Insolvence - strana 2

V tomto článku se zaměříme na problematiku, kdy na základě kupní smlouvy uzavřené v roce 2011 došlo k prodeji nemovitých věcí právnickou osobou, která tyto nemovité věci prodala fyzické osobě v postavení předsedy představenstva. O rok později zřídil k těmto nemovitým věcem správce daně zástavní právo k zajištění daňových pohledávek na dani z nemovitostí, které byly evidovány za dlužníkem – kupujícím. V roce 2013 podal prodávající určovací žalobu, ve které se domáhal určení vlastnictví ke shora uvedeným nemovitostem. Soud tomuto návrhu svým rozsudkem posléze vyhověl s odkazem na porušení § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, přičemž v tomto svém rozsudku nekonstatoval, že kupní smlouva byla absolutně neplatná, nýbrž pouze rozhodl o tom, kdo je vlastníkem zmíněných nemovitostí. Podaným odvoláním do výroku prvoinstančního soudu se soudní řízení protáhlo o několik let. Na základě odvolacím soudem potvrzeného rozsudku prvoinstančního soudu bylo určeno, že vlastníkem nemovitostí je původní prodávající, který je pro účely tohoto článku též v procesním postavení daňového dlužníka správce daně. Nedoplatky, které jsou zajištěny zástavním právem správce daně, nebyly do té doby vymoženy, avšak proti osobě kupujícího následně banka, jež si již dříve zřídila zástavu k nemovitostem za účelem zajištění úvěru, který poskytla již dříve na koupi zastavených nemovitostí, podala návrh na zahájení insolvenčního řízení. O tomto návrhu nebylo v rozhodné době insolvenčním soudem rozhodnuto.

Společnost s. r. o. přihlásí pohledávky v Insolvenčním řízení. Pohledávky splatné 3–9/2022. Všechny jsou výnosové v r. 2022. Časová osa: 10/2022 rozhodnutí o úpadku dlužníka, v termínu 12/2022 přihlášeno, 1/2023 přezkumné jednání, zde pohledávka zjištěna a uvedena v seznamu nezajištěných pohledávek – zároveň povolena reorganizace dlužníka. V 6/2023 bude přezkum. jednání se schválením reorganizačního plánu, kde by měl být stanoven i plán plnění – předběžné uspokojení 40 % u nezajištěných. Mohu vytvořit již za rok 2022 opravné položky k pohledávce ve výši 60 %, a pokud by bylo uspokojení nižší tak v roce 2023 pak dotvořit zbytek? Nebo je nutno proúčtovat Insolvenční opravné položky v roce 2022 na celých 100 % přihlášené jistiny? Tímto bychom se ale v základu daně za rok 2022 dostali do ztráty. Je pak nutno finančnímu úřadu toto zdůvodňovat, když jsme za celých 20 let nikdy nebyli ve ztrátě a platili celkem vysoké zálohy na DPPO? K DPH budeme provádět opravu základu daně až schválením reorganizačního plánu, což by mělo být v 6/2023 – pak tedy doručíme dlužníku Opravný daňový doklad na % snížení pohledávky, tedy asi –60 %, pokud bude plnění 40 %. Jaký by byl tedy nejlépe postup z pozice věřitele u opravné položky?

Dne 8. 3. jsme obdrželi na účet na základě rozvrhového usnesení částečně plnění z ukončené insolvence. Insolvence byla zahájena v roce 2015, v témže roce bylo nárokováno DPH ve výši 21 % z pohledávky. Rozvahová hodnota pohledávky = 160 156 Kč titul vzniku: nezaplacené zboží na základě daňového dokladu z roku 2013, insolvence od roku 2015, kdy byla pohledávky přihlášena. Datum splatnosti původní faktury bylo v roce 2014. Další účetní postup byl tento: zaúčtování opravné položky k pohledávce k insolvenci ve výši 162 035 Kč na účty MD 558/D 391. Nyní nám bylo na účet připsáno 2 000 Kč z ukončené insolvence. Účtovat budeme takto: rozpuštění opravné položky –162 035 Kč MD 558/D 391, daňový odpis pohledávky 160 035 Kč MD 546/D 311, částka připsaná na účet 2 000 Kč MD 221/D 311. Faktura je tímto zúčtována, pohledávka ukončena. Je tento postup správný a jak je to s DPH? Jelikož byla v počátku insolvence, v roce 2015, nárokována DPH z celé pohledávky, nyní by se asi měla z částky 2 000 Kč odvést, tj. 347,11 Kč. Jak zaúčtovat DPH a na jaký řádek přiznání k DPH částku uvést?

V tomto článku bude pojednáno o problematice posečkání daně a následném vymáhání daňových nedoplatků u daňových dlužníků, kteří ne vždy nutně dodržují podmínky pro posečkání a současně nedbale plní své další daňové povinnosti. Přitom v souvislosti s touto jejich laxností dochází nezřídka ke vzniku daňových nedoplatků nezanedbatelné výše.

Správce daně musí v souvislosti s nařízením daňové exekuce volit takový způsob exekuce, kdy náklady, které ponese daňový dlužník, nebyly ve zjevném nepoměru k výši vymáhaného nedoplatku. Kromě toho by měl správce daně vždy zvolit takový způsob daňové exekuce, který by (je-li to s ohledem na daný stav možné) co nejméně zasahoval do práv daňového dlužníka. Měl by proto vždy porovnat, jaké náklady vznikají při jednotlivých způsobech vymáhání, a následně zvolit takový způsob, který je pro daňového dlužníka nejpříznivější. Výjimkou z této zásady je pak situace, kdy by složitost věci vedla k ohrožení vymožení takového nedoplatku.

Se stavební společností jsme uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení rekonstrukce kotelny. Dodavatel nám předal dílo se značným zpožděním a dle smlouvy jsme vyfakturovali smluvní pokutu ve výši 136 000 Kč s datem splatnosti 14. 5. 2021. Dne 13. 8. 2021 vydal soud usnesení o úpadku dodavatele, v rámci insolvenčního řízení jsme uplatnili naši neuhrazenou pohledávku. V prosinci 2021 jsme od insolvenčního správce obdrželi vyrozumění o uznání pohledávky ve výši 136 000 Kč plus související zákonný úrok z prodlení za období od 15. 5. 2021 do 12. 8. 2021 ve výši 2 766,58 Kč. Tedy za období od prvního dne po splatnosti penalizační faktury do dne předcházejícímu zjištění úpadku dodavatele. Do 31. 12. 2022 se podařilo uspokojit pouze pohledávky jiných věřitelů (leasingová společnost, finanční úřad). Dle insolvenčního rejstříku je dodavatel v konkursu, nepředpokládáme, že dojde k úhradě námi vystavené penalizační faktury. Měli jsme dle § 8a ZoR v listopadu 2022 (18 měsíců po splatnosti) vytvořit opravnou položku ve výši 50 %? Pokud ano, tak z částky 136 000Kč, nebo 138 2766,58 Kč?

Článek rozebírá problematiku institutu započtení v průběhu insolvenčního řízení ve vazbě k insolvenčnímu věřiteli, kterým je správce daně. Je v něm pojednáno o faktických limitech jeho aplikace ve vazbě na správu daní a samotnou pozici správce daně v tomto řízení. Kromě již uvedeného se článek pokouší zodpovědět otázku, nakolik je zmíněný správce daně v rámci insolvenčního řízení VIP věřitelem a do jaké míry k tomu během času přispěla jak právní úprava, tak i judikatura správních soudů. Právě vývoji judikatury správních soudů pro tuto oblast práva v kontextu s výsledky legislativního procesu je věnována zvýšená pozornost. Nezbytnou součástí článku je i celkové zhodnocení existujícího stavu spolu s hledáním odpovědi na otázku, zda správci daní při zohlednění platné právní úpravy a účelů a cílů insolvenčního a daňového řízení postupují vždy zcela racionálně.

Tento příspěvek je posledním článkem z tříčlánkové série, která je zaměřena na problematiku dobrovolné likvidace. Záměrem příspěvku je za užití sumačních tabulek podat přehled vybraných povinností a úkonů vztahujících se k dobrovolné likvidaci, a to jak z pohledu soukromoprávního, tak i veřejnoprávního 1) . Záměrem tohoto příspěvku je poskytnout pohled na stěžejní úkony, které jsou spojeny s procesem likvidace, a specifikovat jejich související atributy (lhůty, odpovědnost, výstup/y). Text příspěvku je tematicky řazen do tří základních částí: a) vstup do likvidace, b) průběh likvidace a c) ukončení likvidace.

Tento příspěvek, který je druhým článkem z tříčlánkové série, vymezuje základní východiska a základní fáze dobrovolné likvidace, což by mělo poskytnout čtenáři určitý ucelenější pohled na tento vcelku náročný proces a úkony, které je zapotřebí v souvislosti s dobrovolnou likvidací realizovat. 1)

V tomto příspěvku je stručně pojednáno o pozici insolvenčního správce i jeho odpovědnosti za výkon funkce. Nedílnou součástí tohoto článku je i rozbor problematiky odpovědnosti insolvenčního správce za zajištění plnění povinností dle daňových předpisů v případě dlužníka, jehož úpadek je řešen konkursem. Autor si klade nejen otázku, zda a do jaké míry je insolvenční správce odpovědný za tuto oblast, ale taktéž co může být podstatným limitem pro (bez)vadný výkon funkce insolvenčního správce v návaznosti na plnění výše uvedených povinností.

Tento příspěvek, který je prvním z plánované série tří článků zabývajících se problematikou dobrovolné likvidace, uvádí základní východiska týkající se zrušení právnické osoby (event. zrušení obchodní korporace) a dále vymezení podmínek pro funkci likvidátora. V navazujících dvou příspěvcích se autoři zabývají účetními a daňovými aspekty dobrovolné likvidace obchodní korporace, resp. dobrovolné likvidace společnosti s ručením omezeným. 1)

Společnost má pohledávky za jinou společností ve výši cca 1 300 000 Kč ( z roku 2020 a 2021 ), v roce 2022 dlužník spadl do insolvence, pohledávky byly řádně přihlášeny, ale insolvenční správce uznal jen pohledávky ve výši 300 000 Kč. Můžeme na zbylé pohledávky ve výši 1 000 000 Kč vytvořit daňovou opravnou položku dle § 8a zákona o rezervách?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2022, čj. 5 Afs 259/2019-26

Nejvyšší soud sjednotil výklad pojmu „nezabavitelná částka“: Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona). Výše uvedený odstavec jsem opsala ze stránek Nejvyššího soudu. Při srážkách ze mzdy v rámci insolvenčního řízení tedy budeme uplatňovat nezabavitelnou částku na osobu povinného 9138,75 Kč? Ve vyjádření Nejvyššího soudu jsem nenašla zmínku o běžných exekucích – jaká u nich bude platit výše nezabavitelné částky?

Zaměstnankyni byla povolena insolvence a nám jako zaměstnavateli vznikla povinnost provádění srážek ze mzdy pro insolvenci, kterou musíme vypočítat dle metodiky. Insolvenci má naše zaměstnankyně společně s manželem (společné oddlužení manželů). Společně mají 2 děti. U zaměstnankyně budeme teda odečítat: Základní nezabavitelnou částku + částku za manžela. Jak to prosím bude se dvěma dětmi? Tu si odečte pouze jeden z manželů nebo máme odečíst zaměstnankyni také částku za 2 další vyživovací osoby? Zaměstnankyně pobírá inv. důchod, pracuje u nás na zkrácený úvazek a průměrná čistá mzda činí cca 11 200 Kč. Pokud bychom odečetli nezabavitelnou částku + částku za manžela a k tomu 2 děti, tak nám vychází nulová částka ke stržení. Daňový bonus na obě děti je vyplácen manželovi. Je postup správný, tj. odečíst zákl. nezabavitelnou částku + částku za manžela + částku za další 2 vyživované osoby – děti?

Jak již napovídá název tohoto článku, pak jeho obsahem by měl být exkurz do problematiky spojené s možným vymáháním daňových pohledávek v případě úpadku dlužníka, který je řešen oddlužením. Zaměříme se jak na časovou fázi, která se váže k samotnému zjištění úpadku dlužníka, tak i na samotný průběh insolvenčního řízení, včetně povolení a schválení oddlužení i splnění oddlužení a osvobození dlužníka od placení pohledávek.

Česká s. r. o. má v řádné lhůtě přihlášenou pohledávku za společností registrovanou v Německu u insolvenčního soudu v Německu. Může tvořit daňové opravné položky dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách? 

Firma (věřitel) má po splatnosti řadu pohledávek vůči dlužníkovi. Sám dlužník v 7/2021 podal návrh dlužníka na prohlášení konkursu na jeho majetek z důvodu předlužení. Krajský soud usnesením rozhodl v 15.9.2021, že se zjišťuje úpadek dlužníka, účinky úpadku a prohlášení konkursu nastavájí okamžikem zveřejnění v OR (zveřejněno 25.9., datum nabytí právní moci je 1.10.), konkurs bude projednáván jako nepatrný konkurs, info o přihlášení pohledávek věřitelů. Firma již v 8/21 přihlásila svoje pohledávky, které dosud nebyly popřeny ani uhrazeny. Nic zásadního se dosud nedělo a v insolvenčním rejstříku je aktuální stav jako "Prohlášený konkurs" (došel do rejstříku dokument pro Úřad práce o uspokojení pohledávky z majetkové podstaty). Předpokládám, že mohla firma tedy např. v 9/21 k pohledávkám vytvořit daňovou insolvenční OP. Otázkou je, kdy firma může nebo musí daňově odepsat pohledávky, na co konkrétně má čekat?

Zaměstnanec se dostal do insolvence. Loni mu byla ze mzdy prováděna srážka, letos mu na srážku nestačí příjem, takže se nebude strhávat nic. Je nutné to nějak hlásit či odůvodňovat? 

Firma přihlásila svoje pohledávky za dlužníkem v insolvenci s termínem do 15. 11. Jedná se o velkou částku a nechce tvořit najednou v roce 2021 zákonnou OP dle par. 8 ZOR, ale chtěla by využít radši k těmto pohledávkám časové OP dle 8a ZOR, protože daňové náklady radši využije v příštích letech. Je tento postup možný? Je tam riziko, že v případě zániku dlužníka již např. v roce 2022-2023 nebude moci daňovou opravnou položku dle 8a ZOR vytvořit?