Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování - strana 16

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b ZDP pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 7a ZDP , týkající se daně stanovené paušální částkou a § 7b ZDP , týkající se daňové evidence. Ke dni zpracování tohoto příspěvku (30.9.2020) je v projednávání vládní návrh zákona, týkající se paušalizace daně z příjmů a veřejných pojistných u poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti s účinností od 1. 1. 2021 – jedná se o sněmovní tisk č. 922. Po schválení tohoto zákona se budeme jeho obsahem zabývat v pokračování výkladu seriálu, kam zahrneme i změny v §4 ZDP , vyplývající ze zákona č. 386/2020 Sb.

Pokud se podnikatel, který je plátce DPH, rozhodne ukončit své podnikání, znamená to souběžně zrušit registraci plátce DPH, případně registraci identifikované osoby. Obdobně jako na dani z příjmů, i na dani z přidané hodnoty má tento poslední krok plátce DPH na dani z přidané hodnoty určitě dopady. Úkolem článku je se s těmito dopady seznámit.

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b ZDP pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 7 ZDP , týkající se zdanění příjmů ze samostatné činnosti.

Je možné, že události předchozích týdnů přiměly některé podnikatele – fyzické osoby k zamyšlení nad ukončením své podnikatelské činnosti. Nemusí se jednat hned o nejhorší variantu „absolutní nemožností“ pokračování z důvodů koronavirové krize, možná se chystáme ukončit činnost již delší dobu, nebo chceme své aktivity převést na s. r. o. a činnost fyzické osoby tak ukončit.

Společnost s r. o. podléhá povinnému auditu, tudíž by za rok 2019 – pokud by neexistovala opatření v souvislosti s koronavirem – podávala daňové přiznání 1. 7. 2020. 1. Musí firmy s povinným auditem podávat na FÚ do 1. 4. nějaké oznámení, že jsou povinně auditované, a tudíž se termín prodlužuje? 2. Může být na daňovém přiznání jako podepisující osoba uveden jednatel s. r. o., a podání tudíž může být uskutečněno přes datovou schránku firmy (firma nemá na zpracování žádného daňového poradce)? 3. Pokud povinně auditovaná firma odešle na FÚ přiznání již 28. 2. 2020 a vyvstane jí povinnost platit čtvrtletní zálohy, jaké budou termíny splatnosti těchto záloh?

Zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % invalidních zaměstnanců. Jeden zaměstnanec měl invalidní důchod III. stupně do 27. 3. 2020. Poté dle posudkového lékaře mu byl invalidní důchod změněn na II. stupeň. Chápeme dobře, že zaměstnavatel bude v daňovém přiznání za rok 2020 uplatňovat slevu na dani za zmíněného zaměstnance do 27. 3. ve výši pro III. stupeň a od 28. 3. již ve výši pro II. stupeň?

Shrnutí se většinou dělá na závěr článků, my však učiníme opak. Shrneme-li charakter daňových úlev v souvislosti s epidemií koronaviru, vychází nám jako hlavní smyl těchto úprav pomoc osobám zasaženým touto epidemií (a to ať se jedná o fyzické osoby podnikající nebo nepodnikající nebo o právnické osoby) s cílem co nejvíce zabránit útlumu podnikání nebo i úpadku firem. Jak a zda se to podaří, hodnotit pochopitelně nebudeme, to ukáže jistě čas; v následujícím textu pouze na tyto úlevy upozorníme.

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob hodlá v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění provedeného plátcem anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit nezdanitelné části základu daně specifikované v § 15 zákon o daních z příjmů , č. 586/1992 Sb (dále jen ,,ZDP “) (odpočty od základu daně), je logické, že je musí zaměstnavateli při provádění ročního zúčtování a správci daně při odevzdávání daňového přiznání doložit a prokázat. V následujícím textu se podíváme, co vše je nutno pro možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně prokázat. Je nutno si uvědomit, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob vytvoří základ daně, ze kterého za zdaňovací období není možno uplatnit plnou výši odpočtů od základu daně dle § 15 ZDP , anebo je možno uplatnit jen dílčí část těchto odpočtů, pak neuplatněný odpočet od základu daně v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích a výše neuplatněného odpočtu propadá.

Lze požádat o zpětvzetí přiznání k dani z příjmu fyzických osob prosím? Vysvětlení: manželka s příjmem 65 000 Kč (v roce 2019) podala přiznání k dani z příjmů za rok 2019 již v únoru roku 2020. Manžel zpracovává své daňové přiznání až teď a chtěl by uplatnit plnou slevu na manželku podle § 35 ba odst. 1 písm. b) ZDP, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti.

V současné době prakticky celý svět bojuje s epidemií koronaviru a přijímá opatření k zamezení jeho dalšího šíření. Tato opatření samozřejmě mají mimořádný negativní dopad na ekonomiku a jednotlivé fyzické i právnické osoby. Česká republika přijala ke zmírnění těchto dopadů některá opatření, která by měla pomoci zejména podnikajícím subjektům tento nepříznivý dopad překlenout. V následujícím příspěvku bychom chtěli o těchto opatřeních blíže informovat.

Myslím, že úvody jsou v této době zcela zbytečné, přejdeme rovnou k otázkám a odpovědím na to, co nás zajímá v souvislosti se stavem nouze, který je následkem šíření nákazy. Zásadním materiálem je Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (Finanční zpravodaj č. 4/2020). Zajímá vás, zda můžete poslat daňové přiznání e-mailem? Podrobnou odpověď naleznete u otázky číslo 12.

V této části odpovídáme na následující otázky, které jsou zpracovány pro poplatníky daně z příjmů právnických osob: posun termínu daňového přiznání, odložení lhůty pro placení daně, potvrzení o bezdlužnosti, postihy za nepodání přiznání po 1. 7., přeplatek na dani u s. r. o. podléhající povinnému auditu, uspíšení vrácení přeplatku, spíšení vrácení přeplatku a generální plná moc daňovému poradci, prominutí daně z příjmů právnických osob, akciová společnost a hospodářský rok, nezaplacená záloha na daň z příjmů právnických osob na rok 2020 a stanovení záloh na daň v roce 2020.

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ či „DŘ “) povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Podle § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “) je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Fyzické osoby, kterým vznikla za rok 2019 povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak musí učinit nejpozději ve středu, 1. 4. 2020, resp. (zpracovává-li jim přiznání na základě plné moci daňový poradce) ve středu, 1. 7. 2020. Ke stejnému datu je daň splatná.

S překvapením jsem si přečetla rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. září 2019, čj. 9 Afs 103/2018-41 , který se snaží moji sedmadvacetiletou praxi ve Finanční správě obrátit naruby. Předmětem mého článku tak je bližší vysvětlení smyslu ustanovení § 38l zákona o daních z příjmů , jeho praktická aplikace a vazba či nevazba k podávání daňového přiznání a souvislosti s možnostmi zaměstnavatele a správce daně k ověřování skutečností uplatňovaných poplatníky u nezdanitelné části základu daně z důvodu zaplacených úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru (což je problematika, která je předmětem uvedeného rozsudku). Pro srovnání jsou uvedené i příklady jiných nezdanitelných částek a slev na dani.

Podnikatel, neplátce DPH, překročil v měsíci únoru roku 2018 obrat pro povinnou registraci k DPH. Na tuto skutečnost přišel pozdě až v srpnu roku 2019. Podá přihlášku k registraci k DPH, plátcem DPH se stává od 1. 4. 2018. Opraví všechny vydané faktury od dubna roku 2018 doposud. Všechna uskutečněná plnění jsou v režimu přenesené povinnosti. To znamená, že opraví vydané faktury, doplní na doklad „daň odvede zákazník“ a předá druhé straně. Je možné všechny vydané faktury v režimu přenesení daňové povinnosti uvést až v přiznání k DPH a kontrolním hlášení za období srpen 2019? Jde o to, abychom se vyhnuli pokutám za pozdní podání kontrolního hlášení.

Poplatníci daně z příjmů právnických osob (dále jen „poplatník“ nebo „daňový subjekt“) mají každoročně povinnost podat přiznání k dani z příjmů právnických osob („daňové přiznání“), a to i v případě, že vykáží nulový základ daně nebo ztrátu. V následujícím textu uvádíme aktuální informace ohledně přiznání k dani z příjmu právnických osob („DPPO“) za zdaňovací období roku 2019 včetně podstatných změn, ke kterým došlo oproti předchozímu zdaňovacímu období. Závěr příspěvku se věnuje praktickému příkladu vyplnění formuláře daňového přiznání, ve kterém budou podrobně rozebrány jeho jednotlivé části.

Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se poplatníci řídí zejména zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ve kterém došlo od zdaňovacího období roku 2019 k některým dílčím změnám, z nichž se poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří podávají za toto zdaňovací období daňové přiznání, týkají zejména tyto změny.

V obecné mluvě představuje pohledávka nárok věřitele požadovat od dlužníka peníze, z čehož plyne hlavní problém a riziko tohoto „papíru na peníze“ – že tím „papírem“ to také skončí a věřitel za něj žádné peníze nedostane. Obvykle se v ekonomických publikacích pohledávky řeší hlavně z právního a účetního hlediska, aby byly dostatečně zajištěny a zvýšily výnosy ve správný čas. V daních z příjmů jde totiž o jednoduchou, až nudnou záležitost – u věřitele se zpravidla přejímá účetní stav, resp. u toho neúčtujícího se čeká na úhradu. Rovněž pro DPH nebývají pohledávky nijak zajímavé, vše podstatné se odehraje ihned při dodání zboží či poskytnutí služby. Jenže... Někdy pohledávky nestandardně potrápí i obě zmíněné daně, zejména když dlužník neplatí a neplatí.

Informace pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisům týkajícím se závislé činnosti za zdaňovací období 2019 a pro zdaňovací období 2020, včetně vzorového příkladu na vyplnění Vyúčtování Jana...