Přiznání k dani z přidané hodnoty - strana 8

Dotaz ohledně přechodu z neplátce DPH na plátce DPH ve společnosti s ručením omezeným. V roce 2017 byla založena společnost a podána přihláška k dobrovolné registraci k DPH – této nebylo vyhověno, tudíž společnost podniká jako neplátce DPH. Koncem roku 2018 bude dosažen limit pro registraci k DPH. Pokud se stane plátcem od 1. 1. 2019, stačí vzít pouze zásoby na skladě, dle inventury, k těm dohledat faktury za nákup a uplatnit DPH – pouze na řádku 45 daňového přiznání? Na konci roku tuto částku dát zase v daňovém přiznání k dani přijmu právnických osob jako dodanění? Je možné si uplatnit DPH i u pokladny EET, regálů, kamer atd. sloužících výhradně v prodejně a zakoupených v srpnu 2017?

Střední odborná škola (technického zaměření, příspěvková organizace kraje) plánuje od září otevřít v rámci své doplňkové činnosti svářečkou školu (certifikát od České svářečské společnosti – souhlas se zřízením a vedením svářečské školy, TESYDO – registrační list svářečské školy).

Plátce DPH – OSVČ, nakoupí zboží (hrnky) od neplátce DPH pro další prodej. Poté se rozhodne, že jeden hrnek bude mít pro osobní spotřebu. Cena hrnku byla 300 Kč, platba dodavateli byla provedena v roce 2017. OSVČ bude mít hrnek pro osobní spotřebu v roce 2018. Jak máme postupovat ve vztahu k DPH, a jak postupovat ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob?

Manželé (SJM) podnikají 20 let ve společnosti a dělí si příjmy a výdaje v poměru 50 : 50. Vzhledem k novele zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017 využili přechodné období a společnost ukončí k 31. 12. 2018. Od 1. 1. 2019 bude podnikat manžel a manželka bude spolupracující osobou. Příjmy a výdaje si budou i nadále dělit v poměru 50 : 50 (§ 13 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů).

Úvod S účinností od 1. 1. 2016 mají plátci povinnost podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a navazující metodiky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) předkládat kontrolní hlášení. Údaje vykazované plátcem v kontrolním hlášení za příslušné období musí odpovídat údajům vykázaným tímto plátcem v příslušných řádcích daňového přiznání. Plátce je přitom povinen podat v případě zjištění chybných či neúplných údajů následné kontrolní hlášení. Podání následného kontrolního hlášení může být spojeno s podáním dodatečného daňového přiznání. Podání dodatečného daňového přiznání přitom neznamená pro plátce automaticky povinnost podat také následné kontrolní hlášení, pokud plátce v tomto dodatečném přiznání opravuje údaje, které se nevykazují v kontrolním hlášení. V článku jsou nejprve stručně shrnuta, v návaznosti na zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), obecná pravidla pro podávání dodatečných daňových přiznání a následných hlášení. Návazně jsou vysvětlena základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona o DPH . V další části textu jsou vysvětleny praktické případy, kdy plátci vzniká povinnost či právo podat dodatečné daňové přiznání, s jehož podáním může být spojena i povinnost podat následné kontrolní hlášení i případy, kdy s podáním dodatečného daňového přiznání nevzniká důvod k podání následného kontrolního hlášení.

Běžně se stává, že plátce, který poskytl plnění, udělá chybu například tím, že u poskytnutého zdanitelného plnění uplatní chybnou sazbu daně nebo na plnění osvobozené od daně omylem uvede daň, nebo naopak na zdanitelné plnění uvede osvobození od daně, případně uvede daň u plnění, která nejsou předmětem daně. Všechny tyto omyly je nutno napravit.

Pokud daňový subjekt nepodá přiznání k DPH ve stanoveném termínu, pošle ho až například po 20 dnech, pak podává přiznání řádné nebo dodatečné? Je toto stejné u daně z příjmů i u daně z převodu nemovitostí? Pokud tedy podáváme po zákonem stanovené lhůtě pro podání přiznání, jde o dodatečné nebo řádné přiznání?

V daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku vznikají řadě plátců povinnosti související s uplatňováním nároku na odpočet daně podle zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH ). V tomto posledním zdaňovacím období je již dlouhodobě uloženo plátcům daně, kteří mají povinnost krátit nárok na odpočet daně podle § 76, vypočítat v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku roční koeficient a s jeho využitím provést roční vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění. V daňovém přiznání je třeba provést také případnou opravu odpočtu daně, který plátce uplatnil v průběhu kalendářního roku v poměrné výši podle § 75 ZDPH .

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2017, čj. 6 Afs 224/2016-40

Třístranný obchod je podle českého zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), zjednodušení, které umožňuje plátcům z jiných členských států vyhnout se legálně registraci k dani z přidané hodnoty v České republice. Protože § 17, který třístranný obchod v tuzemském zákoně o DPH upravuje, je implementací článků 141 a 197 směrnice 2006/112/ES , lze obecné principy tohoto zjednodušení aplikovat i na obchody, které mají místo zdanění v jiném členském státě, byť pro jistotu je pak lepší zkonzultovat možnost využití třístranného obchodu s daňovým poradcem konkrétního státu Evropské unie.

Pro uplatňování daně z přidané hodnoty podle zákona o dani z přidané hodnoty při provozování fotovoltaických elektráren je rozhodující, pro jaké účely je toto zařízení plátcem využíváno. Využívá-li ji plátce FVE výhradně pro svou ekonomickou činnost, která je zdanitelným plněním, vzniká mu standardně plný nárok na odpočet daně a povinnost přiznávat daň. Často však plátce fotovoltaickou elektrárnu využívá jak pro ekonomickou činnost, tak i pro osobní potřebu. V tomto případě je uplatňování DPH komplikovanější, a to zejména z hlediska uplatňování odpočtu daně. Plátce pak musí jak při pořízení samotné fotovoltaické elektrárny, tak i u nákladů spojených s jejím provozem uplatňovat nárok na odpočet daně podle § 75 zákona o DPH v poměrné výši.

Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), stanovuje pro každé plnění časový okamžik, ke kterému je plátce DPH povinen poskytované plnění přiznat a DPH odvést, a dále také specifikuje časový okamžik pro možnost uplatnění nároku na odpočet DPH. Plátce DPH je povinen tato pravidla respektovat, ale v každodenní praxi se může stát, že některé z pravidel není u každého plnění zcela dodrženo.

V daňovém přiznání za poslední období kalendářního roku se vyplatí nepřehlédnout několik řádků, které se v jiných obdobích buď nevyplňují vůbec, nebo jen někdy. Týká se to řádku 45, kde se provádí korekce poměrného uplatnění odpočtu dle § 75 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), řádku 53, který obsahuje vypořádací koeficient, a řádku 60, kde je úprava odpočtu podle § 78 až 78d ZDPH .

Tento díl je věnován především dokončení problematiky zdanitelných plnění vykazovaných na ř. 12 a ř. 13. Tím dojde k dokončení části I., oddílu C. daňového přiznání. Dále se tento díl věnuje ř. 20 až ř. 25 (část II., oddíl C.) daňového přiznání, kde se uvádí hodnota dodání zboží do jiného členského státu (ř. 20), hodnota poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě vymezených v ustanovení § 102 odst. 1 písm. d) zákona o DPH (ř. 21), hodnota vývozu zboží (ř. 22), hodnota dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (ř. 23), hodnota zasílání zboží do jiného členského státu (ř. 24), a dále hodnota plnění podléhajícího režimu přenesení daňové povinnosti z pohledu dodavatele zboží či poskytovatele služeb (ř. 25). Poslednímu řádku z části II., oddílu C. daňového přiznání, jímž je ř. 26, bude primárně věnován díl šestý.

V DHK č. 11/2016 jsme se věnovali zdanitelným plněním uváděným na ř. 1, případně ř. 2, daňového přiznání, tj. dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Tato část seriálu se zaměří návazně na zdanitelná plnění, která se vykazují na ř. 3, případně ř. 4, daňového přiznání. Jde o pořízení zboží z jiného členského státu, přemístění zboží z jiného členského státu, pořízení zboží z jiného členského státu formou tzv. třístranného obchodu a o pořízení nového dopravního prostředku plátcem od osoby registrované k dani v jiném členském státě.

Plnění se pro účely zákona o DPH obecně rozdělují na ta, která jsou předmětem daně z přidané hodnoty, a dále pak na ta, která předmětem daně z přidané hodnoty nejsou. Předmětem daně jsou plnění vymezená v ustanovení § 2 zákona o DPH . Tato plnění se dělí dále na plnění zdanitelná a na plnění osvobozená od daně. Tato část seriálu je věnována zdanitelnému plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, které plátce vykazuje na ř. 1, popřípadě na ř. 2 daňového přiznání.

Kontrolní hlášení v příkladech Alexander Novák, daňový poradce, Rödl & Partner Praha Dle prvních zpráv (k 30. 3. 2016) finanční správy podalo v řádném termínu nový výkaz 84 %...