Daně spotřební

Jsme společnost, PO, plátce DPH. Nechali jsme si nainstalovat na střechy FVE. Jedná se o výrobnu větší jak 50 kWp, nespadá na nás osvobození. ERÚ nám vydal licenci 15. 12. 2025 – nabytí právní moci. Dále máme přístup na portál měření společnosti čez distribuce software SOLAREDGE, kde se dají stáhnout data o dodávce do sítě a výrobě. Do sítě jsme dodávali už od 8/2025 a vyráběli také od 8/2025. Jednalo se zkušební provoz. Od jakého data mám povinnost se registrovat k dani z elektřiny? A když budu podávat přiznání, odečítám přetoky do sítě od námi vyrobené elektřiny, tzn.budu zdaňovat pouze skutečnou spotřebu námi vyrobené energie, nikoli to, co pošlu do sítě, to bude zdaněné až to půjde konečnému spotřebiteli?

Limity k zajištění pro daňový sklad u spotřební daně z: minerálních olejů lihu piva vína a meziproduktů tabákových výrobků surového tabáku zahřívaných tabákových výrobků

Společnost podala v roce 2025 na základě kontroly celního úřadu dodatečná daňová přiznání (daňová povinnost) za spalování plynu za roky 2022 a 2023. Tyto částky zaúčtovala na účet 538. Budou tyto náklady za dodatečná daňová přiznání (2022, 2023) v roce 2025 daňově účinným nákladem?

S.r.o. se zabývá prodejem cigaret. Jak správně účtovat o spotřební dani, která je odváděna formou "nákupu" tabákových nálepek? Návrh 1: 1. Výměr Celní správy na pořízení nálepek: 213 x 345 2. Úhrada: 345 x 221 3. Spotřeba (nalepení na krabičky): 538 x 213. Vystavené faktury na prodej jsou účtovány: 311 x 604 + 311 x 343 , kde hodnota na DAL 604 obsahuje i spotřební daň. Proto by mi připadalo správnější (věrný obraz): Návrh 2: 1. Výměr Celní správy na pořízení nálepek: 213 x 345 2. Úhrada: 345 x 221 3. Spotřeba (nalepení na krabičky): 604 x 213. Asi nestandardní, ale připadá mi, že takto nebudou zkreslovány (nadhodnoceny) výnosy na ú 604. Nedokážu totiž účtovat na vystavených fakturách 311 x 604, 311 x 213, 311 x 343, což by bylo asi nejsprávnější. Prosím, jak správně účtovat?

Česká společnost, plátce DPH, se zabývá dovozem a vývozem zboží. Předmětem dovozu má být aditivum HS Cod: 3811 9000 z Německa. Toto zboží bude řádně procleno celním deklarantem v České republice a následně bude exportováno do Turecka. Česká republika bude pouze tranzitní zemí a zboží nebude vpuštěno do volného oběhu. Má tato společnost povinnost se přihlásit ke spotřební dani v České republice, pokud s tímto zboží pouze obchoduje?

Jsme společnost provozující bioplynovou stanici. V únoru 2025 jsme obdrželi výzvy k podání dodatečného přiznání na daň ze zemního plynu a některých dalších plynů podle zákona č. 261/2007 Sb. za jednotlivé měsíce roku 2022 a 2023. V letech 2022 a 2023 jsme platili daň z plynu podle výkazu ERÚ-E1 z vlastní spotřeby. Podle informace zaslané nám celním úřadem v listopadu 2023 má být daň počítána z celkové produkce tepla spočítaného podle účinnosti kogenerační jednotky. Tato informace dále obsahovala i modelový příklad správného stanovení daně z plynu, odkaz na stanovisko na stránkách celní správy č. j. 50158/2023-900000-231 (zveřejněné 25 . 10. 2023) a také oznámení, že „ve smyslu nově zveřejněného stanoviska bude celní úřad postupovat vůči subjektům od zdaňovacího období leden 2024“. V telefonickém dotazu, kde jsme se odvolávali na zprávu z listopadu 2023 a výše uvedené sdělení, nám bylo řečeno, že má celní úřad v těchto případech postupovat retrospektivně. Existuje možnost, že bychom doplatky na této dani, které budou doměřeny a zaplaceny na základě výzev v r. 2025, zaúčtovali do nákladů roku 2025? Nebo je nutné (i za výše uvedených skutečností) účtovat v r. 2025 na účet 426 (popř. jako nedaňový náklad tř. 5) a podat dodatečné daňové přiznání k DPPO za r. 2022 a r. 2023 na nižší daňovou povinnost?

Články 2 , 250 a 273 směrnice 2006/112/ES musí být vykládány v tom smyslu, že členský stát může uložit DPH na částky dodatečně stanovené daňovými orgány z titulu spotřební daně z plynového oleje jako sankce za nedodržení režimu celního dohledu.

Pronajímaná nemovitost, která není zařazena do obchodního majetku, je vytápěná zařízením na topný olej. Příjmy z pronájmu jsou zdaňovány v § 9 ZDP. Jak přistupovat k vrácené spotřební dani z topného oleje? Bude se jednat o příjem, který se má zdaňovat v § 9 jako příjem v souvislosti s pronájmem nebo v § 10 jako ostatní příjem?

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani .

Cílem příspěvku je sjednotit výklad pojmu "výroba" ve smyslu § 3 odst. 1 písm. r) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen "zákon o spotřebních daních") ve...

Příspěvek je zaměřen na shrnutí novinek, které přináší zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační balíček“), v oblasti aplikace spotřebních daní. Upozorňuje na změny v oblasti daňového zvýhodnění u minerálních olejů a především komentuje mediálně avizované zvýšení sazeb spotřební daně u lihu a tabákových výrobků, a to včetně nových, neharmonizovaných výrobků více či méně souvisejících s tabákovými výrobky.

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na možný zvrat výkladu výroby míchaných alkoholických nápojů ve volném daňovém oběhu, tedy mimo prostory daňového skladu. Následující překvapující výklad přineslo Ministerstvo financí ústy Generálního ředitelství cel. Přitom soudy mají v této věci již 15 let jasno.

Cílem příspěvku je sjednotit výklad pojmu "výroba" ve smyslu § 3 odst. 1 písm. r) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen "zákon o spotřebních daních") ve...

Eshop v Česku prodává víno. Pokud si objedná víno soukromá osoba nebo firma z Polska ( malé množství např. 6 lahví, z tohoto eshopu pro svou soukromou spotřebu, zboží mu bude dodáno kurýrní službou. Jaké z této dodávky vína vyplývají povinnosti pro nás jako dodavatele? Musíme hlásit vývoz? Polsko má spotřební daň na víno.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2023, čj. 4 Afs 102/2022-41

V polovině dubna roku 2023 rozhodoval Nejvyšší správní soud o daňovém zvýhodnění u dvou (či více) spolupracujících malých nezávislých pivovarů ve formě aplikace snížené sazby spotřební daně u piva podle § 85 zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „zákon o spotřebních daních “). Jednalo se o právní věc ve vztahu k letům 2017 a 2018. Vzhledem k tomu, že dotčená ustanovení nedoznala do dnešní doby podstatných změn, lze závěry Nejvyššího správního soudu aplikovat i na stávající podnikatelské záměry spolupracujících malých nezávislých pivovarů.

Má-li se určitá osoba na skladování podílet, musí zde být i konkrétní subjekt, s nímž se na tomto skladování podílí, u nějž jsou naplněny znaky, judikaturou vymezené pro skladovatele jako plátce spotřební daně ve smyslu § 4 odst. 1 písm. f) části věty před středníkem zákona o spotřební dani (blíže viz odst. 20. napadeného rozsudku – vlastní subjektivní vztah k vybraným výrokům, faktické ovládání vybraných výrobků, popř. detence, tj. nakládání s věcí jako s cizí). Pouze za předpokladu, že je tato osoba známá, je zde tedy exitující „hlavní“ plátce spotřební daně a současně existuje i další osoba (nebo i osoby), u níž jsou naplněny v určité míře znaky typické pro skladovatele jako plátce spotřební daně, lze o jejich vzájemné solidární odpovědnosti uvažovat. Tak tomu však v souzené věci nebylo. Stěžovatel s ohledem na skutečnost, že nezjistil osobu „hlavního“ plátce spotřební daně podle § 4 odst. 1 písm. f) části věty před středníkem (zde skladovatele vybraných výrobků), přistoupil k posouzení věci zjednodušeně tak, že za plátce bez zjišťování tohoto „hlavního“ plátce jako osoby mající nejbližší vztah k vybraným výrobkům označil vlastníka prostor, v nichž byly vybrané výrobky skladovány, nadto aniž by vůbec zkoumal jeho subjektivní vztah k vybraným výrobkům. Tento zjednodušený postup celních orgánů nemůže Nejvyšší správní soud aprobovat. Krajský soud tudíž nepochybil, shledal-li stěžovatelovy závěry týkající se žalobce jako osoby odpovědné za spotřební daň solidárně s neznámým, resp. v řízení nezjištěným skladovatelem, nezákonnými.

Senát dnes schválil novelu zákona o spotřebních daních, díky které dojde k návratu sazby spotřební daně z motorové nafty na původní výši 9,95 Kč za litr, a to s účinností od prvního dne měsíce po vyhlášení zákona.

V dnešní době (počátek června 2023) se hodně hovoří o úsporném, resp. Ozdravném balíčku ve vztahu k dopadu na státní rozpočet. Podle dostupných zdrojů lze očekávat mj. také zrušení 22 daňových výjimek s dopadem úspory, resp. zvýšení příjmové části státního rozpočtu ve výši cca 7,6 mld. Kč. V roce 2024 se předpokládá úspora ve výši 2,3 mld. Kč a v roce 2025 ve výši 5,3 mld. Kč.

Cílem příspěvku je sjednotit podmínky uplatnění osvobození dle § 71 písm. e) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném od 13. 2. 2023 (dále jen "zákon...