Daňové doklady - strana 6

Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu. Potřebuji vystavit fakturu za provedené služby. Jde o zprostředkování pracovníka Německé personální agentuře. Budu fakturovat německé agentuře - plátce DPH. Plnění dle mého názoru proběhlo v České republice jelikož jsme pracovníka našli zde a jim předali potřebné dokumenty. Člověka si pak již zaměstnali oni. Naše provize je za zprostředkování. Jak tedy naložit s DPH? Vystavit klasicky jako fakturu v pro českého plátce? Faktura bude na nízkou částku a jednorázová. A musím v tomto případu podávat souhrnné hlášení?

Platí stále, že daňová kontrola kontroluje 3 roky zpětně a archivace dokladů je 10 let?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 9. 2022 ve věci C 235/21 Raiffeisen Leasing

Jsme plátci DPH (české DIČ) a prodáváme e-knihy do EU, hlavně na Slovensko, firmám - plátcům DPH (slovenské DIČ). Jaký text musíme uvádět na faktuře, aby byla splněna jedna z podmínek pro osvobození o DPH? Například: „Intra-Community supply, Art. 138, VAT Directive 2006/112“?

Obchodní společnost - plátce DPH (prodejce) prodává zboží zákazníkům tak, že na prodejně je zákazníkem vybráno zboží a vystaven řádný daňový doklad - faktura (listopad 2022). Po zaplacení faktury dochází k dodání zboží (dopravu zajišťuje prodejce). Máme případ, kdy klient (plátce DPH) fakturu neuhradil a prodejce nemůže zkontaktovat zákazníka, resp. z počátku se podařilo zákazníka zkontaktovat s příslibem úhrady a následně již ne. Zboží má prodejce stále na skladě. Dotaz se týká DPH i daně z příjmů. V případě odstoupení od smlouvy - bude vystaven opravný daňový doklad dle § 42 (původní faktura byla jako řádný daňový doklad vykázání v KH za 11/2022 v sekci A.4), tento doručen zákazníkovi datovou schránkou (DPH bude sníženo v období doručení zákazníkovi). V tomto případě jak ale vyřešit daň z příjmů - zda snížení (storno) výnosů z prodeje a snížení nákladů na prodané zboží a vrácení zboží zpět na sklad bude až předmětem účetnictví a DP v roce 2023 (okamžik odstoupení od smlouvy) a nebo je možné náklady a výnosy vyřešit již v daňovém přiznání a účetnictví k 31. 12. 2022 (zboží bude vykázáno na skladě). Jde o to, aby společnost nemusela v roce 2022 platit daň z příjmu z prodeje, který se nakonec neuskutečnil.

Společnsot s r. o. vystavuje některé faktury za zboží týkající se prosince 2022 v lednu 2023 a tyto faktury jsou součástí číselné řady roku 2022. Jak postupovat u přijatých faktur? Můžeme přijatou fakturu s datem vystavení např. 5. 1. 2023 a DUZP 31. 12. 2022 zařadit do číselné řady roku 2022? DPH si nárokujeme v lednu 2023. Nyní takto postupujeme. 

Může s.r.o. plátce DPH vystavovat daňové doklady na částky nad 10 000 Kč vč. DPH bez uvedení odběratele? Odběratelé takové doklady požadují, nechtějí na nich uvádět své iniciály, chtějí, aby v kolonce odběratel nebylo uvedeno nic. Pokud vyhovíme přání odběratele, dopouštíme se nějakého prohřešku a hrozí nám nějaké sankce? 

Chtěli bychom se ujistit, kdy stačí storno vydané faktury (storno vystaveného dobropisu) a kdy je třeba vystavit opravný daňový doklad, pokud na obou stranách jsou plátci daně. Jak má v návaznosti na to postupovat odběratel v Kontrolním hlášení (KH) s ohledem na uplatněnou / neuplatněnou daň na vstupu? Například    1) Dostaneme dobropis k přijaté faktuře, u které jsme si neuplatnili DPH na vstupu. Faktura / dobropis spadá kvůli částce do oddílu A4 / B2 KH. Odběratel u faktury neuplatnil daň na vstupu. Je správné dobropis v KH neuvádět? Platí to, že jelikož jsme daň neuplatnili, nebudeme ji ani odvádět z přijatého dobropisu? Riskujeme, že nás Finanční úřad vyzve k doložení, jelikož dodavatel bude u dobropisu uplatňovat daň zpět?   2) Dodavatel vystaví dobropis odběrateli, doklad doručí odběrateli a poté se zjistí, že dobropis neměl být vystaven. Následně dodavatel vystaví jen storno dobropisu a odběratele o tom informuje e-mailem. Stačí, aby odběratel dobropis již v systému zaúčtovaný také jenom stornoval a doložil storno e-mailem od dodavatele? Následně potom odběratel nebude dobropis ani jeho storno uvádět v KH? 

Klient, plátce DPH, fakturuje české firmě montážní práce na nemovité věci. Práce byly provedeny na území EU v Dánsku. Klient faktury vystavuje dle požadavku českého poskytovatele v režimu dle §24A bez DPH české firmě, ta nejspíš fakturuje konečnému příjemci danou službu. V jakém režimu DPH by měl fakturovat klient vůči českému plátci? Neměl by fakturaci řešit v rámci přenesené daňové povinnosti? Nebo se základní sazbou daně? 

Není na závadu, když u zjednodušených daňových dokladů není razítko a podpis? Podstatné je, že z dokladu vyplývá co bylo pořízeno, kdy, od koho a za jakou cenu, sazba DPH. Je to takto v pořádku?

OSVČ-pekařka si v říjnu založila živnost. Peče doma (v nově zrekonstruované a zkolaudované přístavbě svého rodinného domu). Peče převážně pro stálé zákazníky – občany. Několikrát do měsíce se účastní farmářských trhů. Předpokládá, že nebude mít obrat větší než 2 mil. Kč, tj. nebude plátce DPH. Jak musí, resp. nemusí vykazovat denní a měsíční tržby? Předpokládá, že bude uplatňovat paušální výdaje ve výši 80 %. 1) Je OSVČ povinna vystavit na každý prodej paragon, který musí mít duplicitně schovaný i ona nebo stačí dávat si do pokladničky hotovost a tuto hotovost na konci dne sečíst a napsat do svého deníku jako denní tržbu, tj. např. 1. 10. 2022 ... 3 000 Kč? 2) Bude-li inkasovat Kč také na účet, pak musí vystavit fakturu, kterou předá zákazníkovi, a i ona si ji sama ponechá a zaznamená do svého deníku banky – vždy pohyb jednotlivé platby (faktury) nebo může udělat např. denní sumu příjmů na bance či měsíční (bez uchování faktur)? 3) Může mít OSVČ zaznamenáno vše v ruce v deníku na papíře, nebo k tomu musí mít program na PC? Upřednostnila by totiž papírovou formu. 4) Pro OSVČ je důležité, aby měla vše v pořádku, co si týče daní a odvodů, aby jí pak nějaká úřednice neřekla, že má mít vše on-line a např. každý doklad na prodej jednoho preclíku u sebe schovaný. 

Jsme škola a poskytujeme půjčky na bytové vybavení z FKSP. Patří faktura např. na postel do účetnictví školy? Je vystavená na jméno zaměstnance a ten ji bude splácet na základě smlouvy o půjčce.  

Máme budovu, kde část budovy užíváme a část pronajímáme. Na danou budovu se vztahuje faktura za plyn (je zde jeden hlavní plynoměr). Platíme si energetika, který nám provádí odečet z hlavního plynoměru a ze všech podružných plynoměrů, které máme v pronajímaných prostorách. Pokud fakturujeme nájemníkům jejich spotřebu plynu (zjištěnou skutečným odečtem z jim přiděleného měřícího zařízení), musíme dodržet cenu z faktury (cenu za jednotku a poměrnou část z poplatků, faktura za plyn obsahuje kromě ceny i stálý plat, distribuční poplatek apod.), nebo můžeme k ceně samostatně fakturovat i cenu služby (naší služby) a stále se bude jednat o přefakturaci? Doposud jsme vzali cenu z faktury a podělili celkovou spotřebou z hlavního plynoměru a následně touto cenou násobili spotřebu jednotlivých nájemců (součet podružných plynoměru = odečet na hlavním plynoměru). Účtujeme přijatý doklad MD 502/D 321 a část týkající se nájemníků neplátců DPH MD 395/D 321 a vystavené faktury za plyn MD 311/D 395. Nyní se zvažuje, že máme s přefakturací čím dál více práce a k tomu se platí i třeba měsíčně práce energetika. Je možné s fakturou za plyn, kterou vystavujeme nájemníkům vyfakturovat i cenu naší služby? Nezmění se pro nás něco v pohledu na přijatou fakturu za plyn (defacto bychom fakturovali více než je přijatá faktura za danou komoditu)?

Je v pořádku, když česká mateřská společnost, 100% vlastník, fakturuje každý měsíc své slovenské dceřiné společnosti (obě dvě s. r. o., plátci DPH) služby související se zpracováním smluv, které pro slovenskou dceru zpracovala česká matka? Slovenské s .r. o. uzavírá každý měsíc kupní smlouvy na nákup a prodej zboží, které fakturuje, avšak veškerou agendu s tím spojenou a následnou komunikaci se zákazníkem zpracovávají zaměstnanci české mateřské společnosti. Slovenská dceřiná společnost zaměstnává pouze obchodního manažera, který kontrakty získává. Společnosti se mezi sebou dohodly, že 50% částka z celkové provize, která u smluv vznikne, bude každý měsíc přefakturována českou mateřskou společností s textem: fakturujeme vám za poskytnutí služeb souvisejících se zpracováním a správou kupních smluv uzavřených v měsíci .... Je takováto fakturace mezi společnostmi v pořádku? Na jaký výnosový účet české s. r. o. by bylo nejvhodnější služby zaúčtovat? A z pohledu DHP se jedná o přenesení daňové povinnosti za poskytnuté služby mezi státy EU?

Aktuálně máme dodavatele energií, který nám fakturuje za dodávky plynu. Je smluvně domluveno, že nám bude fakturovat v Eurech i v CZK. A to distribuce v Eurech a dodávka v CZK. Plyn jsme doposud vždy částečně přefakturovali na nájemníky dle skutečné spotřeby zjištěné podružným měřením a za použití ceny z jedné přijaté faktury od dodavatele za dodávku i distribuci. Můžeme přefakturovat v CZK (přepočíst si přijatou fakturu v Eurech na CZK kurzem ze dne přijetí dokladu a přičíst částku s CZK a zjistit tak cenu za jednotku v CZK) nebo musíme přefakturovat zvlášť v Eurech a zvlášť v CZK? Nikdy nepřefakturováváme celou část přijaté faktury za plyn, je zde i naše vlastní spotřeba.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak by měl vypadat opravný daňový doklad vystavený dle §43 - na snížení sazby daně. V tomto případě je plátce oprávněn provést opravu v dodatečném přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň nesprávně uplatněna. Ale opravu lze provést nejdříve ke dni, ve kterém příjemce plnění obdržel daňový doklad. Pokud je podmínkou podat dodatečné přiznání, tak abych doklad do původního období (lze až 3 roky zpětně) v účetním programu dostala, musím uvést DUZP tohoto původního období. Ale pak zase nesplňuji povinnost vystavit doklad do 15-ti dnů ode dne DUZP. Zároveň jsem se chtěla zeptat, co obnáší podmínka, že opravu lze provést nejdříve ke dni, ve kterém příjemce plnění daňový doklad obdržel, když podáváme dodatečné přiznání? Pokud zvyšuji sazbu daně, postupujeme podle §141 Daňového řádu, ale dotaz ke správnému vystavení dokladu je v podstatě podobný jako v předešlém případě. Pokud měníme režim zdanění, např. z původního režimu PDP dle § 92 na zdanění 15% sazbou daně, tak zřejmě postupuji opět obdobně? Jak by měl vypadat vydaný opravný daňový doklad?

Prosím o vyjádření, jak obecnou lhůtu pro archivaci daňových dokladů ovlivní ohlášení (probíhající) daňová kontrola, ať už na vybranou problematiku (např. transfer pricing) nebo kompletní daň z příjmů. Některé kontroly mohou trvat velmi dlouho, po rozhodnutí správce daně může následovat odvolání, příp. obnova řízení. Jakým způsobem to ovlivní lhůtu pro archivaci dokladů po ukončení daňové kontroly i v návaznosti na další zdanitelná období.

Zboží bylo prodáno jako sestava obsahující několik částí (PC, stojan, klávesnice, displej, software atd.) Na faktuře je vyfakturovaná cena za sestavu např. 139 000,-. Zákazník k faktuře obdržel dodací list, s rozpisem dodaných částí sestavy (bez rozpisu cen). Nyní byl reklamován pouze kus této sestavy (PC). Od našeho dodavatele obdržíme dobropis na tento PC. Odběratel od nás obdrží úplně jiný PC, který nakoupíme od našeho jiného dodavatele. Jak máme postupovat vůči našemu odběrateli co se týče dobropisu? Opravný daňový doklad vystavit pouze na část ceny faktury a vyfakturovat nový PC?

Při kontrole salda na pohledávky za měsíc duben jsem narazila na rozdíl ve výši 0,28 Kč, který byl způsoben tím, že zákazník zaplatil hotově fakturu, která byla vystavena i s haléři - na faktuře je částka 771,72 Kč, do pokladny zaplatil 772 Kč. Běžně se k takovým případům vystavuje interní doklad, kterým se vzniklý rozdíl vyrovná, ale teď se tak nestalo. Lze tedy interní doklad vystavit se zaúčtováním ještě do dubna, aby saldo na pohledávky sedělo? Jsme plátci DPH.

Mohu do účetnictví přijmout daňový doklad, na kterém je u našich fakturačních údajů místo oficiálního názvu uveden pouze zkrácený název naší organizace za předpokladu, že všechny ostatní náležitosti (adresa sídla, IČ, DIČ) jsou uvedeny správně?