Účetní závěrka, uzávěrka, audit - strana 4

Účetní jednotka (s.r.o.) zvýšila od 1. 1. 2022 hranici pro účtování dlouhodobého hmotného majetku na účtech 02x z 10 000 Kč na 20 000 Kč. Jde-li o změnu metody a pokud bychom chtěli dostát interpretaci NÚR I-29, jak vyčíslit a zmínit v příloze k účetní závěrce za účetní období 2022 dopady této změny? Řekněme, že retrospektivní postup na změnu metody je možné provést. 1. Jsme schopni vyčíslit úhrnnou pořizovací hodnotu majetku zařazeného v minulosti před 1. 1. 2022 v hodnotě od 10 000 Kč do méně než 20 000 Kč, oprávky a zůstatkovou cenu. Provádí se úprava údajů za minulé účetní období ve výkazech (rozvaha a výsledovka) k 31. 12. 2022 a ve kterých položkách? Spotřeba materiálu, odpisy, jiný výsledek hospodaření, dlouhodobý hmotný majetek? Nebo se zjištěné vyčíslené rozdíly pouze popíšou v příloze k závěrce? 2. Kvůli uvedené změně metody se nevyřazuje žádný majetek v hodnotě nižší zařazený v minulosti ani se neupravují odpisové plány. Neprovádíme tedy žádný účetní zápis, je to tak?

Jednočlenná s. r. o. s prokurou vydává rozhodnutí o rozdělení zisku za rok 2022. Je třeba na tomto rozhodnutí mít úředně ověřený podpis? Případně je možné nahradit úředně ověřený podpis elektronickým podpisem společníka, nebo podpisem prokuristy?

Společnost X a. s. sestavuje rozvahu a výkaz zisku a ztrát. Jediným akcionářem společnosti X a. s. je Y a. s. Skutečným majitelem X a. s. je FO, která půjčila do společnosti X a. s. peníze. Bude se tato půjčka vykazovat na řádcích rozvahy C.I.6 (případně C.II.6) - Závazky ovládaná nebo ovládající osoba a úroky na řádku J.1 Nákladové úroky a podobné náklady - ovládaná nebo ovládající osoba?

Společnosti s ručením omezením se v minulém roce snížila aktiva i obrat pod hranici pro malou účetní jednotku. Jelikož se tak společnost stala mikro účetní jednotkou, podali jsme daňové přiznání s rozvahou i výkazem zisků a ztrát ve zjednodušeném rozsahu. Nyní se ozval příslušný finanční úřad, který tvrdí, že pokud jsme v minulosti podávali daňové přiznání s rozvahou i výkazem v plném rozsahu, musíme je předkládat v plném rozsahu nadále, byť jsme se stali mikro účetní jednotkou. Má finanční úřad pravdu? Pokud ano, lze požádat o změnu, abychom v následujících letech nemuseli zveřejňovat účetní závěrku v plném rozsahu?

V prosinci loňského roku byla Evropským parlamentem a Radou přijata novela účetní směrnice týkající se podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „směrnice CSRD“), která svým způsobem navazuje a rozšiřuje požadavky na nefinanční reporting. Zároveň jde o předpis, který je dalším článkem v rozsáhlém řetězci právních předpisů v oblasti ESG reportingu. Oproti požadavkům na stávající nefinanční reporting dle směrnice NFRD (dále jen „NFRD“) dochází díky směrnici CSRD k významným změnám, od rozšíření okruhu povinných subjektů a reportovaných dat, přes vyšší úroveň standardizace poskytovaných informací až po jejich ověřování. První zprávy o udržitelnosti by měly podniky poskytnout za účetní období počínající 1. 1. 2024. V zásadě lze říct, že se odborné články v mediálním prostoru, které se dotýkají reportovacích povinností ESG faktorů, soustřeďují spíše na povinnosti vyplývající z nově přijaté směrnice CSRD. V této oblasti však nelze opomenout existenci i jiných evropských předpisů, které dotvářejí celkový rámec, pokud jde o reportování ESG informací. Ambicí tohoto článku je poskytnout širší pohled na reportování ESG informací a rozšířit povědomí jednotlivých dotčených subjektů, s důrazem na nefinanční podniky, v této oblasti. A zároveň se pokusit o poskytnutí praktického návodu na přechod na udržitelný reporting.

Slovenský zřizovatel založil odštěpný závod (organizační složku) v ČR, kde je vedeno účetnictví dle českých předpisů. Musí tato organizační složka zveřejnit účetní závěrku u soudu? 

Likvidátor firmy chce, aby skončení likvidace bylo k 30. 6., včetně vypracování konečné zprávy o průběhu likvidace, návrhu na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku. K 30. 6. ve společnosti nejsou žádná aktiva (na pokladně nic nezbylo) a v pasivech je celkově 0 Kč, které se skládají z položek účet 411 + 10 tis. Kč, účet 413 + 10 tis. Kč, účet 429 - 15 tis. Kč a - 5 tis. Kč ztráta z období likvidace. Je možné takto účetní závěrku uzavřít k 30. 6., nebo se před závěrkou musí k 30. 6. zaúčtovat zápisy o likvidačním zůstatku, kdy všechny účty by se vynulovaly MD 413, 411/D 365 a MD 365/D 429, 431. Likvidační zůstatek vyjde nulový. V jaké podobě odevzdat a připravit účetní závěrku k 30. 6., která bude součástí i daňového přiznání: s účty 411, 413, 429, 431 (6-5), nebo nulovou po zaúčtování 365..?

Účetní jednotka nakupuje majetkové cenné papíry (akcie) za účelem obchodování v krátkodobém horizontu a eviduje je na účtu 251-Majetkové cenné papíry k obchodování. Při prodeji účtuje na výsledkové účty 661-Tržby z prodeje cenných papírů a 561-Prodané cenné papíry. Obchodování s cennými papíry není hlavním předmětem činnosti, ale objemy obchodů jsou z pohledu účetní závěrky významné. Je v účetní závěrce sestavené dle zákona o účetnictví a vyhlášky č. 500/2002 Sb. možné souhrnné vykázání těchto prodejů ve výkazu zisku a ztráty? Tzn. vykázat ve výkazu zisku a ztráty pouze čistý zisk nebo ztrátu s tím, že uvedené souhrnné vykázání bude náležitě popsáno do přílohy účetní závěrky.

Společnost s r. o. zahájila svou činnost v roce 2022 a k 31. 12. 2022 sestavila účetní závěrku, na základě které podala DPPO za rok 2022 s velkým množstvím účetních chyb. Např. zápůjčky od společníků jsou evidovány na účtu 411 Základní kapitál (stav základního kapitálu tedy absolutně nesouhlasí s výší ZK zapsaným v OR), majetek pořízený na finanční leasing je v celkové výši splátek FL zaúčtován na účtu 042 Pořízení DM. Naopak majetek skutečně pořízený s. r. o. v evidenci a účetnictví s. r. o. vůbec není a nebylo tedy ani účtováno o účetních odpisech. Zálohy poskytnuté zaměstnancům jsou na účtu 315 mezi obchodními pohledávky a tak dále. Jak byste doporučili postupovat? Je vhodné najmout daňového poradce k nápravě všech chyb nebo raději auditora? Kdo toto lépe vyřeší? Daňové hledisko aktuálně neřeším, ale vzhledem k významnosti chyb předpokládám, že ani výnosy a náklady z daňového hlediska nebudou v pořádku. Pokud by to účetní jednotka nechtěla řešit a závěrku by nechala tak jak je na svoji zodpovědnost, je možné účetnictví v tomto stavu převzít a v roce 2023 přeúčtovat stavy rozvahových účtů na správné účty?

Společnost, právnická osob,a vytvořila v roce 2021 opravnou položku podle zákona o rezervách, §8a a to do výše 50% nominální hodnoty pohledávky. V červenci 2022 došlo k významné změně a dlužník vstoupil do insolvence. Společnost právnická osoba , která pověřila svého právního zástupce, aby pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení, z personálního důvodu tuto pohledávku nepřihlásil advokát-právní firmy takto nekonala ve prospěch svého klienta. Jakou má nyní právnická osoba možnost postupovat dále ve tvorbě opravné položky? Může zaúčtovat zbylých 50% na účet opravné položky a daňově účinných nákladů a pokračovat podle §8a zákona o rezervách? Nebo je povinna z důvodu, že došlo k významné změně, měla nastat skutečnost, že opravná položka z roku 2021 měla být zrušena a měla se vytvořit opravná položka podle §8, ale s dopadem do daňově neuznatelných nákladů. 

Společnost v roce 2023 odstupuje od smlouvy, která byla uzavřena v roce 2021. Operace spojené s odstoupením od smlouvy byly řádně vykázány v roce 2021 a dále přes účet 426 proúčtovány v roce 2022. Společnost podala v roce 2023 dodatečné daňové přiznání právnických osob. Máme proúčtovat nárok daně v okamžiku podání daňového přiznání, tj. v roce 2023 – účetní zápis MD 341/D 595 nebo vykázat změnu v roce 2021 a proúčtovat přes účet 426 v roce 2022?

Je možné vyplatit společníkům – daňovým nerezidentům – po schválení výsledku hospodaření podíl na zisku v hotovosti? Byla by výše hotovosti omezena a do jaké výše? Vystaví příjemcům podílů nějaké potvrzení o výplatě? 

Jak již je v tomto období roku obvyklé, opětovně se v následujícím článku zaměříme na problematiku analýzy účetních výkazů. Nejprve se podíváme na téma strategické analýzy a analýzy atraktivity odvětví a dále se pak budeme věnovat horizontální a vertikální analýze účetních výkazů, analýze na bázi poměrových ukazatelů a seznámíme se s vybranými bankrotními modely. Na závěr celou finančně-analytickou problematiku naznačíme na jednoduchém, praktickém příkladu.

Pokud mateřská společnost přijme ve zdaňovacím období od dceřiné společnosti podíl na zisku, zaúčtuje jej do výnosů na účet 665. Tento výnos ovlivní výši obratu mateřské společnosti, která přesáhne ve zdaňovacím období 80 mil. Kč a překročí druhé kritérium pro povinný audit. Je opravdu tento výnos z podílu na zisku součástí obratu, který se započítává jako jedno z kritérií povinného auditu účetní jednotky?

V účetní skupině jedna účetní napsala, že mikro a malé účetní jednotky mají povinnost zveřejnit do sbírky listin výkaz zisků a ztrát v plném rozsahu podle nějakého právního předpisu. V zákoně o účetnictví je uvedené, že mikro a malé účetní jednotky mají povinnost zveřejnit výkaz zisků a ztrát v případě, kdy podléhají povinnému auditu. Mám dotaz: má-li povinnost mikro/mala účetní jednotka zveřejnit výkaz zisků a ztrát ve zkráceném/plném rozsahu pokud nepodléhá povinnému auditu? Hledala jsem právní předpis, ale nic jsem nenašla. 

Na základě došlé faktury v roce 2023 byl náklad ve výši 7000 Kč zaúčtován omylem do nákladů roku 2023. Jedná se o jednočlennou SRO. Daňové přiznání již odevzdáno, ÚZ schválená, výkazy v DP jsou určeny i ke zveřejnění v OR. Je ještě možná otevření a oprava roku 2022. Nebo už lze jen tento náklad v roce 2023 vyloučit z daňově účinných nákladů?

Máme v účetnictví pohledávku z obchodního styku ve výši 533 000 Kč, která byla splatná 18. 3. 2021 a další ve výši 146 000 Kč, která byla splatná 30. 4. 2021. Dle portálu justice je dlužník nyní ve stavu: „Aktuální stav Prohlášený konkurs Konkurs“. Řízení je evidentně ještě aktivní, správce aktuálně provádí výběrové řízení na odkup vozidel. Do insolvenčního řízení jsme pohledávky nestihli přihlásit. Je možné na tyto pohledávky tvořit v roce 2022 daňově účinné opravné položky nebo je daňově odepsat? 

Společnost s r. o.  za r. 2022 nevykázala žádnou činnost, nevlastní žádný majetek, nemá žádné závazky, neměla žádné příjmy, žádné výdaje. Stačí na finanční úřad podat daňové přiznání s nulami? V rozvaze a výkazu zisku a ztrát jsou také nuly. Portál hlásí jako propustnou chybu, že není přiložena příloha k účetní závěrce – je třeba ji přikládat? A je nutné zveřejňovat „nulovou“ rozvahu a přílohu ve Sbírce listin?

Převzali jsme účetnictví jedné firmy a zjistili jsme, že minulá účetní nikde neevidovala (už se s ní nedá spojit) dlouhodobý úvěr, který si firma od banky půjčila (hledal jsem to na účtech 461, 231. Bankovní účet, na který byl úvěr převeden, ten sedí do koruny. Splacen ještě určitě není, mají ho splatit až za pár let.) Tzn. nikde v rozvaze není a teďka, jak to napravit. Přemýšlel jsem o účtů 426, ale z povahy věci tento účet by měl sloužit, pokud se hýbe s výnosy či náklady. Máme tam z toho úroky z úvěru, ale ty se dají přinejhorším nedaňově tento rok, ale problém je pravděpodobně s účtem 461. Nemáte nějakou zkušenost, jak dostat účet do rozvahy? A jaký účet postavit proti zmiňované 461, aby seděla aktiva, pasiva? 

Účetní jednotka byla ve 2019 ( v předchozích dvou letech nepřekročila dvě ze tří kriteriií) mikro účetní jednotkou. V roce 2019 aktiva 32 mil, obrat 4 mil, zam. 4, v roce 2020 aktiva 48 mil, obrat 22 mil, zam. 4, v roce 2021 aktiva 33 mil, obrat 3 mil., zam.4. Bude stále i pro rok 2022 zařazena jako mikro účetní jednotka, když jen v jednom roce z předchozích dvou období (v roce 2020) překročila 2 ze 3 kritérií?