Nezdanitelné části, odčitatelné položky, slevy na dani z příjmů - strana 9

1. Cíl příspěvku Cílem příspěvku je posílení právní jistoty na straně daňových poplatníků v případě ukončení smlouvy o soukromém životním pojištění a následném uzavření nové smlouvy o soukromém životním...

Do 30. 6. 2018 uplatňoval otec na studující dceru daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů . Dne 30. 6. 2018 se konala svatba a od 1. 7. 2018 bydlí dcera již s manželem, který také studuje a nemá dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na dani (§ 35c odst. 8 zákona o daních z příjmů ). Novomanželé tedy bydlí s rodiči manžela a daňové zvýhodnění na dceru nemůže uplatnit ani rodič manžela, protože není jeho dítětem. Podle § 21e zákona o daních z příjmů se společně hospodařící domácností rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Poplatník uvedený v § 2 zákona o daních z příjmů má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši … (§ 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů ). Otec dceru však nadále finančně podporuje (hradí náklady na její potřeby). Existuje zákonná možnost, aby otec na dceru nadále uplatňoval daňové zvýhodnění? Na danou problematiku existují v odborné veřejnosti různé názory, podle jedněch má otec právo nadále daňové zvýhodnění uplatňovat, protože stále hradí náklady na její potřeby, i když už dcera žije s manželem v rodinném domě s jeho rodiči. Jak vlastně chápat pojem společně hospodařící domácnost ve smyslu § 21e zákona o daních z příjmů a § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů ?

Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP “), rozeznává dva pojmy – minimální mzda (§ 111 ZP ) a zaručená mzda (§ 112 ZP ). Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Zaručená mzda je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle ZP , smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin prací. Nařízením vlády č. 273/2018 Sb. došlo od 1. 1. 2019 ke zvýšení základní sazby minimální měsíční mzdy na 13 350 Kč a základní sazby minimální hodinové mzdy na 79,80 Kč a ke zvýšení zaručené mzdy na částky od 13 350 Kč za měsíc (1. skupina prací) do 26 700 Kč za měsíc (8. skupina prací).

Darováním se zabývají ustanovení § 2055 až 2078 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

Jednou ze slev, o kterou můžou poplatníci – fyzické osoby – snížit svou daňovou povinnost, je sleva za umístění dítěte. Poprvé takto mohli postupovat v roce 2014.

1. Cíl příspěvku Cílem příspěvku je posílení právní jistoty na straně daňových poplatníků v případě ukončení „staré" smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a převedení naspořených prostředků v...

Každý poplatník – fyzická osoba – může snížit (při splnění zákonem stanovených podmínek) svou daňovou povinnost o některou ze slev (ev. o některé ze slev) na dani uvedenou v § 35ba zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Jedná se o základní slevu na poplatníka, slevu na manželku (manžela), slevu na invaliditu prvního nebo druhého stupně, slevu na invaliditu třetího stupně, slevu na držitele průkazu ZTP/P, slevu na studenta, slevu za umístění dítěte a slevu na evidenci tržeb. V následujícím textu se budu věnovat problematice uplatnění slevy na manželku (manžela) v praxi.

V navazujícím příspěvku se budeme věnovat vybraným účetním a daňovým aspektům odpočitatelné položky na výzkum a vývoj (dále také jen „VaV“). Ukážeme si celkovou výši odpočitatelné položky, kterou lze od základu daně z příjmů uplatnit. Současně nahlédneme do jednotlivých příkladů výdajů (nákladů), které lze zahrnout do odpočitatelné položky při realizaci výzkumných a vývojových činností. Současně uvedeme příklady výdajů (nákladů), které naopak nelze uplatnit jako součást odpočitatelné položky. Zodpovíme si také otázku, v jakých zdaňovacích obdobích lze vynaložené a současně uznatelné výdaje (náklady) uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických, případně fyzických osob.

Mám uzavřeno doplňkové penzijní spoření. Obdržel jsem od penzijní společnosti sdělení, že mi bude zdaněn příspěvek od zaměstnavatele a výnos sazbou 15 %. Z jakého důvodu dochází k takovému zdanění?

V posledních letech se velmi diskutuje o výhodách a rizicích nepřímé podpory pro daňové poplatníky (podnikající fyzické a právnické osoby) ve formě odpočitatelné položky od základu daně z příjmů. Jedná se o jednu z možností, jak motivovat realizaci výzkumných a vývojových aktivit (dále jen „VaV“) včetně inovačních aktivit, ale pouze těch, které obsahují významný prvek novosti za naplnění ostatních kritérií výzkumu a vývoje (inovace vyšších řádů), a to vedle investičních pobídek a přímé podpory z grantů a dalších veřejných podpor.

Zaměstnavatel (plátce DPH) zaměstnancům se slevou poskytuje různé naturální benefity koupené od jiných plátců (např. služby stravovací, sportovní, kulturní atd.). Může si uplatnit odpočet DPH a co daň z příjmů?

Řada studentů si větší či menší měrou zajišťuje finanční prostředky v rámci studentských brigád. Přestože někteří z nich pracují v průběhu celého roku (nejčastěji jako zaměstnanci nebo jako osoby samostatně výdělečně činné), většina pracovních aktivit spadá do období prázdnin, tedy do období, které studentům nastává v tomto čase. V následujícím textu se zaměřím především na správné postupy při zdanění studentských příjmů, úvodem pak připomenu i některá specifika zákoníku práce .

Pokud zaměstnavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením, může si uplatnit za příslušné zdaňovací období slevu na dani z příjmů dle § 35 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). Uplatnění této slevy se vztahuje jak na zaměstnavatele - právnické osoby, tak na fyzické osoby, které při podnikání zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. V článku si ukážeme na příkladech uplatnění slevy na dani z příjmů, pokud zaměstnavatel po celé zdaňovací období nebo po jeho část zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením.

V následujícím článku si rozebereme uplatnění daňového zvýhodnění v roce 2018 a připomeneme si změny, ke kterým v této oblasti došlo zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “).

Smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů nejsou v českém podnikatelském prostředí žádnou výjimkou. Je otázkou, kdy takovou pohledávku zaúčtovat. Pokud tak ale poplatník daně z příjmů právnických osob učiní, potom nastává na straně věřitele zvláštní režim, který pro tyto pohledávky stanoví zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále také „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “). Speciální úprava pro smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů je historicky odvozena od preferenčního režimu, který je věřiteli zákonem umožněn. Věřiteli není v původním plnění řádně plněno, a proto je smysluplné netrestat ho další daňovou povinností uvalenou na smluvní sankce, které mu mohou a nemusí být dlužníkem uhrazeny. Dalším důvodem pro zvláštní přístup může být fakt, že na pohledávku z titulu smluvních sankcí nejsou v účetnictví přímo vynaložené náklady jako například hodnota prodaného zboží, hodnota prostředků k poskytnutí služby atd., proto je daňový režim preferenční a zdaňuje smluvní sankce až při jejich úhradě.

Jednou z častých forem přeměn jsou fúze. Fúze obchodních korporací jsou multidisciplinárním procesem, který zasahuje výrazně také do oblasti daňové. Při úvahách o jejím provedení je problematika zdanění pro společnosti jednou z klíčových oblastí, protože výše daňového zatížení hraje jeden z významných faktorů při samotném rozhodování, zda přeměnu uskutečnit. Největší dopad na zúčastněné společnosti má zajisté daň z příjmů právnických osob, nicméně i dopady ostatních daní nejsou zanedbatelné. Příspěvek však bude zaměřen pouze na daňové povinnosti zúčastněných korporací na přeměně z pohledu daně z příjmů právnických osob.

V zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené parametry ovlivněny výší minimální mzdy i výší průměrné mzdy. Pro rok 2018 došlo ke zvýšení minimální mzdy nařízením vlády č. 286/2017 Sb. a průměrná mzda se odvozuje z nařízení vlády č. 343/2017 Sb. V příspěvku si ukážeme, k jakým změnám parametrů z výše uvedených důvodů v zákoně o daních z příjmů došlo pro zdaňovací období roku 2018.

V zájmu poplatníka daně z příjmů fyzických osob je v daňovém přiznání v plné míře využít všech nezdanitelných částí základů daně (odpočtů) umožněných ustanovením § 15 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), všech položek odčitatelných od základu daně specifikovaných v § 34 ZDP a všech slev na dani umožněných v ustanovení § 35 až 35bb ZDP . Neuplatněné odpočty od základu daně dle § 15 ZDP a neuplatněné slevy na dani v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích.

Parlamentem České republiky byla 8. 6. 2017 schválena novela zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů (dále jen „novela“). Novela byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 200/2017 Sb.

Generální finanční ředitelství vydalo 25. září 2017 na internetových stránkách Finanční správy ČR Informaci GFŘ k projektu výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů , v níž se mimo jiné praví: