Nemovitosti a daně - strana 20

Fyzická osoba měla v obchodním majetku zahrnutou nemovitost (nemovitost vlastní od roku 1998), kterou k 1.1.2018 vyřadila z obchodního majetku. Nemovitost (zámečnická dílna) byla 6. 5 .2022 prodána za 4 mil. Nemovitost prodána do 5 let od vyřazení z obchodního majetku, příjem z prodeje bude zdaněn v § 10 ZDP. Fyzická osoba následně použila 3,5 mil na nákup bytu (zajištění vlastní bytové potřeby. Je možné v tomto případě uplatnit osvobození příjmů ve výši 3,5, které byly použity na obstaráni bytové potřeby nebo mám vliv na osvobození situace, že byla nemovitost zahrnuta v obchodním majetku.

Poplatník koupil v lednu 2018 pozemek a od r. 2019 začal s výstavbou rodinného domu. Od r. 2019 uplatňoval v daňovém přiznání úroky z hypotéky, kterou měl na výstavbu RD. V březnu 2023 RD dokončil, proběhla kolaudace a nastěhoval se do něj. Nyní uvažuje o prodeji tohoto RD. Jestliže dojde k prodeji např. v červenci 2023 bude příjem z prodeje osvobozen? Odkdy běží časový test? Od nákupu pozemku nebo od kolaudace nemovitosti? Jestliže bude příjem předmětem zdanění v § 10 ZDP co lze uplatnit jako výdaj? Musí být podána dodatečná daňová přiznání, když si uplatňoval od r. 2019 úroky z hypotéky? Nebo stačí, že v RD bydlel 5 měsíců? Jak by to bylo v případě, když příjem z prodeje použije na obstarání nové vlastní bytové potřeby?

Fyzická osoba, daňový rezident ČR, bydlí a vykonává závislou činnost v ČR. Tato fyzická osoba pořídila ve Španělsku nemovitou věc. Nemovitou věc nepronajímá, avšak bydlí zde vždy pár dní v měsíci (na home-office). Nemovitou věc také používá syn fyzické osoby cca 3 měsíce v roce. Fyzická osoba se plánuje do Španělska po dvou letech odstěhovat. Nemovitou věc financuje hypotékou české banky, která jí vystavila potvrzení o zaplacených úrocích. Je možné si takové úroky odečíst od základu daně? Splňuje španělská nemovitá věc definici trvalého bydlení? V jakých zdrojích lze definici trvalého bydlení hledat? Může mít fyzická osoba dvě a více trvalých bydlení?

Při rekonstrukci objektu bylo použito toto čerpadlo: Cirkulační čerpadlo COSMO CPB pro užitkovou vodu. Je určeno pro montáž na potrubí. Je toto čerpadlo součástí budovy nebo ho mohu dát do nákladů (je za 3000 Kč)?

V roce 2022 fyzická osoba poskytovala služby v oblasti správy, údržby a pronajmu objektu (bytová jednotka), vlastníkem kterého je. Cena služby je 2 000 Kč/ měsíčně + záloha na služby podle zálohovou faktury, vystavenou správou nemovitosti. Příjem za svoje služby 12 000 Kč (nezahrnuta částka záloh na služby) fyzická osoba dostala na začátku roka 2023. Příjem ve výši 12 000 Kč fyzická osoba zdaňuje v roce 2022 nebo roce 2023? Fyzická osoba pracuje na HPP, prohlášení poplatníka podepsané.

OSVČ, daňová evidence pronajímá byt, který má v obchodním majetku. V prosinci 2022 a v lednu 2023 provedla modernizaci (rekonstrukci) bytu. V roce 2022 úhrn výdajů na rekonstrukci byl 75 000 Kč, v roce 2023 byl úhrn výdajů na rekonstrukci bytu 70 000 Kč. Není potřeba kolaudace. Výdaje v každém roce nepřevýšily částku 80.000,- Kč, a proto byly jednorázově uplatněny v daňových výdajích jednotlivých roků dle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP. Jsou to sice výdaje charakteru technického zhodnocení, ale nejsou TZ podle § 33 odst. 1 ZDP, kde je podmínkou limit 80 000 Kč ročně. Předpokládám, že se to nesčítá (145 000 Kč) jako jedna prováděná rekonstrukce od prosince do ledna, ale každý rok se hodnotová částka posuzuje samostatně? To bychom potom museli deklarovat, že se jednalo o dvě investiční akce - jedna v prosinci a jedna provedená v lednu?

Poplatník má hypotéku. Ve smlouvě je uveden jenom on (manželka není účastníkem smlouvy). Nemovitost, na kterou je vedena hypotéka, je ale ve společném jmění manželů a manželka dala souhlas k zastávnímu právu k této nemovitosti. Může uplatnit úroky z hypotéky manželka, pokud by manžel nemohl? Je podmínka uplatnění to, že musí být ve smlouvě o hypotéce uvedena manželka jako další účastník?

Občan v roce 2009 koupil pozemek, až v roce 2021 na něm začal stavět, v květnu 2022 proběhla kolaudace a v listopadu 2022 prodal pozemek i s domem. Dle pokynu D-59 je pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí, v případě pozemků se stavbou,  rozhodující den nabytí pozemku. Je tedy tento prodej osvobozený?

V roce 2022 jsem prodal bytovou jednotku (byt) za částku 1,5 mil. Kč. Uvedenou jednotku jsem pořídil následujícím způsobem: - v roce 2008 uzavřel můj otec (jako budoucí kupující) smlouvu o smlouvě budoucí kupní s vlastníkem bytové jednotky (město, budoucí prodávající) o převodu jednotky do osobního vlastnictví, budoucí kupní cena byla sjednána ve výši 289 000 Kč - ke dni sepsání smlouvy uhradil otec částku 210 300 Kč, dále bylo ujednáno, že budoucí kupující bude splácet měsíčně 700 Kč do 30. 6. 2017 (splátka na koupi bytu) + poslední splátka ve výši 1 000 Kč bude zaplacena při podpisu budoucí kupní smlouvy, po dobu splácení kupní ceny byla předmětná jednotka užívána na základě nájemní smlouvy - v roce 2017 postoupil otec v můj prospěch smlouvu o smlouvě budoucí kupní o převodu jednotky do osobního vlastnictví - v roce 2018 jsem jako kupující uzavřel s městem kupní smlouvu a stal se vlastníkem uvedené jednotky; kupní cena 289 000 Kč; při podpisu smlouvy jsem uhradil doplatek kupní ceny 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v roce 2022 nesplním podmínky pro osvobození příjmů z prodeje nemovité věci (neměl jsem zde bydliště, doba vlastnictví méně než 5 let), jaké výdaje lze uplatnit k danému příjmu? Mohu při prodeji uplatnit podle § 10 odst. 5 ZDP celou kupní cenu 289 000 Kč, i když byla uhrazena výše uvedeným způsobem, tedy fakticky z převážné části jiným poplatníkem (otcem)? Lze dále uplatnit jako výdaje např. opravu a údržbu bytu (nezávisle na tom, kdy byly tyto výdaje uhrazeny, např. již v roce 2019–2021, tedy před prodejem bytu)?

Poplatník pronajímá od roku 2021 byt, který úplatně nabyl, v roce 2021 uplatnil paušální výdaje, v roce 2022 by chtěl uplatnit skutečné náklady včetně odpisu. V kupní smlouvě z roku 2019 je uvedena cena bytu a pozemku dohromady, z toho důvodu by se musel vypracovat znalecký posudek. Je možné tento posudek vypracovat v roce 2023 ke dni zahájení pronájmu tzn. 2021 a pak cenu z kupní smlouvy v příslušném poměru rozdělit a odpisovat cenu bytu a příslušenství bez pozemku?

V roce 2006 fyzická osoba koupila pozemek. Na pozemku postavila rodinný dům a garáž, stavba jako rozestavěná nebyla nikdy zapsána do KN. V lednu 2022 byla sepsána kupní smlouva na prodej pozemku se stavbou dokončeného rodinného domu a garáží. V té době nebyly stavby ani zkolaudovány, ani zapsány v KN. K datu podpisu kupní smlouvy nenabylo kolaudační rozhodnutí právní moci. K tomu došlo až druhý den po podpisu, a následně i zápis stavby do KN byl proveden na původního vlastníka. Peníze za prodej obdržel původní vlastník v únoru 2022. Nemovitosti nebyly součástí obchodního majetku, původní vlastník tam neměl. Skutečnosti roku 2022 pro názornost: 1.den – sepsání kupní smlouvy na prodej pozemku a stavby mezi původním a novým vlastníkem 2.den – nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí na stavbu na původního vlastníka 3.den – zapsání staveb do KN (pozemek již zapsán v roce 2006) na původního vlastníka na základě kolaudačního rozhodnutí 4.den – proveden vklad do KN na základě kupní smlouvy z 1.dne, na nového vlastníka. Je příjem z prodeje nemovitých věcí osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona?

Jsem povinen podat daňové přiznání za prodej podílu nebytového prostoru v únoru 2022 (vlastněný více než 5 let, nabytý spolu s bytem převodem z družstevního podílu) a pokud ano, kde podávat DP? V místě, kde se NB nachází, nebo v místě bydliště v den prodeje - jak stanovit daňový základ - má se danit, když vlastním více než 5 let a měl jsem tam trvalé bydliště?

Fyzická osoba, neplátce DPH mající pouze příjmy z pronájmu a vedoucí daňovou evidenci vlastní nemovitost s byty. Nájemníci hradí nájemné a zálohy na služby, které jsou každoročně vyúčtovávané dle skutečných výdajů. Lze zálohy nezahrnovat do zdanitelných příjmů a současně nezahrnovat výdaje za energie do zdanitelných výdajů, když je doložitelné, že je vše řádným způsobem zahrnuto ve vyúčtování služeb bez jakékoholiv navýšení? Předpokládám, že v případě, že by byl uplatňovaný paušál 30 %, do zdanitelných příjmů by zálohy musely být zahrnuty. Dále tato osoba daruje v průběhu roku dům synovi, jaký je správný postup pro stanovení základu daně v tomto posledním roce? Jakým způsobem se budou rozdělovat zdanitelné příjmy a výdaje?

Může si firma X, plátce DPH, odečíst DPH z koupeného nebytového prostoru (atelier), který bude pronajímat firmě Y, také plátci daně? Firmy X a Y se dohodly na nájmu s DPH. Jde o dlouhodobý nájem.

Slovenský občan vlastní v ČR nemovitost, kterou pronajímá. Je rezident Slovenské republiky a v ČR podává přiznání k dani z příjmů z pronájmu § 9 a není v ČR registrovaný k DPH. Následně si podává přiznání k dani z příjmů na Slovensku, kde podniká a je plátce DPH ze své činnosti na Slovensku. Nemovitost v ČR s podnikáním na Slovensku nijak nesouvisí. Daňovou evidenci mu vede účetní v ČR plátce DPH a fakturu vystavuje s českou DPH. Je to tak správně?

Investice do nemovitosti se v posledních letech dle hysterie na trhu dala považovat za výhru jackpotu. Pojďme si však projít ve stručných bodech konkrétní parametry, ke kterým bychom v procesu hledání nemovitosti neměli zůstat slepí. Lze lidsky bezesporu chápat, že zejména při koupi nemovitosti pro účely vlastního bydlení lze podléhat jistým emocím, přesto by konkrétní kupující měl mít spuštěny na pozadí bezpečnostní kontrolky. V neposlední řadě nelze opomenout otázky daňové, které samozřejmě s obchody s nemovitostmi přímo i nepřímo souvisí.

Pamatujete? S rokem 2013 skončily v České republice daně dědická a darovací. Ovšem předměty jejich zdanění nepominuly, coby „bezúplatné příjmy“ byly začleněny do předmětu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Dědictví a dary si omezíme na nemovité věci, s nimiž bývá nejvíce práce… Nabyvatel postupně řeší tři druhy vzájemně provázaných daňových souvislostí. Nejprve, zda a jak má zdanit zděděné a darované věci (podíly). Pokud je využívá pro zdanitelné příjmy, tak jej dále zajímá hlavně možnost odpisování. A při jejich prodeji se dostává na pořad dne otázka, jestli bude nutno příjem zdanit.

Zemědělec (OSVČ) se rozhodl, že část svých nemovitostí, které vlastní, zahrne do obchodního majetku. Vstupní cenou bude reprodukční pořizovací cena, jelikož majetek vlastní déle než pět let. Je možné vyčlenit do obchodního majetku pouze dvůr, stodoly a pozemek, a rodinný domek ponechat nadále v soukromém vlastnictví, i přesto, že nemovitosti mají společné číslo popisné?

Zaměstnanec přinesl po provedeném ročním zúčtování daně potvrzení o zdanitelných příjmech dle § 9 zákona 586/92 o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů za r. 2022. Jedná se o podíl zdanitelných příjmů z pronájmu střechy související s osobním vlastnictvím bytu v bytovém domě. Potvrzení vystavilo společenství vlastníků. Potvrzení zároveň obsahuje větu: slouží jako doklad ke zpracování daňového přiznání. Jedná se o částku nižší než 6 000 Kč. Dá se tento příjem považovat za příjem z příležitostné činnosti? Má zaměstnanec povinnost podat si daňové přiznání?

OSVČ využívá pro podnikání garáž, která je součástí jeho rodinného domu. Nejedná se o samostatné stojící stavbu. Jaká bude sazba daně z nemovitých věcí u tohoto rodinného domu? Je třeba uplatnit pro prostor garáže zvýšení daně?