Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování - strana 10

Fyzická osoba byla od 1. 1. 2022 do 5. 7. 2022 vedena na úřadě práce. Od 6. 7. 2022 do 31. 8. 2022 byla vedena jako OSVČ. Příjmy i výdaje ze samostatné činnosti však byly nulové. Od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2022 byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr, kde učinila prohlášení. Bylo by lepší podat daňové přiznání na FÚ než pouze čestné prohlášení, že příjmy byly nulové? Předpokládáme, že v DAP uvedeme i příjmy ze závislé činnosti. Asi není dobré žádat o roční zúčtování u svého zaměstnavatele, když byla v roce 2022 i OSVČ. Přehled na OSSZ a VZP musí být podán. Zálohy zůstanou jako platby na důchodové a zdravotní pojištění – jednalo se o hlavní činnost? Zaplaceno v minimální výši dvakrát – 2 841 Kč OSSZ, 2 627 Kč VZP.  

Od nového roku čekají daňové poplatníky poměrně velké změny (pokud navrhovaná novela zákona o daních z příjmů , která je aktuálně projednávána Poslaneckou sněmovnou ČR, úspěšně projde legislativním procesem), přičemž jednou z těchto změn je stanovení nových pravidel a pásem pro vstup a uplatňování paušálního režimu. Tato změna nebyla vyvolána potřebou předešlá pravidla měnit, ale souvisí s jinou projednávanou daňovou změnou, a to konkrétně navýšením limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že stávající i budoucí pravidla pro vstup do paušálního režimu nepovolují poplatníkům, aby byli plátci DPH, chtěl zákonodárce udržet logiku této spojitosti a bylo navrženo navýšení nejen limitu pro povinnou registraci k DPH, ale souvztažně i maximální povolený limit příjmů pro vstup do paušálního režimu.

Občan ČR, zaměstnaný na HPP v ČR má jako přivýdělek dohodu, která je zdaněna srážkovou daní v Rakousku. Musí příjmy z Rakouska uvádět v daňovém přiznání v ČR? 

S účinností od 1. 1. 2023 budou aplikovány změny v oblasti daní z příjmů, DPH a souvisejících zákonů, které se týkají jak podnikajících fyzických osob, tak právnických osob. Nejvýraznější změnou je zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH, a to z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč, v souvislosti s tím se zdvojnásobí limit ročních příjmů pro vstup do režimu paušální daně OSVČ. V neposlední řadě bude prodloužena možnost využít mimořádných odpisů i nadále v roce 2022–2023.

V článku jsou nejprve stručně shrnuta v návaznosti na zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “) obecná pravidla pro podávání následných hlášení a dodatečných daňových přiznání. Návazně jsou vysvětlena základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona o DPH . V další části textu jsou vysvětleny praktické případy, kdy plátci vzniká povinnost či právo podat dodatečné daňové přiznání, s jehož podáním může být spojena i povinnost podat následné kontrolní hlášení.

Manažerským vozidlem rozumíme bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatele jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Daňové řešení tohoto benefitu u zaměstnance vyplývá ze znění § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a u zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP a dále z pokynu GFŘ č. D-22. Zákonem č. 142/2022 Sb. došlo k dílčím daňovým změnám týkajících se poskytnutí nízkoemisního motorového vozidla zaměstnanci.

Fyzická osoba, neplátce, uplatňuje paušální výdaj ve výši 80 % (řemeslná živnost). V roce 2022 obdržel jako předseda SVJ bytového domu jednorázovou čistou odměnu ve výši 5 000 Kč, 15% srážková daň byla sražena. Bude muset v daňovém přiznání z příjmu za rok 2022 nějakým způsobem přiznat odměnu 5 000 Kč? Pokud ano, jak má postupovat?

Jak probíhá případné zdaňování příjmu, když pan XXX měl pracovní smlouvu se zaměstnavatelem v USA, a zároveň pracuje v ČR? Co se děje s daněmi v USA, předpokládám, nám budou muset potvrdit Američani, ale co je ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění a zda to bude něčemu podléhat u nás (daň, pojištění)? Jak postupovat v případě DPFO?

Jsme s. r. o. a vlastníme sportovní obchod (franžíza). Se svým rakouským dodavatelem máme sjednanou licenční smlouvu. Na základě této smlouvy nám čtvrtletně zasílá fakturu na licenční poplatky. Z licenčních poplatků odvádíme finančnímu úřadu daň ve výši 5 %. Po uhrazení daně z licenčních poplatků zažádáme finanční úřad o potvrzení o sražení daně. Na základě licenční smlouvy tuto daň přefakturujeme rakouskému dodavateli. Na jaké účty máme zaúčtovat jak sraženou daň tak i přefakturaci daně? Můžeme si při vyplňování daňového přiznání tuto daň započíst?

Syn začal splácet v letošním roce 2022 úvěr a úroky za hypotéku na pořízení bytu. Bytový dům je rozestavěný, dostavba a převzetí bytu se plánuje na leden 2023. Může si ve svém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2022 uplatnit výši zaplacených úroků? 

V příspěvku se budeme zabývat vymezením autorských honorářů dle autorského zákona a zdaněním daní z příjmů jednak autorských honorářů autora získaných v rámci pracovněprávního vztahu a jednak autorských honorářů zdaňovaných jako příjmy ze samostatné činnosti. Ukážeme si rovněž zdanění příjmů získaných ze zděděných autorských práv.

Klient zasílá doklady v pdf (každý doklad v samostatném pdf souboru), externí účetní je zaúčtuje, klient požaduje, aby zaúčtované elektronické doklady v návaznosti na legislativu opatřila časovým razítkem. Není nám ale jasné, jak toto provést. Varianty: 1) pdf soubory opatřit elektronickým razítkem - na každém souboru samostatné razítko 2) pdf soubory za určité období pomocí nějakého SW sloučit do jednoho pdf a tento soubor obsahující např. doklady za měsíc či 1/4 letí (podle četnosti zasílání dokladů klientem) označit jedním razítkem 3) po zpracování daňového přiznání sloučit všechny pdf soubory do jednoho pdf souboru a tento jediný označit razítkem

OSVČ fyzická osoba, během celého roku má několik živností, které vykonává. Chce si uplatnit výdaje procentem. Lze část výdajů uplatnit 60% jako živnost volná a část 80% jako řemeslná?  

Není to tak dávno, kdy svého naplnění došlo úsilí daňových poradců a účetních o sestavení daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2021. Ještě plný dojmů z toho sestavování daňových přiznání k dani z příjmů se v tomto příspěvku zaměřím na účetnictví jako na podklad pro sestavování daňového přiznání. Nebude to nějaké komplexní shrnutí této rozsáhlé problematiky, ale zaměřím se na pár problémů, se kterými jsem se při sestavování daňových přiznání za loňský rok opakovaně setkával a na které je vhodné si již při vedení účetnictví dát pozor, příp. i napomoci k snadnějšímu sestavení daňového přiznání sobě či k přípravě podkladů k daňovému přiznání pro svého daňového poradce.

Daň z příjmů je náklad, který si většina podnikatelů nepřeje zveřejnit. A když ano, tak jen jako jedno absolutní číslo, které se vyskytuje ve výkazu zisků a ztráty. Jak byla tato choulostivá položka vypočítána, je ukryto v daňovém přiznání právnických osob dané obchodní korporace a je utajeno v informačním daňovém systému. Až dosud bylo chráněno před očima třetích osob. Komise EU dospěla k závěru, že „nyní není doba pro obvyklá řešení“ a je potřeba „reagovat na volání občanů Unie po spravedlnosti a transparentnosti.“

Fyzická osoba, nepodnikatel podávala za rok 2021 daňové přiznání, protože měla souběh příjmů ze závislé činnosti. Zapomněla v tomto přiznání uplatnit odpočet úroků z hypotéky. Tento odpočet vždy uplatňoval manžel, ale v rámci vypořádání SJM nemovitost získala manželka a ke konci roku 2021 je pouze ona vlastníkem. Může tedy podat dodatečné daňové přiznání, uplatnit si úroky a požádat FÚ o vrácení daně? Manželka je účastníkem smlouvy o hypotečním úvěru.

Nově (s účinností od 1. 1. 2022) se v případě používání automobilu pro služební i soukromé účely u nízkoemisních motorových vozidel snižuje částka z 1 % na 0,5 % vstupní ceny vozidla. Podle přechodných ustanovení se rozumí silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (EURO 5 a EURO 6), v platném znění. Dle informací v technickém průkazu předpokládám, že všechna auta, které mají v emisním limitu EURO 6 spadají do kategorie nízkoemisních motorových vozidel? Otázkou je od jakého data má být tato změna zohledněna také ve mzdě zaměstnance, který používá automobil pro soukromé účely? Za 6/2022, za 7/2022 nebo kombinace v 6/2022 od dne 8. 6. 2022, kdy byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 142/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční?

Možnost zákonným způsobem pravomocně stanovit daň je limitována prekluzivní lhůtou stanovenou primárně v § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Účelem lhůty je nastolit stav právní jistoty ohledně nejzazšího okamžiku, ke kterému může být stanovena daň. Lhůta v podstatě nutí správce daně konat. V základu je tříletá, ale podle současné právní úpravy může být prodloužena až na deset let. Daňový řád stanoví pravidla pro určení jejího počátku a konce, přičemž s některými úkony spojuje i možnost jejího přerušení, prodloužení a stavění. Otázka běhu lhůty pro stanovení daně a jejího možného marného uplynutí pak vždy alespoň implicitně předchází posouzení ostatních otázek významných pro stanovení daně. Marné uplynutí lhůty pro stanovení daně předtím, než byla daň pravomocně stanovena, zároveň patří mezi vady, ke kterým soudy při přezkumu rozhodnutí o stanovení daně přihlíží z moci úřední, tedy bez ohledu na uplatnění souvisejícího žalobního bodu. Právě s ohledem na význam plynutí času pro celé daňové řízení považujeme za zásadní, aby pravidla pro počítání času byla vykládána konzistentně a předvídatelným způsobem. Mělo by se jednat o jakýsi základ, na kterém by měla panovat shoda a který by měl obsahovat naprosté minimum sporných bodů. Podle našeho názoru má však současná situace k popsanému ideálu daleko. Cílem tohoto článku je analyzovat tři vybrané případy, ve kterých spatřujeme při aplikaci pravidel pro počítání běhu lhůty pro stanovení daně největší kontroverze, a případně nabídnout alternativní řešení daných případů.

Společnost s r. o. podala poslední DPPO za rok 2020 dne 1. 5. 2021, má tedy čtvrtletní zálohové období. V roce 2021 ji účetní nestihla zpracovat účetnictví v termínu. Zjistilo se, že její práce je nedodělaná a plná chyb a bude muset proběhnout rozsáhlejší rekonstrukce účetnictví. Odhadovaný termín rekonstrukce je do 10/2022. Firma nemá plnou moc daňového poradce, kalkuluje s tím, že pokutu za opožděné tvrzení daně dostane až v max. míře 5%, kterou přefakturuje původnímu zpracovateli, který tyto věci zanedbal. Chtěla se však vyhnout úroku z prodlení placení, který ji nyní hrozí od 2. 5. 2021 do např. 31. 10. 2022. Firma má na účtě dostatečné prostředky, které by mohla zaplatit nyní FU jako odhad DPPO 2021 (pro jistotu s vyšší částkou). Kromě toho bude platit zálohu 15. 6. 2022 a 15. 9. 2022 jako zálohu dle výše poslední odevzdané daně - tj. z DPPO 2020. Máme však obavy pokud zaplatíme FU např. 250 tis. jako odhadovanou daň na účet 7704 DPPO v 6/2022, tak bude brát platbu jako zálohu na rok 2022. Je třeba k tomu nějaké vysvětlení (oznámení nebo dokonce žádost), aby FU pochopil, že se jedná o placení daně DPPO 2021? Tak aby úrok z prodlení byl např. jen za 5-6/2022.

V článku si připomeneme základní zásady spolupráce osob dle § 13 zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), uvedeme si hlavní výhody spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daně z příjmů, ale pozornost zaměříme i na určité záludnosti spolupráce osob, na které podnikatel i spolupracující osoba nesmějí zapomenout.