Hmotný majetek

Účetní jednotka zařazuje do majetku nově vystavenou skladovací halu s administrativní přístavbou. Součástí předmětu smlouvy o dílo bylo také vyhotovení kanalizace dešťové, splaškové, dále sprinklerovy nádrže a sadové úpravy. Do jakých odpisových skupiny zmíněné majetky zařadit?

Vstupní cena je speciální způsob daňového ocenění (dlouhodobého) hmotného majetku sloužící hlavně jako základna pro výpočet daňových odpisů. Praktikovi by se mohlo zdát nadbytečné, zavádět speciální ocenění majetku dlouhodobé spotřeby čistě pro účely daní z příjmů. Proč jednoduše nevyužít osvědčené a známé účetní ocenění pořizovací cenou, vlastními náklady, případně reprodukční pořizovací cenou? Důvodem je reálná obava zneužití příliš liberálních pravidel účetního oceňování, která vždy neodpovídají spravedlnosti v daňovém pojetí. Největší rozdíly provází nepeněžité vklady, zatímco účetně se oceňují obvykle aktuální znaleckou hodnotou, tak pro daňové účely je stěžejní zabránit duplicitnímu uplatnění výdajů a odpisovat pouze reálně vynaložené výdaje.

Minule jsme se věnovali v praxi nejčastějším předmětům nepeněžitých vkladů do obchodních korporací – účetně či daňově odpisovaného majetek. Takže stručný právní, účetní, a hlavně daňový pohled na nepeněžité vklady nyní v souladu s očekáváním dokončíme – vklady neodpisovaného majetku. Ano, správně předpokládáte, že jde o zásoby materiálu, zboží, výrobků, případně zvířat, které firma dostane do vínku od zakladatele, resp. společníka. Ovšem výjimkou nejsou ani vklady pozemků, pohledávek, akcií a dalších cenných papírů a podílů ve firmách. Tak se dobře usaďte, právě vyplouváme prozkoumat méně známé končiny nepeněžitých vkladů...

V textu se zaměříme na posouzení rozdílu mezi opravou a technickým zhodnocením z hlediska uplatnění daňových výdajů a s využitím příkladů si ukážeme možnosti daňového odpisování technického zhodnocení v různých situacích poplatníka daně z příjmů.

Většina plátců má v obchodním majetku pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) automobil. Při pořízení automobilu jako dlouhodobého majetku vzniká plátci nárok na odpočet daně za splnění obecných zákonných podmínek. Častou situací je, že plátce pořízený automobil používá jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely, tj. svou osobní potřebu nebo osobní potřebu zaměstnanců. V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětlena pravidla pro uplatnění odpočtu v poměrné výši, je-li plátcem pořízený automobil využíván jak pro účely uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely, dále také pravidla pro uplatňování odpočtu u nákladů spojených s provozem takového automobilu. V závěrečné části textu jsou vysvětlena pravidla pro úpravu odpočtu daně v případě změny rozsahu použití automobilu pro účely uskutečněných plnění.

Slovník spisovné češtiny rozlišuje tři druhy vkladů. Peněžitou částku uloženou v peněžním ústavu, např. termínovaný vklad na 3 roky. Peněžitý vklad coby sázka vložená do hazardní hry, třeba zakoupení herního losu. Hodnota vložená do společného podnikání jako účastnický podíl, kupříkladu auto, které Pepa dá do vínku své firmy Taxík, s. r. o. Nás budou zajímat posledně zmíněné vklady, protože jen ty mohou být nepeněžité. Abychom nechytali mnoho zajíců, omezíme se na v praxi nejčastější nepeněžité vklady do obchodních korporací, kterými jsou nepochybně daňově a/nebo účetně odpisovaný (dlouhodobý) hmotný a nehmotný majetek alias investice.

Tohle dilema nás v běžném civilním životě ani nenapadne, natož abychom v tom viděli nějaký problém. Po roce vítězoslavně uvítáme v domě/bytě vyprošeného řemeslníka, který nám přišel zvelebit koupelnu. Vymění vanu za sprchu, záchod s nohou nahradí praktičtější zavěšený, bílé kachličky na zdi zastoupí duhové, podlahové lino vystřídá velkoplošná dlažba, popraskané malé umyvadlo uvolní místo většímu a centrální osvětlení vystřídá nepřímé lištové. Poděkujeme, zaplatíme roční průměrnou mzdou a hotovo. Pokud by ale šlo o koupelnu sloužící podnikatelské činnosti nebo k nájmu, bylo by nutno pečlivě posoudit, zda došlo k tzv. technickému zhodnocení, které se coby investice daňově uplatní postupně formou odpisů, nebo o opravu, která je ihned daňově uznatelná.

OSVČ si pronajala provozovnu. Provozovna musela být zkolaudována pro potravinářský provoz (dříve prodejna oděvů). Kolaudaci hradil nájemce. V nájemní smlouvě je uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že nájemce provede na své náklady v pronajatých prostorách přípojku vody a z tohoto důvodu bude nájemné za 1. měsíc sníženo. Co je možné dát do nákladů (vede daňovou evidenci): 1) Přípojku vody, nebude to posuzováno jako technické zhodnocení – jednalo se o pořízení nového elektr. ohřívače, čerpadla, trubek pro přívod vody atd. (nekopalo se do země, vše se vedlo podél zdi, pouze se provrtala díra do druhé místnosti), rozbor vody, správní poplatek výstavby – celé v hodnotě cca 20 000,- Kč (OSVČ vše realizovala svépomocí). Pokud to půjde do nákladů, bude to celé v režijních nákladech nebo bojler a čerpadlo se zařadí do evidence jako drobný majetek? 2) Dále došlo k opravám pronajatých prostor – nové PVC, výmalba, obložky atd. (svépomocí) cca 40 000 Kč – režijní náklady? 3) Nábytek si OSVČ vyráběla sama – barový pult, pult s dřezem, regály – vše oceněno nakoupeným materiálem dle účtenek. Celková hodnota vyrobeného nábytku je 42 000 Kč – lze dát celé do nákladů a zařadit do evidenci drobného majetku jako soubor nábytku? 

Proč koupené auto, bagr, výrobní linka, stavba… nejsou jednoduše ihned daňovým výdajem? Hlavně kvůli § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („ZDP “). Stanovuje, že daňově účinné nejsou výdaje na pořízení hmotného majetku, kterými jsou především stavby a movité věci s cenou přes 80 000 Kč. Naštěstí ale ustanovení dodává – s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 ZDP . Kde je na čestném prvním místě pod písmenem a) možnost daňového uplatnění hmotných investic – daňovým výdajem jsou odpisy hmotného majetku. Zatímco účetní odpisy by měly a priori odpovídat době použitelnosti majetku, ty daňové jsou politickým rozhodnutím. A v poslední době byly na podporu skomírající ekonomiky skrze nové investice třikrát dočasně zavedeny mimořádně zkrácené daňové odpisy – letos jsou opět naposledy…

V následujícím textu si s využitím příkladů zodpovíme otázky související s daňovými postupy při řešení technického zhodnocení na hmotném majetku a jeho odpisování. Podstatné je uvědomit si, že v případě zařazení movité nebo nemovité věci v obchodním majetku a jejím používání k podnikatelským účelům je nutno z hlediska daňového důsledně rozlišovat mezi výdaji na opravu a údržbu majetku a mezi výdaji na provedené technické zhodnocení.

druh hmotného majetku do 20202) od 20213) samostatné hmotné movité věci, > 40.000 Kč > 80.000 Kč soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením > 40.000 Kč4) >...

Technickým zhodnocením hmotného majetku se rozumí vždy výdaje (náklady) na dokončené nástavby majetku (= změna stavby, kterou se stavba zvyšuje) na dokončené přístavby majetku (= změna stavby, kterou se stavba...

Fyzická osoba vlastní bytový dům s nebytovými jednotkami, který aktuálně celý využívá k pronájmu. Bytový dům není rozdělen na jednotky a skládá se z prvního podlaží, kde jsou jen nebytové prostory a dalších podlaží, kde jsou byty. Podnikatel je plátce DPH s tím, že uplatňuje krácený nárok na odpočet DPH (má cca 70% koeficient). Nyní plánuje přístavbu a rekonstrukci celé budovy, po které vzniknou další dvě patra bytových jednotek s tím, že jeden velký byt zůstane vlastníkovi bytového domu pro jeho vlastní použití. Zároveň dojde po rekonstrukce k rozdělení bytového domu na jednotky s tím, že byty budou následně pronajímány osvobozeně od DPH a nebytové jednotky budou pronajímány s DPH na výstupu. Musí se na tento případ aplikovat postup pro majetek vytvořený vlastní činností dle § 4 písm. e) zákona o DPH? Nebo se bude brát zřetel na budoucí stav, kdy bude bytový dům rozdělen na jednotky a každá jednotka tak samostatně bude pronajata buď s DPH nebo bez DPH, čili žádná jednotka nebude sloužit jak k osvobozeným tak neosvobozeným příjmům?

V článku si shrneme nejdůležitější poznatky z dosavadní aplikace institutu zajišťovacího příkazu, který je upraven v § 167-169 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ nebo „zákon“, anebo „DŘ “). Současně s tím bude poukázáno na vybranou část z judikatury Nejvyššího správního soudu, která se této problematice věnuje. Cílem pak je poskytnout čtenáři ucelený přehled o tom, jak je to s dosavadní aplikací tohoto institutu v praxi v rámci daňového řízení, včetně dosavadních zkušeností.

Nezisková organizace (církev) má pouze jednu hlavní činnost (náboženská). V rámci této hlavní činnosti pořídila osobní automobil, který využívá jen k této činnosti. Automobil odepisuje účetně, daňové odpisy z důvodu užití pro hlavní činnost neuplatňuje. Aktuálně bylo rozhodnuto o prodeji vozu a koupi nového. Z prodeje bude realizován příjem (výnos). Účetním nákladem bude účetní zůstatková cena. Otázka zní, zda je možné považovat prodej uvedeného vozu za součást jediné hlavní činnosti, která, pokud bude ztrátová, nebude zdaněna (příjmy nebudou předmětem daně a náklady budou nedaňové) a tedy i příjem z prodeje vozu nebude předmětem daně. V případě, že by tomu tak nebylo, a bylo by nutné příjem vozu zahrnout do základu daně, je možné jako náklad uplatnit daňovou zůstatkovou cenu vozu, která je rovna ceně vstupní (odpisy se neuplatňovaly)? Předem děkujeme.

Daňové odpisování hmotného majetku je upraveno zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a jedná se o způsob, jak uplatnit v základu daně jeho pořizovací cenu. Vždy je na rozhodnutí poplatníka, jaký způsob daňového odpisování zvolí, a zároveň je i na jeho uvážení, zda daňové odpisy v základu daně uplatní. Jedná se tedy pro poplatníka o možnost, nikoliv povinnost, pokud však ZDP nestanoví jinak. Režim daňových odpisů, kdy poplatník musí daňové odpisování zahájit, je vždy výslovně uveden v ZDP jako speciální způsob daňového odpisování spolu s dalšími podmínkami. Jedním ze speciálních způsobů daňového odpisování jsou také i mimořádné odpisy hmotného majetku vymezené v § 30a ZDP .

OSVČ (začala podnikat v 1/22), daňová evidence překročila v 6/22 1 mil Kč obratu a od 1.8.2022 se stala plátcem DPH. V daňové evidenci evidujeme drobný hmotný majetek od hranice 5.000,- Kč. Nyní bychom chtěli v prvním daňovém přiznání na DPH nárokovat odpočet z obchodního majetku. OSVČ má obchod a podniká v cizích prostorech, platí nájem a energie. Co všechno lze zařadit do obchodního majetku? Nakupovala např. nové regály, světla, dřez, kování - musela udělat drobné stavební úpravy prostoru. Potom razítko, pokladna, tiskárna. Dále má faktury na plynařské, stavební práce a na energie (předpokládáme, že toto není součást obchodního majetku). Drobné nákupy jsou od 300,- Kč a výše, vše je v užívání. Máme stanovit nějakou cenovou hranici od které budeme nárokovat DPH? K 31.7.2022 provedla inventuru zboží na skladě z kterého bude taky nárokovat odpočet. Obchodní majetek nad 80.000,- Kč nemá.

Firma je plátcem DPH, pořídila tažné zařízení v ceně včetně DPH 16 000,- Kč. DPH budeme nárokovat, účetní použila účet 511 opravy, to není správné, prosím o uvedení správného účtu. Tažné zařízení je namontováno k osobnímu autu. 

1) Pokud jednatel a zároveň společník) prodává svoje vlastní auto do s.r.o., musí to být podle §23 odst. 7 ZDP za cenu obvyklou. Jak se taková cena dokládá? Může to být např. cenová nabídka stejných nebo podobných vozů v různých bazarech na internetu?    2) Společník ( a zároveň jednatel) podnikal ve stejné oboru dříve jako FO a vytvořil si vlastní činností webové stránky a eshop. Toto by chtěl nyní prodat do své s.r.o ..... jak stanovit cenu obvyklou zde? Stačila by cenová nabídka od společnosti, která se tvorbou webových stránek zabývá? 

Fyzická osoba dostala od viníka dopravní nehody finančí částku nad rámec plnění z povinného ručejní jako omluvné za způsobené následky na zdraví. Je tato částka předmětem daně z příjmů?