Přiznání k dani z přidané hodnoty - strana 6

Naše firma má v Praze pronajatý server (Business Cloud) s databází zákazníků. Za tuto službu nám chodí každý měsíc faktura od České Radiokomunikace. Část nákladů za pronájem serveru přefakturováváme našim dceřiným společnostem na Slovensko a do Rumunska, kteří tuto služby využívají. Jak správně část služeb fakturovat – je to služba podle § 9 ZDP, osvobozená od DPH, či nikoliv? Všichni jsme plátci DPH. Jak by služba měla být správně fakturovaná?

Plátci DPH bylo od celního úřadu doručeno rozhodnutí o vyměření cla a daně z přidané hodnoty, kde se ukládá povinnost zaplatit částku cla a vyměřeného DPH. Zástupce v řízení je dopravce, který naší společnosti vystavil fakturu na úhradu daného DPH - s tím, že po našem zaplacení, dopravce uhradí DPH celnímu úřadu. Pokud bude DPH zaplaceno je možnost vykázat nárok na odpočet daně na ř. 42 přiznání v DPH? Může se nárok na DPH uplatnit již v měsíci doručení rozhodnutí, i když DPH nebylo ještě uhrazené? Jaký je v tomto případě přesný postup zaúčtování v účetnictví - faktura přijatá od DHL, rozhodnutí od CÚ, platba DPH atd.? Doplňující otázka: Jaký je v tomto případě postup zaúčtování v účetnictví: 1) faktura přijatá od DHL, 2) rozhodnutí od CÚ, 3) platba DPH atd.? Na jakém dokladu zaúčtovat členění, na ř. 42?

Firma vykupuje zpět investiční zlato, pod z paragrafů ZDPH firma prodá dál - pod § 90 nebo 92? V přiznání DPH bude tedy tento prodej uveden v jakém řádku? 

Společnost pořídí majetek na leasing. Vstupní cena majetku je 1 500 000 Kč Kč bez DPH. Celková výše nájemného je 1 800 000 Kč bez DPH. Kterou částku uvedeme do řádku 47 přiznání DPH - hodnota pořízeného majetku: 1 500 000 Kč nebo 1 800 000 Kč?

Jak to bude s DPH a jeho vykázáním v přiznání k DPH, ve kterých řádcích se to uvede, pokud jsme nakoupili přes německý eBay od občana z ukrajiny. Odběratel je česká firma s DIČ, odesilatel - ukrajinský občan bez DIČ, fakturující - eBay GmbH - německé DIČ, na faktuře je uvedena částka 37,98 USD + VAT 7,98 USD (odpovídá to 21%) + odkaz eBay collected. K faktuře je přiložen poplatkový lístek od České pošty, kde je ve vyčíslena 1) celní deklarace 700 Kč + 0% DPH a 2) uskladnění zboží, kde je vyčíslen základ 160 Kč + 36,60 v sazbě 21%. Jak se budou tyto položky vykazovat v DPH a na kterých řádcích v DP?

V roce 2020 a 2021 nemáme včas podklady pro vystavené faktury, skoro každý měsíc posíláme dodatečné přiznání k DPH a doplácíme daň, za vystavené faktury. Jakmile podáme dodatečné přiznání k DPH, tak doplatíme daň. Dodatečné přiznání za leden 2020 jsme podávali v září 2020 atd., byly vyměřeny úroky z prodlení za pozdní úhradu. Jak je to s dodatečným přiznáním k DPH a úroky z prodlení, jsou vyměřeny vždy? Nebo když podáme dodatečné přiznání dřív, tak nebudeme muset platit úroky z prodlení?

Hlavním smyslem zvláštního režimu jednoho správního místa je usnadnit plnění daňových povinností poskytovatelům vybraných plnění. Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice Rady 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), kterým se zavádějí nová pravidla pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tato nová pravidla se promítají do právního řádu novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a navazující novelou celního zákona , které měly nabýt účinnosti také od 1. 7. 2021, ale při jejich projednávání a schvalování došlo k časovému posunu účinnosti až od následujícího dne po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Touto novelou se ve vazbě na výše uvedené předpisy EU upravují zejména pravidla pro prodej zboží na dálku a při obchodech se zbožím za použití elektronického rozhraní a také pro dovoz zboží nízké hodnoty. Zároveň se rozšiřuje využití zvláštního režimu jednoho správního místa, které bývá označováno také jako One-Stop-Shop (OSS). Podle informace k novele zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování (e-commerce) s plánovanou účinností od 1. 7. 2021, která byla zveřejněna GFŘ 21. 6. 2021 na webových stránkách Finanční správy ČR, mohly daňové subjekty již od 1. 7. 2021 při aplikaci zvláštního režimu jednoho správního místa postupovat podle novelizovaných pravidel, a to na základě přímého účinku směrnice o DPH až do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti této novely zákona o DPH . V tomto období bylo možno podle GFŘ také postupovat podle dosud účinného zákona o DPH . V článku jsou nejprve shrnuta nově platná obecná pravidla pro zvláštní režim jednoho správního místa a návazně jsou vymezena vybraná plnění, u nichž je možné od 1. 7. 2021 tento zvláštní režim využívat. Návazně jsou stručně shrnuty podmínky pro registraci do tohoto zvláštního režimu a pravidla pro podávání daňových přiznání. V dalších částech je s využitím příkladů vysvětlena praktická aplikace zvláštního režimu jednoho správního místa, a to v případě režimu mimo Evropskou unii, režimu Evropské unie a nového dovozního režimu.

Vedeme účetní evidenci (fyzická osoba) a jsme plátci DPH. Máme fakturu od autoservisu na opravu nabouraného auta, které je havarijně pojištěné. Základ daně na faktuře je 92 149,59 Kč, 21 % DPH 19 351,41 Kč, celkem 111 501 Kč. Autoservisu jsme hradili pouze 24 351 Kč (5 000 Kč spoluúčast a 19 351,41 Kč DPH). Pojišťovna za nás servisu rovnou poslala 87 150 Kč. Dala jsem fakturu od servisu do nedaňového vydání s odpočtem DPH. Fakturu jsem zlikvidovala tak, že jsem z pokladny vystavila nedaňový výdajový doklad na 87 150 Kč a hned jsem tam dala příjmový na stejnou částku od pojišťovny a též nedaňový (tím se mi do pokladny peníze vrátily). Zbytek 24 351 Kč jsem hradila bankou a rozdělila jsem to na 5 000 Kč spoluúčast, což jsem dala jako daňový výdaj bez odpočtu DPH. Dále nedaňový výdaj 19 351,41 Kč (to je to DPH). Je to tak dobře? Mám i v tomto případě dát celou fakturu do kontrolního hlášení do B.2.?

Od 1. 7. 2021 jsme u Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj registrováni v režimu jednoho správního místa OSS-EU. Za období 1. 7. 2021 – 30. 9. 2021 tedy budeme poprvé podávat čtvrtletní přiznání k dani. Od zákazníků přijímáme zálohy na zboží (ve výši 100 %). Pokud zálohu obdržím na konci září, přičemž k dodání zboží dojde až v měsíci říjnu, jakým způsobem se toto odrazí v přiznání k dani v rámci OSS? Přijatou zálohu zahrnu do přiznání za období 1. 7. 2021 – 30. 9. 2021, anebo přiznám daň až při dodání zboží v přiznání za období 1. 10. – 31. 12. 2021?

Společnost s r. o., měsíční plátce DPH, pronajímá od 6/2021 byt fyzické osobě nepodnikající. Nájemce zaplatí nájemné za byt na 10 let dopředu v celkové výši 360 000 Kč (měsíčně 3 000 Kč) v hotovosti ve dvou platbách. 1. DPH A PŘIZNÁNÍ První platba ve výši 250 000 Kč hotově v 6/2021 a druhá platba ve výši 110 000 Kč bude hotově v 7/2021. Nájemné bude osvobozené od daně bez nároku na odpočet a bude se uvádět na ř. 50 v přiznání DPH a v jaké výši: a) ř. 50 ve výši celkem 360 000 Kč v 6/2021, b) ř. 50 ve výši 250 000 Kč v 6/2021, c) ř. 50 ve výši 110 000 Kč v 7/2021, d) ř. 50 ve výši 3 000 Kč v 6/2021, pak další 3 000 Kč v 7/2021 a takto dále každý měsíc? 2. ÚČTOVÁNÍ První platba ve výši 250 000 Kč v hotovosti - zaúčtovat každý měsíc 3 000 Kč v měsících 6-12/2021 na MD 211/D 602 nebo stačí jednou částkou 3 000 x 7 měsíců = 21 000 Kč na účet MD 211/D 602 v pokladně? A zbytek částky zaúčtovat na MD 211/D 384 výnosy příštích období. Druhá platba ve výši 110 000 Kč bude v hotovosti v 7/2021 - zaúčtovat již celou na MD 211/D 384? Musí se zaúčtovat předpis nájemného nebo stačí takto zaúčtované v pokladně? Jak by popř. vypadal v tomto případě předpis nájemného MD 315 nebo MD 378/D 602 v každém roce po dobu 10 let?

Český plátce se poměrně běžně může setkat s mezinárodním prvkem u DPH. Důležité je nejen určit správný režim DPH, ale dalším důležitým krokem je i správné vykázání zahraniční transakce z pohledu DPH. Pro tyto mezinárodní transakce platí řada pravidel (například existence různých řádků, různých výkazů, odlišné okamžiky pro datum povinnosti přiznat daň nebo plnění, směnné kurzy), která jsou odlišná od pravidel pro tuzemská plnění, jež vykazování činí poměrně komplikovanou záležitostí. Nesprávné vykazování může vést k prověřování a ke kontrolním postupům ze strany správce daně. Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla pro vykazování nejčastějších mezinárodních transakcí v rámci tiskopisu přiznání k DPH včetně souvisejících výkazů jako je souhrnné hlášení, kontrolní hlášení či výkaz Intrastat. Článek tato základní pravidla vysvětluje na praktických příkladech.

Společnost s r. o., plátce DPH, v 07/2019 koupila na úvěr od leasingové společnost ojetý automobil. V 03/2021 měl zaměstnanec nehodu - jedná se o totální škodu. Účtovali jsme takto: 1) Nákup na úvěr 07/2019: Automobil 022/321 194 214,88 Kč DPH 343/321 40 785,12 Kč Úvěr 321/479 95 000 Kč Doplatek 321/211 140 000 Kč 2) Havárie 03/2021 Konečný stav na účtu 479 k 04/2021 XXX/479 46 292,45 Kč Náklady na splacení – Leasingová společnost 548/378 4 866,18 Kč Náhrada od pojiš. zaslána přímo leasingové společnosti 378/648 83 967 Kč Přeplatek - vratka od Škofinu 221/378 32 808,31 Kč Stav úvěru dle kalkulace od leasingové společnosti 479/378 46 292,51 Kč Zaokrouhlení 548/479 0,06 Kč 3) Prodej zbytku vozidla 04/2021 Automobil 311/641 96 694 Kč DPH 311/343 20 306 Kč Odpisy 2019 551/082 21 364 Kč Odpisy 2020 551/082 43 213 Kč Odpisy 2021 551/082 21 607 Kč (poloviční odpis - je to možné?) Zůstatková cena auta 541/082 108 030,88 Kč Vyřazení 082/022 194 214,88 Kč a) Je výše uvedený postup účtování správný? b) Při nákupu jsme si uplatnili plný odpočet DPH, teď při prodeji DPH odvedu (v přiznání DPH uvedu na ř. 1 + KH A4?). Budu muset provádět úpravu dříve uplatněného odpočtu DPH, když automobil nebyl ještě plně odepsán? c) Jsou všechny výše uvedené náklady a výnosy daňově uznatelné? d) Jak je to ještě se silniční daní - platím za období 1-4/2021?  Doplňující otázka: Prosím ještě o vyjasnění otázky týkající se odpisů. Účetní odpisy se v tomto případě rovnají daňovým a účtujeme vždy k 31.12. Pořizovací cena automobilu byla 194 214,88 Kč. Odpisy byly: Odpisy 2019 551/082 21 364 Kč Odpisy 2020 551/082 43 213 Kč Jestliže havárie byla 21. 3. 2021 (prodej zbytku vozidla 14. 4. 2021) jak to tedy bude s odpisy? Účetní odpis bude pouze 3/12, tj. 10 804 Kč (551/082) ročního daňového odpisu a v daňovém přiznání za rok 2021 bude 1/2 daňový odpis? Na které řádky v daňovém přiznání pak tento rozdíl uvedu? A ohledně zůstatkové ceny, tu vypočítám tedy následovně: 194 214,88 - 21 364 - 43 213 - 10 804 = 118 833,88 Kč. Promítne se to taky pak nějak do daňového přiznání? 

Pokud společník poskytne své s. r. o. bezúročnou půjčku (v případě nedostatečné hotovosti), je nějaká povinnost v určitém období půjčku vrátit? Případně pokud není splacena do 3 let (jako závazky z faktur) přidanit? Je povinnost uvádět příjmy z koňských dostihů (výhry, které jsou bez DPH) v nějakém řádku daňového přiznání k DPH (např. ř. 50)?

Problematika DPH řešená v rámci jednání Koordinačních výborů Komory daňových poradců a Generálního finančního ředitelství dopadající na činnost územních samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací – dokončení Ostatní...

Společnost s r. o. koupila v roce 2019 nový apartmán (po kolaudaci) - při nákupu neuplatnila DPH (to je součástí vstupní ceny). V průběhu roku 2020 nebyla vykázána žádná ekonomická činnost vztahující se k tomuto apartmánu (ani ubytování ani nájem). Letos bude s. r. o. tento apartmán prodávat - předpokládáme, že musí z prodejní ceny odvést DPH (necelé 2 roky po kolaudaci). Lze i v tomto případě uplatnit poměrnou část DPH (ř. 60 daňového přiznání)? Pokud ano, musí se v roce 2021 upravit o část uplatněné DPH vstupní cena? 

Kromě nákupů v tuzemsku plátci často pořizují zboží či přijímají služby ze zahraničí. Poměrně častou transakcí v praxi jsou právě nákupy z jiných členských států Evropské unie (dále jen „EU“), kde je legislativa daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) harmonizována předpisy EU. Nezbytnou součástí takového nákupu je pak správné vykázání z pohledu DPH, protože u těchto plnění platí ve většině případu mechanismus přenesení místa plnění a tím i povinnosti přiznat daň k příjemci plnění (tzv. reverse charge), kdy dodavatel účtuje dané plnění bez DPH a odběratel je povinen přiznat DPH v rámci svého přiznání k DPH (tzv. samovyměřit DPH). Tyto transakce se také vykazují v rámci kontrolního hlášení, což je dalším důvodem ke správnému vykázání z pohledu DPH. Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla pro nákupy z EU a upozornit i na vybrané specifické situace, pro které existuje speciální pravidlo z hlediska DPH. Článek pak tato základní pravidla vysvětluje na praktických příkladech.

Může účetní OSVČ, která není daňovým poradcem, zpracovat daňové přiznání k dani z příjmu? Účetní má plné moci a přiznání podává pod kódem 4A jako obecný zmocněnec. Vím, že tato otázka je sporná i z toho důvodu, že účetní nemá na toto uzavřenou pojistku. Ale pokud je možnost podávat přiznání jako obecný zmocněnec, tak tím může být kdokoliv, tedy i člověk, který není daňovým poradcem? Porušuje tím účetní nějaké zákony a hrozí jí nějaké sankce nebo pokuty? Další otázka je, jak je to s podáváním přiznání k DPH a KH, s ročním zúčtováním a se zpracování daně silniční. Může je účetní podat (např. v pojistné smlouvě má nárok na plnění z pozdě podaného kontrolního hlášení)?

Při nákupu zboží (náhradních dílů) od dodavatele ze Švýcarska je vystavena faktura, která je řádně proclena. Po použití náhradních dílů po opravě u zákazníka náš dodavatel potřebuje zaslat vadné díly zpět. Na základě obdržení těchto dílů následně vystaví dobropis k faktuře. Při odeslání vadný dílů do Švýcarka je provedeno celní řízení (JSD). Na řádku 22 přiznání k DPH je uvedena částka dle JSD. Po přijetí dobropisu od dodavatele je provedeno samovyměření DPH vstup, výstup, který snižuje řádek 7 DPH. Prosím je tento postup správný z hlediska cla a DPH? Má být při odeslaní vadných dílů uvedeno na ř. 22 - vývoz - i když se ve skutečnosti nejedná o vývoz, není účtováno do tržeb.

Pravidla pro podávání daňových tvrzení upravuje obecně zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), a některá specifická pravidla pro podávání daňových tvrzení v oblasti DPH vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Od 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 283/2020 Sb. , kterým se mění daňový řád a další související zákony, včetně zákona o DPH . Novelou zákona o DPH , která je součástí tohoto zákona, byly provedeny dílčí změny v části zákona, která upravuje správu DPH v tuzemsku, a to v návaznosti na změny provedené v daňovém řádu . Některé z těchto změn se týkají také pravidel pro povinná elektronická podání. V návaznosti na uvedené legislativní změny nabyla účinnosti od 1. 1. 2021 vyhláška č. 457/2020 Sb. , o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty (dále jen „formulářová vyhláška“). V příloze této vyhlášky jsou uvedeny vzory formulářových podání, např. daňového přiznání, souhrnného hlášení a dalších podání v oblasti DPH platné od 1. 1. 2021. Každá změna ve formulářích uvedených v této vyhlášce musí být od tohoto data provedena formou její novelizace.

Pokud FO, (která je zároveň OSVČ a plátce DPH), dlouhodobě pronajme osobní automobil, který má ve svém soukromém vlastnictví, do s. r. o., kde je tato FO jednatelem a zároveň společníkem, bude pak tato FO příjem z pronájmu zdaňovat dle § 9 ZDP. Jak to prosím bude z pohledu DPH? Bude tento pronájem soukromého automobilu podléhat zdanění DPH? Pokud ano, prosím o vysvětlení, jak v praxi postupovat. Bude nájemné účtováno s 21% DPH a zahrnováno do daňového přiznání k DPH, které tato FO podává jako OSVČ a příjmy zdaňuje dle § 7 ZDP? Přiznání k dani silniční za toto vozidlo bude podávat FO? A jak to bude s uznatelností nákladů na opravy, pojistné, údržbu - může hradit tyto náklady nájemce (pokud bude toto v nájemní smlouvě dohodnuto?)