Hmotný majetek

Společnost s ručením omezeným koupila od vlastníka (občana) byt v bytovém domě za dohodnutou cenu. K tomuto bytu se vztahuje závazek doplatit poměrnou část úvěru za rekonstrukci výtahu v dotyčném bytovém domě. V kupní smlouvě toto není uvedeno. Kupující společnost si vyžádala od SVJ přesnou částku doplatku úvěru (tato částka je nižší než 80 000 Kč). Jak má kupující společnosti zaúčtovat tento závazek? Je možné účtovat jako technické zhodnocení či navýšení pořizovací ceny oproti závazku vůči SVJ, tj. při pořízení bytové jednotky tuto částku přiúčtovat na účet 042? Nebo je známý nějaký jiný postup? 

Výdaje vynaložené na technické zhodnocení hmotného majetku zařazeného v obchodním majetku a jeho používání k podnikatelským účelům nebo v případě nájmu hmotného majetku zdaňovaného dle § 7 a § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nelze uznat za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a do daňově uznatelných výdajů (nákladů) se dostávají až prostřednictvím odpisů hmotného majetku. V následujícím textu se zaměříme na správné daňové postupy při řešení technického zhodnocení na hmotném majetku a na jeho daňové odpisování.

Fyzická osoba, podnikatel, vede daňovou evidenci. Jeho předmětem podnikání je pronájem kancelářské techniky (např. tiskárny, kopírky). FO uvažuje o převodu podnikání na s.r.o., jednou z variant je vklad OZ nebo jeho části do nově vznikající právnické osoby, resp. do jejího základního kapitálu. Vzhledem k tomu, že bude v tomto případě nutné v roce vkladu zdanit u FO hodnotu pohledávek a zásob, řešíme poměrně zásadní otázku. Zboží a materiál, jako jsou tonery, papíry, náhradní dílky apod. jsou jasně zásobou a jejich stav k datu vkladu bude podléhat zdanění. Otázkou jsou ale nakoupené tiskárny a kopírky, které FO pronajímá do kancelář. Obchodní model je takový, že FO pořídí (koupí) např. konkrétní tiskárnu, kterou si zákazník vybral. Tu zákazníkovi pronajme např. na 4 roky, vlastníkem je tedy stále FO. Po skončení nájmu si zákazník tiskárnu koupí za předem dohodnutou symbolickou cenu (např. 1000 Kč). Hodnota tiskárny a jiných zařízení je vždy do 80 tis. Kč, takže se jedná o drobný majetek, které se neodpisuje a FO při zaplacení uplatní celou hodnotu v daňových výdajích. Otázka tedy zní, zda je správný postup, že se uvedená zařízení nepovažují za zásobu, resp. jsou dlouhodobým hmotným majetkem a nebudou tak podléhat zdanění při vkladu části OZ. 

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), který nabyl účinnosti k 1. 1. 1993, představuje právní normu, která upravuje způsob tvorby a výši rezerv a opravných prostředků. Tento zákon z hlediska samotné koncepce doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon kromě jiného nastavuje podmínky, které je nutno splnit k tomu, aby rezerva byla daňově účinná.

Do prodejny, větratelné okny, jsme pořídili klimatizaci v celkové ceně 142 tis. Kč. Cena zahrnuje 3 vnitřní jednotky, jednu vnější jednotku, vedení, práci a dopravu. Vedení - rozvody zařadím jako technického zhodnocení budovy. Lze všechny 4 jednotky dohromady zařadit na jednu kartu jako jeden majetek a daňově tak odepisovat společně v 3 OS? Lze náklady na práci a dopravu rozdělit poměrově mezi rozvody a jednotky, nebo je nutné je celé přiřadit pouze k rozvodům?

Klient FO má příjmy dle §6 a ŽL na poskytování ubytování. Tuto činnost poskytuje ve vlastním RD, ve kterém i bydlí. Poměr užívání je 50:50 a vede DE. Klient uplatňuje skutečně vynaložené výdaje. Ale vzhledem k tomu že RD není v OM, nejsem si jistá některými výdaji. Prosím o posouzení správnosti hodnocení daňových výdajů v souvislosti s živností. Mobiliář pro ubytovací činnost je jednoznačným daňovým výdajem? Služby jako energie, internet uplatníme ve výši 50%? Jak uplatnit náklady na opravu elektroinstalace či opravu topení? Je obhajitelné uplatnění poměrné části daného výdaje? Pokud by se tyto výdaje týkaly TZH na RD jak zařadíme RD do OM? Poměrnou částí, tedy 1/2 ve výši reprodukční ceny?

Společnost má v obchodním majetku soubor movitých věcí čítající několik stovek položek majetku z roku 2017 v hodnotě 19 mil. Kč, zařazené v druhé odpisové skupině, v současné době již daňově i účetně odepsáno. Konkrétně se jedná o vybavení profesionální kuchyně. Nyní došlo k likvidaci dvou položek ze souboru (z důvodu nefunkčnosti) a zakoupení nových – obdobných (pořizovací cena jednoho kusu majetku je vyšší než 80 000 Kč). Rádi bychom si ověřili postup, který má být aplikován v souladu se zákony: 1. Zlikvidované položky se vyřadí z majetku v pořizovací ceně. 2. Jak přistoupit k nově pořízeným položkám – jedná se o technické zhodnocení souboru movitých věcí nebo máme zařadit jako samostatný majetek? Ve druhé odpisové skupině, tzn. ve stejné, v jaké byl původní (nyní nahrazený) majetek? Nově pořízený majetek měl vyšší cenu než původní majetek. 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci prodává podnik a neukončí podnikatelskou činnost. Součástí prodávaného podniku je odepsaný hmotný majetek, peníze, zásoby, pohledávky a závazky. Cena za podnik bude hrazena po splátkách. Zásoby byly v rámci ceny podniku kalkulovány bez rozdílu, DHM do hodnoty 80 000 Kč. Podle ustanovení § 23 odst. 16 ZDP, je zdanitelným příjmem prodávajícího příjem z prodeje + hodnota závazků a výdajem peněžní prostředky a pohledávky v souladu s ustanovením § 24 odst. 12 ZDP. Bude při první částečné úhradě základ daně prodávajícího tvořen splátkou ceny podniku a zvýšen o závazky, snížen o pohledávky a hodnotu peněžních prostředků? OSVČ vedoucí daňovou evidenci kupující podnik bude mít z dané transakce pouze výdej = splátka ceny podniku. Nakupovaný DHM je do hodnoty 80 000 Kč. Je výše uvedená úvaha správná?

Vstupní cena představuje specifickou metodu daňového ocenění dlouhodobého hmotného majetku, která primárně slouží jako základ pro výpočet daňových odpisů.

Technickým zhodnocením hmotného majetku se rozumí vždy výdaje (náklady) na dokončené nástavby majetku (= změna stavby, kterou se stavba zvyšuje) na dokončené přístavby majetku (= změna stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou), na dokončené stavební úpravy majetku (= změna stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby), na rekonstrukce majetku (= zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů), na modernizace majetku (= rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku), a to za splnění podmínek dle následující tabulky:

Kancelář jsme nově vybavili klimatizací za cca 90 tis. Kč, snížili jsme stropy, položili nový koberec a vymalovali. Předpokládám, že klimatizace by mohla být v 3. OS, stropy jsou TZ budovy, koberec a výmalba je opravou ? Nebo ...jak je to s opravami vyvolané touto investicí, platu si to s něčím jiným?

V příspěvku pokračujeme v koncepčním řešení oceňování dlouhodobého hmotného majetku, který vychází z Vašich dotazů. Opět se podíváme na to, jak vymezit náklady související s pořízením dlouhodobého majetku koupí nebo vlastní činností, co vše zahrnout do pořizovací ceny nemovitosti, a že se lze inspirovat interpretacemi Národní účetní rady.

Naše společnost si nechává postavit větrnou elektrárnu. Řešíme okamžik jejího zařazení do dlouhodobého majetku z účetního (a daňového) hlediska. Po výstavbě elektrárna projde následujícími hlavními úkony v tomto časovém sledu: 1. Povolení zkušebního provozu pro ověření souladu dle Energetického zákona 2. Povolení zkušebního provozu dle stavebního zákona 3. Vydání licence ERU 4. Povolení Umožnění trvalého provozu - vydání konečného provozního oznámení od provozovatele distribuční soustavy 5. Kolaudace dle stavebního zákona - následuje cca 2-3 roky po bodu č. 4. Otázkou je, v jakém bodě elektrárnu zařadit? Od bodu 4. bude elektrárna v plném provozu, poběží cca 2-3 roky, po celou dobu bude dodávat elektřinu do sítě a generovat tak výnosy, než nastane kolaudace podle stavebního zákona. Zdá se nám proto nejpříhodnější a nejvíce realitě odpovídající zařadit ji do majetku v bodě 4. a nečekat až na kolaudaci.

Do jaké odpisové skupiny patří stolní indukční wok LiberPro? Jedná se o indukční elektrický sporák v hodnotě 92 tis. Kč.

Akciová společnost pořídila v průběhu let 2022, 2023 2024 zařízení na načítání dat z výroby. Toto zařízení je tvořeno jednotlivými položkami (např. terminály, čtečky, tiskárny, etiketovací stroje, software a další) v celkové hodnotě 5 mil. Kč. Největší položku tvoří software, který jednotlivá zařízení propojuje a oživuje. Jak tento majetek zařadit, do jaké odpisové skupiny a pod jakým kódem CZ-CPA ?

Jsme SŠ PO zřízená JMK. V současné době probíhá výstavba venkovního multifunkčního hřiště (umělý povrch s běžeckým oválem, uvnitř kterého je hrací plocha, na které jsou branky, vše oploceno). Financování investice je ze tří zdrojů: inv.příspěvek zřizovatele, příspěvek městyse obce, ve které sídlí škola a část z vlastního invest.fondu. Zatím neproběhla kolaudace. Můžeme do ceny pořízení investice zahrnout okolní sadbové úpravy, které přímo navazují na hranici hřiště? Cena 294 000 Kč. Škola také zajistila dovoz zeminy pro úpravu okolí za 6 000Kč. Dále pořízení zahradního domečku pro úschovu nářadí k tomuto hřišti. Cena 43 990 Kč, bude spojen se zemí na zabetonovaných patkách v bezprostřední blízkosti hřiště. Mohou být tyto náklady jako investiční a vstupovat do vstupní ceny hřiště? 

V příspěvku se zaměříme na nejčastější dotazy, které nám pokládáte v souvislosti s dlouhodobým hmotným majetkem. Zjistíte, jak vymezit náklady související s pořízením dlouhodobého majetku koupí nebo vlastní činností, co vše zahrnout do pořizovací ceny stroje nebo nemovitosti, a že se vyplatí věnovat pozornost interpretacím Národní účetní rady.

OSVČ v předchozích letech podnikání uplatňovala výdaje procentem z příjmů. V této době postupně pořídila cca. 10 koní, kteří slouží pouze k podnikání (filmová natáčení, vystoupení pro veřejnost, placené vyjížďky). Od 1. 1. 2024 OSVČ přešla na daňovou evidenci. Zajímá mne, jak by mělo proběhnout ocenění koní k 1. 1. 2024, aby se mohli stát součástí obchodního majetku OSVČ. Předpokládám, že by měla být zjištěna reprodukční pořizovací cena, ale z důvodu finanční náročnosti se obáváme, aby nebylo nutné ocenění znalcem. Bylo by možné koně ocenit např. kvalifikovaným odhadem? OSVČ jde zejména o to, aby mohla do daňových výdajů uplatňovat výdaje „na provoz“ koní, např. stravu, veterináře apod. A proto, s ohledem na § 25 odst. 1 písm. u) ZDP, chce mít koně řádně zařazené v obchodním majetku.

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci, v roce 2010 pořídila osobní automobil, který zavedla do majetku. Uplatněno do nákladů bylo 75 % a odpočet DPH byl rovněž ponížen na 75 %. 1. Automobil by chtěla převést do osobního užívání, daně z příjmů se to nedotkne, ale jak postupovat u DPH? 2. Pokud auto za nějaký čas prodá (do 5 let zřejmě zdaní podle § 10 ZDP, po uplynutí této doby nedaní). 3. Pokud auto prodá ještě jako majetek firmy, fyzická osoba uplatňuje paušální výdaje, tak zřejmě do příjmů zahrne příjem z prodeje ponížený o 25 % , DPH odvede rovněž snížené o 25 %? Paušální výdaje uplatňuje ve výši 40 %, může z prodeje auta rovněž uplatnit? 

OSVČ si průběžně uplatňovala odpočet DPH u zásob. Hodnota skladu bez DPH činí 1 mil. Kč. Nyní zásoby OSVČ vloží do s.r.o. s cenou 900 tis. Kč dle znaleckého posudku do s.r.o. V zákoně o DPH § 13 odst. 4 písm. d) se píše, že dodání zboží je vložení vkladu v nepeněžní podobě ve hmotném majetku, ale definice hmotného majetku se odkazuje na zákon o dani z příjmů a tam nepatří zásoby. Je tedy nutné DPH vrátit v momentě vložení zásob v evidovane skladove hodnotě na ř. 45 dle § 77 (DPH -210 000 Kč)? Případně jak jinak postupovat?