Účtování dlouhodobého majetku - strana 4

Společnost v 12/2022 chce zařadit technické zhodnocení (v podobě stavebních úprav) domu. V rámci stavebních úprav byli již dodány interiérové prvky v podobě nábytku, které však dodavatel nevyfakturoval a protože je s danou společností ve sporu je možné, že ani faktura nebude vystavena, navíc není ani žádný předávací protokol. Nicméně nábytek, který je dodán je plně funkční a nebrání řádnému užívání daných prostor k podnikání. Proto, aby mohla společnost tyto náklady zařadit do ceny technického zhodnocení a toto zhodnocení zařadit musí určit cenu těchto dodaných interiérových prvků na základě cenového rozpočtu s daných dodavatelem a sepíše nějakého vyjádření v podobě protokolu, čestného prohlášení?? Jak budeme o určení ceny nevyfakturované dodávky účtovat, návrh: 042/389?

Jsme s.r.o., plátce DPH. Letos jsme přebrali účetnictví a nyní jsme zjistili, že v 6/2020 (dle technického průkazu) jsme se stali vlastníky automobilu (žádná smlouva o pořízení vozu neexistuje). Bývalá účetní automobil nevložila do účetnictví (vůbec se tím pádem neřišily ani odpisy), silniční daň však každoročně platili, doklady za phm jsou taky účtovány. Nejsem si jistá, že je to v pořádku. 

Dotaz Svatební salon, společnost s ručením omezeným, nakupuje svatební šaty. Tento nákup účtuje jako drobný dlouhodobý hmotný majetek, do nákladů jde jednorázově při pořízení na účet 501. Nastávají tyto varianty: – šaty jsou jenom půjčeny, – šaty jsou půjčeny a pak se nevěsta rozhodne, že si je i koupí, – šaty si koupí ihned. Pokud se jedná o koupi šatů, tak se stane, že některé šaty byly v minulosti již zapůjčeny. Účtujeme správně nákup šatů jako pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku? Nikdy dopředu nevíme, jestli budou šaty jen půjčeny, půjčeny s odkupem, nebo prodány.

OSVČ přijala fakturu na nákup investičního majetku z EU, která ke dni přijetí měla jiný kurz než při platbě. Částka na faktuře vychází o 7 000 Kč nižší než při úhradě. Vzniká tedy platbou kurzový rozdíl. Jakou částku zařadit k odpisování investičního majetku a jak proúčtovat zbylý rozdíl?

Je zcela v pořádku, že orgány Finanční správy ČR mají právo kontrolovat daňové subjekty a plnění jejich povinností. Nicméně jakákoliv tato aktivita by měla být prováděna v souladu s platnou právní úpravou. Není tedy s podivem, že mnohé spory mezi orgány státní správy a daňovými subjekty končí až u příslušných soudů. A právě zajímavým rozsudkům z daňové oblasti je věnován můj dnešní příspěvek. Pojďme se tedy zaměřit na to, co je nového a dle mého názoru zajímavého z dílny našich tuzemských soudů či soudů Evropské unie.

Předkládáme vám první díl z desetidílného seriálu k otestovaní vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. Chybné účtování o majetku může mít dopad na výsledek hospodaření. Opravování dlouholetých účetních či evidenčních chyb bývá složité a pracné. V neposlední řadě je správné účtování o majetku důležité z hlediska případné přijaté dotace.

Podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), je pozemek nemovitou věcí. Podle uvedeného zákona je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných (tj. staveb, u kterých stavební úřad předem omezil dobu jejich trvání), včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Součástí pozemku je i rostlinstvo na něm vzešlé (tj. tráva, keře, stromy).

Společnost provozuje ERP systém (software) a odepisuje ho ještě dle § 32 ZDP. V letošním roce ho měla zcela odepsat 2022, poslední odpis byl za 12/2022. Protože dodavatel ERP systému přestal současnou verzi podporovat musela společnost přejít od září 2022 na nový systém od stejného dodavatele. 1) S ohledem na to, že se starý systém ještě v září 2022 používal, za září uplatní společnost ještě jak daňové, tak účetní odpisy tohoto software. Je to v pořádku? 2) V říjnu proběhne vyřazení starého software - nepoužitelnost - ukončení podpory. Zároveň, pokud ještě nebude podepsaný akceptační protokol na nový ERP systém, tak se u něj nemohou uplatnit odpisy(?) U tohoto software budou účetní odpisy = daňovým, dle aktuálního znění zákona o daních z příjmů. 3) Do pořizovací ceny nového software se nezahrne zůstatková cena předchozího software, to je pouze u staveb(?), náklady na migraci dat, náklady na propojení se mzdovým systémem, systémem pro HEG mobile, a dalšími systémy společnosti?

Článek navazuje na příspěvek zveřejněný v předchozím čísle časopisu, který byl zaměřený na účetnictví v rostlinné výrobě podle českých předpisů. Věnoval se problematice oceňování, účetního zachycení a vykazování rostlin, které jsou předmětem či prostředkem zemědělské výroby. Nyní se podíváme na rostlinnou výrobu v účetnictví podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS.

Rostlinná výroba představuje specifickou oblast zemědělské činnosti. Specifika charakteru rostlinné výroby se odráží i v přístupech k jejímu účetnímu zachycení. První část článku je věnována problematice účetnictví v rostlinné výrobě podle českých předpisů. Příspěvek se zabývá oceňováním, účetním zachycením a vykazováním rostlin, které jsou předmětem či prostředkem zemědělské výroby.

Příspěvková organizace města, plátce DPH. Koeficient 4%. Nákup SW používaný jak pro činnosti s nárokem na odpočet, tak bez nároku, za 100 000 Kč bez DPH. Je správně úvaha, že vstupní cena zahrnuje cenu bez DPH + neuplatněné DPH, tedy vstupní cena bude 121 000 - 840 Kč (4% koef.)? Investiční fond pak bude čerpaný ve výši vstupní ceny tedy 120160. Co se stane s cenou majetku v případě, že se změní vypořádací koeficient na konci roku? A jaký to bude mít vliv na investiční fond? Pokud změna koeficientu bude znamenat změnu pořizovací ceny, pak pravděpodobně by mělo dojít buď k dočerpání IF nebo naopak jeho tvorbě při navýšení koeficientu. Jak v takovém případě řešit hraniční situaci, kdy majetek bude vč.neuplatněné DPH v blízkosti hranice 40 000 a bude reálně hrozit, že buď majetek nezařadíme a na konci roku díky změně koeficientu hodnota vzroste na 40 000 Kč+, nebo naopak se bude jednak o majetek za 40 001 Kč a zvýšením koeficientu pořizovací cena majetku klesne pod hranici 40 000 Kč?

Společnost je producentem celovečerního filmu. Na výrobě filmu se podílí také koproducenti, kteří poskytují producentovi finanční obnosy - tzv. koprodukční vklady. Tyto finanční prostředky producent spotřebovává na tvorbu filmu - tj. celovečerního filmu a jsou vedeny na účtu 384- výnosy příštích období. Natáčení filmu probíhá i několik let, několik účetních období. Po té je film uveden do kin a má svoji premiéru. K datu premiéry jsou vynaložené náklady na film převedeny z účtu 041 na dokončený dlouhodobý nehmotný majetek (film je zařazen do užívání) a začíná jeho účetní a daňové odepisování. Ze zkušenosti je pro rok 2021 zpracována směrnice a v ní je stanoveno, že odpisování filmu bude probíhat po dobu 12 měsíců. Účetní odpisy v roce 2021 jsou totožné s daňovými odpisy (je totiž zrušen § 32a zákona o daních z příjmů počínaje rokem 2021). Může tato účetní jednotka rozlišit prostředky přijaté a vedené na 384 - výnosy příštích období (koprodukční vklady) právě na oněch 12 měsíců (byla by tak doba odepisování a doba použití přijatých koprodukčních vkladů totožná) nebo je povinna je rozpustit do výnosů tyto koprodukční vklady jednorázově? A a to k datu premiéry filmu? Nebo obhájí jejich navedení do výnosů postupně v souladu s dobou odepisování filmu? Dosud přijaté vklady účtujeme do výnosů jednorázově k datu premiéry, má to však za následek obrovské výkyvy v hospodářském výsledku.

V průběhu účetního období dochází často k časovému nesouladu mezi vznikem jak výdajů a nákladů, tak i příjmů a výnosů. Vzhledem k akruálnímu principu je nutné za příslušné účetní období zjistit správný výsledek hospodaření, což znamená, že se musí do příslušného účetního období zaúčtovat veškeré náklady a výnosy, které s tímto účetním obdobím časově i věcně souvisí. Časový i věcný nesoulad výdajů a nákladů, příjmů a výnosů je v účetnictví řešen specifickými nástroji, kterými jsou časové rozlišení, dohadné položky a rezervy.

Jediný jednatel s. r. o. uvažuje o ukončení činnosti firmy. V majetku firmy je osobní vůz Škoda Karoq, který bude odepsaný v r. 2023. Jakým způsobem lze vůz převést do osobního vlastnictví jednatele? Jaká „cesta“ je nejschůdnější a nejméně finančně náročná jak pro jednatele, tak pro firmu? Musí si jednatel vůz odkoupit z firmy a firma zaplatit daně státu?

Prosím o konzultaci ohledně dlouhodobého hmotného majetku, který je pořízen nákupem na fakturu a forma úhrady bude na splátky dle dohodnutého splátkového kalendáře. Splátky jsou dohodnuty na cca 1 rok s ujednáním ve smlouvě, že přechod vlastnických práv přechází na nás až po uhrazení poslední splátky. Stroj bude naší společností po celou dobu využíván. Prosím o odborný názor, kdy můžeme majetek zařadit do dlouhodobého hmotného majetku a zahájit odpisování, pravděpodobně s přihlédnutím k možnému opotřebení během doby splácení. Je okamžik zařazení majetku až přechodem vlastnických práv po zaplacení poslední splátky? Jak je to prosím s případnými opravami a údržbami stroje? Budou pro nás daňově uznatelné, pokud bychom neměli stroj v majetku během splácení?

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená Jihomoravským krajem. Jak máme přistupovat k majetku, který nám poskytla Charita pro uprchlíky z Ukrajiny, ubytované na našem dlouhodobém majetku? Jedná se např. o lednici. Nebyl nám dán žádný předávací protokol a bylo nám sděleno, že oni to dostali od lidí, tak teď to dávají nám. Máme to vést jako dar, nebo jim to pak máme vrátit? Jedná se o starší lednici. Nebo to máme vést jen v operativní evidenci?

Jak postupovat v případě provedeného technického zhodnocení u dlouhodobého hmotného majetku, který není v registru DHM společnosti. V areálu společnosti stojí zařízení, které v současné chvíli se může pohybovat kolem 2 mil Kč. Je to zařízení, které slouží pro rozbití vadných odlitků, kde se může materiál zpět použít a vrátit do výroby. Historicky je toto zařízení součástí společnosti. Nyní se provedlo na daném zařízení TZ, kde byly pořízeny nové řetězy atd. v hodnotě cca 200-300 tis. Kč (investice nebyla opravou, změnily se technické podmínky) a dále se i do budoucna počítá s dalšími investicemi. Jak můžeme s takovým majetkem postupovat. Mohu zařízení do registru majetku zavést s hodnotou ocenění s obvyklou cennou současnou, s tím, že je odepsaný a na něm pak provést TZ? Je potřeba, aby ocenění provedl znalec v oboru nebo stačí zkušeností odhad?

U dodavatele jsme si nechali vytvořit chatbot podle našich požadavků, kde celková cena vytvoření a úpravy činí cca 400 000 Kč. Chatbot plánujeme užívat déle než jeden rok. Dodavatel nám měsíčně fakturuje licenční poplatky za počet interakcí chatbotu. Můžeme se v daném případě v chatbot považovat za dlouhodobý nehmotný majetek a fakturaci za licenční poplatky dle počtu interakcí jako službu nebo máme brát vše jako službu? (Společnost má stále pravidla pro zařazení dlouhodobého nehmotné majetku dle ZÚ, a to od 10 000 Kč)

Řadě obcí činí velké problémy správné stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění při převodu nemovitého majetku. Tato problematika nabyla na významu po 1. 1. 2016, kdy se významně rozšířil rozsah nemovitostí, z jejichž převodu je nezbytné odvést daň z přidané hodnoty. Od roku 2020 také došlo k rozšíření případů tzv. přenechání zboží, což znamená další komplikaci pro práci účetních. Správná klasifikace dané operace a také určení data uskutečnění zdanitelného plnění jsou důležité pro stanovení okamžiku odvodu daně. Pro účetní obcí není ani jednoduché vyrovnat se s tím, že se v těchto případech rozchází okamžik uskutečnění zdanitelného plnění a okamžik uskutečnění účetního případu. V tomto příspěvku se budu snažit ukázat na konkrétních příkladech, jak se s touto problematikou vyrovnat.

Jedná se o developerskou společnost, která dostavuje RD. Nyní má dle smlouvy bezúplatně předat infrastrukturu obci. Předpokládám tedy, že jde o vyvolanou investici. Z hlediska daně z příjmů zůstane vyvolaná investice v hodnotě zásoby a do nákladů přejde prodejem konečným zákazníkům řadových domků.  1) Jak by se postupovalo, kdyby například jeden domek zůstal v daném účetním období neprodán a prodal by se až například následující zdaňovací období?  2) Jak je to z hlediska DPH, protože DPH byla uplatněna na vstupu při výstavbě vyvolané investice? 3) A jak by se postupovalo, kdyby přistoupili na kupní smlouvu za symbolickou cenu např. 1 Kč?