Srážky ze mzdy

Naši zaměstnanci při nástupu do PP fasují pracovní oděv a obuv. Je možné jim cenu těchto ochranných pracovních pomůcek dát k úhradě, pokud ukončí pracovní poměr ve zkušební době? Zaměstnanec by podepsal souhlas s případnou srážkou ze mzdy již při fasování těchto ochranných pomůcek.

Zaměstnanec odcizil zaměstnavateli hotovost ve výši 25 000 Kč. K odcizení se přiznal a je ochoten podepsat dohodu o srážkách ze mzdy. Pracovní poměr s ním byl okamžitě ukončen pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. Jaká je maximální částka, kterou lze zaměstnanci srazit z jedné měsíční mzdy, pokud nemá žádné vyživované osoby? Je možné na základě dohody o srážkách ze mzdy sjednat sražení celé mzdy, resp. celé čisté mzdy, pokud s tím zaměstnanec výslovně souhlasí? Jaký je správný postup v případě, že by nebylo možné srazit celou dlužnou částku a zaměstnanec by se následně stal nekontaktním a odmítl zbývající část uhradit? Je v takovém případě nutné uplatnit pohledávku soudní cestou, případně existuje jiný efektivní postup? 

Zaměstnanec uplatňoval 2 vyživované osoby (2 děti) pro výpočet exekuce, 1 dítě je zletilé a ukončilo studium k 30. 6. 2025. Došlo k opomenutí snížit počet vyživovaných osob na 1, od 1. 7. 2025 jsou chybně počítány srážky, mám v úmyslu opravit výpočet za leden. Jaký to může mít dopad pro zaměstnavatele, když byla chybně sražená exekuce 7. 7. 2025 – 31. 12. 2025?

V lednu poskytneme zaměstnancům benefit ve výši 20 000 Kč v podobě dobití kreditu na volnočasové aktivity. Ve vnitřní směrnici máme uvedeno, že na benefit má nárok zaměstnanec po odpracování jednoho roku ve společnosti, tzn. že výše benefitu 20 000 Kč se krátí v poměru počtu měsíců v kalendářním roce. Jak řešit případ, když zaměstnanec ukončí pracovní poměr? Dobitou kartu je možno zrušit, ale co v případě, že zaměstnanec přečerpal nárok připadající na dané měsíce dle směrnice? Je možné přečerpaný kredit srazit ve mzdě, podobně jako přečerpanou dovolenou? Nebo jak jinak postupovat v těchto případech?

Jaký je postup výpočtu a rozdělení srážek v exekucích? V dotazu uvedu příkladová čísla. Jedná se o zaměstnance, který žije sám a má 2 děti, které s ním nežijí. Pobírá invalidní důchod. Má invaliditu 2. stupně. Neuplatňuje slevu na manželku. Čistá mzda je 29 000 Kč. Zaměstnanec má více exekucí a všechna rozhodnutí nabyla právní moci: 1. nepřednostní (dle sdělení exekutora se při srážkách ze mzdy uplatňuje plná výše nezabavitelné částky bez krácení); 2. nepřednostní; 3. nepřednostní; 4. nepřednostní; 5. PŘEDNOSTNÍ a jedná se o výživné, které se týká jednoho ze dvou dětí (dle sdělení exekutora se uplatňuje polovina nezabavitelné částky) a zároveň se uplatňuje pouze nezabavitelná částka na 1 dítě. Postup výpočtu: Jako první v pořadí je exekuce č. 5, která je přednostní a jedná se o výživné. Jako druhá v pořadí je exekuce č. 1. Bude se uplatňovat pravidlo čtyř exekucí. Jeho 1/3 srážky je vyšší než hranice 1 089 Kč pro ZTP. A) Výpočet srážek pro přednostní pohledávku (výživné) – uplatnění poloviny nezabavitelné částky a jednoho dítěte: Výpočet nezabavitelné částky: Dlužník 14 101,50 Kč + Dítě 3 525,37 Kč = 17 627,00 Kč; Lze uplatnit jen ½ nezabavitelné částky: 17 627 Kč / 2 = 8 814 Kč; Výpočet zbytku mzdy: 29 000 Kč – 8 814 Kč = 20 186 Kč; Rozdělení zbytku na třetiny: 20 186 Kč / 3 = 6 728,67 Kč; 1/3 = 6 728 Kč (náleží povinnému) 2/3 = 6 728 Kč (rozděluje se na přednostní) 3/3 = 6 729 Kč (rozdělitelný zbytek).B) Výpočet srážek pro nepřednostní pohledávku – uplatňuje se celá nezabavitelná částka a obě děti: Výpočet nezabavitelné částky: Dlužník 14 101,50 Kč + 2 děti 7 050,74 Kč = 21 153,00 Kč; Uplatňuje se celá nezabavitelná částka: 21 153 Kč; Výpočet zbytku mzdy: 29 000Kč – 21 153 Kč = 7 847 Kč; Rozdělení zbytku na třetiny: 7 847 Kč / 3 = 2 615,67 Kč; 1/3 = 2 615 Kč (náleží povinnému) 2/3 = 2 615Kč (rozděluje se na nepřednostní) 3/3 = 2 616Kč (rozdělitelný zbytek) Vypořádání srážek: Exekutorovi s přednostní pohledávkou – výživné se zašle 6 728Kč. Exekutorovi s nepřednostní pohledávkou se zašle 2 615Kč. Zbytek k rozdělení bych rozdělila následovně: 6 728 Kč – 2 615 Kč = 4 113Kč. Částku 4 113 Kč bych ještě použila na úhradu exekuce přednostní pohledávky – výživného. Tedy celkem sraženo ze mzdy zaměstnance 13 456Kč. Zaměstnanci se vyplatí celkem 15 544 Kč. Je tento postup správný? V případě špatného postupu prosím o sdělení, kde je chyba a jak postupovat při rozdělení jednotlivých částek.

Tento tradiční příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2026 oproti roku 2025 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat. Mezi ty nejdůležitější patří: zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), změna postupu při srážkách ze mzdy, zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč měsíčně a 134,40 Kč na hodinu, zvýšení maximální částky pro aplikaci srážkové daně a odměny bez odvodů pojistného u DPP na 11 999 Kč, zvýšení stravného a náhrady za použití vlastního vozidla, pokles průměrných cen PHM, změna parametrů pro podpory v nezaměstnanosti, výrazné zvýšení maximální výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci na 38 537 Kč.

Zaměstnanec je v insolvenci, budu u výpočtu splátky při oddlužení za prosinec 2025 vycházet z nezabavitelné částky platné pro rok 2025 (13 026,67 Kč), nebo již použiju částku platnou pro rok 2026 (14 101,50 Kč)?

Pokud je nám jako zaměstnavateli doručen exekuční příkaz o srážkách ze mzdy např. 2. 11. 2025, od jakého měsíce mezd máme povinnost provádět srážky? Měli jsme za to, že od 1. 10. 2024 platí, že první srážku máme provést od mezd za 11/2025, kdy srážka bude exekutorovi odeslaná během prosince (protože mzdy za 11/2025 jsou vypláceny v prosinci). Nicméně od exekutora jsme dostali informaci, že první srážka má být provedena až za mzdy za 12/2025 (vyplácené v lednu 2026). Exekutor se odkazuje na § 282a OSŘ, nicméně my toto ustanovení chápeme tak, že tím „prvním měsícem po doručení“ je myšlen měsíc platby mezd, nikoli „účetní“ měsíc mezd, který zpravidla předchází měsíci platby mezd.

Obdrželi jsme usnesení exekutora ke srážkám ze mzdy našeho zaměstnance. Je v něm uvedeno následující: Jedná se o nepřednostní pohledávku. Plátce příjmu č. 1 bude provádět srážky po odečtení základní částky do výše 40 % (§ 278 o. s. ř.). Plátce příjmu č. 2 bude srážet po odečtení základní částky do výše 30 % (§ 278 o. s. ř.). Plátce příjmu č. 3 bude srážet po odečtení základní částky do výše 30 % (§ 278 o. s. ř.). Jak bude probíhat výpočet srážky u plátce č. 2, když zaměstnanec vyživuje 4 děti a jeho měsíční čistá mzda je 11 000 Kč?

Pokud má nový zaměstnanec exekuční srážky a je novému zaměstnavateli doručeno rozhodnutí o pokračování ve srážkách ze mzdy, kde je uvedeno, kdy bylo doručeno prvnímu plátci a zároveň i kdy nabyl exekuční příkaz právní moci, tak předpokládám, že již nemusím vyžadovat zvlášť o zaslání dokumentu o nabytí právní moci. Stačí tedy již jen rozhodnutí o pokračování ve srážkách, kde je vše uvedeno? 

Máme v zaměstnání 25 dnů dovolené na rok a tři dny sick days placené. Jaký průměr se platí jako dovolená? 

Jsme plátcem mzdy zaměstnance, na kterého je vedena exekuce srážkami ze mzdy. Dne 15. 8. 2025 nám byl doručen exekuční příkaz k provádění srážek ze mzdy (bez doložky právní moci), ve kterém je uvedena „vymáhaná peněžitá povinnost“ ve výši 15 200 Kč. Dne 15. 10. 2025 nám bylo dále doručeno „Vyrozumění o zápisu doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí a o nabytí právní moci exekučního příkazu“, kde je uvedeno, že vymáhaná peněžitá povinnost ke dni vyhotovení (14. 10. 2025) činí 15 500 Kč. Současně je uvedeno, že tímto vyčíslením není dotčeno případné zvyšování vymáhané peněžité povinnosti dle tabulky č. 1 a č. 2 exekučního příkazu (úroky apod.). Můžeme jako plátce mzdy: považovat částku 15 500 Kč k datu 14. 10. 2025 za aktuální výši vymáhané peněžité povinnosti (jistina + příslušenství), ze které máme vycházet při provádění srážek, tedy prakticky brát, že oproti původním 15 200 Kč došlo „oficiálně“ ke zvýšení o 300 Kč, a srážet na celkový dluh minimálně 15 500 Kč, který můžeme srazit zaměstnanci ze říjnové mzdy, kterou budeme dělat začátkem listopadu?

Od 5/2025 máme zaměstnankyni, která je v insolvenci. Od 17. 10. 2025 je na nemocenské a nemoc trvá. Jak budeme postupovat při výpočtu srážky? Je to tak, že k čisté mzdě připočteme náhrady za nemocenskou (prvních 14 dní), a z této částky vypočítáme srážku a nemocenské dávky ze sociálky nijak neřešíme? 

Do datové schránky jsme dne 3. 10. 2025 obdrželi exekuční příkaz, kdy exekuční titul je pravomocný a vykonatelný. Dne 7. 10. 2025 jsme obdrželi do datové schránky další exekuční příkaz, kdy v řádku exekuční titul je pouze info o vydání rozsudku. Obě exekuce jsou nepřednostní, zaměstnanec nastoupil dne 1. září 2025 a dle jeho informací jsme prvním zaměstnavatelem. Prosím tedy o potvrzení, že první srážka bude až ze mzdy za měsíc říjen a budeme umořovat exekuci, která přišla do datové schránky jako první. Po umoření první exekuce budeme čekat až bude exekuční titul u druhé exekuce pravomocný a vykonatelný a do té doby budeme deponovat? Je ještě něco, na co nezapomenout? 

Pokud podle pořadí jsou jenom přednostní exekuce u zaměstnance, lze srážet dvě najednou, nebo přeskočit až na příští nepřednostní? 

Zaměstnanec je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti a zároveň je evidován na Úřadu práce. Čistá mzda zaměstnance je 9 500 Kč za měsíc. Zaměstnanec dále pobírá příspěvek na bydlení ve výši 9 084 Kč a příspěvek na živobytí 388 Kč. Zaměstnanci je nařízena daňová exekuce srážkami ze mzdy ve výši 10 260 Kč a jedná se pohledávky daní a poplatků, což jsou přednostní pohledávky. Jaký je postup výpočtu srážky ze mzdy, je-li vůbec možný? 

Prováděli jsme srážky ze mzdy. Při odeslání srážky došlo k záměně exekutorského úřadu. Srážky se zasílaly exekutorovi, který byl v původně v prvním pořadí, jehož pořadí se následně posunulo na druhé. Jakmile nás exekutor, kterému srážky náležely ozval, zaslali jsme srážky na správný účet. Došlo k doplacení celé exekuce. Následně za deset dnů od zaslaných částek dorazilo sdělení od insolvenční správkyně, že je zaměstnanec v insolvenci a právní účinky insolvence začínají ke dni doručení. Exekutorský úřad nám sdělil, že zaměstnanec je v insolvenci a veškeré platby, které jsme zaslali před účinky isolvence (neboť byly zaslány až po zahájení insolvence) musí zaslat insolvenčnímu správci, čímž vznikla exekutorskému úřadu škoda a máme celou exekuci zaplatit znovu. Insolvenční správce nám sdělil, že tato informace je chybná, že exekutorský úřad zasílá finanční prostředky obdržené až od právních účinků insolvence a není důvod zasílat požadované finanční prostředky znovu. Co je správné? Jak postupovat?

Firma poskytuje jako benefit MultiSport kartu svým zaměstnancům. Pokud zaměstnanec odejde na mateřskou a následně na rodičovskou dovolenou, může mu firma i nadále poskytovat tuto MultiSport kartu? V běžném pracovním poměru firma požaduje po zaměstnanci určitou spoluúčast, ale jelikož zaměstnanci v době mateřské a rodičovské neplyne žádný příjem z firmy, je možné, aby zaměstnanec požadovanou částku posílal na účet firmy? 

Bývalé paní účetní se podařilo zaplatit v červnu 2x srážky ze mzdy exekutorům a insolvenčním správcům. Všichni byli obeslání s prosbou o vrácení. Z velké části se peníze vrátily, ale asi 3 zůstali nedořešení a nereagují. Můžeme v následujících platbách o tyto částky zaplacené navíc ponížit platby srážek stržených zaměstnancům a započíst? Nebo to musíme udělat jako nedaňový náklad firmy a smířit se s tím, že peníze jsou nevymožitelné zpět. 

V naší společnosti pracuje zaměstnanec, který má několik přednostních exekučních řízení. Tento zaměstnanec podal výpověď a pracovní poměr u nás nyní končí. Rádi bychom si upřesnili postup: Je naše společnost povinna oznámit jednotlivým exekutorům ukončení pracovního poměru zaměstnance, pokud jde o přednostní exekuce? A v jaké formě se takové oznámení provádí? Pokud tento zaměstnanec nastoupí do nové společnosti, jak bude nový zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy v případě, že existuje více přednostních exekucí? Rozdělují se sražené částky mezi všechny přednostní pohledávky poměrně, nebo se přednostně plní ta, u které exekuční příkaz dorazil jako první?