Nezdanitelné části, odčitatelné položky, slevy na dani z příjmů - strana 6

Můj klient uplatňoval ve svých přiznáních k DPFO za předcházející roky odpočet na úroky z hypotéky na koupi pozemku, na kterém bude stavět ke svému bydlení nemovitost. V roce 2022 uplyně 4letá lhůta pro zahájení vystavby na uvedeném pozemku stanovená v § 4b odst. 1 písm. b) – (dříve § 15 odst.3 písm. b) ZDP a zřejmě nestihne do konce roku 2022 mít schválené stavební povolení, podle odhadu by mohl dostat stavební povolení v únoru 2023. Jak se formulace „zahájení výstavby do 4 let“ posuzuje? Stačí mít např. do konce roku 2022 podanou žádost o stavební povolení nebo nakoupený stavební materiál? 

Společnost s r. o. měla v roce 2021 na hlavní pracovní poměr zaměstnance, kterému byla přiznána od 1. 10. 2021 invalidita 1. stupně. Od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021 byl nemocen a od 1. 10. 2021 do 31. 12. 2021 odpracoval všechny směny (40 hod. týdenní úvazek). Má s. r. o. nárok na slevu na invaliditu dle § 35 ZDP za rok 2021 ve výši 4 500 Kč (18 000 /12 ms × 3 ms)?

V r. 2016 matka vydražila byt, který nebylo možné napsat hned na syna - jako vydražitel se musela stát vlastníkem matka, ale hypotéku si bral na tento byt syn, který uhradil částku dražiteli. Do 6 měsíců matka převedla byt na syna darovací smlouvou. Nyní je vlastníkem syn, hypotéka je na něho, platí si ji, byt nyní rekonstruuje a chystá pro sebe pro své bydlení. V DPFO syn uplatňoval úroky z hypotéky jako položku snižující základ daně. Nyní FÚ vadí, že hypotéku neměl na koupi bytu, protože 1. vlastníkem byla matka a na syna byt převedla darovací smlouvou. Může si syn uplatňovat úroky z hypotéky jako položku snižující základ daně, když byt zaplatil, hypotéka je na něho, jen ho nenabyl přímo ale darováním?

Poplatník v roce 2018 uzavřel v době manželství hypotéční smlouvu na nákup pozemků s rekreační stavbou za účelem budoucí výstavby rodinného domu, přestože v době koupě tyto pozemky nebyly určeny k bytové ani rodinné výstavbě. V roce 2021 tuto smlouvu refinancoval, zároveň navýšil výši úvěru a také je na úvěrové smlouvě uveden bez již bývalé manželky. Na pozemcích je vystavěn rodinný dům a probíhá dodatečné stavební povolení, zároveň by měla proběhnout kolaudace. Obě smlouvy mají shodný účel „spotřebitelský úvěr na bydlení - účelový úvěr“. Na katastru je stále uvedeno, zahrada, ostatní plocha. Může poplatník uplatnit úroky za rok 2021?

Máme 4 pracovníky se zdravotním postižením prvního a druhého stupně. Chceme v dani z příjmu právnických osob uplatnit slevu na dani podle § 35a ZDP. Tito pracovníci odpracovali každý svůj celý fond pracovní doby tj. 2016 hodin a navíc dohromady 338 hodin za rok 2021. Uplatňuji si slevu na každého pracovníka 18 000 Kč, nebo poměr odpracované doby tj. 8 402 hod. / fond pracovní doby 2016 hod., tedy 4,16 x 18 000 Kč?

Poplatník má příjmy ze závislé činnosti a dále jako OSVČ. Pro zpracování daňového přiznání předložil potvrzení o příjmech od zaměstnavatele, kde uplatňoval slevu na dani na děti. Manželka tohoto poplatníka podává také daňové přiznání na příjmy podle § 6 a § 9 ZDP. Děti v závislé činnosti neuplatňovala. Je možné v rámci daňového přiznání uplatnit slevu na děti na druhého z manželů, jestliže se to jeví výhodněji?

Informace k zaměstnávání občanů Ukrajiny, kteří přicházejí do České republiky v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině a uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na děti v průběhu roku 2022

Společnost s r. o., mikro účetní jednotka, neauditovaná. V roce 2015 jsem vykázali ztrátu 250 000 Kč, v roce 2016 jsme vykázali ztrátu 180 000 Kč. Za rok 2017 společnost vykáže zisk 400 000 Kč. Je možné odečíst ztrátu roku 2015 i 2016 ze zisku v daňovém přiznání za rok 2017? Jsou zde nějaké podmínky, omezení? Jak je to s odloženou daňovou pohledávkou? S tím souvisí ještě jeden můj dotaz. V roce 2016 společnost měla 2 společníky = 2 jednatele, každý měl podíl 50 %. V dubnu 2017 došlo ke změně, jeden společník (= jednatel) odešel, tzn. že společnost má momentálně jednoho majitele, podíl 100 %. Oblast podnikání se nemění. Můžeme i v tomto případě ztrátu z obou let bez problému odečíst?

Spol. s r. o. darovala městu 8000 Kč na pravidelně se opakující Bartolomějskou pouť. Musím tuto částku započítat v daňovém přiznání do přílohy č. 1 II. oddílu bod A jako výdaj neuznávaný za náklad a pak si ho teprve uplatnit v bodu G jako bezúplatné plnění? Děkuji za odpověď

V příspěvku zaměříme pozornost na daňové řešení související se společným jměním manželů. Uvedeme si postup podnikatele, který hodlá využít ke svému podnikání majetek, který je součástí společného jmění manželů. Další otázkou, kterou se budeme zabývat, je uplatnění daňových výdajů, pokud majetek ve společném jmění využijí oba manželé ke svému samostatnému podnikání. Následně si ukážeme, jak budou zdaňovány příjmy z nájmu majetku u manželů.

Dobrý den, pokud chce zaměstnanec uplatnit úroky z hypotéky na nemovitost, na kterou si sice vzal úvěr, ale v listu vlastnictví není zapsán jako vlastník, je to možné? Podle mě vlastnictví je 1 z podmínek, v §15 (4) se uvádí,že je třeba předmět bytové potřeby vlastnit. děkuji

Majitelé - FO se rozhodly provést změny ve firemní struktuře. Dosud je stav takový, že matka A vlastní 100 % dceru B, která má podíly ještě v dalších společnostech C a D. Po provedení těchto změn by vznikl stav, kdy matka A by dále vlastnila už jen část dcery B a zároveň by dcera B vlastnila část matky A. Právník tvrdí, že tento stav je možný a dal za příklad takovéto společnosti již zapsané rejstříkovým soudem. Jde o to, že mezi společností A a B existují půjčky (úročené i nikoliv), které každoročně podle daného stavu podléhají daňovému řešení. Je z daňového hlediska takovýto stav (spoluvlastnictví navzájem) možný? Pokud ano, jak se máme vypořádat se situací ohledně úroků (půjčky jdou od dcery B do matky A) v takovémto případě? Nebude mít tento stav i daňový vliv na výplatu podílů na zisku? Jaké ještě další daňové konsekvence může tento stav mít? 

Pokud si chce zaměstnanec uplatnit v ročním zúčtování popř. daňovém přiznání úroky z hypotéky na rekonstrukci nemovitosti, které je majitelem popř. jeho manžel nebo manželka, jaké jsou podmínky pro uznání této slevy na dani pokud nemovitost spravuje a nemůže v ní zatím bydlet - musí mít stavební povolení k rekonstrukci nebo pokud ho nemá, stačí čestné prohlášení, že ji opravuje, ale zatím v ní nemůže bydlet?

Pokud dar putuje například k nějaké české neziskové organizaci, lze jeho výši odečíst od základu daně. U fyzických osob může v roce 2022 činit dar maximálně 15 % základu daně při minimální hodnotě daru 1 000 Kč; u právnických osob potom maximálně 10 % základu daně při minimální hodnotě daru 2 000 Kč.

Dar na bankovní účet Zastupitelského úřadu Ukrajiny v ČR na nákup obranného materiálu dle mého názoru nebude položkou snižující základ daně dle § 20 zákona o daních z příjmů. Myslím si to správně? 

Zaměstnanec nastoupil 18. 3. 2021 k aktuálnímu zaměstnavateli. Uplatnil pouze slevu na poplatníka od března 2021. K žádosti o roční zúčtování doložil ještě posudek o invaliditě s datem vzniku 12. 3. 2021. Na posudku od OSSZ je zmíněno, že byl v DPN v ochranné lhůtě již od roku 2020 a dostával nemocenskou až do nástupu k novému zaměstnavateli. Může aktuální zaměstnavatel přijmout žádost o roční zúčtování a potřebuje něco kromě posudku o invaliditě něco dalšího doložit (jako je např. potvrzení o zdanitelných příjmech od bývalého zaměstnavatele - kde ale byl celou dobu na DPN apod.? Co se týká žádosti na slevu na invaliditu 1. stupně - tak nestačí posudek, ale je nutné doložit 1) rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a každoročně + 2) doklad o výplatě důchodu?

Klient po vážné dopravní nehodě v r.2020 pobíral pojistné plnění z povinného ručení viníka dopravní nehody ve formě náhrady ztráty na výdělku cca do poloviny roku 2021, následně mu byl přidělen invalidní důchod a z téhož povinného ručení pobírá pojistné plnění ve formě renty. Můj dotaz zní - obě tyto formy pojistného plnění - náhrada ztráty na výdělku i renta se zdaňují dle § 10 ZDP? DTento klient nemá v roce 2021 žádné jiné příjmy než výše popsané, má 3 děti, manželka je se třetím na RD. Přestože součet náhrady ztráty na výdělku a renty překročí šestinásobek minimální mzdy, domnívám se správně, že nárok na daňové zvýhodnění na děti (daňový bonus) nemá, protože jeho příjmy nepocházejí z § 6 a § 9? 

Je možné uplatnit odpočet úroků z hypotéky a slevu na studující dítě v tomto případě. Rodiče pořídili synovi byt na hypotéku, kde jsou vlastníci rodiče i syn. Syn studuje vysokou školu. V tomto novém bytě syn bydlí sám. Poplatky za nový byt, splátku hypotéky a výživu synovi financují rodiče, syn má jen příležitostný příjem z dohody o provedení práce. Zatím zde nemá hlášené trvalé bydliště, ale již zde bydlí. Může si jeden z rodičů uplatnit slevu na dítě i odpočet úroků v případě, že rodiče a syn nebydlí ve stejném bytě?

Zaměstnankyně má úvěr ze stavebního spoření na rekonstrukci bytu, kde má trvalý pobyt. Je jediným účastníkem smlouvy o úvěru. Byt mají ve vlastnictví její rodiče, kteří tam také bydlí. Může si zaměstnankyně v takovém případě odečíst od základu daně zaplacené úroky z úvěru na financování bytových potřeb?