Daňové doklady - strana 8

Český plátce DPH prodává účetně i daňově odepsaný nákladní přívěs rumunskému plátci DPH. Strany podepíší kupní smlouvu dne xxxx, v které je stanoveno, že přívěs je až do úplného zaplacení majetkem českého plátce. Rumunská strana zaplatí 3. den po podpisu smlouvy a 10. den po podpisu smluvy je přívěs odvezen do Rumunska rumunským plátcem (popř. třetí stranou - dopravcem, popř. český plátce odveze sám). Který den bude na daňovém dokladu uveden jako DUZP. Pro PDP je potřeba, aby český plátce měl k dispozici jaké doklady?

Následující článek pojednává o vrácení omylem neoprávněně naúčtované DPH daňovému subjektu, který tuto daň bezdůvodně uhradil svému dodavateli a kterému se tuto částku nepodařilo získat zpět, typicky z důvodu platební neschopnosti dodavatele. Tento výjimečný institut nemá oporu v žádném účinném právním předpise, nýbrž byl etablován rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie. Judikatura Soudního dvora Evropské unie přitom stanoví podmínky pro přiznání práva na vrácení daně, které musejí být splněny kumulativně a s jejichž praktickou aplikací souvisejí další otázky, na něž se autoři tohoto příspěvku snaží odpovědět.

Dotaz Mám vystavit zálohovou fakturu ve výši 50 % budoucí konečné ceny za dodávku zboží polskému plátci DPH. Zálohová faktura bude tedy bez DPH. Uvedu ji do našeho kvartálního DPH, dále do měsíčního souhrnného hlášení. Je potřeba něco dále udělat v souvislosti s vystavením zálohové faktury a následně s její přijatou úhradou z Polska? Faktura nebude uvedena ve čtvrtletním kontrolním hlášení?

Výrobce poskytuje záruku delší, než je zákonem daná. Výrobek byl označen autorizovaným servisem výrobce za neopravitelný. Zákazník (běžný spotřebitel) má nárok nad rámec záruky na nový výrobek, popř. vrácení peněz. Totožný výrobek se již nevyrábí. Ale má přibližně navazující nový model. Celá akce vyhovění spotřebiteli se zasekla na tom, že výrobce nemůže dobropisovat velkoobchodu a velkoobchod maloobchodu a ten spotřebiteli, protože je po lhůtě 3 let dle zákona o DPH . Jak se má v tomto případě postupovat? Kdo vrátí spotřebiteli DPH?

Na přijatých fakturách z EU se objevuje spousta různých ustanovení v anglickém jazyce. Mezi nimi je často velmi titěrným písmem odkaz na příslušné ustanovení Evropské směrnice k DPH týkající se úpravy příslušného daňového režimu. V následujícím článku jsem vybral osm nejčastějších regulativů v oblasti DPH, které se objevují na fakturách.

1. Vedu daňovou evidenci a splňuji stanovené podmínky pro evidenci hotovostních tržeb ve zvláštním režimu EET od května roku 2020. Hotovostní tržby živnosti účtuji na základě originálu příjmového pokladního dokladu od 1. 1. každého kalendářního roku a kopii tohoto dokladu s originálem svého podpisu předávám místo stvrzenky zákazníkovi. Jemu budu od 1. 5. 2020 předávat originál stvrzenky z bloku účtenek předaných mi finančním úřadem a kopie těchto účtenek budu archivovat. Účtovat o dané hotovostní tržbě budu muset zřejmě opět na základě příjmového pokladního dokladu, tzn. že budu muset navíc vystavovat i příjmový pokladní doklad jako dosud, nebo bude umožněno účtovat tržbu na základě kopie dokladu z bloku účtenek? 2. Nebude možné místo vypisování identifikačních údajů živnosti opatřit účtenku razítkem živnosti? Jako daňové identifikační číslo plátce dosud slouží mé rodné číslo, které bych ale neměl na účtence uvádět dle pokynů pro zvláštní režim EET. Budu muset tedy uvádět IČ živnosti? 3. Hranice hotovostních tržeb pro povolení zvláštního režimu EET je stanovena částkou 600 000 Kč za čtyři bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí před 1. 5. 2020 , jde tedy o tržby od 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020 a s předpokladem, že nepřekročí tento limit ani za bezprostředně následujících 12 kalendářních měsíců, tj. od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021, pokud tomu dobře rozumím.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 9 Afs 82/2019 , www.nssoud.cz

Jsme s. r. o., plátci DPH, vystavené faktury vždy zaokrouhlujeme matematicky na celé koruny (i když platby probíhají bezhotovostně). Musíme tudíž od 1. 10. 2019 veškeré zaokrouhlení zdanit? To znamená, základ daně 20 Kč, DPH 21 % 4,20 Kč a další položka na faktuře bude zaokrouhlení –0,17 Kč a DPH –0,03 Kč. Bude toto zaokrouhlení vždy v sazbě 21 %?

Pravidla zaokrouhlování dokladů jsou všeobecně zažitá, ale zeptáte-li se několika účetních nebo daňových poradců, zjistíte, že se u odborné veřejnosti objevuje několik názorů a variant řešení. Ale který postup je ten správný?

Daňové doklady jsou relevantním tématem pro každého plátce DPH, protože jde o prvotní dokument, který finanční úřad vyžaduje při prověřování správnosti stanovení daně. Plátce DPH musí tedy předložit bezvadný daňový doklad s tím, že finanční úřad může požadovat další důkazní prostředky pro prokázání faktického uskutečnění daného plnění a jeho využití pro podnikání. V poslední době s nástupem elektronizace prošlo i téma daňových dokladů z pohledu DPH novelizací, která spočívala zejména v možnosti vystavování a archivaci daňových dokladů. Tento článek upozorňuje příklady na vybraná úskalí a situace, které mohou ve své každodenní praxi plátci DPH řešit.

1. Uvedení do problematiky Právní úprava aplikace daně dle zákona č. 235/2004 Sb., zákon o DPH (dále jen „ZDPH“), v rámci společnosti dle § 2716 - 2746 občanského zákoníku...

V minulém čísle časopisu (Účetnictví v praxi č. 4/2019, s. 4) byla v článku Daňový balíček 2019 věnována pozornost stručnému přehledu změn, které přinesl zákon č. 80/2019 Sb. (tzv. daňový balíček 2019). Tento článek se zaměřuje na změny v oblasti daňových dokladů, zejména opravných daňových dokladů a jejich promítnutí do kontrolního hlášení. Důležitou změnou, která se daňových dokladů také týká, jsou změny v zaokrouhlování, se kterými podrobněji seznamoval uvedený článek Daňový balíček 2019.

Společnost s ručením omezeným, měsíční plátce DPH, dodává svým zákazníkům se sídlem v ČR, plátcům DPH, zboží takto: a) vystaví zálohovou fakturu na dodávku zboží ve výši 100 % ceny (včetně DPH), b) po zaplacení dodá do 3–5 pracovních dnů zboží, c) současně s dodávkou zboží vystaví jeden daňový doklad, na který uvede mj.: – den uskutečnění zdanitelného plnění (tj. den dodání zboží), – den přijetí úplaty.

Chování většiny firem je motivováno ekonomicky. Výrazným nástrojem k cestě za efektivitou je snižování výdajů a automatizace procesů. To se nevyhýbá ani administrativě a účetnictví. Firmy využívají účetní software, případně za jeho používání platí externímu dodavateli. Trendem posledních let se v oblasti administrativního chodu firmy stalo hledání optimálního řešení přenosu faktur či jiných dokumentů v elektronické podobě v podstatě bez zásahu lidské ruky. To přináší firmám mnohé výhody, například eliminaci možné chyby, která může lehce nastat při ručním přenosu dat do vlastního systému, rychlejší získávání potřebných informací pro rozhodování firmy (aktuální stav závazků, skladového hospodářství apod.) či snížení režijních nákladů na počet osob zpracovávajících administrativu.

Proč si vést evidenci k převodním cenám? Problematika převodních cen se ve většině případů týká více než jen jednoho státu a nedostatečná evidence může v budoucnu způsobit řadu potíží. V praxi řeším celou řadu případů, kdy v jednom ze států dojde k doměření daně a vzhledem k tomu, že transakce byla již jednou zdaněna ve druhém státě, došlo tímto doměrkem k mezinárodnímu dvojímu zdanění. Naštěstí je na tyto situace myšleno v mezinárodních smlouvách a je možné je řešit dohodou kompetentních orgánů smluvních států. V některých státech, například v Německu, je lhůta, po kterou je možné daň doměřit, mnohem delší než 3 roky, které pro většinu situací platí v České republice a dohadovací řízení samotné běžně trvá cca 2 roky. Když se všechny tyto roky posčítají, stává se, že se řeší i případy dvojího zdanění, které jsou například staré více než 7 let. Když k této situaci dojde, potřebují mít oba kompetentní orgány k dispozici dostatek informací o předmětné transakci. První zmiňovaný stát, který doměrek provedl, má informace získané z provedené kontroly u svého subjektu, ale druhá daňová správa, která spravuje například sesterskou společnost, je musí během dohadovacího řízení teprve získat. Je samozřejmostí, že obdrží výsledek kontrolního zjištění z prvního státu, ale je logické, že si bude chtít tyto informace ověřit a udělat si na věc vlastní názor, takže bude potřebovat získat veškeré relevantní informace od svého daňového subjektu. A zde se dostáváme k jádru problému. Pokud subjekt správně a úplně vede dokumentaci k převodním cenám ke všem svým transakcím uskutečněným vůči spojeným osobám, tak je situace relativně snadná, neboť dokumentaci předloží správci daně a ten by z ní měl být schopen získat dostatek informací. Naprosto ideální situace je, pokud v podniku ještě ve vedení pracuje někdo, kdo si řešené transakce pamatuje. Bohužel, po tolika letech často už tito lidé pracují jinde a řada českých společností stále ještě dokumentaci k převodním cenám nevede, nebo vede jen formálně, což je pro praktické použití v podstatě stejné, nebo někdy i horší, než když ji nevede vůbec, neboť neposkytuje úplný a věrný obraz transakcí.

Ve druhé části příspěvku věnovaného daňovým dokladům podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), se zaměřujeme podrobněji na jednotlivé typy daňových dokladů, jejich náležitosti ve vztahu k uplatňování odpočtu daně a také ve vazbě na kontrolní hlášení, a nakonec zmíníme pravidla pro uchovávání a zajištění věrohodnosti obsahu daňových dokladů.

Následující první část dvoudílného příspěvku, který se věnuje daňovým dokladům podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), se zabývá především obecnými ustanoveními ZDPH k této oblasti, pravidlům pro vystavování daňových dokladů a také jejich náležitostem.

Povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby je v zákonu o DPH s účinností od 1. 7. 2017 upravena v § 20a. Z tohoto ustanovení vyplývá, že povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud je před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata na zdanitelné plnění, které je v okamžiku přijetí úplaty známo dostatečně určitě, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty.

Lhůta pro stavení daně je již od 1. ledna 2011 upravena daňovým řádem , přesto se však stále v praxi setkáváme s některými výkladovými problémy a někdy i s nesprávným postupem správce daně. Vodítkem při řešení nejasných situací jsou pak především rozsudky Nejvyššího správního soudu, který situaci značně zpřehlednil. V tomto článku se budu zabývat především případy, kdy dojde k prekluzi překročením objektivní desetileté lhůty.

Poradenské služby patří do kategorie velmi četných plnění nejen v rámci tuzemského fakturačního styku, ale i v zahraničí. Z hlediska uplatňování DPH si nejprve musíme odpovědět na otázku, zda patří mezi služby podléhající základnímu pravidlu (viz § 9 ZDPH ), anebo některému ze speciálních pravidel umístěných v § 10.