Příjmy ze zahraničí

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Co pro OSVČ, která je v paušálním režimu, z daňového hlediska znamená pokud za kalendářní rok získá více než 50 000 Kč na dividendách? A je rozdíl, zda se jedná o české nebo zahraniční dividendy? 

Klient vykonával po část roku 2025 činnost jako OSVČ v České republice. Od poloviny roku 2025 uzavřel smlouvu v Kataru, kde bude pracovat jako zaměstnanec v závislé činnosti, minimálně po dobu 2 let. Ode dne nástupu do pracovního poměru do konce roku 2025 uplyne 184 dní, po tu dobu tedy bude klient pobývat v Kataru, i když v průběhu tohoto období plánuje krátkou dovolenou v ČR, po které se zase vrátí do Kataru spolu s rodinou. V Kataru bude klient bydlet v pronajatém domě, v České republice má vlastní byt, který minimálně v r. 2025 nebude pronajímat, bude ho využívat v případě cest do ČR. Bude pro r. 2025 klient stále daňovým rezidentem ČR, vzhledem k tomu, že mu v ČR zůstal k dispozici byt, v souladu s čl. 4 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Katarem? Pokud bude daňovým rezidentem ČR, jakým způsobem bude danit příjem ze závislé činnosti z Kataru za r. 2025, popřípadě za další roky? V případě, že by byt v ČR od r. 2026 dlouhodobě pronajal a neměl ho tedy v ČR k dispozici pro svoje případné návštěvy, a v Kataru pracoval po celý rok 2026, bude možné považovat ho za daňového rezidenta Kataru?

Česká s.r.o. v likvidaci bude vyplácet podíl na likvidačním zůstatku jedinému společníkovi - fyzické osobě - rezidentovi SRN. Podíl na likvidačním zůstatku bude zdaněn dle §36 odst. 1b) ZDP 15% srážkovou daní. Je to tak správně? Nebo smlouva o zamezení dvojího zdanění stanovuje něco jiného? Platí, že základem daně je podíl na likvidačním zůstatku snížený o nabývací cenu obchodního podílu. Vztahuje se nás povinnost podat "Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí" dle §38da ZDP?

Česká s.r.o. pronajímá automobily slovenské firmě, měsíčně vystavuje faktury, ale slovenská firma je platí nepravidelně. Faktura za 12/23 + faktury za 1-6/24 byly zaplaceny v 10/24 a za 7-12/24 zaplaceny v 5/25. Srážková daň na Slovensku odvedena v měsících zaplacení faktur, potvrzení o sražené dani máme. 1.otázka - může Česká s.r.o. v DPPO 2024 započítat sraženou daň i za fakturu 12/23 uhrazenou až v 10/24 ? 2.otázka - bude tato faktura vstupovat do ř.4 "příjmy dosažené ve státě zdroje" v příloze DPPO (tabulka I přílohy č.1 II.oddílu), budou se uvádět výdaje do ř.5 "související výdaje" resp.náklady související s touto fakturou (daňové odpisy, pojištění, silniční daň atd) za 23/12 ? 3.otázka - je správný předpoklad, že sraženou daň v 5/25 lze započítat v DPPO 2024, protože do data podání DP byla daň zaplacena

Pracovník měl v roce 2024 příjmy od zaměstnavatele v ČR a současně měl od tohoto zaměstnavatele příjmy ze zahraničí (Slovensko) a to v rámci jeho stálé provozovny. Pracovník bude za rok 2024 podávat daňové přiznání k dani z příjmu FO? K daňovému přiznání budou doloženy potvrzení o zdanitelných příjmech a sražené dani z ČR a potvrzení o příjmech, které byly zdaněny slovenskou daní. Smlouva o zamezení dvojího zdanění se Slovenskem uvádí metodu zápočtu, bude využita možnost dle § 38f odst. 4, tj. bude uplatněna metoda vynětí, protože vychází u pracovníka výhodněji. V daňovém přiznání bude vyplněna příloha č. 3.(1). Je tento postup správný? Je povinnost vyplnit i přílohu § 38f odst. 10 přiznání?

Fyzická osoba je zaměstnaná v Norsku v měsících 4-12/2024. V měsících 1-3/2024 pobírala podporu v nezaměstnanosti v ČR. Jiné příjmy neměla. Je povinna podávat přiznání k DPFO?

Růst byrokracie nakládané na bedra podnikatelů se podobá ohřívání vody v hrnci se žábou. Přibude pár kolonek, podrobnější příloha, zavede se (nejprve stručný) nový formulář, zkrátí lhůty, zvýší sankce… To přece ještě lehce snesou, jako ona žába pár stupínků teploty vody. Až jednoho dne skončí přehřátý život žáby i firmy. Před pár lety by nás ani nenapadlo hlášení osvobozených příjmů občanů (nad 5 000 000 Kč), on-line oznamování tržeb (EET), účetní udržitelné hrátky a unijní hodnoty (ESG), zdanění neočekávaných zisků… Od dubna 2019 se takto plíživě rozšířilo také oznamování firemních plateb do zahraničí. Samo ministerstvo však uznalo, že to bylo příliš, a tak od roku 2024 došlo – neobvykle příznivě – k uvolnění opratí a odlehčení břemene.

Naše vydavatelství a nakladatelství platí za autorská práva do zahraničí. Pokud příjem podléhá srážkové dani, podáváme na FU Oznámení v řádném měsíčním termínu a po skončení kalendářního roku Vyúčtování daně vybírané srážkou. Také platíme do zahraničí za autorská práva (zahrnuto pod licenční poplatky) částky, které v souhrnu za rok nepřekročí 300.000,- Kč a nepodléhají srážkové dani. Po novele zákona o daních z příjmů (Konsolidační balíček), kdy limita 300.000,- Kč se vztahuje pouze na příjmy z úroků, bude pro nás platit povinnost od 1.1.2024 oznamovat i shora uvedené výplaty nepodléhající srážkové dani?

Daně z příjmů tvoří významnou položku veřejných rozpočtů většiny států. Pokud jsou plátce i příjemce příjmu usazení v jedné zemi, pak je nasnadě, že na jeho zdanění má nárok pouze dotyčný stát. Problém nastává, když platba překročí hranici. Stát plátce příjmu si bude činit nárok na daň, jelikož důvod (zdroj) platby obvykle leží právě tam, například továrna, pronajímaná budova či zákazníci. Ovšem i druhý stát, kde je usazen příjemce, bude chtít tento příjem zdanit, aby všichni jeho rezidenti byli „spravedlivě“ zdaněni ze všech příjmů. Obojí má svou logiku a oba přístupy jsou v praxi většiny států běžné. Aby se tím neomezoval mezinárodní obchod – který je přínosem pro obě země – uzavírají státy smlouvy zamezující dvojímu zdanění. Podíváme se na praktickou stránku věci, jak si mají se zahraničními příjmy poradit naše obchodní korporace v přiznání české daně z příjmů.

Český rezident, měl zaměstnán celý rok v ČR a měl podepsané prohlášení postupně u dvou českých zaměstnavatelů. Mimo to měl DPP v ČR, kde nepodepsal prohlášení a bohužel 1 měsíc měl nahodilý brigádnický úvazek na Slovensku za nízkou částku (cca 1000 Kč odměna). 1) Je pravda, že nemůže učinit žádost o roční zúčtování díky tomu, že měl příjem z brigády na SK? Z toho příjmu mu byl sražena i slovenská daň (výpomoc v obchodě na SK). 2) Je jeho povinnost podat přiznání v ČR? 3) V případě podání přiznání v ČR musí tam uvádět i příjem z SK, nebo díky metodě vynětí tam příjem z SK vůbec neuvede?

Tento příspěvek se zabývá otázkou legitimity dvojího nezdanění ve spojení s aplikací metody vynětí u zahraničních příjmů daňového rezidenta ČR. Příspěvek staví na jednom, z pohledu autora klíčovém, rozsudku Nejvyšší správního soudu – jmenovitě rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 9. 8. 2018, sp. zn. 1 Afs 292/2017 . Příspěvek je zpracován podle stavu platného a účinného k 31. 12. 2021, není-li uvedeno nebo nevyplývá-li z kontextu příspěvku jinak.

Zdanění příjmů fyzických osob je od ledna letošního roku (tj. roku 2021) počítáno velmi odlišným způsobem. Byl zrušen koncept superhrubé mzdy včetně solidárního zvýšení daně a současně bylo znovu zavedeno progresivní zdanění. Pokud se poohlédneme zpět do historie, progresivní zdanění bylo v České republice aplikováno do konce roku 2007. Je to již dlouhá doba, kdy byl naposledy tento přístup v České republice využíván.

Pohyb osob v rámci Evropské unie upravují dva základní právní předpisy: - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. 9. 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Tato nařízení se vztahují na občany a instituce ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a také Velké Británie a Severního Irska. Pro všechny tyto státy, na které se režim uvedených koordinačních pravidel (dále jen „Nařízení“) vztahuje, budeme v dalším textu používat pojem „členský stát“.

Jak vyplnit přílohu č. 3 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi v ČR 400 200 Kč a v Belgii 353 000 Kč, celkem 753 200 Kč, osvobozeno 480 600 Kč. Zdanitelná penze činí 272 600 Kč. Od zahraničního finančního úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do přílohy č. 3 uvést údaje následovně: – ř. 321: 272 600 Kč (zdanitelná penze ČR + Belgie), – ř. 323: 40 890 Kč (15 % z 272 600 Kč) a následně vypočítat koeficient zápočtu na řádku 324? Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné daňové přiznání?

Klientka, česká daňová rezidentka, pobírá výplaty z RRSP Registered Retirement Savings Plan z Kanady. jsou tyto výplaty zdanitelné v ČR? Mají se vykazovat v Ostatních příjmech a případně vyjmout ze zdanění čí započíst? (Již byly zdaněny v Kanadě.)

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle SZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že: – se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; – zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; – zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Mám ještě druhý dotaz, a to ohledně zdanění příjmů ze zahraničí, konkrétně ze Švýcarska. Můj klient, opět fyzická osoba, pracuje jako IT, a to tedy pro firmu sídlící v Curychu. Jeho činnost spočívá v tom, že pro ně ověřuje a testuje počítačové programy, přičemž pracuje v České republice a pro švýcarskou firmu vystavuje pravidelně faktury. Jak se má postupovat v případě daně z příjmů v této situaci?

Jsem daňový poradce a mám klienta — fyzickou osobu pracující na území Rakouské republiky. Tato osoba zde podává daňové přiznání, avšak má rovněž příjem z pronájmu v České republice. Kde se bude zdaňovat příjem z tohoto nájmu v ČR?