálohu dodavateli na stavení práce v roce 2022 ve výši 450 000 Kč. Ze zálohy nebylo odvedena DPH, jelikož se jednalo o přenesenou daňovou povinnost. Dodavatel prováděl práce, fakturoval si tyto práce a odběratel mu za ně hradil na základě daňového dokladu, s tím, že záloha bude vyúčtována na poslední faktuře. Práce ale nebyla dokončena. Odběratel požadoval vrátit po dodavateli zálohu ve výši 450 000 Kč. Dodavatel zálohu nevrátil, dohodli se na mimosoudním vyrovnání ve výši 150 000 Kč. Vrácenou částku odběratel zaúčtuje na MD 221/D 314. Na jaký účet zaúčtovat u odběratele nevrácenou zálohu ve výši 300 000 Kč? Lze tuto částku zaúčtovat do daňových nákladů – např. vytvořením opravné položky k pohledávkám, nebo by odúčtování mělo být v nedaňových nákladech?

Firma vystavila fakturu na zboží, které pošta ztratila. Pošta uznala část fakturované částky, kam se zaúčtuje rozdíl vystavené faktury? A lze i tento rozdíl uznat do daňových nákladů?

Lze uplatnit v daňových nákladech poplatek za vystavení cestovního dokladu ? Zaměstnanci pojedou na zahraniční pracovní cestu do Austrálie, kde je pas zapotřebí. Cestovní pas dosud nevlastnili nebo platnost propadla z důvodu, že k cestování po EU stačí OP.

OSVČ, plátce DPH, měl v obchodním majetku automobil. Dne 26. 12. 2022 zemřel. Manželka by chtěla nyní automobil prodat. Bude prodej osvobozený od daně z příjmů? Nebo se musí dodržet test 5 let od vyřazení z obchodního majetku? Kdy je automobil vyřazen z OM – úmrtím podnikatele? Jestliže by to bylo předmětem zdanění, bude manželka danit v § 10 ZDP a výdajem bude zůstatková cena auta?

Jsme soukromá MŠ a ZŠ, s. r. o. K Mikuláši a na Velikonoce dáváme dětem ve školkách balíčky, podobně v prosinci dostanou adventní kalendář. Je pravda, že všechny tyto položky budou nedaňové a účtovat se budou jako náklady na reprezentaci? Nebo lze nějak zaúčtovat v případě školky jako daňový náklad? A pokud jde o výhry v pořádaných soutěžích, ty lze vnímat jako daňový náklad, bez něhož by se soutěž nemohla uspořádat?