Daňové doklady - strana 6

Česká společnost s r. o., plátce DPH, uzavírá smlouvy o spolupráci s influencery ohledně propagace zboží. Pokud je influencerem česká firma nebo český „ičař“, tak proces probíhá tak, že naše firma vystaví fakturu na odběr zboží v prodejní ceně, influencer vystaví fakturu na své služby ve stejné hodnotě, jako přijal zboží a tyto doklady se vzájemně započtou. Nyní ale řešíme situaci, kdy influencerem je člověk (občan) ve Francií, který nemá živnostenské oprávnění nebo má jen identifikační číslo v rámci Francie (to číslo je nepoužitelné pro přeshraniční obchody - NIF). Toto budeme řešit i v jiných státech EU. Dle informací, které se mi podařilo dohledat, existuje několik variant, jak postupovat v případě influencerů. Jedna varianta jsou faktury, které se vzájemně započtou. Je tento postup správný? Další varianta je, že zboží jen vyskladníme - zaúčtujeme do daňových nákladů a po influencerovi již žádný doklad nepožadujeme. Jak je to ale na straně influencera? Nebude firmě naopak chybět náklad na reklamu? Jak nejlépe postupovat, aby spolupráce s influencery byla účetně a daňově správně v rámci EU? Narážíme dost na to, že lidé nemají žádné IČO.

OSVČ, plátce DPH chce začít vystavovat zakázkový list - daňový doklad, zakázky jsou nad 10.000,-Kč. Při vystavení zakázkového listu - daňového dokladu zákazník zaplatí 40-50% z ceny zakázky, zbytek doplatí při převzetí zakázky. DPH na výstupu bude odvedena z celé zakázky při vystavení dokladu dle DUZP?

Česká společnost vyrábí pro svou sesterskou společnost v Belgii na základě smlouvy o dílo výrobní linku, kterou vyrobí v ČR a následně ji nainstaluje zákazníkovi ve Velké Británii. Zákazník z GB objednal dodání u belgické spol. a belgická spol. uskuteční vývoz z ČR do GB a zákazníkovi vyfakturuje. Belgická spol má kromě belgického i české a britské DIČo). Jak správně z pohledu DPH bude fakturovat česká společnost své belgické sestře?

OSVČ, plátce DPH, zemřela před 42 měsíci. V podnikání nikdo z dědiců nepokračoval. Ihned po úmrtí podány poslední přiznání na FÚ a vše ukončeno. OSVČ byla bez zaměstnanců. OSVČ používala výdajové paušály. Evidovala příjmy a doklady k DPH. Je nutné tyto doklady ještě archivovat nebo je možné již vše zlikvidovat?

Dne 1. 3. 2023 je splatná pohledávka, která není uhrazena, na tuto pohledávku byla soudem uvalena insolvence a dne 17. 4. 2024 přišlo prohlášení, že bude uspokojeno pouze 10% z celkové částky a to bylo ze strany dlužníka splněno. Žádná opravná položka na tuto pohledávku nebyla účtována. Můžeme nyní zbylou dlužnou částku daňově odepsat? 

Zaměstnanec na eshopu z USA nakoupil službu (licence k hudbě, audiovizuálnímu obsahu, šablony videí apod.) a za tuto přímo při objednávce na eshopu zaplatil svoji osobní platební kartou. Faktura je vystavena v USD, na faktuře jsou v pořádku naše firemní údaje. Můžeme tento výdaj zaměstnanci proplatit v CZK a pokud ano, tak jakým kurzem?

Existuje limit na pořízení psacích potřeb, drahých per ? Doklad na 14.000 Kč za psací pero, nejsem si jistá, zda mohu zahrnout do daňově uznatelných nákladů.

Je náš postoj k DPH správný, pokud chceme prodávat balíček knihy a hrníčku (oba produkty lze zakoupit i samostatně) za zvýhodněnou cenu, tak je lepší sazbu DPH rozdělit na dvě části, jednu s 0% DPH pro knihu a druhou s 21% DPH pro hrnek? Případně, je možné aplikovat jednotnou sazbu DPH na celý balíček (např. 0% pro knihu jako hlavní plnění), pokud oba produkty prodáváme i samostatně? Máme pochybnosti, zda bychom při současném samostatném prodeji knihy i hrnku dokázali obhájit, že se jedná o hlavní a vedlejší plnění, a jak by na tuto konstrukci nahlížel správce daně.

Společnost s r.o. vykonává montážní práce na zakázkách v evropských státech. Má jednoho zaměstnance (je zároveň jednatelem), který jezdí po zakázkách a vykonává objednané montážní práce. Společnost zároveň spolupracuje s několika živnostníky, kteří vykonávají práce pro tuto s.r.o. na jednotlivých zakázkách. Vznikají situace, kdy zaměstnanec (jednatel) pracuje např. na zakázce v Německu a živnostníci pracují pro s.r.o. např. na zakázce ve Slovinsku. Živnostníkům, kteří pracují na zakázce ve Slovinsku pro s.r.o. vznikají mimo sjednané práce vícenáklady za materiál nakoupený ve Slovinsku. Lze ve smlouvě mezi s.r.o. a živnostníkem stanovit, že tyto vícenáklady se souhlasem jednatele budou přímým nákladem s.r.o.? Nebo je povinnost živnostníka o tyto vícenáklady navýšit částku na faktuře za provedené práce?

Český plátce DPH obdržel fyzicky opravný daňový doklad ("ODD") dne 20. října 2024, na tomto opravném daňovém dokladu je uvedeno DUZP 31. srpna 2024 a datum vystavení 15. září 2024. ODD je vystaven z důvodu korekce ceny po uskutečnění zdanitelného plnění - prakticky jsme si půjčili automobil za měsíc červenec, byl nám doručen daňový doklad, ten jsme zaúčtovali a uplatnili DPH, protože ale nakonec počet dní pronájmu byl nižší než se původně očekávalo, autopůjčovna vystavila tento ODD. Můžeme prosím ten ODD zahrnout do DPH za říjen 2024 a v KH uvést DUZP 31. srpna 2024? Budou nám vyměřěny automaticky úroky z prodlení? Nebo striktně musíme vždy podat dodatenčé DPH a následné KH (chceme se tomuto vyvarovat)? 

V účetnictví jsme objevili několik drobných výdajů a faktur zaúčtovaných v roce 2021, které se po podrobnější kontrole jeví jako duplicitní nebo zaúčtované nad rámec. To znamená, že jsme v účetnictví za rok 2021 vykázali vyšší náklady, než bylo reálně vynaloženo. Chtěli bychom se zeptat: Jak správně tuto chybu nyní opravit? Je možné tuto opravu zaúčtovat do ostatních provozních výnosů v letošním roce (2024) a zahrnout ji do zdanitelného základu pro letošní rok? Existují případně jiná doporučení, jak takovou situaci účetně i daňově správně řešit?

Český plátce (s. r. o.) vyfakturuje rovněž českému plátci dodání zboží, ale toto zboží bude dodáno na Slovensko. Bude takto fakturace s českou DPH nebo se jedná o osvobozené plnění?

Společnost, plátce DPH, prodává nové vozy. Občas dá zákazník při koupi nového vozu do "protiúčtu" svůj ojetý vůz. Je možné ve stejné výši jako je hodnota vykoupeného ojetého vozu vystavit daňový doklad za přijatou platbu na nový vůz (zatím nelze vystavit koncovou fakturu na nový vůz, protože je ve výrobě) a tyto doklady započíst (kupní smlouvu za ojetý vůz a daňový doklad za přijatou platbu za nový vůz)? Nebo je nutné abychom zákazníkovi uhradili vykoupený vůz a zákazník nám uhradil zálohu na nový vůz? Jedná se mi o to, jestli u daňového dokladu za přijatou platbu musí být provedena daná platba nebo stačí, aby byla uhrazena zápočtem?

Společnost s.r.o., plátce DPH chce pořídit ojetý automobil od plátce DPH z Německa. Prodávající na prodejní smlouvě uvádí kupní cenu + 19% DPH (zde uvádí poznámku kauce) a chce ji předem zaplatit. Jak by měl vypadat prodejní daňový doklad? Měla by na něm být vyčíslena částka vč. DPH nebo pouze ZD? DPH by pak česká s.r.o. uhradila při registraci vozidla v ČR a následně si uplatnila nárok v přiznání k DPH v daném měsíci? Předpokládám,že se bude jednat o řádek 3 a 43 v daňovém přiznání. Předpokládám, že po doložení dokladu o registraci vozidla německému prodejci, by nám kauci ve výši DPH měli vrátit. Měli bychom požadovat, aby prodejce uvedl do prodejní smlouvy režim, v jakém nám ojeté vozidlo prodává? O jaký režim se přesně jedná, pokud bychom nechtěli kupovat vozidlo s DPH, ale chtěli bychom ho odvést a nárokovat až v ČR. Prosím o stručný přehled, jak je to s tím DPH. 

Naše společnost vyslala zaměstnance na zkoušku odborné způsobilosti (elektrikáře). Zkoušku prováděla Technická inspekce České republiky (neplátce DPH). Jako vyúčtování zálohy nám poslali Doklad o poplatku a je vystavený na jméno a adresu našeho zaměstnance. Žádali jsme TIČR, aby doklad vystavil na naší společnost. Odmítli opravit doklad s argumentací, že jsou povinni vystavit doklad na osobu, která požaduje provedení odborné činnosti pověřenou organizací. Toto jim udává § 13 odst. 2 zákona č. 250/2021 Sb. Vykládají si zákon správně? Můžeme si dát do daňově uznatelných nákladů tento náklad na zkoušku odborné způsobilosti, i když není vystaven na naši společnost?

Jsme e-shop a prodáváme do EU a Švýcarska, zákazník vyplnil fakturační adresu (na firmu) ve Švýcarsku (tedy třetí země), ale dodací adresu do Francie (v adrese není uvedena firma, pouze adresa občana). Zboží bude odesláno z České republiky do Francie. DPH podáváme přes OSS. Jaký vliv má v tomto případě fakturační adresa na DPH? Bude sazba na faktuře dle Francie, tedy podle země dodání, nebo kvůli fakturační adrese to bude jinak? Jak bude tento pohyb zboží vykázaný v daňovém přiznání?

Pronajímatel se poprvé s nájemcem vzájemně dohodl dle nájemní smlouvy na placení nájemného dle splátkového kalendáře. Doposud měl v nájemních smlouvám placení a odvádění DPH dle vystavení řádných daňových dokladů - faktur. Pokud tedy pronajímatel nebude účtovat o faktuře za nájem účetním zápisem 311/602 a bude DPH odvádět k datu dohodnutého DUZP ve splátkovém kalendáři a k tomuto dni vystavovat jen interní daňový doklad pro odvod DPH z nájemného budeme účtovat 315/602 a DPH - 343/602?

Jsme český e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. V rámci marketingových akcí děláme balíčky. Kde ke konkrétnímu zboží nabízíme dárek zdarma (různé hodnoty od 100 Kč - 20 000 Kč). Takto je to zobrazené na eshopu, že k tomto zboží zákazník obdrží XY dárek zdarma. Při rekapitulaci objednávky je vložena položka s textem XY dárek ZDARMA. Při vystavení faktury, dochází k tomu, že dárek na faktuře je na samostatném řádku a jeho cena je poměrově rozpočítána mezi hlavní produkt, ke kterému se dárek váže a samotný dárek. Příklad: Rekapitulace objednávky: Pánské běžecké boty v hodnotě 2 404 kč + nákrčník jako dárek zdarma. Na faktuře to vypadá takto: Pánské běžecké boty cena 2 177,55 Kč Nákrčník cena 226,45 Kč. Občas se někteří zákazníci ozvou s tím, že na faktuře je uvedena cena dárku a že si to sami neobjednali, že to e-shop vložil sám a požadují vrácení částky v hodnotě dárku. Ostatní e-shopy dávají do faktury dárek zdarma v hodnotě 1 Kč, případně 0,01 Kč. S postupem naší účetní jednotky jsem se dosud nesetkala. Je postup účetní jednotky ve vystavování faktur správný? Nemůže se jednat o klamání zákazníka z pohledu obchodní inspekce?

Jak zaúčtovat doklad, který je vystavený na firmu (plátce DPH), ale hradil ho zaměstnanec ze svého účtu? Mohu dát přijatý doklad do účetnictví (MD 5xx/D 321), s poznámkou, že úhradu provedl zaměstnanec ze svého a tento doklad pak zaměstnanci proplatit na jeho účet (MD 321/D 221), nebo vystavit vnitřní účetní doklad o závazku vůči zaměstnanci MD 321/D 333 a pak proplatit na jeho účet MD 333/D 221?

Český dodavatel, plátce DPH, v ČR dodá zboží českému odběrateli, také plátci DPH v ČR. V kupní smlouvě je však uvedeno místo plnění Bulharsko, dopravu zajišťuje dodavatel (DAP Bulharsko). Bude se jednat o osvobozené plnění, pokud je místem dodání Bulharsko, kupující není registrovaný v Bulharsku a poskytl pouze české DIČ? Jakým způsobem bude dodavatel i odběratel uvádět v přiznání DPH, souhrnném hlášení? Nevznikne odběrateli povinnost registrace k DPH v Bulharsku?