Účetní závěrka, uzávěrka, audit - strana 2

Jsme státní příspěvková organizace (zřizovatel je OSS). Potřebovala bych prosím vědět, jestli při uzavření smlouvy (Auto na operativní leasing mám účtovat na podrozvahu ve výši předpokládaných splátek nebo ve výši ocenění auta? A jakým způsobem se odúčtovává z podrozvahy? Při ukončení smlouvy a vrácení auta leasingové společnosti? nebo při úhradě splátek leasingové společnosti? Stejný dotaz mám k velkému kávovaru, který máme v nájmu a platíme měsíčně nájem. V jaké výši dát na podrozvahu a jak odúčtovat z podrozvahy? 

Konec účetního období je obvykle spojen se sestavením řádné účetní závěrky. Následující článek se proto věnuje souvisejícím činnostem, jimiž jsou přípravné práce, provedení řádné inventarizace majetku a závazků, zaúčtování závěrkových operací, uzavření účtů, sestavení účetní závěrky, její ověření auditorem, schválení k tomu příslušným orgánem, zveřejnění a archivace. V části závěrkových operací jsou zmíněny také příklady konkrétních účetních transakcí.

Akciová společnost A koupila 100% podíl na základním kapitálu společnosti B (s. r. o.). Společnost B (s. r. o.) má ve svém dlouhodobém finančním majetku historicky akcie společnosti A (cca 4 % ZK na společnosti A). V této souvislosti bych rád věděl, zda a jak (jestli vůbec) je nutno tuto situaci řešit v individuální účetní závěrce akciové společnosti A s ohledem na držbu vlastních akcií dle ZOK? V konsolidované účetní závěrce společnosti A se potom postupuje dle ČÚS č. 20 bod 4.2.9. a ve výši jmenovité hodnoty je snížen základní kapitál společnosti A v rozvaze?

Jsme firma s. r. o., plátci DPH. Na konci roku má firma účetní hospodářský výsledek např. + 90 000 Kč, po výpočtu v daňovém přiznání vznikne daňová ztráta - 30 000 Kč. Nebudeme tedy účtovat o dani, daňovou ztrátu můžeme uplatnit v následujícím roce? Je správné v novém roce přeúčtovat 431/428 (po schválení valnou hromadou)?

V předchozích vydáních byly představeny požadavky tematických standardů pro oblast životního prostředí (E) a sociální oblast (S). Tento článek je zaměřen na poslední oblast, a to Governance – správa a řízení podniku. Správa a řízení se vztahují k tomu, jak jsou nastaveny správní postupy a hodnoty, transparentnost nebo odpovědnost vedení. Informace o řízení podniku a kvalitě vztahů se zákazníky nebo komunitami dotčenými činnostmi podniku pomáhají pochopit rizika, dopady a příležitosti podniku.

Musí společnost na konci roku účtovat interními doklady kurzové rozdíly? s.r.o. vždy vyčísluje kurzovou ztrátu nebo zisk z konečných zůstatků na eurových účtech + v eurové pokladně (přepočet kurzem čnb k 31.12.) Ale musí vyčíslovat i kurzové rozdíly ke konci roku u 1) pohledávek (vystavených faktur v Eurech), když je tento rozdíl zúčtováván vždy při úhradě faktury aktuálním denním kurzem čnb a s úhradou je vyčíslen i případný kurzový zisk a ztráta, které se počítají z hodnoty faktury, ve které byla faktura pořízena (zaúčtována na počátku). 2) u půjčky dceřiné společnosti, společnost má dceřinou společnost na Slovensku, které půjčuje finanční prostředky. Je potřeba ke konci roku vyčíslit kurzový rozdíl z této půjčky, která je zasílána v Eurech na Slovensko a slovenská společnost ji postupně dle možností v průběhu roku splácí? Jedná se o půjčku cca 5 mil a kurzový zisk by ke konci roku činil cca 160 tis. Kč. Nebo je možné o kurzových rozdílech neúčtovat a až dojde k úplnému splacení půjčky, tak vyúčtovat až vzniklý nedoplatek/přeplatek jako kurzový rozdíl..? Jedná se o to, zda může společnost k vyčíslování kurz. rozdílů přištupovat dvojím způsobem, t.j. zůstatky pokladny a banky vyčíslovat a ostatní nechávat nevyčíslené a případné rozdíly likvidovat s úhradami nebo až po úplném zaplacení?

Společnost obdržela fakturu ke konci roku za zboží, které přišlo v novém roce. Fakturu navedla do účetnictví ročním účetním kurzem, k 31.12.2023 ji přepočetla kurzem k 31.12.2023 a vzniklý kurzový rozdíl zaúčtovala u závazku. Protože zboží nepřišlo částku nákladů v ZD přeúčtovala na účet zboží na cestě. Má být k 31.12.2023 vytvořen také kurzový rozdíl k účtu zboží na cestě? V novém roce bude vytvořena příjemka s novým ročním kurzem. Je to takto v pořádku?

1) V listopadu byla přijata zálohová platba ze země mimo EU (kurz 24,26), je třeba tuto platbu přepočítat k 31. 12. 2023 kurzem 24,725? Tento kurzový zisk ovlivní základ daně? 2) Pokud by se jednalo o přijatou zálohovou platbu v EUR od českého odběratele, ke které by byl již k 31. 12. 2023 vystaven daňový doklad, ve kterém by byl pro přepočet použit kurz 24,26. I zde by došlo k přepočtu základu na účtu 324?

V roce 2022 jsme přecházeli na jiný softwarový program a nyní zjistili, že při převodu dat došlo k vážným chybám. Jelikož se jedná o velké množství dat, nedaří se nám u složitějších klientů dohledat konečné zůstatky podle inventur rozvahových účtů k 31.12.2021 a k 31.12.2022. Výsledkově se nic nestalo, takže daň z příjmu zůstala nezměněna. Máme nedohledané rozdíly zaúčtovat na účet 426? V případě, že dojde ke změně údajů, můžeme nebo dokonce musíme podat nové výkazy (VZZ a Rozvahu) na FÚ a ORS znovu?

Voce 2023 budeme mít obrat přes 80 mil, aktiva 41 mil., zaměstnanců máme 25. Budeme muset mít povinný audit, nebo tyto výsledky musí být dva roky po sobě?

Česká s. r. o. AB má dceřinou společnost XY v USA. Mají tyto společnosti nějakou povinnosti vůči úřadům podávat nějaké údaje jeden za druhého (třeba, konsolidovanou účetní závěrku)? Nebo každá společnost vede účetnictví samostatně a samostatně podává všechny přiznání? Popřípadě je něco, na co je potřeba si v tomto případě dát pozor?

Mám dotaz ohledně povinnosti zveřejnit opravenou účetní závěrku (Rozvahu, Výkaz Z/Z a případně další výkazy) ve Sbírce listin v případě, že podávám Dodatečné přiznání k DPPO. V rámci tohoto Přiznání dojde ke změně ve výkazech za minulé období, které se připojují v rámci podání k DODAP. Tyto aktualizované výkazy pro běžné období však nesouhlasí s již dříve uloženými výkazy ve Sbírce listin Veřejného rejstříku. Předpokládám, že účetní závěrka byla auditována a schválena valnou hromadou. Nyní dojde k situaci, že účetní jednotka zveřejní v novém roce novou účetní závěrku, kde chybu v minulém období řádně opraví v běžném roce a provede opravu ve srovnávacím období (aktuálně tedy v minulém období, za které se podávalo DODAP). Má účetní jednotka povinnost stáhnout ze Sbírky nesprávnou účetní závěrku a uložit novou účetní závěrku, i když ta původní byla auditována a schválena nebo může pouze podat novou účetní závěrku a popsat veškeré záležitosti ohledně oprav ve srovnávacím (minulém) období pouze v aktuálně do Sbírky listin předávané účetní závěrce. V přípdě, že musí aktualizovat minulou či dokonce více minulých účetních závěrek, tak existuje nějaká lhůta, do které tak musí učinit? 

V minulém článku jsme se pokusili stručně shrnout požadavky tematických standardů vztahujících se k oblasti životního prostředí. Sociální faktory, přestože jsou ve stínu těch environmentálních, nejsou o nic méně důležité. Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti by měly upřesňovat informace o sociálních faktorech, které by měly podniky zveřejňovat, včetně pracovních podmínek, zapojení sociálních partnerů, kolektivního vyjednávání, rovnosti, zákazu diskriminace, rozmanitosti a začleňování a faktorech týkajících se lidských práv. Tyto informace by měly zahrnovat dopady podniku na lidi včetně pracovníků a dopady na lidské zdraví. Informace o lidských právech, které podniky zveřejňují, by měly v relevantních případech zahrnovat informace o nucené a dětské práci v jejich hodnotových řetězcích. Požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti týkající se nucené práce by neměly zprošťovat veřejné orgány jejich odpovědnosti řešit prostřednictvím obchodní politiky a diplomatických prostředků dovoz zboží vyrobeného v důsledku porušování lidských práv, včetně nucené práce. Podniky by rovněž měly být schopny podávat zprávy o možných rizicích a trendech v oblasti zaměstnanosti a příjmů.

Společnost A v.o.s. (zdaňovací období kalendářní rok) byla založena v roce 2000 dvěmi FO. K 10. říjnu 2023 byla založena společnost B v.o.s stejnými dvěmi FO (stejné poměry 50/50). Bylo rozhodnuto o přeměně ve formě odštěpení nemovitých věcí ze společnosti A do společnosti B (společnost A dále funguje a poskytuje služby); zvolený rozhodný den přeměny byl stanoven 1. listopadu 2023 a přeměna byla zapsána do obchodního rejstříku dne 14. listopadu 2023. Snažíme se najít lhůty pro sestavení účetních závěrek a stanovení ZD, který bude následně zahrnut do ZD u FO co jsou zakladatelé A a B. Podle ZDP a DŘ nám vychází, že lze sestavit závěrku k 31. 10. 2023 u společnosti A v souladu s § 35ma odst. 1 písm.) a. A dále by bylo možné využít § 21a odst. d), který v kombinaci s § 3 odst. 4 písm. e) zákona o účetnictví by umožňoval u A sestavit závěrku až k 31. 12. 2024 za období 1. 11. 2023 - 31. 12. 2024 a u B za období od vzniku, tj. 10. 10. 2023 - 31. 12 .2024?

Jak správně postupovat při tvorbě výkazů při likvidaci v její konečné fázi a podání přiznání k dani z příjmu právnických osob? Konečná zpráva o průběhu likvidace a návrh na použití likvidačního zůstatku je ke dni 30. 11. 2023. Za období předcházející dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku máme povinnost podat přiznání. Toto přiznání bude mít kód "H", bude ke dni 29. 11. 2023 a také připojená rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha budou k datu 29. 11. 2023. Datum sestavení účetní závěrky dle ČÚS č. 021 má být ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku. To je datum 30. 11. 2023. Konečné výkazy, vzhledem k tomu, že neproběhly žádné účetní operace, budou ke dni 29. 11. a 30. 11. identické. Rozumíme tomu a postupujeme prosím správně nebo se mýlíme a výkazy použité v přiznání a ke dni konečné zprávy musí být stejného data? 

Malá účetní jednotka za rok 2022 podléhala povinnému auditu. K rozvahovému dni roku 2023 překročí ale jenom jedno kritérium, a to obrat. Znamená to, že pro rok 2023 již nebude podléhat povinnému auditu?

V následujícím praktickém příkladu naznačíme, jak postupovat při sestavení výkazu zisku a ztráty v souladu s přílohou 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

V předchozích článcích jsme vás seznámili s požadavky vyplývajícími ze směrnice CSRD a dále s požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti na základě průřezových standardů ESRS 1 a ESRS 2. Tento článek čtenáře blíže seznámí s požadavky tematických standardů ESRS E pro vykazování informací z environmentální oblasti. Jak jsme uvedli v dřívějších článcích, jedná se, z hlediska jejich působnosti, o odvětvově agnostické standardy (sector agnostic), což znamená, že se vztahují na všechny podniky bez ohledu na to, v jakém odvětví podnik působí. Tematické standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti ESRS E se zabývají tématem udržitelnosti v oblasti životního prostředí a jsou strukturovány do témat, dílčích témat a případně podtémat. Tabulka níže poskytuje přehled témat, dílčích témat a podtémat udržitelnosti, na které se vztahují tematické standardy ESRS E.

Převzali jsme účetnictví klienta od roku 2023. Klient si ještě s původní účetní zpracoval účetní závěrku a podali přiznání k DPPO v řádném termínu. My jsme ale následně zjistili, že klient měl již za rok 2022 mít účetní závěru ověřenou auditorem. Společně s auditorem jsme audit provedli, to ale znamenalo vstoupit do roku 2022 a provést účetní operace, které mají vliv na výsledek hospodaření(od výraznější tvorby opravných položek, po opravě několika drobnějších chyb). Aktuálně je audit hotov a můžeme konstatovat, že účetnictví i účetní závěrka je v pořádku a je ověřená auditorem. Rozhodně je potřeba podat dodatečné DPPO. Kam promítnout změny, které nastaly, protože došlo i k opravě výkazů účetní závěrky: a) vše promítnout do řádku 10 a v podstatě podat celé DPPO jako by bylo podáváno řádné a v části pro dodatečné přiznání popsat rozdíly a co se stalo; b) v žádném případě řádek 10 neměnit a vše promítnout pouze do řádků zvyšujících a snižujících daň( v tom případě ale nebude ř.10 sedět na výkazy a vlastně by se v přiznání nijak neprojevily účetní úpravy, typu např účetních opravných položek?

Subjekty veřejného zájmu (dále jen „SVZ“) jsou, v souladu se zákonem o auditorech 1), povinny zřídit výbor pro audit. Jeho základním posláním je dohled nad procesem sestavování účetní závěrky a systémem účinnosti vnitřní kontroly a vnitřního auditu. Výbor pro audit odpovídá i za dohled nad procesem řízení rizik a dodržováním etického kodexu společnosti. K povinnostem výboru pro audit patří vyhotovení zprávy o činnosti, ve které zhodnotí svoji činnost ve vztahu k činnostem uvedeným v zákoně o auditorech . Tuto zprávu poskytne výbor pro audit Radě pro veřejný dohled nad auditorem (dále jen „Rada“), která vykonává veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky v rozsahu stanoveném zákonem o auditorech . Cílem tohoto příspěvku je zhodnotit, na základě analýzy dat získaných od výborů pro audit, zda plní své poslání a roli, která je od nich očekávána a motivovat výbory pro audit k zavedení dobré praxe.