Účetní závěrka, uzávěrka, audit - strana 3

Mateřská společnost má dvě dceřiné společnosti (v obou společnostech je matka jediným společníkem), jedna z dcer pak má 70% podíl v další společnosti. Dcery spolu navzájem obchodují, obchodují i se společností, v níž má jedna z dceřiných společností podíl. Jedna z dceřiných společností je střední účetní jednotkou, druhá je mikro účetní jednotkou. Společnost, jejíž podíl jedna z dcer vlastní, je také mikro účetní jednotkou. Jsou splněny podmínky pro konsolidaci účetní závěrky? Osobně si myslím, že ano, ale jistá si nejsem. 

Mateřská společnost, která majetkově ovládá 3 dceřiné společnosti má výnosy pouze v podobě majetkových podílů "dcer", dále mezi matkou a dcerami či dcerami navzájem probíhají různé fakturace: co tedy započítat do celkového obratu pro určení, zda konsolidovaný celek má povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku?

Společnost s r. o. schválila dne 30. 6. 2023 účetní závěrku za rok 2022 na valné hromadě. V roce 2022 vznikla 1 000 Kč ztráta. Na valné hromadě bylo rozhodnuto, že ztráta bude uhrazena z nerozděleného zisku minulých let, který činí 500 000 Kč. Může se konat další valná hromada, kde bude rozhodnuto o vyplacení podílu na zisku z účtu nerozděleného zisku minulých let? VH by se konala v listopadu 2023 a podíl na zisku by činil 100 000 Kč.

Co by se stalo, kdyby si účetní jednotka neuvědomila (účetní by opomněla porovnat povinné hodnoty), že pro ni nastala povinnost mít UCE závěrku ověřenou auditorem a provedla pouze řádnou UCE závěrku a takto podala přiznání k DPPO. Přišel by na to FÚ a účetní jednotku by vyzval k provedení řádného auditu? Hrozilo by v takovém případě penále? Jaký by byl následující postup? Druhá otázka: V roce 2023 překročíme 2 hodnoty pro povinné ověření UCE závěrky auditorem. Stejně tak jako v roce 2022 /hodnoty překročeny pouze v roce 2022,2023/. Ale pokud v roce 2024 dojde k plánovanému navýšení limitů pro povinný audit, tak tyto limity již nepřekročíme. To se tedy provede povinný audit jen pro letošní období, tj. rok 2022 a následující období již ne?

Na povinnost zpracovat zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti stanovenými účetními jednotkami (skupinami) se vážou nové povinnosti auditorů, kteří budou ověřovat tyto zprávy nebo konsolidované zprávy související s účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou.

Zákonná možnost oceňování v účetnictví tzv. funkční měnou bude mít spolu s novými definicemi čistého obratu vliv na kategorizaci účetních jednotek a jejich skupin. Důsledkem může být změna povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Stanovení čistého obratu a možnost využití funkční měny má dopad na zákon o daních z příjmů, kapitálový trh, platební služby, statistiku nebo zveřejňování. Promítne se i do zpráv souvisejících s účetní závěrkou.

Zprávu o daních z příjmů za účetní období jakožto zprávu související s účetní závěrkou sestavuje samostatná účetní jednotka, pokud je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu. Tuto zprávu sestavuje poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) upřesňují informace, které mají podniky vykazovat ve zprávě o udržitelnosti a jejichž součástí jsou přinejmenším informace, které účastníci finančního trhu potřebují k tomu, aby mohli splnit povinnosti týkající se zveřejňování informací podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (2019/2088) 1) . Standardy ESRS by měly vést ke zveřejňování relevantních, spolehlivých a srovnatelných informací o udržitelnosti.

Ovlivní kalkulaci odložené daně z příjmů již k 31. 12. 2023 očekávaná změna sazby daně z příjmů právnických osob od 1. 1. 2024? Je třeba v souvislosti s přepočtem odložené daně z příjmů novou sazbou daně vzít v potaz nějaké důležité skutečnosti, na které by se nemělo zapomenout?

Stejně jako má své standardy finanční výkaznictví, má své standardy i ESG reporting. Zatímco předchozí poskytování nefinančních informací podle požadavků směrnice NFRD 1) nebylo v zásadě standardizováno, uvádění informací o udržitelnosti již standardizováno ve velké míře je. V oblasti udržitelného reportingu převzala Evropská unie iniciativu a zavádí pro uvádění informací o udržitelnosti své vlastní standardy, a to i přesto, že existuje poměrně značná nabídka již existujících standardů pro uvádění informací o udržitelnosti.

Společnost s r. o. vznikla 1. 7. 2023 a sestavila zahajovací rozvahu 100 000 Kč MD 353/D 411. Jak bude vypadat rozvaha k 31. 12. 2023? Budou čísla zahajovací rozvahy uvedena v posledním sloupci 4 „Minulé účetní období“?

Firma má na výběr ze 4 opčních strategií jako nástroj pro zajištění měnového kurzu. Jedná se celkem o 24 expirací (každý měsíc po dobu 2 let). Strategie se v sobě zahrnují jak právo na směnu, tak také povinnost směnit - dle vývoje kurzu a strategie se může měnit. Jak se bude účtovat o opčních strategií v okamžiku uzavření smlouvy, při provedení směny, ke dni účetní závěrky. Jsou zde 4 typy: 1. Participátor - struktura umožňuje společnosti dosáhnout požadované zajištění na předem definované úrovni (realizační kurz) s možností 50 % participace na příznivém pohybu spotového kurzu. Pokud je referenční kurz v den expirace nad realizačním kurzem, bude mít firma povinnost prodat 50 % objem za realizační kurz a zbývající objem prodat za příznivější spotový kurz. Pokud bude referenční kurz v den expirace pod realizačním kurzem, budeme mít právo prodávat celou nominální částku za realizační kurz. 2. Knock In-At Expiry - zajištění na předem definované úrovni (realizační kurz) s možností participace na příznivém pohybu spotového kurzu až do úrovně knock-in-bariéry. Pokud je referenční kurz v den expirace nad realizačním kurzem a zároveň pod kurzem Knock-in bariéry může firma prodávat libovolný objem za spotový kurz. Pokud bude referenční kurz v den expirace nad kurzem Knock-in bariéry, bude mít firma povinnost pro danou expiraci prodávat nominální částku za realizační kurz (každá expirace se sleduje samostatně. Pokud je referenční kurz v den expirace pod realizačním kurzem, bude mít firma právo prodávat nominální částku za realizační kurz. 3. European Knock In TARF - při každé expiraci se referenční kurz porovnává s realizačním kurzem a bariérou. Pokud je referenční kurz vyšší než realizační kurz, ale Knock-in bariéra nebyla dosažena ani překročena, může firma prodávat za spotový kurz. Pokud je referenční kurz na nebo nad úrovní bariéry, bude mít firma povinnost prodávat příslušnou částku za realizační kurz. Pokud je referenční kurz pod realizačním kurzem, může firma prodávat nominální částku za realizační kurz a rozdíl v kurzech je zaznamenán. Pokud je rozdíl menší než zůstatek cílovaného zisku, prodá firma nominální částku za realizační kurz a zůstatek cílovaného zisku se přiměřeně sníží. Pokud je rozdíl v kurzech větší než zbývající cílovaný zisk, prodá firma pouze poměrnou část nominální částky za realizační kurz a v tomto okamžiku TARF zaniká. 4. Leveraged VARIABLE STRIKE TARF - při každé expiraci se referenční kurz porovná s realizačním kurzem. Pokud je referenční kurz vyšší než realizační kurz, bude mít firma povinnost prodávat příslušnou pákovanou částku (např. při nominální částce 50 000 EUR, je pákovaná částka 75 000 EUR) za realizační kurz. Pokud je referenční kurz pod realizačním kurzem, může firma prodávat nominální částku za realizační kurz a rozdíl v kurzech je zaznamenám. Pokud je rozdíl menší než zůstatek cílovaného zisku, prodá firma nominální částku za realizační kurz a zůstatek cílovaného zisku se přiměřeně sníží. Pokud je rozdíl v kurzech větší než zbývající cílovaný zisk, prodá firma pouze poměrnou část nominální částky za realizační kurz a v tomto okamžiku TARF zaniká.

Společnost historicky drží investiční úvěr a zároveň úrokový swap na jeho zajištění. Účetní jednotka účtovala vždy o swapu, jako o zajišťovacím (tedy do vlastního kapitálu). Nyní začala podléhat auditu a auditor by rád získal potvrzení o výpočtu efektivity zajištění. Četl jsem různé dokumentace, odborné články i legislativu, ale reálně nevím, jaké informace potřebuji pro výpočet efektivnosti. Aktuálně znám z konfirmace nominální hodnotu swapu, jeho reálnou hodnotu (k současnému i minulému účetnímu období). Nominální hodnotu zajištěného úvěru. Jak by mohl proběhnout výpočet, případně jaké další informace získat (např. od banky)?

V říjnu 2023 dojde ke vzniku nové obchodní společnosti. Tato společnost ještě v r. 2023 koupí obchodní podíly ve dvou společnostech, tj. stane se z ní mateřská společnost - tato skupina účetních jednotek bude dosahovat kritérií pro konsolidaci. Musí tato nově vzniklá společnost sestavit účetní závěrku již za rok 2023, nebo je možné účetní závěrku sestavit až k 31. 12. 2024 s tím, že účetní období bude říjen 2023 - prosinec 2024? Za jaké období musí sestavit konsolidovanou účetní závěrku - pokud by její účetní období mohlo být delší než 12 měsíců a její účetní závěrka by tedy byla sestavena až k 31. 12. 2024 - je možné konsolidovanou účetní závěrku také sestavit až k 31. 12. 2024? Nebo je v tomto případě nutné účetní závěrku (individuální) a konsolidovanou účetní závěrku sestavit již k 31. 12. 2023? 

Vznik chyb je průvodním znakem jakékoli lidské činnosti, chyby dělají i stroje a zcela jistě v budoucnu bude chybovat i umělá inteligence. I když účetnictví a daním věnujeme všemožnou péči, vzniku chyb se nelze zcela vyhnout. Na otázku, jak vzniklou chybu opravit, budeme hledat odpovědi v tomto článku.

Je příspěvková organizace povinna zveřejnit účetní závěrku, pokud je zapsána v OR?

Ačkoli návrh paragrafového znění nového zákona o účetnictví je dostupný již relativně dlouho, související prováděcí vyhlášky dosud stále chybí. Povzbudivou zprávou v tomto směru je, že už i Ministerstvo financí prostřednictvím svých zástupců na různých školeních otevřeně deklaruje, že původně avizované datum platnosti, resp. účinnosti nového zákona, tj. 1. 1. 2024, je nereálné. Aktuálně uvažované datum účinnosti nového zákona o účetnictví tak je 1. 1. 2025. Doprovodný zákon (zajišťující novelizace navazujících právních předpisů – zejména zákon o daních z příjmů , zákon o obchodních korporacích a další právní předpisy) by měl být hotov (snad) do konce léta 2023. Z paragrafového znění nového zákona je ale již dobře patrné, co by měly být ty nejzajímavější koncepční změny. Tak se na ně pojďme podívat.

Účetní výkaznictví představuje důležitý zdroj informací o účetní jednotce, které poptávají nejrůznější uživatelé. Můžeme říct, že reporting je prostředkem komunikace firmy především s externími, ale také interními uživateli. V současné době je velmi živou a diskutovanou oblastí, a to především z důvodu, že se v posledních leatech významně zvyšuje poptávka po informacích. Na tuto skutečnost reaguje i nově připravovaný zákon o účetnictví 1) , ve kterém je cíl účetnictví zdůrazněn jako poskytování informací uživatelům pro jejich ekonomická rozhodování. Zatímco stávající zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “) klade důraz na vedení účetnictví a správné zaúčtování, nový návrh zákona klade důraz na poskytování informací o účetní jednotce, které uživatelé z účetnictví získávají. Jelikož tito uživatelé mají omezený přístup k informacím o účetní jednotce, musejí se spoléhat na data, která účetní jednotka zveřejňuje a zpřístupňuje. Kdo tedy využívá informací poskytovaných nejen účetnictvím?

Správně, úplně a průkazně vedené účetnictví je nezastupitelnou složkou vnitřního kontrolního systému a základním nástrojem, který poskytuje podnikatelům a dalším uživatelům mnoho informací o celkovém hospodaření účetní jednotky. Bez těchto informací se při svém ekonomickém rozhodování v rámci řízení firmy neobejdou. V neposlední řadě je výsledek hospodaření zajištěný v účetnictví základem pro výpočet daně z příjmů.

Ustanovení § 69 odst. 3 vyhlášky 410/2009 Sb. zní: „Metodu časového rozlišení nepoužije účetní jednotka v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou.“  Co konkrétně lze zahrnout do „nákladů na získání informace“ a co je myšleno „přínosy plynoucí z této informace? Jak nejlépe a akceptovatelně stanovit významnost v případě časového rozlišení - např. určitou částkou nebo procentem z obratu nebo procentem z netto aktiv, nebo jiným poměrem, výpočtem? Nebo s ohledem na skutečnost, že jsme OSS, která netvoří hospodářský výsledek podléhající dani z příjmu a značná část takto účtovaných nákladů jsou opakovatelné náklady v obdobných částkách účtované většinou měsíčně, je přípustné nepoužití metody časového rozlišení?