Veřejná správa - strana 9

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. V příštím roce budeme provádět technické zhodnocení budov - zateplení. Na tuto akci nám mimo krajských a vlastních prostředků budou také poskytnuty prostředky z dotace ESIF a ostatních evropských programů. Uvedu příklad: Akce za 10 milionů, z toho 1 miliony hradí škola, 4 miliony hradí kraj, 5 milionů hradí EU. Z jaké částky se budou počítat odpisy? O jakou částku na odpisy máme žádat kraj, který nám každoročně pokrývá veškeré odpisy?

Příspěvková organizace, neplátce DPH, zřizovatelem je město: má pronajatý osobní automobil od technických služeb města na 3 roky. Ve smlouvě se uvádí, že po skončení nájmu nájemce předá auto pronajímateli. (Pouze ústně bylo řečeno, že auto poté přejde na příspěvkovoui organizaci.) Domnívám se tedy, že se jedná o operativní leasing. Prosím o radu k účtování. Vycházím z odpovědi na dotaz: ID 20308,DAUCID19588: Podle vyhl. 410/2009 Sb., § 48 a bodu 5.1. ČÚS 701 se vylučuje současné účtování na rozvahových účtech a podrozvahových. Prosím tedy o postup, jak účtovat na rozvahových účtech? Děkuji.

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na stravování. Ustanovení § 236 zákoníku práce umožňuje poskytování stravného zaměstnancům (předpokládám i na dohody), důchodcům, zaměstnancům v době DPN i dovolené. Naproti tomu § 33b zákona č. 250/2000 Sb. vymezuje poskytnutí stravování důchodcům a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ve vlastních stravovacích zařízeních. Ve vyhlášce č. 84/2005 Sb. jsou stanoveny další podmínky a vymezení okruhu osob, kterým lze a za jakých podmínek příspěvek na stravné poskytovat. 1) Může příspěvková organizace, která zajišťuje stravování dovozem obědů, poskytovat příspěvek na stravné důchodcům, zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnancům na dovolené a DPN? 2) Stejný dotaz, ale pro případ, kdy tato příspěvková organizace přejde na způsob stravování nákupem stravenek. 

Firma s. r. o., plátce DPH, která vede podvojné účetnictví, se dohodla se stavebním bytovým družstvem (SBD) o odkupu televizního kabelového rozvodu (TKR) v části města. Za tímto účelem byla stanovena cena na základě znaleckého posudku. SBD byl druhým vlastníkem TKR od roku 1992, kdy jej koupil od prvního vlastníka v rámci likvidace firmy. Je TKR považováno za stavbu nebo za inženýrské sítě? Je prodávají SBD povinno uplatnit daň z příjmu? Je tento prodej osvobozen od DPH nebo v jakém režimu se prodej uskuteční (režimu přenesené DPH nebo s DPH 21%)? Podléhá nabytí nové nemovité věci dani z nemovitých věcí?

Jak zařadit nově pořízenou cyklověž? Jedná se o nemovitý nebo movitý majetek a s jakým CZ-CC dle ČÚS 708. 

V následujícím příspěvku opět pokračujeme v systematickém probírání všech ukončených tzv. Koordinačních výborů (dále jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na aktuální daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou České republiky (ČR) lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na webových stránkách http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Po čase opět pokračujeme v systematickém probírání všech tzv. Koordinačních výborů (dále jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na aktuální daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci Finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou České republiky (ČR) lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na webových stránkách http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Jsme firma, která spravuje majetek obci s rozšířenou působností. Je povinností zveřejnit smlouvu se zahraničním partnerem? Jedná se o vývoz dřeva do Rakouska a Německa.

Je nutné, aby rozpočet obce obsahoval členění na běžné a kapitálové výdaje celkem? Pokud ano, stávají se automaticky závaznými ukazateli? Lze stanovit jako závazný ukazatel ve výdajích jednotlivé paragrafy celkem? Jsou pak přesuny mezi běžnými a kapitálovými výdaji v rámci jednoho paragrafu rozpočtovým opatřením podléhajícím schválení zastupitelstva (resp. rady, jestliže je k tomu pověřena zastupitelstvem)? 

Daňový režim bezúplatných příjmů veřejně prospěšných poplatníků – vybrané daňové oblasti Ing. Ludmila Dvořáčková Do konce roku 2013 byl vzájemný vztah daně z příjmů a daně darovací řešen v...

Město založilo s. r. o. a je 100% vlastník. Město vložilo do s. r. o. pozemky a nějaký majetek. S. r. o. bude mít na starosti výstavbu sportovišť a jejich provoz, resp. údržbu. Je výhoda z pohledu DPH, že při výstavbě sportovišť bude moci uplatit DPH a zároveň např. příjmy ze vstupu se budou danit na výstupu? Je nějaká výhoda, resp. nevýhoda z pohledu DPH, které musí zdanit s. r. o. oproti situaci, kdy by nebylo založeno s. r. o. a město by např. prostřednictvím příspěvkové organizace provozovalo sportoviště? V případě, že bude mít nárok na odpočet, s. r. o. vznikne výhoda ve formě nadměrného odpočtu - to by jinak město nemělo, kdyby provozovalo, resp. vystavilo sportoviště bez s. r. o.? Nejedná s v tomto případě o využití jakési výhody, které město využije prostřednictvím s. r. o. ve formě nadměrného odpočtu? Z pohledu daně z příjmů PO se s. r. o. bude chovat jako normální s. r. o.? Bude sportoviště odpisovat? Pravděpodobně bude s. r. o. ve ztrátě - bude jí moci vykázat, není tam nějaké omezení? Chová se s. r. o. vlastněná městem jako klasická s. r. o.? Bude moci uplatnit paušál na automobil jako ostatní s. r. o.? A pohledu silniční daně se bude chovat jako klasická s. r. o. , která bude silniční daň platit? 

S. r. o., kterou vlastní 100% město, provozuje koupaliště a fotbalový stadion. Bude s. r. o. platit daň z nemovitých věcí nebo budou tyto pozemky osvobozeny a dle kterého paragrafu? Je lhostejné, kdo je vlastníkem - s. r. o. nebo město? Budou vždy tyto pozemky osvobozeny a dle jakého paragrafu? V případě, že v roce 2016 začala výstavba sportoviště a ještě v roce 2016 není dokončeno - zohlední se toto v přiznání k dani z nemovitých věcí k 1. 1. 17, nebo se přiznání podávat nebude?

Obec prodává stavební parcelu; podléhá tato parcela DPH a dani z nabytí nemovitých věcí?

Zákonodárným procesem v současné době prochází vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “). 1) Předmětem tohoto návrhu (dále jen „novela“) je zásadní změna způsobu odměňování členů zastupitelstev obcí. Aktuálně novela prošla projednáváním v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. 2) Účinnost novely je navržena od 1. 1. 2018. Níže uvedený text rekapituluje stávající systém odměňování zastupitelů, poukazuje na některé nedostatky a popisuje změny předkládané v novele.

Ráda bych se zeptala k zaúčtování vodovodu do majetku. Město nechalo vybudovat nový vodovod, ke kterému nyní již máme kolaudační rozhodnutí, a který je provozu schopný. Nicméně komunikace, pod kterou nový vodovod vede, a která byla vlivem stavby vodovodu rozkopána, ještě není opravena. Ukončení opravy komunikace se předpokládá až za 3 měsíce. Vodovod i související oprava komunikace je součásti jedné projektové dokumentace, stavebního rozpočtu i smlouvy o dílo. Kdy zařadit vodovod do majetku a jak zaúčtovat související opravu komunikace?

Před 6 lety byly bytovým družstvem převedeny do vlastnictví byty s přilehlými pozemky. V době vzniku SVJ byly pozemky až na jeden převedeny všechny údajně majitelům bytů. V letošním roce jsme potřebovali souhlas s kácením stromu a při té příležitosti jsme zjistili, že u některých vlastníků bytů došlo k tomu, že jim nebyl převeden podíl na jednom z mnoha pozemků. V některých případech to bylo nepozorností BD, v dalších případech se tak stalo při prodeji bytu na jinou osobu (kupujícího). SVJ vzniklo ze zákona v roce 2011. Je členem SVJ ten, kdo není vlastníkem bytové jednotky? Pokud ano, má stejná práva jako ostatní členové – vlastníci bytů (znamenalo by to, že mohou do společných prostor i když jsou majitelé jen pozemku?) Měli jsme tyto vlastníky zvát na shromáždění? Pokud nejsou členy SVJ, má právo vyžadovat úřad města souhlasy od našeho společenství nebo má povinnost tyto lidi obeslat z titulu své funkce?

Týká se povinnost zveřejňování smluv v registru též malých obcí do 300 obyvatel? A co neziskovky? Též musí zveřejňovat?

Jsme společnost, kterou vlastní město. V současné době kolektivně vyjednáváme, jednání se protahuje. Jednatel společnosti se vymlouvá, že musí nejdříve kolektivní smlouvu projednat s radou města. Zdá se nám to nelogické, rada města přece není smluvní stranou kolektivní smlouvy. Jaký je váš názor?

Zaměstnavatel neodpovídá na námi předložený návrh nové kolektivní smlouvy, už je to tři měsíce. V tomto čase již účinnost původní kolektivní smlouvy zanikla. Zaměstnavatel s námi odmítá komunikovat a vydává vnitřní předpisy na oblasti, které byly původní kolektivní smlouvou upraveny, jako např. odměňování. Také jsme měli 5 týdnů dovolené, o které tvrdí, že to není problém, že máme pořád 5 týdnů dovolené. Jsme společnost, kterou vlastní město.

Rada pro veřejný dohled nad auditem byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 93/2009 Sb. , o auditorech, ve znění pozdějších předpisů. Jejím hlavním úkolem je vykonávat veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky, která je samosprávnou profesní organizací zřízenou zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice, a provádět v souladu s požadavky evropského práva kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu subjekty veřejného zájmu. Při výkonu své působnosti dbá na ochranu veřejného zájmu. Je právnickou osobou a sídlí v Praze.