Přiznání k dani z přidané hodnoty - strana 7

V článku jsou vysvětlena s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro režim skladu, podle nichž mohou plátci postupovat již od 1. 1. 2020. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy nezbytné pro aplikací režimu skladu a následně jsou vysvětleny základní principy tohoto zvláštního režimu, včetně případů, kdy dojde ke změně podmínek při uplatnění tohoto režimu. V závěrečné části textu jsou vysvětlena pravidla pro vedení evidence po účely DPH o přemístění zboží v režimu skladu a navazující úprava pravidel pro podávání souhrnného hlášení. Při obchodování se zbožím mezi členskými státy Evropské unie je často využíván zvláštní daňový režim označovaný neoficiálně z angličtiny jako režim „call-off-stock“. Tento zvláštní režim byl v minulosti využíván v řadě členských států, včetně České republiky, ale nebyl upraven ve Směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V zákoně č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), byl upraven, ale nejasně a nejednoznačně. Pravidla pro tento zvláštní režim byla do směrnice o DPH doplněna její novelizací, která byl provedena s účinností od 1. 1. 2020 Směrnicí Rady (EU) 2018/1910 , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy. Navazující změny byly provedeny také novelizací nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“).

V České republice bylo schváleno několik změn v důsledku mimořádné okolnosti pandemie koronaviru. Některé změny se týkají i oblasti daně z přidané hodnoty. Článek shrnuje právě tyto změny relevantní pro DPH a také některé právní instituty, které obsahuje dosavadní legislativa. V rámci témat článek též obsahuje několik praktických příkladů.

V této nelehké době bychom chtěli čtenářům poskytnout ve stručnosti informace související s nouzovým stavem vyvolaným epidemií nemoci COVID-19. S ohledem na to, že situace se velmi dynamicky mění, věnujte prosím pozornost tomu, že redakční uzávěrka tohoto článku je 29. 3. 2020 a pozdější informace nemohly být vzaty při přípravě článku v úvahu.

V této části se věnujeme otázkám z oblasti daně z přidané hodnoty v době nouzového stavu: lhůty pro podání daňového přiznání a platba DPH, podání kontrolního hlášení, pozdní reakce na výzvu finančního úřadu ve stavu nouze, prodlení s úhradou DPH a formuláře žádostí o prominutí pokut a úroků z prodlení.

Plátce např. v říjnu 2019 pořídil dlouhodobý majetek (vozidlo) se zamýšleným předpokladem použití pro svou ekonomickou činnost (dále jen „EČ“) s nárokem na odpočet daně a zčásti pro osobní spotřebu, např. v poměru 80 % (EČ) a 20 % (osobní spotřeba). V roce 2019 však nárok na odpočet plátce neuplatnil vůbec, protože hodlá vozidlo dovybavit příslušenstvím, aby ho mohl pro EČ vůbec použít. Ustanovení § 75 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), stanoví tzv. poměrný koeficient a za prosinec 2019 by se prováděla oprava odpočtu. V dalších čtyřech letech by se pak prováděla tzv. úprava odpočtu dle § 78 a násl. zákona o DPH .

Podnikatel, neplátce DPH, překročil v měsíci únoru roku 2018 obrat pro povinnou registraci k DPH. Na tuto skutečnost přišel pozdě až v srpnu roku 2019. Podá přihlášku k registraci k DPH, plátcem DPH se stává od 1. 4. 2018. Opraví všechny vydané faktury od dubna roku 2018 doposud. Všechna uskutečněná plnění jsou v režimu přenesené povinnosti. To znamená, že opraví vydané faktury, doplní na doklad „daň odvede zákazník“ a předá druhé straně. Je možné všechny vydané faktury v režimu přenesení daňové povinnosti uvést až v přiznání k DPH a kontrolním hlášení za období srpen 2019? Jde o to, abychom se vyhnuli pokutám za pozdní podání kontrolního hlášení.

Společnost A (tuzemský plátce DPH) bude fakturovat společnosti B do USA dodání zboží. Zboží však bude přepraveno z ČR pouze do Rakouska, kde bude ukončena doprava zboží a zboží bude v Rakousku zůstávat. Společnost B (z USA), nemá v Rakousku ani provozovnu, ani VAT. Přeprava zajišťuje společnost A na své náklady. Jak to bude s DPH u tohoto případu? Kam se bude uvádět do přiznání k DPH?

I ti, kdo zpracovávají daňové přiznání k DPH během roku rutinně, by se měli nad daňovým přiznáním za prosinec nebo čtvrté čtvrtletí zamyslet. Minimálně nad tím, jaké zdaňovací období budou mít v novém kalendářním roce a zda se jich netýká změna odpočtu vyvolaná vypořádacím koeficientem.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Zdaňovací období pro účely DPH je důležité z hlediska frekvence podávání daňového přiznání a dalších výkazů pro účely DPH. Nesprávně určené zdaňovací období by pak vedlo k pokutám za pozdní podání daňového tvrzení a za pozdní úhradu daňové povinnosti, případně i k dalším negativním důsledkům. Tento článek obsahuje příslušná pravidla pro zdaňovací období, která jsou blíže vysvětlena na praktických příkladech.

Podnikatel, neplátce DPH, překročil v měsíci únoru roku 2018 obrat pro povinnou registraci k DPH. Na tuto skutečnost přišel pozdě až v srpnu roku 2019. Podá přihlášku k registraci k DPH, plátcem DPH se stává od 1. 4. 2018. Opraví všechny vydané faktury od dubna roku 2018 doposud. Všechna uskutečněná plnění jsou v režimu přenesené povinnosti. To znamená, že opraví vydané faktury, doplní na doklad „daň odvede zákazník“ a předá druhé straně. Je možné všechny vydané faktury v režimu přenesení daňové povinnosti uvést až v přiznání k DPH a kontrolním hlášení za období srpen 2019? Jde o to, abychom se vyhnuli pokutám za pozdní podání kontrolního hlášení.

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , o změně některých zákonů v oblasti daní (tzv. daňový balíček), byla provedena s účinností od 1. 4. 2019 řada dílčích metodických změn, a to i v pravidlech pro stanovení základu daně a při výpočtu a zaokrouhlování daně. Tato pravidla vyplývají z § 36 až 37a zákona o DPH . Obecná pravidla pro stanovení základu daně uvedené v § 36 zákona o DPH vycházejí ze Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V navazujícím § 36a zákona o DPH je vymezen základ daně ve zvláštních případech, kdy je základem daně obvyklá cena, jejíž definice byla novelou zákona o DPH doplněna na konec § 36 zákona o DPH . V novelizovaném znění § 37 zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro výpočet daně a jsou z něj dovozována také pravidla pro zaokrouhlování vypočtené daně. V navazujícím § 37a zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro stanovení základu daně a výpočtu daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění. V článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně a návazně s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro výpočet a zaokrouhlování daně.

Společnost uskutečňuje zdanitelná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, ale i plnění s DPH v plné výši a plnění – krácený odpočet. Společnost je čtvrtletním plátcem DPH. Pro roční vykazování je vypočítán koeficient, který snižuje krácený odpočet v daném kvartálu. Ke konci roku je z jednotlivých kvartálů vypočítán rozdíl oproti danému odpočtu v DPH a skutečně vykazované částce, a tato částka je zaúčtována do nákladů na účet 548 AÚ/343 AÚ. Po zaúčtování souhlasí částka DPH v hlavní knize – v účetnictví na výkaz DPH na poslední čtvrtletí. Ještě je prováděn k 31. 12. vypořádací koeficient. Můj dotaz zní, zda tento rozdíl se bez ohledu na další specifikaci z přijatých zdanitelných plnění může zaúčtovat na účet 548 AÚ-Daňově uznatelný náklad? Jak je to řešené v daňové evidenci?

Tento článek upozorňuje na některé letošní legislativní novinky, na některé změny vyvolané těmito legislativními novinkami a na nově zveřejněné výklady Finanční správy – kromě změn v průběhu roku 2019 či od roku 2020 jde např. o výklad superhrubé mzdy podle zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2019 či o změny a výklady vyvolané daňovým balíčkem 2019 (zákon č. 80/2019 Sb. ).

V současné době mám problém, se kterým se nevím rady a žádný z oslovených účetních, nebo daňových poradců mi nedokáže poradit. Jedná se o nové opatření v oblasti DPH ve sdružení platné od 1. 1. 2019. Jsme sdružení otec a syn, vedeme daňovou evidenci, oba jsme plátci DPH, čtvrtletní zdaňovací období, paušální daně. Syn vede evidenci ve sdružení a má na otce rozdělovat DPH dle dohodnutého poměru 60 : 40 %. Rozdělení vydaných a přijatých daňových dokladů je vcelku jasné a není v tom problém. Potíž je s režimem přenesené daňové povinnosti jako dodavatele služeb – stavební činnost.

Podnikatel, plátce DPH, se rozhodne jako občan zakoupit byt od developera s tím, že bude byt po dobu nejméně 10 let pronajímat v rámci § 9 zákona o daních z příjmů . Ještě neví jistě, zda se mu podaří byt pronajmout plátci DPH, který ho bude používat k ekonomické činnosti, či zda se mu podaří byt pronajmout občanovi k bydlení. Protože však chce byt určitě pronajímat a z titulu OSVČ je plátce DPH, uplatní si DPH na vstupu při koupi nemovité věci. Pokud byt nakonec pronajme občanovi k bydlení, bude nájem osvobozen bez nároku na odpočet. Předpokládáme, že již uplatněné DPH na vstupu bude muset státu vrátit. Kdy bude toto DPH vracet a v jakých částkách?

V současné době je podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upraven v § 44 postup pro opravu výše daně při řešení úpadku u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. V srpnu roku 2018 vydalo Generální finanční ředitelství Informaci GFŘ k opravě základu daně dle § 42 odst. 1 písm. b) ZDPH u plnění vůči dlužníku, jehož úpadek je řešen reorganizací.

Směrnicí Rady (EU) 2016/1065 , kterou se mění směrnice 2016/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy, se upravují a v rámci EU sjednocují s účinností od 1. 1. 2019 pravidla pro uplatňování DPH u poukazů. Mění se dosavadní pravidla pro uplatňování DPH u tzv. digitálních služeb a při zasílání zboží. Pravidla pro uplatňování DPH u poukazů se promítají do zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), novelou, která je součástí daňového balíčku s původně navrhovanou účinností od 1. 1. 2019 (sněmovní tisk č. 206, senátní tisk č. 32, dále jen „novelizovaný zákon o DPH “). Vzhledem k tomu, že daňový balíček byl schválen Poslaneckou sněmovnou až ve druhé polovině prosince roku 2018, příslušné změny zákona o DPH nabydou účinnosti později po definitivním schválení daňového balíčku a jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Při aplikaci příslušných pravidel mohou plátci od 1. 1. 2019 do nabytí účinnosti příslušných novelizovaných ustanovení zákona o DPH využít tzv. přímého účinku směrnice, tj. postupovat při uplatňování DPH u poukazů již od 1. 1. 2019 podle pravidel vyplývajících z novelizovaného znění směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty DPH (dále jen „směrnice o DPH “). V článku je nejprve vysvětleno vymezení poukazů pro účely DPH a jejich členění na poukazy jednoúčelové a víceúčelové. V další části textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro uplatňování DPH u jednoúčelových poukazů a v závěrečné části textu pravidla pro uplatňování DPH u víceúčelových poukazů.

Pozemek prodává fyzická osoba, která je v době prodeje OSVČ a plátce DPH. Předmětem podnikání OSVČ je projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Pozemek fyzická osoba koupila o 5 let dříve, než se stala OSVČ a než se stala plátcem DPH. Jednalo se o soukromou investici, záměrem bylo soukromé využití pozemku (stavba rodinného domu). Pozemek je evidovaný v katastru nemovitostí jako orná půda, nicméně podle § 56 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, splňuje definici stavebního pozemku, jelikož byly učiněny správní úkony provedené za účelem výstavby nemovitosti na pozemku. Jelikož se zde jedná o pozemek, který fyzická osoba pořídila mimo svoji ekonomickou činnost (podnikání), domníváme se, že při prodeji tohoto pozemku není třeba uplatňovat DPH, jelikož tento prodej není předmětem DPH.

Dodavatel i odběratel jsou plátci DPH. Dodavatelem byl odběrateli v roce 2014 vystaven daňový doklad na stavební práce (přenesená daňová povinnost), který nerespektoval ústně dohodnuté cenové vyrovnání. Odběratel rozporoval správnost ceny na daňovém dokladu, dodavatel mu nevyhověl. Odběratel doklad nezaúčtoval ani neuvedl do přiznání DPH. Na základě následného soudního jednání došlo koncem roku 2017 k uzavření dohody o narovnání s tím, že dohodnutá částka je včetně DPH 21 % (viz příloha). Odběratel celou částku zaplatil a požadoval po dodavateli daňový doklad, aby mohl uplatnit odpočet DPH. Ten mu sdělil, že nemůže již opravný daňový doklad vystavit, protože byla překročena tříletá lhůta pro možnost provedení opravy původního dokladu. Má snížení původní ceny na základě dohody o narovnání vliv na DPH? Z průběhu soudního jednání vyplývá, že dohodnutá částka narovnání byla nešťastně zvýšena o částku DPH. Jedná se ale o plnění s přenesenou daňovou povinností. Znamená to, že při kladné odpovědi na výše uvedenou otázku by měla být částka ve výši DPH dodavatelem vrácena a odběratel by měl uplatnit ve svém daňovém přiznání režim přenesené daňové povinnosti? Při záporné odpovědi na danou otázku by měla být dodavatelem pouze vrácena částka DPH?