Majetek drobný nehmotný

Pokud bude mít fyzická osoba (podnikatel) nebo s. r. o. ve vnitropodnikové směrnici uvedeno, že drobný majetek do 80 000 Kč nebude evidován a půjde do přímo spotřeby, je nutno mít nějakou evidenci tohoto majetku pro účely kontroly z FU, může ji po poplatníkovi FU požadovat? A je při likvidaci takového majetku (zásoby) nutné mít potvrzení ze sběrných dvorů, že byl např. mobil za odevzdán?

Společnost s r. o. koupila server (1 ks) včetně Windows server Standard Core (2 ks) ve výši 36 000 Kč bez DPH. Jedná se o samostatný drobný hmotný majetek a lze ho účtovat na 501 i včetně Windows? Potom bychom brali server jako samostatný funkční majetek, který lze propojit s více počítači. Nebo se jedná o malé technické zhodnocení (do 80 000 Kč) počítače (zde nevím, kterého, když se připojuje více počítačů)? Samotný server jako specifický druh počítače nelze využít samostatně, resp. k tomu není určen. Potom bychom ale samotný server nemohli považovat za samostatný drobný majetek. Pak by se účtovalo na 548? Která z variant je správná?

O povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku nejen ve smyslu § 180 daňového řádu a možných trestněprávních dopadech nesplnění této povinnosti toho bylo napsáno již poměrně dost, ovšem jelikož zákon umožňuje poměrně široký výklad subjektů, které by potenciálně mohly být pachateli přečinu dle § 227 trestního zákoníku , považuji za vhodné k tomu uvést několik upřesňujících poznámek a judikatorních závěrů, a to zejména s důrazem na možnou trestní odpovědnost zmocněnce povinného subjektu.

Klient, automechanik, nakoupil diagnostický přístroj pro osobní a nákladní automobily bez SW. Následně dokoupil SW a také aktualizaci tohoto SW (přes 65 000 Kč) a také různé adaptéry, přechody, propojení a notebook nutný pro vyhodnocení informací ze zařízení (bez SW to stálo celkem 90 000 Kč). Mám toto zařízení zatřídit zvlášť SW a HV nebo jako celek? Do které odpisové skupiny to bude patřit - zda do 1 nebo 2 [našel jsem v 1 skupině - (1-21) 26.51 Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné přístroje a zařízení, pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy], ale nejsem si jistý, zda to v tomto případě splňuje. Jak by se účtovalo v účetnictví a jak v daňové evidenci s ohledem na cenu softwaru nad 65 000 Kč? 

Podnikatel – fyzická osoba, plátce DPH – eviduje drobný majetek při jeho pořízení rovnou do spotřeby na příslušné nákladové účty a eviduje ho pouze ve své evidenci. 1. Je nutné při vyřazení drobného hmotného a nehmotného majetku z důvodu nefunkčnosti, morálního zastarání nebo jen z důvodu, že již není ve firmě používán, splnit nějaké povinnosti z titulu DPH a daně z příjmů, popř. jsou v zákonech stanoveny nějaké časové lhůty od jeho pořízení, které by podnikatele této daňové povinnosti zbavily? Majetek byl při pořízení zaúčtován rovnou do nákladů, nárok na odpočet byl uplatněn v plné výši, jeho další využití se nepředpokládá (bude odvezen do sběrného dvora nebo vhozen do kontejnerů na odpad). 2. Při pořízení systému skříní do provozovny podnikatele v pořizovací ceně 82 000 Kč byl skříňový systém evidován jako dlouhodobý hmotný majetek, v současné době je již plně odepsán, při pořízení došlo k plnému odpočtu DPH. Nyní po 11 letech užívání dojde k likvidaci skříňového systému a bude nahrazen novým. a) Jak postupovat z hlediska DPH a daně z příjmů u dlouhodobého hmotného majetku, pokud bude zcela zlikvidován bez dalšího prodeje či převodu do osobního vlastnictví? b) Jaký by byl postup v případě, kdy by část – jedna skříň (cca 1/10 majetku) – byla převedena do osobního vlastnictví podnikatele? c) Pokud je nutné splnit nějaké daňové povinnosti, jakým způsobem stanovíme základ daně, tj. jak oceníme příslušný majetek? Podle našeho názoru je jeho hodnota vzhledem k věku, opotřebení a nevyužitelnosti ve firmě téměř nulová. d) Stačí o celém průběhu vyřazení podnikatelem osobně sepsaný likvidační protokol, kde specifikuje předmět likvidace, datum likvidace a způsob likvidace, nebo je nutné tuto skutečnost dále doložit (např. potvrzením ze sběrného dvora, fotodokumentací apod.)?

Akciová společnost v srpnu 2019 koupila software za 18 000 Kč a zaúčtovala na účet 518 a v listopadu 2019 provedla technické zhodnocení software o modul za 70 000 Kč. Jak zaúčtovat toto technické zhodnocení a jak odepisovat daňově tento zhodnocený software?

Do dnešního dne vzniklo více jak 1 400 různých kryptoměn a jednoduše lze současný stav kryptoměn nazvat revolucí na poli „platidel“, nehledě na to, co se s nimi v budoucnu stane, zdali dle skeptiků zaniknou či ba naopak jejich význam poroste. S rostoucí popularitou roste také množství otázek, které se týkají jejich právní definice, účtování a zdanění. V poslední době se sice objevily určité indicie, které mohou být v této tematice nápomocné, nicméně skutečností je, že současná česká daňová legislativa tuto problematiku specificky nepokrývá, a tak je každý vlastník digitální měny ponechán v určité nejistotě, jelikož nelze s jistotou říci, jaký bude daňový režim těžby virtuálních měn, směny jedné virtuální měny za jinou nebo směny za konvenční měnu, těžby v poolu, zajištění měny finančními deriváty atd. Opírat se lze maximálně o dílčí vyjádření Generálního finančního ředitelství, podle nichž finanční správa virtuální měny považuje za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou.

Následující příspěvek na téma obchodní majetek rekapituluje aktuální právní úpravu. V úvodu stručně zmiňuje charakteristiku v obchodním a občanském právu a v dalším textu je již zaměřen na daňové souvislosti – prostřednictvím konkrétních příkladů objasňuje možné vlivy použití obchodního majetku na daň z příjmů fyzických i právnických osob a také na daň z přidané hodnoty.

Jsme střední škola a pořizujeme přístupový systém. Jak toto správně zařadit? Jako soubor drobného majetku? Čipy zaúčtujeme zvlášť na sklad. Můžeme započítat do ceny souboru na účtu 028 kabeláž i software (bez nich by přístupový systém byl nefunkční)? Školení také odečtu ze souboru. Fakturovány nám byly tyto položky: Čtečka bezkontaktních čipů 1 ks za 6 622,50 Kč Rozhraní RS485/LAN 1 ks za 5 783,50 Kč USB čtečka bezkontaktních čipů 1 ks za 5 767,00 Kč Dveřní elektrozámek 1 ks za 2 320,00 Kč Ovládací software 1 ks za 14 399,00 Kč Napájecí zdroj 1 ks za 1 161,00 Kč Montážní práce, zabudování elektrozámku, rozvody kabeláže, připojení k LAN 1 ks za 9 680,00 Kč Konfigurace PS, zaškolení 1 ks za 2 500,00 Kč Elektroinstalační materiál 1 ks za 1 200,00 Kč Bezkontaktní klíčenka z PCB, RFID R/O 40 ks za 150,00 Kč, celkem 6 000,00 Kč Doprava Prostějov - Letohrad a zpět 236 km, sazba za km 12,00 Kč, celkem 2 832,00 Kč BONUS podzim 2017 1 ks –20 000,00 Kč CELKEM K ÚHRADĚ 38 265,00 Kč

Zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech “) vymezuje speciální typ právnické osoby – příspěvkovou organizaci. Jedná se o subjekt veřejného práva zřízený k plnění úkolů ve veřejném zájmu a jde o jednu z forem veřejného ústavu. 1) Příspěvkové organizace podle tohoto zákona mohou zřizovat územní samosprávné celky (obce, kraje) pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové, 2) a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Může se typicky jednat o školy a školská zařízení, nemocnice, zařízení sociálních služeb, kulturní zařízení (kina, divadla, kulturní domy, muzea), organizace zajišťující správu a údržbu komunikací, domovního fondu apod. Zákon o rozpočtových pravidlech obsahuje speciální úpravu týkající se majetkové problematiky příspěvkových organizací a vztahu k jejich zřizovateli.

V dotazu vystupuje společnost s. r. o., plátce DPH. Píšete, že by vzhledem ke stáří majetku (drobný majetek, který je účtování přímo do spotřeby na účet 501, ale zároveň z důvodu evidence tohoto majetku je současně zaúčtován MD 028/D 088) neměly vznikat žádné daňové povinnosti. Na školení o DPH nám přednášející říkal, že majetek, byť starý, kde nedoložím jeho fyzickou likvidaci, co se DPH týče bude vyřazení zdaněno na výstupu pro použití pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností. Základem daně bude cena obvyklá. 

Naše společnost nakoupila v roce 2015 100 licencí k projektovému softwaru a to pro 100 uživatelů. Cena byla stanovena 700 000 Kč, tj. á 7 000 Kč. Dle našeho názoru, jelikož se nejedná o jednu licenci, ale 100 licencí domníváme se, že celková hodnota 700 000 Kč se může uplatnit jednorázově na účet 51,8 a to ihned do spotřeby. Tento rok jsme přikupovali dalších 30 licencí opět za stejnou cenu v celkové hodnotě 210 000 Kč. Opět si myslíme, že nejde o pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, ale o individuální licence pod hodnotu 60 000 Kč, tj. drobný NHM. Na těchto licencích byla subdodavatelsky provedena služba v hodnotě 200 000 Kč. Jednalo se o vyhotovení šablon, které mají ulehčit práci uživateli. Dle mého nyní nastávají dvě možnosti, buď rozpočítat šablony na 130 licencí, tudíž jednotlivě nedojde k technickému zhodnocení nebo zařadit celý balíček jako technické zhodnocení a poté odepisovat dle §32a ZDP. Vedle těchto licencí máme i účetní SW, kde nám softwarová firma v roce 2016 naúčtovala maintenance v hodnotě 80 000 Kč, kde kromě údržby, servisu a hot line linky vyúčtovala i vyhotovení výkazů kontrolního hlášení. Obdobné to bude i ještě pro elektronickou evidenci tržeb. Zde si nejsme jisti, zda tyto výkazy, kdyby nějakým algoritmem překročily hodnotu 40 000 Kč. byly TZ či pouze nutným legislativním servisem. 

V článku si přiblížíme zdanění prodeje osobního automobilu daní z příjmů fyzických osob v případech: ? osobní automobil je zahrnut v obchodním majetku, ? osobní automobil není a nikdy nebyl zahrnut v obchodním majetku, ? osobní automobil není, ale dříve byl zahrnut v obchodním majetku, ? prodej osobního automobilu při uplatnění paušálních výdajů, ? osobní automobil je pořízen v rámci finančního leasingu, ? osobní automobil je ve společném jmění manželů, ? osobní automobil je nabyt v rámci dědictví, ? osobní automobil je nabyt darováním.

Česká společnost s. r. o., plátce DPH, si objednala u americké Inc., United States roční upgrade softwaru. Platbu provedla kreditní kartou. Na faktuře je datum faktury a datum dodání 1. 1. 2016 - netto 531,07 Eur, tax 21 % 111,53 Eur a hodnota faktury 642,60 Eur. Banka si 2. 1. 2016 strhla kurzem 27,696 částku 17 797, 44 Kč. Jak správně zaúčtovat fakturu došlou, jakým kurzem a na jakém řádku a v jaké částce vykázat v daňovém přiznání k DPH?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Máme zakoupen program na účetnictví asi za 21 000 Kč. Vedeme ho jako dlouhodobý nehmotný majetek nad 6 999 Kč. Nyní jsme k tomuto programu přikoupily další modul - inventarizace za 5 000 Kč. Jak máme tento zaúčtovat? Máme mu dát samostatné inventární číslo a vést jako nehmotný majetek do 6 999 Kč nebo ho připsat k programu. Bez základního programu by nám modul nefundoval.

Společnost s ručením omezeným si pořídila v průběhu let 2013 a 2014 zařízení na načítání dat z výroby, zařazení do užívání proběhlo v červnu 2014. Účetní jednotka účtovala jednotlivé nákupy majetku na účty 042, 041. Toto zařízení je tvořeno jednotlivými položkami (např. terminály, čtečky, tiskárny, software a další). V momentě zařazení byly jednotlivé položky přeúčtovány na příslušné majetkové účty 022, 013 a drobný majetek do částky 40 000 Kč byl v roce 2014 zaúčtován do daňových nákladů na účet MD 501/ D 042, ačkoliv nákup proběhl v roce 2013 a zařazení bylo 2014. Jedná se o správný postup?

Při pořízení multilicence (např. 150 kusů přístupových licencí á 3 000 Kč) software se jedná o jednu položku nehmotného majetku nebo o 150 samostatných položek drobného nehmotného majetku? Názor na řešení ve smyslu DrHM lze najít např. na: http://www.microsoft.com/cze/legalnisoftware/poradna/zakladni-pravidla.aspx , ale domnívám se, že je v rozporu se stanoviskem MF.

Společnost ABC s. r. o. zakoupila docházkový systém zaměstnanců. Faktura je rozepsána na SW docházka 30 000 Kč, servisní práce technika 10 000 Kč, 5 ks modulů čteček čipů 25 000 Kč, čipy 2 000 Kč, kabeláž od čteček k PC 5 000 Kč. Jak bude tento majetek zatříděn (odpisová skupina) a odpisován? Dle mého názoru se jedná o hmotný majetek, jehož základním programovým vybavením je SW docházka za 30 000 Kč. Dle Pokynu GFŘ D-6 by se nemělo jednat o technické zhodnocení budovy, na které jsou čtečky čipů umístěny (kabeláž je vedena stávajícími rozvody - demontáž je možná). Prosím o rozbor daného problému, zatřídění do OS a návrh odpisování.

Na účtu 018 máme zaúčtovaný SW - webové stránky v pořizovací hodnotě 18 000 Kč. Pořízení bylo v roce 2010. Nyní v roce 2013 jsme k tomuto SW nechali vytvořit rozšíření "intranetové řešení" v hodnotě 54 000 Kč. Jak se toto rozšíření má účtovat?

Koupili jsme tiskárnu na tisk etiket. S tiskárnou byl dodán software na tisk těchto etiket. Software je nainstalován na počítači, ke kterému je tiskárna připojena. Jak máme zaúčtovat tento software? Jako samostatný nehmotný majetek nebo bude jeho pořizovací cena součástí pořizovací ceny tiskárny?