Daňové a nedaňové výdaje - strana 8

Jednatel s. r. o. má sjednanou smlouvu o bezplatném výkonu funkce, ve smlouvě nejsou sjednány nároky na cestovní náhrady. V případě, změny smlouvy a sjednání nároku na cestovní náhrady, budou pak tyto na straně s. r. o. daňově uznatelné a na straně jednatele nebudou předmětem daně z příjmů a nebudou nepodléhat ani zdravotnímu a sociálnímu pojištění?

OSVČ vede daňovou evidenci, plátce DPH. Zakoupila ojetý osobní automobil za 60.000 Kč a na faktuře a v technickém průkazu je uvedeno rodné číslo místo IČ. OSVČ automobil používá ode dne pořízení jen pro podnikatelskou činnost. Je možné pořízení automobilu uplatnit jako daňový výdaj?

Zaměstnavatel pozve (např. 2× do měsíce) zaměstnance na oběd do restaurace (může jít o fast food nebo o „klasický oběd“). Bere se to jako nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele, jako poskytnutí stravování zajištěné jiným subjektem, tudíž u zaměstnance osvobozeno a zaměstnavatel si může uplatnit do daňově účinných nákladů 55 % z ceny jídla bez nároku na odpočet, pokud to mají zaměstnanci zdarma? Jaké by bylo případné účtování pití v restauraci, pokud by si všichni dali neperlivou vodu? Dalo by se to účtovat stejným principem jako jídlo, nebo raději použít účet 513? 

Lze podle Vás uplatnit § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP v následujícím případě? Společnost dostane od dodavatele určitou sumu jako marketingový budget na financování dárků pro odběratele (není přímo specifikováno jakých dárků, volba je na společnosti). Následně za tento budget společnost pořídí dary nad limit 500 Kč, případně poukázky. Lze na tuto situaci aplikovat výše uvedené ustanovení a dary nad limit či poukazy uznat jako daňové? Jak postupovat v případě, že by za budget byly pořízeny jak dary do 500 Kč tak nad 500 Kč? 

OSVČ, plátce DPH, si pořídila kuchyňský robot a elektronický hrnec v jednom. Předmětem činnosti OSVČ je obchod. Mohl by to být daňově uznatelný výdaj v těchto případech a lze nárokovat odpočet DPH? 1) OSVČ nemá zaměstnance. 2) OSVČ má pouze jednu zaměstnankyni na DPP (cca 25 hodin měsíčně). Má malou kuchyňku pro sebe a pro ni. 3) OSVČ má 3 zaměstnance na plný pracovní úvazek. Má na pracovišti vybavenou kuchyňku, aby se mohli zaměstnanci v průběhu dne stravovat. Zajišťuje tím sociální vybavení pro zaměstnance.

Výdaje na akviziční činnost vynakládá nemalá část podnikatelů – právnických osob. Buď se jedná o jednorázovou, nahodilou činnost, nebo činnost pravidelnou, která je vykonávána samostatnou, za tímto účelem zřízenou entitou nebo interním oddělením v rámci společnosti. V následujícím článku bychom se rádi zaměřili na akviziční činnost právnických osob, založených za účelem podnikání, z pohledu daně z příjmů právnických osob. Záměrem není analyzovat z pohledu daňového akviziční činnost vykonávanou ve prospěch třetích osob.

V článku si ukážeme uplatnění daňově uznatelných výdajů na motorové vozidlo v různých situacích při jeho použití při pracovní cestě podnikatele. Podnikatel, který používá k pracovní cestě motorové vozidlo, by měl zvažovat optimalizační otázky související s možným uplatněním cestovních výdajů. U podnikatele, který využívá k pracovní cestě osobní automobil zahrnutý v obchodním majetku nebo osobní automobil nezahrnutý v obchodním majetku (soukromé vozidlo), půjde především o volbu mezi výdaji na pohonné hmoty v prokázané výši, nebo uplatnění paušálních výdajů na dopravu.

Pokud plnění mělo obdobnou povahu jako plnění, která jsou nikoli taxativně uvedena v § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmu jako výdaje na reprezentaci, tedy povahu plnění poskytnutého daňovým subjektem dobrovolně za obdobným účelem, tj. k přímé spotřebě účastníků (obchodních partnerů), jedná se o daňově neuznatelný výdaj na reprezentaci. Je zcela na stěžovateli, jaké formy marketingové komunikace se svými obchodními partnery zvolí, zákonem jsou však stanovena pravidla pro to, které výdaje (náklady) nelze uznat za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely a které uznat lze. Žalovaný řádně odůvodnil, proč nelze v případě stěžovatele výdaje ve formě poskytnutí možnosti zazávodit si na motokárách na rozdíl od pronájmu školící místnosti výdaje uznat jako daňové výdaje. Přijatá plnění za pronájem motokárové dráhy představovala výhradně plnění určená k obdarování stávajících obchodních partnerů, tedy plnění použitá na reprezentaci ve smyslu § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů , a proto správce daně nepochybil, když je vyloučil z daňově účinných nákladů.

Lze zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů zakoupený antivirový program do PC, který společnost nemá v evidenci, ale je to PC zaměstnance, který se po dohodě se zaměstnavatelem připojuje do sítě společnosti a občas potřebuje něco udělat z domova?

Našim smluvním prodejcům dáme námi vyrobený oděv s reklamním nápisem, který propaguje naši firmu – výrobce oděvů. Cena výrobku je vyšší než 500 Kč. Lze toto považovat za výdaje na reklamu, nebo je to dar? (S důsledky 0 nedaňový náklad, odvedení DPH). Pokud to bude dar, odvádíme DPH ze skladové ceny výrobku nebo prodejní?

S přítelem oba podnikáme z domova, oba máme svou s. r. o., činnost klientům lze poskytovat vzdáleně. Vlastníkem domu je přítel. Na svá podnikání máme v domě vyčleněnou každý svou místnost. Můžeme podle specifického klíče (např. podle podlahové plochy) rozdělit spotřebu energií na daná s.r.o.? Obě s.r.o. mají virtuální sídlo, oba jsme ve svých s.r.o. v nějakém zaměstnaneckém poměru. Stačí pro daňovou uznatelnost nákladů sepsat dohodu mezi s.r.o. a zaměstnancem o náhradě spotřeby energie k podnikání? Jakým způsobem budeme do účetnictví s.r.o. dokládat náhradu spotřebované energie? Pouze nějakou formou čestného prohlášení s výpočtem spotřeby podle faktury a podlahové plochy daných místností? Přítel používá místnost výhradně jen k podnikání své s.r.o., já využívám místnost částečně na práci pro své s.r.o. a částečně pro jiného zaměstnavatele (poměr dokážu stanovit podle odpracovaných hodin pro druhého zaměstnavatele). Jiným způsobem nejsou místnosti využívány. Bude na straně FO tento příjem podléhat zdanění nebo odvodům?

Společnost s r. o. dostala od KHS pokutu ve výši 15 000 Kč, tu následně uhradila. Jak tuto pokutu zaúčtovat? Předpokládám, že se jedná o daňově neúčinný náklad, přestože byl uhrazen. 

Zaměstnavatel by chtěl přispět zaměstnanci na dovolenou ve výši 20 000 Kč za rok. Lze tento příspěvek ve firmě považovat za daňově uznatelný, když faktura na dovolenou není vystavena na firmu jako odběratele, nýbrž přímo na zaměstnance, nicméně firma peníze uhradí na účet cestovní kanceláře uvedený na faktuře?  

Společnost s r. o., plátce DPH, došlá faktura za nákup zboží (zásob), vystavená 28. 2. 2018, splatná 28. 2. 2021 ve výši 912 000 Kč. Splatnost po oboustranné domluvě písemně prodloužená do 28. 2. 2026, mám závazek převést z krátkodobého do dlouhodobého, když je po splatnosti více než 1 rok? Zaplaceno bylo celkem 212 000 Kč, takže závazek k 31. 12. 2022 je 700 000 Kč, jak to prosím bude z dodaněním závazku? Jak by se postupovalo v tomto případě, když by dodavatel zboží (FO) ukončil činnost?

Firma sro, plátce DPH, vystavená faktura 20. 6. 2021 na 250 000 Kč za prodej zboží, splatná do 20. 7. 2021. Do 31. 12. 2021 zaplaceno 100 000 Kč. K 31. 12. 2022 stále zbývá 150 000 Kč. Vedená jako krátkodobá pohledávka, mám převést tuto pohledávku do dlouhodobých k 31. 12. 2022? Nebo jak dlouho může zůstat vedená jako krátkodobá pohledávka? Prosím, jak to bude vytvořením opravné položky této pohledávce a s následným odpisem pohledávky?

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zpravidla nevedou pracné účetnictví, ale daleko snazší daňovou evidenci upravenou pěti odstavci § 7b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Tato je postavena na „hotovostním principu“, kdy příjmy a výdaje ovlivní základ daně při úhradě, až na výjimky, jako je odpisovaný hmotný majetek a finanční leasing. Ohledně obsahového vymezení složek majetku v daňové evidenci se však použijí účetní předpisy, nestanoví-li ZDP speciálně jinak. Proto i v daňové evidenci mohou být zbožím (zásobou) pozemky, pokud je předmětem činnosti dotyčné OSVČ nákup a prodej nemovitých věcí. Na rozdíl od účetních jednotek však OSVČ s daňovou evidencí jsou podle zmíněného „hotovostního principu“ výdaje za zboží daňově uznatelné již při úhradě. Dnešní soudnička ale vyjeví, že i z tohoto pravidla existuje významná výjimka. I v daňové evidenci se totiž daňový účinek výdajů za zásoby pozemků (zboží) odkládá až do okamžiku jejich prodeje, a navíc je omezen výší příjmů.

Jednatel obchodní společnosti se zúčastnil pracovní cesty. Obchodní společnost neuzavřela s jednatelem smlouvu o výkonu funkce jednatele, podle které by jednatel dostával příjem plynoucí z jeho funkce. Lze cestovní náklady (nocležné, jízdné, stravné atd.) dát do daňově uznatelných?

Zaměstnanec při služební cestě firemní vozidlem dostal za rychlou jízdu pokutu. Musí se pokuta předepisovat k náhradě zaměstnanci, pokud společnost nechce? Účtování předpis v rámci firmy bez náhrady od zaměstnance: MD 545/D 379?

 Firma má vozidlo na operativní leasing, které by chtělo bezplatně poskytnout svému dodavateli služeb (spolupracovník na "IČO", můžeme ho brát jako obchodní zástupce). Se spolupracovníkem má podepsanou smlouvu o spolupráci, do které by právě dopsali dodatek o bezplatném poskytnutí vozidla pouze pro služební účely. Jedná se o nezávislý vztah dodavatel-odběratel, ale pro obě strany je prostě výhodnější to vyřešit tímto způsobem. Je to takto možné udělat, jak je to s finančním úřadem, jestli by to akceptoval, co se týče hlediska znaků závislé práce? U pohonných hmot pravděpodobně bude lepší, aby si to hradil spolupracovník na "IČO" a poté si je vyfakturoval, ale u toho vozidla si nejsem jistý. 

Společnost s r. o. má zprostředkovatele, který pro ni zprostředkovává obchody, což činí v rámci živnostenského oprávnění, a zhruba pětkrát v měsíci po dohodě jede podepsat obchodní smlouvu. Aktuálně se sešly dva podpisy, které jsou na druhé straně republiky, jeden večer a druhý den ráno, zprostředkovatel se proto domluvil se společností s r. o., že v místě podpisu přespí a náklady hrazené za ubytování uhradí společnost s r. o. Je možné jako daňový náklad uznat fakturu za ubytování, na níž je uvedené jméno zprostředkovatele, jelikož se nejedná o zaměstnance společnosti?