Přiznání k dani z přidané hodnoty - strana 5

Český orchestr - o. p. s. - plátce DPH. Vystupuje na zahraničních festivalech a fakturuje za svoje vystoupení odměnu pořadateli. Je správná naše úvaha, že fakturace probíhá bez DPH, protože místo plnění není v ČR? Je toto zdanitelné plnění i přesto plněním osvobozeným bez nároku na odpočet, tj. řádek 50 v daňovém přiznání, nebo je to zdanitelné plnění s nárokem na odpočet, tj. buď řádek 21, nebo ř. 26?

Jsme kovovýroba, plátci DPH. Vlastníme zemědělský pozemek, který družstvu pronajímáme prozatím na 5 let, a to nám zaplatí 1× ročně pachtovné (družstvo, plátce DPH, dočasně pozemek užívá). 1x ročně družstvu vystavím fakturu, avšak nevím, zda bude osvobozena od DPH, nebo fakturu můžu vystavit s DPH? V případě, že bez DPH, do jakých řádků přiznání bych částku dala? Žádné jiné náklady s pozemkem nemáme.

Je v pořádku, když česká mateřská společnost, 100% vlastník, fakturuje každý měsíc své slovenské dceřiné společnosti (obě dvě s. r. o., plátci DPH) služby související se zpracováním smluv, které pro slovenskou dceru zpracovala česká matka? Slovenské s .r. o. uzavírá každý měsíc kupní smlouvy na nákup a prodej zboží, které fakturuje, avšak veškerou agendu s tím spojenou a následnou komunikaci se zákazníkem zpracovávají zaměstnanci české mateřské společnosti. Slovenská dceřiná společnost zaměstnává pouze obchodního manažera, který kontrakty získává. Společnosti se mezi sebou dohodly, že 50% částka z celkové provize, která u smluv vznikne, bude každý měsíc přefakturována českou mateřskou společností s textem: fakturujeme vám za poskytnutí služeb souvisejících se zpracováním a správou kupních smluv uzavřených v měsíci .... Je takováto fakturace mezi společnostmi v pořádku? Na jaký výnosový účet české s. r. o. by bylo nejvhodnější služby zaúčtovat? A z pohledu DHP se jedná o přenesení daňové povinnosti za poskytnuté služby mezi státy EU?

Plátce DPH zakoupil z Polska nový luxusní vůz za účelem jeho dalšího prodeje. Před registrací vozidla v ČR, složil 21 % zálohu DPH na finančním úřadě, zaslal Hlášení o pořízení nového dopravního prostředku. V přiznání k DPH jsme nákup vozidla uvedli pouze na řádcích 3 a 43 s plným odpočtem. Řádek 47 jsme nevyplňovali. Zaslali jsme žádost o vrácení zálohy DPH. Finanční úřad chce po nás doplnění řádku 47, jelikož jsme automobil zaregistrovali, jsme tedy vlastníky majetku. Oponovali jsme, že se automobil nebude zařazovat do majetku, ale jedná se o zboží určené k prodeji. Důvodem registrace vozidla v ČR jsme uvedli: 1. Aby dodavatel mohl vystavit fakturu v režimu osvobození (bez polského DPH a spotřební daně), požadoval dodavatel registraci automobilu v ČR. 2. Povinnost registrace dle zákona č. 56/2001 Sb, § 8 odst. 2 bod a), "Zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu." Dle pokynů pro vyplnění ř. 47 přiznání k DPH se na tomto řádku uvádí dlohodobý majetek dle § 4 odst. 4 písm. d) a e). Máme povinnost dopnit řádek 47 přiznání k DPH? Finanční úřad trvá na svém. 

Plátci bylo propuštěno zboží do volného oběhu v červenci 2022. následně se však ukázalo, že zboží mělo být propuštěno jinému plátci (sesterské společnost), kterému bylo zboží prodáno a fakturováno dodavatelem dováženého zboží. Následně bylo u celního úřadu podáno odvolání proti rozhodnutí o propuštění zboží do režimu volný oběh. Celní úřad v srpnu odvolání vyhověl a změnil příjemce dováženého zboží na správný subjekt (onu sesterskou společnost). Jak by měly být obě situace správně zachyceny v daňovém přiznání k DPH v měsíci červenec a srpen u obou plátců? Jsme si vědomi, že povinnost daň odvést má subjekt, jemuž je propuštěno zboží do volného oběhu dle § 23 zákona o DPH. Případně existuje jiné možné řešení, např. využití ustanovení § 13 odst. 4 písm. f)?

OSVČ, plátce DPH, pořídila mimo svou podnikatelskou činnost nové nebytové prostory, cíleně neuplatnila odpočet DPH, a tyto prostory začala dlouhodobě pronajímat a příjmy zdaňovat podle § 9 zákona o daních z příjmů. Z pronájmu neodvádí DPH. Musí příjmy z pronájmu uvádět na ř. 50 přiznání k DPH? Pokud by tuto nemovitost prodávala do 5 let od kolaudace, bude prodej podléhat DPH?

Jsme s.r.o., plátci DPH a koupili jsme zboží na Aliexpressu v hodnotě cca 60 tis., které budeme využívat pro svoji ekonomickou činnost. Dostali jsme ale čínskou fakturu, na které není uvedené žádné DPH. Zboží pak přišlo fyzicky z Polska a tak se ani neuskutečnilo žádné celní řízení. Žádnou další fakturu jsme již neobdrželi. Kam se má tato faktura v přiznání k DPH uvést? Pokud se uvede jako dovoz, nebude vadit, že neproběhlo celní řízení? Pokud by se uvedla jako dodání zboží, chybí zase faktura s DIČ platným v EU. Nebo se nemusí do přiznání uvádět? To se mi popravdě moc nezdá.

Firma zabývající elektro montáží FVE se stala plátcem DPH. Může si dát do prvního přiznání k DPH odpočet materiálu, který již není na skladě, ale stále je do předání odběrateli majetkem firmy uvedeno ve snlouve o díle? Vystavená faktura dle předávací protokolu bude již s DPH.

Společnost je již 3 roky plátcem DPH na Slovensku, dodává zboží občanům SK pro soukromou spotřebu a tito odběratelé nejsou osobami povinnými k dani. Společnost je registrovaná k DPH na Slovensku z důvodu překročení limitu pro zasílání zboží, které byly platné před vznikem OSS. Řádně jakožto dodavatel přiznává a platí DPH na Slovensku. Z pohledu českého DPH ... do kterého řádku toto dodání zboží patří, do řádku 24 či 26?

Do přiznání k dani z přidané hodnoty na řádek 22 Vývoz zboží dle § 66 se píše hodnota statistická (dle JSD) nebo fakturační (dle daňového dokladu)?

Máme fakturu na zboží ze zahraničí a následně nám došla faktura od DHL, kde je uvedena položka zajištění platby. Má se u této další faktury - položky také provést reverse charge a přičíst k ceně zboží nebo je toto služba, která se neeviduje na řádku 7 v přiznání k DPH? Jak se má správně postupovat?

Jsem osoba povinná k dani se sídlem v ČR (neplátce DPH a nejsem identifikovaná osoba). Chápu správně, že když budu pořizovat zboží z jiného členského státu v rámci své podnikatelské činnosti, tak pořízení do limitu 326 000 Kč (základ daně + např. německá DPH?) za kalendářní rok není předmětem DPH, takže se nestanu identifikovanou osobou, a až nákupem nad 326 000 Kč mi vzniká povinnost se registrovat jako identifikovaná osoba? A až budu zaregistrován jako identifikovaná osoba, tak mi např. v Německu vystaví dodavatel fakturu bez německé DPH (pokud ano, jak ho k tomu donutím? Je vidět moje registrace jako identifikovaná osoba ve VIESu, takže mě bere jako plátce DPH)? Já pak ve svém DPH přiznání uvedu toto pořízení zboží na řádku 3 a chápu, že ho neuvedu na řádku 43? Kontrolní hlášení jako identifikovaná osoba nepodávám, že? A ještě jeden dotaz, jsem stále osoba povinná k dani se sídlem v ČR (neplátce DPH a nejsem identifikovaná osoba). Zařídím si reklamu na Googlu a Facebooku (na jejich fakturách pro mě je uvedené jejich irské DIČ). Stávám se dnem přijetí této služby identifikovanou osobou?  

Subjekt ČR plátce DPH doveze zboží z Ruska (Číny) do Německa, tam německý celní deklarant zboží proclí. Subjekt ČR proclené zboží dopraví rovnou konečnému odběrateli v Holandsku. V ČR se zboží vůbec neobjeví, celá transakce probíhá mimo území ČR. Je tato transakce předmětem DPH a bude se vykazovat v českém přiznání k DPH, v kontrolním a souhrnném hlášení? V případě, že ano, tak jakým způsobem?

S. r. o., plátce DPH, nakoupila od Střední vinařské školy (taky plátce DPH) víno a destiláty, které jsou určené k dalšímu prodeji. Na přijaté faktuře je celková cena bez DPH, resp. DPH = 0% a poznámka, že plnění je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet daně dle § 57 zákona o DPH. Je to tak, že fakturu zadám do programu jako od neplátce a dále s ní už nepracuji nebo jsou s tím spojené ještě nějaké další povinnosti. Mám na mysli, např. zda se uvádí v přiznání k DPH, kontrolní hlášení nebo někde jinde? Když budeme zboží (víno a destiláty) prodávat, tak fakturu vystavíme normálně s 21 % DPH a uvedeme v přiznání k DPH řádek 1 a v kontrolní hlášení. Jiné povinnosti z toho asi nevyplývají?

Od dodavatele - plátce DPH jsme obdrželi opravný daňový doklad s datem vystavení ve 2/2022 k faktuře z r. 2021. Důvodem opravy byla početní chyba, na dokladu byla uvedena nižší částka DPH. Tzn. že jsme si uplatnili z FaP nižší odpočet. Nyní dodavatel dopočítal na ODD dokladu částku DPH 1 712 Kč. Základ daně byl na původní faktuře v pořádku. Jak správně zaúčtovat, pokud se oprava týká pouze DPH? V přiznání DPH v r. 2022 nebude sedět základ daně na vypočtenou DPH na ř. 40. Totéž v KH. A účtovat v roce 2022? Dodavatel uvedl na opravném DD DUZP 30. 11. 2021. Domnívám se, že by toto datum mělo být v r. 2022 - jedná se o samostatné zdanitelné plnění? 

S. r. o., plátce DPH, poskytne službu - ubytování v hotelu v ČR - slovinské firmě, taky plátci DPH. Jak je to, prosím, v tomto případě s DPH? Máme fakturovat s 10 % DPH nebo bez DPH? Jak se to případně projeví v přiznání k DPH, KH a SH? 

Zakoupili jsme od polského výrobce plotové panely, které budou ohraničovat pozemek firmy. Faktura je s 0% DPH, včetně dopravy na firmu v ČR. Jaká je moje povinnost vůči DPH? Případně, kde se to projeví v tiskopise přiznání DPH?

Jsme s. r. o., plátci DPH a poskytujeme ubytovací a stravovací služby (hotel v ČR). Teď potřebuji vystavit fakturu za ubytování a stravování slovenské s.r.o., která není plátcem DPH. Vystavím tudíž fakturu klasicky s DPH a uvedu na řádek č. 1 přiznání k DPH, KH oddíl A5, SH neřeším?

Společnost s r. o., plátce DPH nakupuje a v následně prodává svařené víno v 1l láhvích. Teď potřebuji vystavit fakturu do Polska - společnosti, plátci DPH. Budu postupovat tak, že vystavím fakturu bez DPH, tj. v režimu reverse charge a uvedu v přiznání k DPH ř. 20 a SH - kód plnění "0". Je to, prosím, tak? Je ještě nějaká povinnost s tím spojena? 

Společnost pořídila do CZ na základě reklamace dvou dodávek náhradní zboží od švýcarského dodavatele s registrací v DE. Jednalo se tedy o dodání zboží z EU. Dodavatel účtoval 100% cenu jelikož reklamace nebyla ukončena a zboží bylo potřeba urgentně. Po ukončení reklamace (kdy jedna původní dodávka byla vrácena do Švýcarska a máme JSD a druhá fyzicky zlikvidovaná přímo v CZ se souhlasem dodavatele) tento dodavatel vystavil 100% opravné doklady, jelikož reklamace byla uznána. Oba credity jsou vystaveny švýcarským dodavatelem bez EU DIČ. Jakým způsobem mají být tyto credity vykázány v přiznání DPH? Je možné je vůbec v DPH nevykazovat?