Příjmy z pronájmu - strana 6

Co se musí vyřídit, když z kolaudované restaurace chceme poskytovat ubytování nebo byt k pronájmu?

Jak správně danit příjmy z pronájmu nemovité věci vlastníka, který žije a pracuje v Německu a je současně občanem ČR i Německa ( má dvojí občanství). V ČR podléhají dani pouze příjmy z pronájmu jako nerezidenta a dokládá zdanění ostatních svých příjmů v Německu a do daňového přiznání je nikde neuvádí? Jakou formou dokládá příjmy v Německu, má mimo příjmů z pronájmu v ČR jen příjmy ze závislé činnosti v Německu? Co dále musí k DPFO dokládat?

OSVČ je od roku 2022 v režimu paušální daně. V minulých letech pořídila do obchodního majetku nemovitost, kterou pronajímala a příjmy danila v § 7 ZDP. Když je nyní v režimu paušální daně, jak to bude v roce 2022 s příjmy z pronájmu? V jakém paragrafu budou muset být zdaněny, resp. může se příjem z pronájmu nadále považovat za příjem pod § 7 ZDP a pouze hlídat celkové tržby, aby nepřesáhly 1 mil. Kč? 

Občan pronajímá nebytové prostory podnikateli a příjem zdaňuje podle § 9 ZDP. Jedná se o čistý nájem bez poskytování dalších služeb. Nyní mu nájemce dluží nájemné za několik měsíců a zřejmě dojde k ukončení nájmu. Následně vlastník nemovitosti budovu prodá a již nebude mít žádný příjem z pronájmu. Musí občan/vlastník dodanit pohledávky, vzniklé neuhrazením nájemného, nebo se povinnost dodanit pohledávky při ukončení činnosti týká jen podnikatelů?

Fyzická osoba pronajímá dům a v něm nebytové prostory. Nájemné má podle § 9 ZDP a uplatňuje skutečné výdaje. Do zdanitelných příjmů se dává pouze nájemné, ostatní služby (voda, elektřina) jsou nedaňové příjmy a výdaje. Jedná se o škodu v pronajatých prostorech, kde na základě upozornění od VAKU na několikanásobně větší spotřebu vody, bylo zjištěno prasklé vodovodní potrubí někde v podlaze, ale nebylo nic vidět, zřejmě voda unikala do země. Havárie byla dodavatelskou firmou opravena, dům je sice pojištěný, ale zatím se neví, zda bude od pojišťovny škoda uznána a zda bude něco vyplácet. a) Pojišťovna bude škodu hradit: faktura za opravu havárie bude daňový výdaj, a když pojišťovna fakturu zaplatí, to bude daňový příjem. Co s případným nezaplaceným rozdílem, bude daňový? VAK: faktura za velkou spotřebu bude nedaňový výdaj jako služby, i když je to způsobeno škodou? Pokud bude pojišťovna hradit i tuto spotřebu, bude to zdanitelný příjem? b) Pojišťovna nebude škodu hradit: faktura za opravu havárie bude daňový výdaj jako oprava? VAK: faktura za spotřebu bude nedaňový výdaj jako u ostatních služeb?

Fyzická osoba nepodnikající pronajímá nemovitost za účelem rekreace bez služeb. Příjem uvádí v daňovém přiznání do § 9 ZDP. Výdaje vykazuje ve skutečné výši, nepoužívá paušální náklady, protože reálné náklady jsou vyšší než tento paušál. Může použít pro snížení základu daně i poměrně paušál na dopravu ve výši 80 %, protože tento automobil používá i k soukromým účelům?

Jeden z fenoménů sdílené ekonomiky, který se v České republice začal postupně prosazovat od roku 2009, je poskytování krátkodobého ubytování (nájmu) prostřednictvím internetových platforem jako jsou např. Airbnb nebo Booking. V souvislosti se stále rostoucím využíváním tohoto druhu krátkodobého ubytování vyvstala otázka, jakým způsobem má být příjem plynoucí z těchto aktivit zdaněn. Jedná se o nájem zdanitelný podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), nebo jde o podnikání zdanitelné podle § 7 zákona o daních z příjmů?

V roce 2019 jsem koupila byt, který jsem pronajímala. Byt nebyl vložen do obchodního majetku. Příjem jsem zdaňovala v § 9 ZDP a uplatňovala jsem skutečné výdaje i jsem uplatňovala odpisy bytu. Byt jsem v roce 2021 prodala. Budu příjem zdaňovat v § 9 nebo v § 10 ZDP? Mohu uplatnit daňově 1/2 odpis roku 2021 a zůstatkovou cenu bytu? Prodej bytu byl v katastru zapsán v prosinci 2021, ale část kupní ceny byla byla zaplacena v roce 2021 a část v roce 2022. Ve kterém roce mám příjem zdanit a kdy uplatnit zůstatkovou cenu bytu?

Podnikám jako fyzická osoba, výdaje uplatňuji paušálním procentem (60 %). Maminka také podniká, uplatňuje skutečné výdaje. Maminka je mojí spolupracující osobou. Lze na ni přerozdělit do limitu 30 % můj podíl příjmů a paušálních výdajů? Může mít maminka v rámci § 7 ZDP příjmy a výdaje svoje skutečné a moje paušální?

Fyzická osoba vlastní ideální třetinu nemovitosti. Část nemovitosti pronajímá. Všichni 3 vlastníci daní 1/3 pronájmu v § 9 ZDP a uplatňují paušál. V roce 2021 probíhaly opravné práce a náklady jsou vyšší než 30% paušál. Mohu v roce 2020 danit paušálem, v 2021 skutečností a v 2022 opět paušálem? Musí v roce 2021 všichni vlastníci použít stejný způsob zdanění, tedy skutečnost, nebo může každý z vlastníků použít možnost nákladů dle svého uvážení?

Manželé vlastní nemovitosti v SJM, krom toho manželka má ještě vlastní nemovitost. Nemovitosti v SJM zdaňuje manžel, manželka pouze svoje. Oba uplatňují paušální výdaje ve výši 30 % z příjmu. Hranice maximálního limitu paušálních výdajů u manželky se počítá zvlášť na majetek v SJM a zvlášť na vlastnictví manželky, nebo se počítá za manžele dohromady?

OSVČ kvartální plátce DPH uvažuje o zrušení registrace k DPH. Obrat 1 mil Kč za posledních 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřekročil. Poslední nakoupený majetek byl v roce 2013, který je již odepsaný. V posledním roce však fakturuje osvobozené plnění od daně bez nároku na odpočet s koeficientem 100 %, vypořádací koeficient 12/2021 také 100 % - jedná se pouze o jeden měsíční nájem, na vstupu není nic uplatňováno (OSVČ - FO pronajímá kancelář svého bytu svému s.r.o.). Je nutné s tímto osvobozeným plnění při zrušení registrace k DPH, splnit nějaké podmínky/vyrovnání? Pokud by zrušení registrace k DPH proběhlo např. v únoru, poslední přiznání k DPH se podává 25. 4. 2022? Je potřeba udělat i nějaké ukončení k ř. 50?

Je možné ve společném vlastnictví pronajímat nemovitost a příjmy z této nemovitosti přiznat v plné výši jen u jedné z těchto fyzických osob (osoby ve společné domacnosti, matka, otec, syn)? Jde o daňovou optimalizaci, kde jeden z vlastníků je student a nemá další příjem, mohl by tedy uplatnit slevu na poplatníka a studenta.

Dcera má příjmy v ČR z pronájmu podle § 9 ZDP a výdaje bude uplatňovat ve výši 30 %; uplatní si i slevu na poplatníka, takže daň z příjmů zaplatí v ČR. Má trvalý pobyt v ČR. Dcera je vdaná (5 dětí) a žije v Irsku, sama nepracuje, je v domácnosti, manžel cizinec v Irsku pracuje už více než 12 let, kde platí daně a dostává „přídavky na děti“ atp. Dětí chodí do školy v Irsku a mají české občanství i trvalý pobyt jako matka, naše dcera. Musí platit dcera nějaké daně z příjmu v ČR také i v Irsku? Údajně manžel daní společně i s manželkou, která nemá v Irsku žádné příjmy. Myslíme si, že když bude daň platit v ČR a z nemovitostí (3 byty v osobním vlastnictví) v ČR, tak to v Irsku jejich finanční úřad už nemusí zajímat.

Fyzická osoba vlastnila členská práva k bytu s právem nájmu (družstevní byt) po dobu 15 let. V roce 2019 byl tento byt převeden družstvem bezúplatně do vlastnictví této fyzické osoby. V roce 2022 ho začala FO pronajímat. Je možno uplatnit jako daňový výdaj k příjmům z pronájmu odpisy stanovené z reprodukční pořizovací ceny?

Občan měl za období 1-9/2021 příjmy pouze z pronájmu, které převýšily částku 15 000 Kč. Současně byl hlášen na úřadu práce v období 1-11/2021. Od prosince začal podnikat a přihlásil se k paušální dani. V této dani pokračuje i v roce 2022, příjmy z pronájmu zatím nemá. Je povinen podat za rok 2021 přiznání k dani z příjmu a jak má zohlednit poslední měsíc v paušálním režimu?

Fyzická osoba (daňový rezident ČR) má příjmy dle § 9 z ČR a zároveň příjmy z pronájmu nemovitosti umístěné na území Rakouska (v Rakousku vznik provozovny, příjmy zdaněny v Rakousku). Smlouva o zamezení dvojího zdanění – metoda prostého zápočtu. V ČR bude podáváno daňové přiznání z celosvětových příjmů. Prosíme o shrnutí postupu správného vyplnění daňového přiznání v případě, že u příjmů ze zahraničí je dosažena daňová ztráta. tzn. především Příloha č. 2 a 3 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Prosíme o ilustraci konkrétního případu: ČR: příjmy 100, výdaje 60 Rakousko: příjmy 200, výdaje 300 Je prosím možnost uplatnit daňovou ztrátu z Rakouska vůči příjmům ze zdrojů na území Rakouska v následujících obdobích?

OSVČ s příjmy podle § 7 ZDP (maloobchod) získala letos darem od rodičů polovinu nemovitosti (druhou polovinu vlastní „cizí s. r. o.“). V dané nemovitosti se nachází jednak provozovna této OSVČ, jednak další 2 provozovny jiných podnikatelů a také několik bytů. Jaké jsou možnosti zdanění příjmů z pronájmu této nemovitosti? 1) Pokud OSVČ nezařadí nemovitost do obchodního majetku a bude příjmy zdaňovat podle § 9 ZDP, pak může výdaje uplatňovat buď procentem z příjmů (30 %) nebo může uplatnit skutečně vynaložené výdaje. Vztahuje se v tomto případě na uplatnění skutečných výdajů § 25 odst. 1, písm. u) ZDP, tzn. že výdaje na opravu, údržbu a technické zhodnocení nelze uplatnit? 2) Pokud OSVČ zařadí nemovitost do obchodního majetku a příjmy bude zdaňovat podle § 7 ZDP, pak výdaje může uplatnit buď procentem z příjmů, nebo ve skutečné výši, a to včetně výdajů na opravy, údržbu a technické zhodnocení?

OSVČ ukončila činnost k 30. 6. 2021. V minulosti jako podnikatel koupil movité věci, vedl je v obchodním majetku firmy (počítač, osobní automobil, atd.), a movitý majetek po dobu podnikání daňově odepisoval.Některý majetek ke dni ukončení podnikání nebyl ale odepsán zcela. Pokud ukončil podnikatelskou činnost jako OSVČ v půlce roku 2021, uplatní si v § 7 ZDP odpisy ve výši 1/2. Podnikatel během roku 2021 založil s. r. o. Od 1. 7. 2021 si pronajal svůj osobní automobil do svého s. r. o. za cenu obvyklou. Vdaňovém přiznání za rok 2021 bude danit příjem dle § 7 (příjmy z podnikání) a zároveň příjmy z pronájmu v § 9 ZDP. V daňovém přiznání v § 9 by chtěl uplatnit skutečné náklady. Mohly by být výdajem § 9 odpisy výše zmiňovaného auta? A v jaké výši? Lze v tomto případě pokračovat v odpisování? Jak by to bylo tedy v praxi u osobního automobilu? Osobní automobil koupil podnikatel ve výši 525 000 Kč v roce 2019, uplatnil zrychlené daňové odpisy v roce 2019, 2020. Pro rok 2021 je nastaven daňový odpis 126 000 Kč. Uplatní v roce 2021 v § 7 odpis ve výši ½, tedy 63 000 Kč? Jaká výše odpisu připadá v roce 2021 při použití skutečných nákladů v § 9? Lze tedy pokračovat v odpisování a v § 9 uplatnit druhou polovinu odpisu (63 000 Kč) a v následných letech 2022 a 2023 doodepsat zbytek odpisu dle původního odpisového plánu?

Plátce DPH, nepodnikatel, vlastní budovu, ve které sám bydlí, a zbytek části budovy pronajímá společnostem (plátcům DPH). Nájmy jsou zdaňovány v § 9 ZDP. Vlastník budovy má napsanou elektřinu na sebe fyzickou osobu bez uvedení ve smlouvě a ve fakturací DIČ. Nyní by chtěl spotřebu elektřiny přeúčtovat na jednotlivé nájemníky. Vzhledem k tomu, že je plátce DPH, tak by si chtěl uplatnit část odpočtu připadající na pronajaté prostory a zbytek, co má pro soukromé účely (bydlení), by neuplatnil. Vyúčtování elektřiny na nájemníky by bylo dle m2 pronajatých ploch. Je možné ze strany pronajímatele uplatnit odpočet DPH z elektřiny, i když je smlouva na elektřinu uvedena na fyzickou osobu bez uvedení DIČ na fakturaci? A dále spotřebovanou elektřinu dle m2 rozúčtovávat na jednotlivé nájemníky?