Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování - strana 15

OSVČ mající v r 2021 paušální daň ukončila pro dlouhodobou nemoc činnost pojišťovacího agenta k 31. 8. 2021, ještě za srpen 2021 tedy zaplatila FÚ tedy 5 469 Kč. V září - prosinci 2021 jí pojišťovna ještě doplácena provize (byť činnost již nebyla provozována). V rámci celého roku 2021 dostávala z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu od úřadu práce příspěvek na mobilitu a příspěvek na péči; dále obdržela OSVČ ze své soukromé životní pojistky 200 000 Kč za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, od ČSSZ dostává invalidní důchod (invalidita 3. stupně). Musíme podat za r. 2021 daňové přiznání? Dle mého názoru se vyplacené peníze za dlouhodobě špatný zdravotní stav do ostatních příjmů s limitem 15 000 Kč/rok nepočítají.

Druh a družka žijí ve společné domácnosti a mají malé dítě. Spolu vlastní byt, který pronajímají, každý vlastní jednu polovinu. Družka je na rodičovské dovolené a příjem z nájmu přichází na účet druha, který přispívá na chod domácnosti. Může veškerý příjem z nájmu danit pouze druh v DPFO, nebo si musí podat DPFO oba? Druh má ještě jiné aktivity, tak podává DPFO, ale družka nepodala na FÚ přihlášku k registraci k dani z příjmu, počítá se rodičovský příspěvek jako příjem?

Paušální daň znamená pro podnikatele velkou úlevu od administrativy. Ale i u poplatníků, kteří ji využívají, může dojít k situacím, kdy budou muset podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021 je od dnešního dne dostupný v aplikacích Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) a v Daňové informační schránce plus (DIS+). Zveřejněním nového formuláře (a příslušných XSD schémat) je již možné odeslat elektronické podání daňového přiznání ve stanoveném formátu a struktuře. Od zveřejnění jsou osoby povinně podávající daňové přiznání elektronicky povinny tak učinit, a to ve stanoveném formátu a struktuře.

S blížícím se termínem podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a termínem zaplacení vypočtené daně z příjmů za rok 2021 si v článku připomeneme sankce, které vyplývají jednak z pozdě podaného daňového přiznání, jednak z pozdě zaplacené daně a rovněž z opravy řádného daňového přiznání formou dodatečného daňového přiznání. Tyto sankce za výše uvedené daňové prohřešky za rok 2021 ovlivňuje novela daňového řádu vycházející ze zákona č. 283/2020 Sb. a také výrazně se zvyšující repo sazba vyhlašovaná Českou národní bankou.

Základní principy se v přiznání k dani z příjmů fyzických osob příliš nemění, důležité však je všímat si i na první pohled nepatrných změn, které následně vedou k výpočtu jiné daňové povinnosti, než by tomu mohlo být dříve. Zaměříme se tedy především na tyto změnové části, na které si musí dát poplatník oproti minulým zdaňovacím obdobím pozor. Nejvíce rozebíranou změnou, která se dotkla velkého množství poplatníků daně z příjmů fyzických osob, je roky diskutovaná a s účinností od roku 2021 definitivně zrušená tzv. „superhrubá mzda“. Jednalo se o fiktivní příjem poplatníka, kdy k hrubé mzdě se připočetly povinné odvody zaměstnavatele za zaměstnance, přičemž tato fikce navýšení základu daně byla zrušena a nově se vypočítává daň „pouze“ z hrubé mzdy. Pro většinu zaměstnanců to znamená, že měli za rok 2021 nižší zdanění příjmů dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen ZDP ), tedy příjmů ze zaměstnání. Toto daňové zvýhodnění pro zaměstnance však bylo kompenzováno změnou tzv. solidárního zvýšení daně, které bylo před 1. 1. 2021 aplikováno na všechny poplatníky, jejichž příjmy zahrnované do dílčího základu daně dle § 6 a 7 ZDP v souhrnu překročily 48násobek průměrné mzdy. Z příjmů překračujících tento 48násobek průměrné mzdy tak museli poplatníci odvádět dalších 7 %. Nově je toto ustanovení o solidárním zvýšení změněno, a to tak, že z části základu daně převyšující 48násobek průměrné mzdy musí poplatník odvést daň ve výši 23 %, což by se na první pohled mohlo zdát obdobné. Většina poplatníků si však neuvědomila, že toto 23% zdanění se aplikuje na všechny paragrafy, dle kterých poplatníci svoje příjmy zdaňují, tj. na všechny dílčí základy daně. Největší dopad progresivní sazby daně vnímám především u zdanění příjmů dle § 10 ZDP , kam spadají mj. příjmy z prodeje nemovitých věcí, což nás přivádí k další změně pro rok 2021, a tou je časový test pro osvobození nemovitých věcí, který je nově 10 let (dříve 5 let). Reálně to tedy znamená, že poplatník, který prodá chalupu, kterou držel ve vlastnictví 8 let, a nepoužije prostředky z prodeje na uspokojení vlastní bytové potřeby, musí nově zdanit výnos z prodeje. Vzhledem k neustále rostoucím cenám nemovitostí by tento poplatník nejspíše 48násobek průměrné mzdy překročil a daný přebytek by zdaňoval 23% sazbou. Na základě textu výše si můžeme všimnout, že i pouze na první pohled nepatrná změna v zákoně může vést k velmi odlišné daňové povinnosti, především z důvodu nemožnosti uplatnit na daný příjem osvobození. V následujícím textu a příkladech se tedy budeme věnovat především změnám, které rok 2021 v této oblasti přinesl.

Může si maminka, která poracuje na DPČ, nechat zpracovat daňové přiznání, kde uvede příjem z DPČ ve výši 86 000 Kč + příjem 42 000 Kč z DPP na srážkovou daň, a uplatnit v něm slevu na jedno dítě? Celkový její příjem z DPČ a DPP přesahuje částku 91 000 Kč v roce 2021.

Občan měl za období 1-9/2021 příjmy pouze z pronájmu, které převýšily částku 15 000 Kč. Současně byl hlášen na úřadu práce v období 1-11/2021. Od prosince začal podnikat a přihlásil se k paušální dani. V této dani pokračuje i v roce 2022, příjmy z pronájmu zatím nemá. Je povinen podat za rok 2021 přiznání k dani z příjmu a jak má zohlednit poslední měsíc v paušálním režimu?

K vyplňování Přílohy č. 1 - Počet zaměstnanců ke dni 01. 12. 2021 Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2021, prostřednictvím Aplikace EPO, Generální finanční ředitelství uvádí:

V následujícím příspěvku bychom se věnovali některým souvislostem společenství vlastníků jednotek (dále „SVJ“) z pohledu daně z příjmů právnických osob.

Možnost uplatnění daňového zvýhodnění a slevy za umístění dítěte v případě, kdy dítě nežije s oběma rodiči současně v jedné společně hospodařící domácnosti, je věčné téma, protože zákon o daních z příjmů tyto situace zcela jednoznačně a výslovně neupravuje. Článek poukazuje na to, že ani aplikace definice společně hospodařící domácnosti nemusí být zcela jednoznačná, o čemž svědčí rozsudky NSS čj. 8 Afs 155/2019-46 a Krajského soudu v Praze čj. 51 Af 3/2020-55 . Přesto uvedené rozsudky poskytují určitý návod, jak zmiňované položky snižující daň uplatňovat, protože základní smysl a úmysl zákonodárce je, aby příslušná položka v konkrétním měsíci byla uplatněna vždy jen u jednoho poplatníka, nikoliv u obou rodičů současně.

Tato závěrečná část našeho seriálu přináší postup lékaře při výpočtu daňového přiznání. Jsou stručně uvedeny i běžné možnosti optimalizace daně z příjmů platné v době tvorby tohoto textu, tj. k 1. 10. 2021, tzn. použitelné pro závěrku roku 2021. Tato část je pojata jako celistvá a není členěna podrobnější strukturou.

U daňového subjektu nyní probíhá kontrola na daň z příjmů a DPH za období roku 2019. V průběhu kontroly zjistil, že nebyl uplatněn paušální výdaj na dopravu na vozidlo zahrnuté v obchodním majetku. Celý rok na vozidlo nevznikaly žádné výdaje. Daňový subjekt je fyzickou osobou vedoucí daňovou evidenci. Je možnost v rámci probíhající kontroly požadovat po správci daně zpětné uplatnění tohoto paušálního výdaje na dopravu? Pokud ano, tak na základě jakého ustanovení zákona?

Spolek (veřejně prospěšný poplatník) přijal dar na podporu vzdělávání. Do konce roku nestihne tento dar použít k danému účelu. Mimo tento dar má příjem pouze ze členských poplatků, které jsou osvobozeny dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů . Bude dar předmětem daně z příjmů právnických osob? Pokud ano, bude možné využít § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů , tj. že prostředky získané touto úsporou na dani použije v následujícím roce ke krytí nákladů prováděných nepodnikatelskou činnosti? Nebo se jedná o osvobozený příjem?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2021, čj. 10 Afs 341/2019-38

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ nebo „DŘ “), povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Podle § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Jak vyplnit přílohu č. 3 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi v ČR 400 200 Kč a v Belgii 353 000 Kč, celkem 753 200 Kč, osvobozeno 480 600 Kč. Zdanitelná penze činí 272 600 Kč. Od zahraničního finančního úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do přílohy č. 3 uvést údaje následovně: – ř. 321: 272 600 Kč (zdanitelná penze ČR + Belgie), – ř. 323: 40 890 Kč (15 % z 272 600 Kč) a následně vypočítat koeficient zápočtu na řádku 324? Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné daňové přiznání?

Klientka, česká daňová rezidentka, pobírá výplaty z RRSP Registered Retirement Savings Plan z Kanady. jsou tyto výplaty zdanitelné v ČR? Mají se vykazovat v Ostatních příjmech a případně vyjmout ze zdanění čí započíst? (Již byly zdaněny v Kanadě.)

Zákonem č. 540/2020 Sb. dochází v zákoně č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), s účinností od 1. 1. 2021 k zavedení paušální daně pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti. Zavedením paušální daně dochází ke zrušení tzv. uplatnění daně stanovené paušální částkou dle dosavadního § 7a ZDP . V textu nejdříve seznámíme čtenáře se základními principy a postupy uplatnění paušální daně a následně si ukážeme na příkladech, kdy bude a kdy nebude pro OSVČ výhodný tento nový institut platby daně a pojistného.

V předchozích číslech časopisu DHK jsme vás informovali o zásadních změnách, které schválila Poslanecká sněmovna prostřednictvím daňového balíčku (sněmovní tisk 910). Daňový balíček byl v průběhu prosince projednán Senátem, který s většinou změn souhlasil, nicméně u některých bodů navrhl úpravy, které byly následně Poslaneckou sněmovnou také schváleny. Zákon byl tedy k 31.12.2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony. Balíček je po úspěšném dokončení legislativního procesu účinný od 1. 1. 2021.