Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování - strana 13

Termín pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob v tzv. papírové podobě je 1. dubna 2022 a drtivá většina veřejnosti ho podává až v posledních dnech před koncem termínu. V následujícím souhrnu proto Finanční správa upozorňuje na pochybení, která se u daňových přiznání opakují, a na části, které poplatníci zapomínají vyplnit nebo podepsat.

OSVČ má živnost na hlavní činnost od 3/2021 a od 1/2022 vstoupil do paušální daně. Za rok 2021 bude podávat daňové přiznání a uplatňovat výdaje procentem. Poslední faktura byla vystavena 12/2021 a uhrazena v 1/2022. Je možné tuto fakturu z prosince zahrnout již nyní do daňového přiznání roku 2021, i když nebyla uhrazena? Tak aby se v roce 2023 nemuselo podávat dodatečné daňové přiznání za rok 2021 a tuto jednu pohledávku dodaňovat?

Musí poplatník podávat daňové přiznání z příjmů FO pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti na území ČR, případ. daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, když se jedná o jednatele a 50% společníka s.r.o., který měl v roce 2021 příjmy : 1. ze mzdy (smlouva o jednatelství) 2. ze dvou dohod o provedení činností Ze všech uvedených příjmů byla daň placena rovnou zaměstnavatelem, ať daň ze mzdy o jednatelství, tak daň srážková. Žádné jiné příjmy ani podíl na zisku nebyl vyplácen, poplatník IČO ani jiné příjmy nemá. Při vyplnění daňového přiznání by konečná daň byla přeplatek 15 Kč, musí být podáno daňové přiznání nebo nikoli? V předešlých letech poplatník přiznání podával, ačkoli vycházelo podobně.

Jsme s. r. o., mikro účetní jednotka - jaký je termín pro podání přiznání k dani z příjmů a zaplacení daně za rok 2021?

Při podpisu prohlášení na rok 2022, zaměstnanec vyplnil, že od letošního roku si bude dítě uplatňovat jeho partnerka (matka dítěte) uvedl jejího zaměstnavatele a žádal pro přítelkyni o potvrzení druhého z poplatníků, že neuplatňuje daňové zvýhodnění. Při osobním pohovoru se zaměstnancem bylo zjištěno, že jeho přítelkyně je zaměstnána již asi 8 měsíců, ale zaměstnanec to neoznámil (v předchozích letech byla nezaměstnaná). Současně si požádal o roční zúčtování za rok 2021. Mzdová účtárna jeho přítelkyně asi dříve daňové zvýhodnění neuplatňovala, protože teprve od ledna 2022 žádá o potvrzení druhého z poplatníků. Ale nemám o tom žádný důkaz/průkaz. Když budu vycházet z prohlášení na rok 2021 tak o tom, že je jeho přítelkyně zaměstnána nevím. A v prohlášení na rok 2022 není uvedeno od kdy je zaměstnaná. Mohu mu provést roční zúčtování včetně daňového zvýhodnění na dítě bez požadování dalšího důkazu?

Podnikatel zemřel dne 19. 12. 2021. Řízení o pozůstalosti běží nadále i v roce 2022 a bude zřejmě ukončeno roce 2022. V daňové evidenci měl vícero druhů hmotného odepisovaného majetku: nemovitost, auta, stroje. Celkový nárok na daňový odpis roku 2021 je ve výši 700 000 Kč. Celkový nárok na daňový odpis roku 2022 je ve výši 600.000 Kč. Výsledek hospodaření bez odpisů za období od 1. 01. 2021 – 18. 12. 2021 je zisk ve výši + 700 000 Kč. Výsledek hospodaření bez odpisů za období od 19. 12. 2021 - 31. 12. 2021 je ztráta ve výši –70 Kč. Pohledávky k 31. 12. 2021 jsou ve výši 1 300 000 Kč a závazky ve výši 500 000 Kč. Výsledek hospodaření bez odpisů za období od 1. 1. 2022 – 21. 2. 2022 je zisk ve výši +800 000 Kč, což je část za uhrazené pohledávky a závazky roku 2021. Jiné pohyby v daňové evidenci již dále nejsou. K dispozici je uplatnitelná ztráta roku 2019 ve výši 50 000 Kč a 2020 ve výši 200 000 Kč. Kolik daňových přiznání a za jaká období bude osoba spravující pozůstalost podávat a jaké položky – viz text výše, může v rámci jednotlivých přiznání uplatňovat – sleva na poplatníka, výše odpisů, odečet ztráty? Zřejmě se budou podávat 3 daňová přiznání, a to za období od 1. 1. 2021 do 18. 12. 2021, dále od 19. 12. 2021 do 31. 12. 2021 a dále za období od 1. 1. 2022 do ukončení řízení o pozůstalosti. Jaké položky lze v jednotlivých daňových přiznáních uplatnit, nám ale není zcela jasné. Kdy celý odpis, kdy poloviční odpis, kdy odečíst ztráty minulých let?

Je možné uplatnit dle § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů odečet na úroky z úvěru, který byl sjednán na rekonstrukci rodinného domu? 

Důchodce obdržel za nájem polí za rok 2021 částku 28 600 Kč. Je povinen podat daňové přiznání za rok 2021?

Pokud si chce zaměstnanec uplatnit v ročním zúčtování popř. daňovém přiznání úroky z hypotéky na rekonstrukci nemovitosti, které je majitelem popř. jeho manžel nebo manželka, jaké jsou podmínky pro uznání této slevy na dani pokud nemovitost spravuje a nemůže v ní zatím bydlet - musí mít stavební povolení k rekonstrukci nebo pokud ho nemá, stačí čestné prohlášení, že ji opravuje, ale zatím v ní nemůže bydlet?

Zaměstnankyně si podala žádost o roční zúčtování daně za rok 2021. V 05/2021 koupil její manžel zahradu a garáž, je jediný účastník smlouvy o úvěru i jediný majitel. Má zaměstnankyně nárok na uplatnění odpočtu na úrocích z tohoto úvěru? Dále chce uplatnit odečet úroků na hypoteční úvěr, který má na zahradu bez nemovitosti. Je to možné? 

Jsem OSVČ a žiji ve společné domácnosti s partnerem, který si v 10/2021 obnovil ŽL a zaregistroval se na FÚ, na sociálku a k ZP. Kromě výkonu SVČ je také zaměstnán, takže SVČ je pro něj vedlejší činnost. Mohu ho využít jako spolupracující osobu a převést na něj za rok 2021 část svých příjmů? Pomohlo by mi to zejména u soc. pojištění, protože bych díky tomu měla příjmy do limitu (mám také SVČ jako vedlejší) a nemusela bych doplácet pojistné za rok 2021. 

Podnikatel FO má živnost na oceňování movitých a nemovitých věcí, zpracovává znalecké posudky a odhady nemovitostí pro bankovní účely. Jaký paušální výdaj může použít pro účely daně z příjmů FO - 60 % jako živnost a nebo 40 % jako znalec?

Dotaz Situace č. 1: Daňový subjekt (právnická osoba) zastupuje neomezeně daňový poradce, který podává přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020 (daňové přiznání nebylo podáno do 31. 3. 2021). Lhůta pro podání tohoto daňového přiznání by uplynula podle § 136 odst. 2 písm. b) bod 2. dne 1. 7. 2021. Zástupce (daňový poradce) podal dne 1. 7. 2021 žádost o (individuální) prodloužení lhůty pro podání podle § 36 odst. 4 daňového řádu do 30. 9. 2021. Správce daně mu plně vyhověl. Zástupce podal daňové přiznání dne 30. 9. 2021, ovšem bez účetní závěrky, tj. povinných příloh (rozvaha, výsledovka a příloha). Dne 18. 10. 2021 podal zástupce daňové přiznání znovu a již se všemi povinnými přílohami. Správce daně nevydal do 18. 10. 2021 výzvu k odstranění vad dle § 74 daňového řádu . Ve který den je daňové přiznání platně podáno s ohledem na případný vznik pokuty dle § 250 daňového řádu ? Situace č. 2: Daňový subjekt (právnická osoba) zastupuje neomezeně daňový poradce, který podává přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020 (daňové přiznání nebylo podáno do 31. 3. 2021). Lhůta pro podání tohoto daňového přiznání by uplynula podle § 136 odst. 2 písm. b) bod 2. dne 1. 7. 2021. Zástupce (daňový poradce) podal dne 1. 7. 2021 žádost o (individuální) prodloužení lhůty pro podání podle § 36 odst. 4 daňového řádu do 30. 9. 2021. Správce daně mu plně vyhověl. Zástupce podal daňové přiznání dne 30. 9. 2021, ovšem bez účetní závěrky, tj. povinných příloh (rozvaha, výsledovka a příloha). Správce daně vydal dne 21. 10. 2021 výzvu k odstranění vad dle § 74 odst. 1 písm. b) daňového řádu (podání má materiální vady – je neúplné, není tak způsobilé k projednání). Správce daně stanovil na odstranění vady lhůtu 8 dnů, která měla uplynout dne v pondělí 8. 11. 2021. Daňový poradce dne 7. 11. 2021 požádal o prodloužení této správcovské lhůty do 20. 11. 2021. Správce daně dne 15. 11. 2021 vydal rozhodnutí o prodloužení této správcovské lhůty (plné vyhovění a prodloužení správcovské lhůty plynoucí z výzvy k odstranění vad do 20. 11. 2021 dle žádosti daňového poradce). Toto vyhovující rozhodnutí bylo ale daňovému poradci oznámeno (doručeno) až 25. 11. 2021, tzv. náhradním způsobem, uplynutím lhůty dle § 44 daňového řádu . Tedy ve lhůtě do 20. 11. 2021 nebyly vady (úplnost) daňového přiznání odstraněny a správce daně považuje původní podání (daňové přiznání) podané dne 30. 9. 2021 dle § 74 odst. 4 daňového řádu za neúčinné. Dne 24. 11. 2021 správce daně vydal výzvu k podání daňového přiznání za rok 2020. Lhůta podle správce daně uplynula dne 30. 9. 2021 a daňové přiznání je neúčinné. Je postup správce daně správný? Dle § 101 odst. 5 je rozhodnutí vůči příjemci účinné až oznámením. Na druhou stranu si lhůtu 20. 11. 2021 určil v žádosti samotný daňový poradce a správce daně vydal rozhodnutí do doby, o níž měla být lhůta podle žádosti prodloužena, resp. do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel (§ 36 odst. 2 daňového řádu ).

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ nebo „DŘ “), povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Podle § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.

S. r. o. s jedním společníkem, který je zároveň jednatel, byla založena před 4 roky a nevykonávala doposud žádnou činnost. Ve své rozvaze eviduje pouze základní kapitál ve výši 5 000 Kč a hotovost v pokladně v této výši. Roky zpětně podávala daňové přiznání s touto rozvahou, výsledovkou a přílohou. Ale bohužel se zapomněl zaúčtovat soudní poplatek ve výši 6 000 Kč, který v roce založení platil jednatel a společník v jedné osobě ze svých soukromých prostředků. Je to velká chyba? Může nyní s. r. o. rozvahu opravit o tento poplatek a případně jak jej má vykázat, nebo to již řešit nemusí, protože to není podstatné? Jiné poplatky společník při založení neplatil. S. r. o. činnost vykonávat nebude ani v roce 2022.

V roce 2019 jsem koupila byt, který jsem pronajímala. Byt nebyl vložen do obchodního majetku. Příjem jsem zdaňovala v § 9 ZDP a uplatňovala jsem skutečné výdaje i jsem uplatňovala odpisy bytu. Byt jsem v roce 2021 prodala. Budu příjem zdaňovat v § 9 nebo v § 10 ZDP? Mohu uplatnit daňově 1/2 odpis roku 2021 a zůstatkovou cenu bytu? Prodej bytu byl v katastru zapsán v prosinci 2021, ale část kupní ceny byla byla zaplacena v roce 2021 a část v roce 2022. Ve kterém roce mám příjem zdanit a kdy uplatnit zůstatkovou cenu bytu?

Pokud není zaměstnanci vyplacena mzda např. za listopad, prosinec 2021 do 31. 1. 2022, tak v potvrzení o zdanitelných příjmech s v řádku 1 uvede celková hrubá mzda za rok 2021 a do řádku 2 skutečně vyplacená mzda za rok 2021 do 31. 1. 2022? Pokud si zaměstnanec přiznání podává sám, do 2 oddílu daňového přiznání uvede jen ty příjmy, které skutečně dostal do 31. 1. 2022 - takže příjmy z řádku 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech 255460 vzor č. 29 a do záloh skutečně sražené zálohy z řádku 2?

Mohu v ročním zúčtování zaměstnanci uplatnit úroky od České spořitelny (úvěr je poskytnut na bytové potřeby)? V katastru nemovitostí je tato stavba (pro bytovou potřebu) zapsána pod číslem evidenčním, a je tam napsáno jiná stavba. 

Kominictví je řemeslná živnost, může tedy dle § 7 ZDP uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů. Kominík sepisuje též revizní zprávy = revize spalinových cest. Revize veškerých spalinových cest zajišťují dle zákona č. 133/1985 Sb v aktuálním znění a vyhlášky č. 34/2016 Sb., resp. ČSN 73 4201 revizní technici s oprávněním kominík – revizní technik spalinových cest. Domnívám se správně, že na příjem z revize spalinových cest (sepsání revizní zprávy) se bude vztahovat též výdajový paušál 80 %?

Poplatník poskytl finanční prostředky do zahraniční a pravidelně každý měsíc mu z této finanční transakce ze zahraničí (3. země) plynou výnosové úroky, které jsou sraženy u zdroje (3. země) srážkovou daní. V účetnictví měsíčně pro přepočet daně zaplacené v zahraničí na české koruny používáme kurz ČNB k poslednímu dni každého účtovaného měsíce (pevný kurz). Řídíme se Českým účetním standardem pro podnikatele č. 001, kdy podle bodu 2.4.3. ČÚS lze pro potřeby oceňování pohledávek vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku považovat u dodavatele za okamžik uskutečnění účetního případu den vystavení faktury nebo obdobného dokladu. V našem případě je tímto dokladem předpis výše měsíčních úroků známý vždy k poslednímu dni konkrétního účtovaného měsíce. Nejsme si však jisti, jak postupovat při uplatnění této srážkové daně zaplacené v zahraničí (potřebné potvrzení o zaplacení srážkové daně u zdroje máme) na celkovou daňovou povinnost právnické osoby. Při zápočtu této měsíčně srážené daně na celkovou daňovou povinnost PO k 31.12. daného roku používáme kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, který byl účetní jednotkou uplatněn při zaúčtování srážkové daně. Domníváme se, že toto vyplývá z § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, podle kterého se pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, používají kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníka.   1 / Postupujeme v účetnictví správně, když pro zaúčtování daně na účet 342 používáme pevný kurs posledního dne měsíce, kdy známe měsíční výši úroků?  2/ Postupujeme v přiznání k DPPO na konci kalendářního roku daňově správně, když pro zápočet na celkovou výši daňové povinnosti použijeme hodnotu evidovanou na účtu 342 (samozřejmě pouze v rozsahu, v jakém ji lze započíst na celkovou daňovou povinnost v tuzemsku)?  3/ Postupujeme daňově správně, když v účetnictví k 31.12. daného roku nepřeceňujeme rozvahovou hodnotu sražené daně v zahraniční na účtu 342 kursem ČNB 31.12. při roční závěrce daného roku, přestože u všech ostatních pohledávek a závazků tak dle platných předpisů činíme? Nezaúčtujeme tedy u tohoto účtu daňově kursové rozdíly z přecenění, ať už výnosy či náklady. Neuplatněnou srážkovou daň zaplacenou v zahraniční lze v následujícím kalendářním roce zaúčtovat a uplatnit ( za splnění daných zákonných podmínek) jako daňový výdaj. To, že jsme k 31.12. nepřepočítali hodnotu na účtu 342 může mít , pokud postupujeme chybně, daňový dopad jak na výši základu daně v roce , kdy o srážkové dani účtujeme a nepřepočítáváme ji kursem ČNB k 31. 12., tak i v roce následujícím, kdy zbývající neuplatněnou srážkovou daň zaplacenou v zahraničí zaúčtujeme jako daňový výdaj (538/342) ?