Plná moc

Problematika plných mocí se opakovaně dostává na pořad jednání správních soudů při daňových sporech. Chybné vyhodnocení plné moci může mít zásadní vliv na výsledek daňového řízení. Zajímavé judikatuře z této oblasti je věnován dnešní příspěvek. Zmíněné oblasti jsme se v našem časopisu již věnovali v č. 6/2018, 12/2021 a 4/2023. V úvodu tedy provedeme tradiční stručné shrnutí rozsudků z předcházejících příspěvků. Nejvyšší správní soud dne 19. 2. 2014 pod čj. 1 Afs 88/2013-66, (podobně i 10. 4. 2015 pod čj. 4 Afs 8/2015-39) konstatoval, že v případě, kdy daňový subjekt uloží plnou moc u svého místně příslušného finančního úřadu, nemusí být tímto úřadem automaticky předána na všechny ostatní finanční úřady v republice, a je ji tedy nutno uložit u každého finančního úřadu samostatně. Tuto situaci však nelze zaměňovat např. s kontrolou v rámci tzv. vybrané působnosti dle zákona č. 456/2011 Sb. , o Finanční správě ČR, kdy kontrolu provádí místně nepříslušný finanční úřad, kterému není nutno plnou moc předkládat znovu. Další výjimky jsou uvedeny přímo v daňovém řádu (např. dožádání jiného finančního úřadu) a jsou zmiňovány přímo v rozsudcích.

Substituční zmocnění je sice důležitý, avšak často přehlížený institut při správě daní, který si však zaslouží větší pozornost nejen odborné veřejnosti, nýbrž i úředních osob správců daně. Tento článek se zaměřuje na podmínky a praktické aspekty, za kterých mohou zmocněnci při správě daní delegovat své povinnosti na další zmocněnce. Přináší hloubkový pohled na právní úpravu tohoto institutu obsaženou v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a v dalších právních předpisech a objasňuje, kdy je volba substitučního zmocněnce nejen možná, ale dokonce i povinná. Důraz je kladen na rozdíly mezi teoreticko-právními předpoklady a praktickými výzvami, kterým čelí advokáti a daňoví poradci při snaze efektivně zastupovat své klienty, a to zejména v kontextu ochrany jejich práv a veřejných zájmů. Tento článek zároveň vybízí ke zvýšené pozornosti vůči judikatuře, která by mohla dále formovat správní praxi, a také vůči metodickému usměrnění v této oblasti.

Osoby zúčastněné na správě daní, a to zejména daňové subjekty, občas nechtějí při správě daní jednat samostatně. Důvodem je skutečnost, že správa daní je pro většinu z nich příliš složitá, a to jednak s ohledem na nízké povědomí o právech a povinnostech vyplývajících ze správy daní a také pro nedostatek jejich zkušeností z této oblasti. V těchto případech si osoby zúčastněné na správě daní volí zmocněnce, aby za ně vystupoval při správě daní, činil za ně podání a chránil tak jejich práva. První díl článku z rubriky vztahující se k plným mocem při správě daní pojednává o institutu zmocnění při správě daní, a to postupně přes charakteristiku tohoto právního institutu a upozornění na problémy, které tento institut ve správní praxi vyvolává, včetně návrhů na řešení těchto problémů. Tento první díl článku přináší prvotní náhled na institut zmocnění při správě daní a tvoří tak úvod pro další díly, ve kterých bude pojednáno o institutu zmocnění při správě daní podrobněji a v dalších souvislostech, např. o rozsahu plných mocí, o vadách plných mocí, o ukončení zastupování při správě daní apod.

Jakou formou musím podat plnou moc daňovému poradci FÚ, pokud jsem FO, nepodnikatel, bez datové schránky a elektronických podpisů? Je nutné poslat fyzicky podepsaný list, nebo lze sepsat, fyzicky podepsat a FÚ pouze naskenovat a poslat e-mailem? Mohu toto podání učinit jak já, tak poradce, který by mohl logicky podat prostřednictvím své datové schránky? 

V současném stadiu digitalizace společnosti není pochyb o tom, že se v praxi stále častěji budeme setkávat s uplatněním plných mocí v elektronické formě. Jaké jsou vlastně možnosti, případně úskalí digitální plné moci? Principiálně existují dvě různé situace, buď je plná moc již zpočátku vyhotovena elektronicky (digitální plná moc) anebo je do této podoby převedena z formy listinné (digitalizovaná plná moc).

Jsme s.r.o. a máme prodlouženou lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmu za rok 2023 daňovým poradcem. Přiznání i plná moc daňového poradce se musí odevzdat nejdéle 1.7.2024. Pro podání přiznání platí 5. denní (pracovních dní) liberační lhůta. To znamená, že přiznání lze podat tento rok až 9.7.2024 bez sankce. Lze s přiznání 9.7.2024 podat také i plnou moc daňového poradce, nebo tato plná moc musí být podána nejdéle toho 1.7.2024? 

...

...

Správná formulace plné moci je důležitá nejen pro daňový subjekt, ale i pro správce daně. Pokud ji nesprávně posoudí, může se mu stát, že bude doručovat své písemnosti do nesprávných rukou či jednat s neoprávněnou osobou, což může způsobit nezákonnost některých jeho kroků. Zajímavým rozsudkům z této oblasti se budeme věnovat v následujícím příspěvku.

Osoba zúčastněná na správě daní si může zvolit zmocněnce, což je formálně realizováno formou uplatnění plné moci. Zmocnitel je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. Plná moc musí mít zákonné náležitosti, které stanovuje daňový řád.

Daňový poradce nebo advokát, kterému byla udělena daňová plná moc, si může zvolit dalšího zmocněnce. Formálně se provádí takové zvolení formou uplatnění substituční plné moci, která musí mít náležitosti obdobné jako plná moc.

Zmocněnec může zmocniteli plnou moc vypovědět a tím skončit jeho zastupování. Výpověď se doručuje daňovému subjektu a následně se výpověď plné moci oznámí správci daně.

Správné doručení písemnosti hraje důležitou roli v daňovém řízení. Pokud není realizováno zákonným způsobem, může ovlivnit celý průběh případného sporu mezi daňovým subjektem a správcem daně. V dnešním výběru z judikatury se budeme věnovat zajímavým rozsudkům z této oblasti. V našem časopise jsme se této problematice již věnovali např. v č. 6 a 7/2011 a dále v č. 9/2015 a č. 11/2018. Vzhledem k tomu, že od publikování těchto článků uplynula již dlouhá doba, v úvodu shrneme východiska judikátů z těchto příspěvků. V rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 16. 12. 2010, čj. 1 As 90/2010-95 , byla řešena otázka doručování podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. , dále jen „správní řád “), je však využitelný i v daňové oblasti. Z ustálené judikatury plyne, že v případě, kdy je písemnost doručena nezákonným způsobem, je nutno dále zkoumat, zda se adresát (přes chybné doručení) s písemností seznámil, či nikoli. Pokud ano (což se často zjistí tak, že adresát na nesprávně doručenou písemnost zareaguje), pak z chybného způsobu doručení soudy nevyvozují negativní účinky pro odesílatele.

Jistě nebude na škodu, budeme-li věnovat těchto pár řádek ujasnění, či spíše zopakování několika pravidel, která se dotýkají situace, ve které se osoba zúčastněná na správě daní, zejména daňový subjekt, rozhodne využít možnosti nechat se zastupovat zmocněncem při jednání se správcem daně na základě smluvního vztahu. Mělo by toto připomenutí být o to užitečnější, oč nesourodější jsou úpravy této možnosti smluvního zastoupení v jednotlivých právních předpisech. Dnes bych se již nevěnovala tolik tomu, kdo bude za daňový subjekt jednat, ale spíše tomu, jak bude vymezen rozsah zastoupení.

Při aplikaci výše nastíněné právní úpravy a relevantní judikatury na nyní projednávanou věc je patrné, že proces konverze není způsobilý k tomu, aby ověřil autenticitu podpisu na plné moci, o níž vyjádřily pochybnosti správní orgány. Pokud by totiž měl správce daně pochybnosti o pravosti podpisu, musel by logicky požadovat nikoli konverzi plné moci, ale doručení plné moci s ověřeným podpisem (například legalizací dle § 74 notářského řádu ). Takový požadavek však příslušná výzva správce daně neobsahovala.

Dle novely daňového řádu od 1. 1. 2021 se již nemusí doručit plná moc daňového poradce na prodloužení lhůty pro přiznání do termínu 1. 4. S jakým datem musí být plná moc podepsána- stačí plnou moc podepsat např. 15.6. a doručit s daňovým přiznáním na FÚ? Posílá ji daňový poradce nebo ji může doručit i daňový subjekt? Nejsou na ní nutné údaje a podpis daňového poradce?

Od r. 2021 resp. v přehledu OSVČ za r. 2021 (zatím jen u soc. pojištění) je povinnost fyzických osob podat přehled povinně elektronicky v xml formátu. Za OSVČ přehled podá na základě plné moci jiná fyzická osoba přes svoji datovou schránku, kterou nemá zřízenou ze zákona. Součástí přehledu bude v xml formátu připojena příloha plné moci (PM). Může být tato příloha Plné moci nepodepsaná ze strany OSVČ?  

FO podnikatel v portálu Moje daně pověří další osobu - role uživatele - prohlížení a odesílání všeho, prohlížení a odesílání všeho s pověřováním. (Pověřená osoba nemá na FÚ za tuto FO jinou plnou moc.) Pověřená osoba ze svého portálu Moje daně - vybere příslušnou FO s pověřeným přístupem a odešle daňové přiznání za tuto FO. Je toto podání na FÚ platné jako elektronické bez dalších potvrzovacích úkonů?

Pečlivá formulace plné moci pro zastupování před správcem daně má velký význam pro bezproblémový styk s finančním úřadem nejen z hlediska osobního styku, ale i z hlediska správného doručování písemností. V dnešním příspěvku se podíváme na některé zajímavé rozsudky z této oblasti.