Hmotný majetek - strana 3

Společností byl pořízen DHM - kamerový systém v srpnu za cca 150 000 Kč a v prosinci byly pořízeny ještě tři kamery v hodnotě cca 15 000 Kč. Domnívám se, že TZ to není, ale váhám, zda v prvním roce pořízení majetku nenavýšit vstupní cenu majetku. Jak se prosím chovat k tomuto rozšíření souboru majetku, který máme v evidenci DHM. Jak ho zaúčtovat - jako navýšení vstupní ceny?

Společnost s r. o., plátce DPH, v roce 2020 pořídila hmotný majetek. V roce 2021 na něj dostala dotaci. V roce 2021 bylo o dotaci účtováno s datem oznámení o výši dotace interním dokladem MD 378/D 346, poté přijetí platby na účet MD 221/D 378 a v kartě majetku zadáno snížení vstupní ceny MD 346/D 022. Jsou takto splněny všechny kroky související s dotací a jsou správně?

Společnost pořídí majetek na leasing. Vstupní cena majetku je 1 500 000 Kč Kč bez DPH. Celková výše nájemného je 1 800 000 Kč bez DPH. Kterou částku uvedeme do řádku 47 přiznání DPH - hodnota pořízeného majetku: 1 500 000 Kč nebo 1 800 000 Kč?

Poplatník, OSVČ, si ve své vnitřní směrnici stanovil, že bude v roce 2021 evidovat drobný hmotný majetek od 5.000,- do 80.000,- Kč. Tento majetek půjde jednorázově do výdajů. Musí evidovat majetek, který má dobu použitelnosti delší než 1 rok, ale částka je pod 5.000,- Kč (např. kalkulačka za 1.500,- Kč)? Může takto postupovat i právnická osoba?

V článku se budeme zabývat otázkami souvisejícími s uplatněním paušálních výdajů ve vazbě na obchodní majetek. Ukážeme si, jak postupovat v případě prodeje hmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů podnikatelem a jaké je řešení paušálních výdajů v případě pronájmu hmotného majetku.

Podnikající účetní jednotky musejí dbát pravidel stanovených právními předpisy účetními i daňovými. Co si však mají počít v případě, když se jejich pokyny liší? Budou postupovat dle rady známého filozofa života pana Murphyho: „Pokud dostanete dva protichůdné příkazy, splňte oba!“. Ano, skutečně to lze a v praxi je to docela běžné. Zkrátka se konkrétní skutečnost promítne do účetního výsledku hospodaření jinak než do základu daně z příjmů. Ostatně firmy jsou zvyklé, že kupříkladu odpis pohledávky je plně účetním nákladem, ale daňově je uznán jen za určitých podmínek, případně zčásti či vůbec. Ovšem málo už pamatují na to, že účetně daňový nesoulad se netýká pouze nákladů – lišit se může i pojetí dlouhodobých hmotných investic, a to hned ve třech směrech. Zde si můžeme položit následující otázky. Co se považuje za investici? Jak se investice ocení? Jaký je způsob odpisování investice?

Zapsaný spolek, jehož hlavní činností je podpora pěstounské péče (provozovatelka je sama přechodná pěstounka), provozuje pěstounský sklad. Dárci do skladu darují oblečení, boty, plíny, deky, kočárky, židličky, autosedačky, hračky, obecně věci po jejich dětech. Některé věci je nutné rovnou vyhodit, protože jsou poškozené. Ostatní věci si pak následně zdarma odvážejí pěstouni. Některé z nich – zejména kočárky, židličky – pak občas vracejí zpět, v podstatě některé věci rotují. Je z pohledu účetní nebo daňové legislativy nutné tyto věci evidovat? Pokud ano, v jaké kategorii (nabízela by se kategorie zboží, ale věci nebyly nabyty za účelem prodeje, jsou určeny k rozebrání zdarma nebo k rotaci do zničení)? Jakým způsobem je potom ocenit?: • i položky jako kočáry v dobrém stavu jsou často neprodejné ani za 500Kč • evidence jednotlivých kusů oblečení je také nereálná vzhledem k tomu, že pěstounka sklad provozuje sama zdarma v čase mezi péčí o děti a zajišťováním další podpory pro děti v pěstounské péči a sociálně slabší rodiny.

Úprava odpočtu daně je korekčním mechanismem, který se vztahuje k původnímu odpočtu daně uplatněnému u dlouhodobého majetku. Pravidla pro úpravu odpočtu vyplývají z § 78 až 78e zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Úprava odpočtu se vztahuje k odpočtu daně, který byl uplatněn při pořízení dlouhodobého majetku, pokud v průběhu kalendářního roku dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, případně k jeho prodeji, který může být také spojen s úpravou odpočtu.

V článku se blíže podíváme na možnosti, jak může prostřednictvím daňových odpisů poplatník daně z příjmů fyzických osob snížit vysoký základ daně z příjmů dosažený za zdaňovací období 2021 a naopak jak může postupovat při uplatnění daňového odpisování v případě, když má nízký základ daně z příjmů, a přitom chce uplatnit příslušné odpočty od základu daně a slevy na dani. Vycházíme přitom z aktuálně platného znění zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) pro rok 2021 se zdůrazněním na změny týkající se hmotného majetku a jeho odpisování obsažené v zákonu č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 609/2020 Sb. ).

Jsme dodavatelem zboží převážně do základních škol a mateřských školek, kde jsou zřizovatelem převážně obce, MŠ jsou příspěvkové organizace apod. Týká se posun hranice odepisování hmotného majetku ze 40 000 Kč na 80 000 Kč i obcí, příspěvkových organizací apod.?

Daňový balíček zvýšil limit pro hmotný majetek a zrušil odpisy pro nehmotný majetek. Pohled účetnictví do minula se nemění, budoucnost je v rukách účetních metodiků. Daně však mohou mířit i zpět a kouzlit s odpisy a ztrátami. Lze upravit zpětně majetek z pohledu zdrojů, co na to vlastníci? Prominutí pojistného je dotací nebo majetkovým prospěchem?

Daňové a účetní aspekty odpisu pohledávek za věřiteli v insolvenčním řízení, konkurzu a exekuci Ing. Petr Koubovský, daňový poradce, č. osv. 3891, Rödl & Partner Tax, k. s. Mgr....

Pohledávky patří mezi nejčastější předmět účtování asi v každé účetní jednotce. Obvykle vznikají ze smlouvy, podle níž má dodavatel něco vykonat (např. dodat výrobky) pro odběratele, který má zaplatit. Existuje bezpočet důvodů vzniku pohledávek, přičemž v podnikatelské praxi převažují obchodní pohledávky za splněné dodávky výrobků, zboží a za poskytnuté služby. Výjimkou ale nejsou ani pracovněprávní pohledávky vůči zaměstnancům, sankční nároky nebo pohledávky za vklady upsané společníky a jiné. Nás ovšem nebude zajímat veselý začátek (vznik) pohledávky, ale zejména její – smutný – konec, kdy věřiteli po všech marných pokusech o vymožení nezbývá nic jiného, než ji pro tzv. nedobytnost odepsat. Jak na to účetně a zejména pak daňově?

Princip daní z příjmů je velmi prostý: od příjmů se odečtou výdaje a z kladného rozdílu (základu daně) se příslušnou sazbou vypočte daň. Na to by stačil jeden nebo dva paragrafy – a hotovo. Jenže… Jak praví klasik, není nic snazšího než věci zkomplikovat. Proto má zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) 150 stran a další stovky stran mají nesčetné metodické pokyny finanční správy k jeho provádění. Největší péči ZDP věnuje daňové uznatelnosti výdajů (nákladů), z nichž ve firmách dominují mzdy, zásoby a investice. Zatímco první dva typy se promítají do základu daně obvykle ihned a najednou, investice do nich vcházejí dlouhodobě a postupně formou odpisů, u nichž nyní došlo k výraznému zkrácení – ale jen za určitých podmínek.

Pokud firma v roce 2020 koupila hmotný majetek nad 40 000 Kč a za rok 2020 plánuje uplatnit daňové odpisy např. dle sazby podle 1. odpisové skupiny, může takto postupovat? Nebo musí tento majetek do 80 000 Kč zařadit jako drobný majetek a dát v plné výši do daňových nákladů? Lze si to zvolit libovolně, že u některého majetku se bude postupovat dle staré právní úpravy, tedy odpisovat majetek nad 40 000 Kč a některý majetek v pořizovací ceně do 80 000 Kč pořízený v 2020 uplatnit v plné výši do nákladů?

Firma má dle interní směrnice stanoven limit pro účetní dlouhodobý majetek od 40 000 CZK, stejně tak i pro daňový hmotný majetek, tzn. pro účely ZDP a stejný limit je i pro TZ (pro účetní i daňový majetek). Od 1. 1. 2021 je limit pro daňový majetek 80 000 CZK. Naše firma ale nechce na limitech pro hmotný majetek nic měnit, tzn. stále budeme mít pro TZ, DHM i HM limit 40 000 CZK. Je nějaké daňové riziko, pokud si systém nepřenastavíme? Nedovedu odhadnout, zda mohou vzniknout a při jakých situacích chyby při daňových odpisech. 

Tento článek shrnuje hlavní novinky v daňové legislativě roku 2021.

Podnikatel provozující penzion plánuje ukončení podnikání, protože nikdo nechce pokračovat. Vede daňovou evidenci. Penzion má vložený do podnikání – daňová zůstatková cena 1,5 m. Kč. Znalec odhadl cenu nemovitosti na 10 mil. Kč. Ostatní aktiva – dlouhodobý majetek 0,5 mil. Kč, drobný majetek 0,25 mil. Kč, zásoby a pohledávky mají hodnotu 0,25 mil. Kč. Závazky v podstatě 0,1 mil. Kč. Záměr je vložit předmětný majetek a závazky – vklad závodu do s. r. o. Jaké z toho vyplývají daňové dopady zejména z titulu daně z příjmů? Jak se bude zdaňovat příjem z prodeje s. r. o., když celý 100% podíl prodá v r. 2021 nespřízněné osobě (kupce bude hledat), dle § 10 zkákona o daních z příjmů? Co bude moci využít jako daňový výdaj v obou případech?

Publikovali jsme nejnovější články z oblasti účetnictví, v nichž vás provedeme změnami v DPH u nájmu nemovitostí od nového roku a dále například tématem smluvních sankcí při inventuře pohledávek a závazků nebo problematikou outsourcingu účetnictví a jeho výhodami i nevýhodami.

Firma na svém pozemku nechala zamontovat do dlažby kovové parkovací oblouky. Jeden oblouk je za cca 10 000 Kč, po délce haly jich je 7 a celková jejich hodnota je tedy 70 000 Kč. Tyto oblouky slouží, aby auta neparkovala v blízkosti haly. Mezi jednotlivými oblouky jsou mezery cca 2 metry - nejsou spojené. Drobný majetek do 40 000 Kč účtuje do nákladů. Může tyto oblouky účtovat rovnou do nákladů (vzhledem k obratu firmy jde o nevýznamnou částku)? Doplnění: Zjistil jsem, že betonová plocha u budovy (stavělo se to současně a nerozdělilo se v účetnictví ani v daních na víc majetků) byla zřejmě nesprávně zařazena také na kartu budovy a odpisuje se tedy s ní dohromady v 5. odpisové skupině. Vzhledem k tomu, že tento parkovací oblouk je zamontován šrouby do této betonové plochy, tak můj dotaz z ní, jestli by nemohl být součástí této stavby také a nejednalo by se se o technické zhodnocení celé této karty (budova + betonové nádvoří)? Pokud by i v tomto případě parkovací oblouk měl být vykázán jako samostatná stavba na novou kartu - byla by možná varianta, že souhrnně všech 7 oblouků dáme na jednu kartu dohromady?