Účetní chyba

  • Článek
Možnost vzniku chyb nelze úplně vyloučit v žádné firmě. Nemělo by však jít o standardní či systémové chyby nebo pravidelně se opakující situace. Nastavením vnitřních pravidel a jejich dodržováním lze chybám výrazným způsobem předejít. Základní a nezastupitelnou složkou vnitřního kontrolního systému je účetnictví za předpokladu, že je vedeno správně a v souladu s právními předpisy. Je to zejména proto, že obsahuje vlastní kontrolní mechanismy vycházející z účetních zásad a principů. Zejména jde o zásadu správnosti a úplnosti účetnictví, akruální princip, princip podvojnosti a souvztažnosti, dokladovosti a inventarizace, zákazu kompenzace, stálosti metod, bilanční kontinuitu. Chyby mohou zahrnovat omyly ve výpočtech, nesprávnou aplikaci účetních metod, přehlédnutí nebo chybnou interpretaci faktů a podvody. Při posuzování otázky, zda se jedná, či nejedná o chybu, je třeba především posoudit, zda bylo možno účtovat o dotčené skutečnosti do okamžiku sestavení účetní závěrky za aktuální účetní období nebo zda se jedná o novou skutečnost následujícího účetního období.
Vydáno: 14. 06. 2022
  • Článek
Samozřejmě i účetní praxe s sebou přináší určitou chybovost, někdy se jedná o chyby zásadní, někdy o chyby nevýznamné. Každopádně, pokud na takovouto chybu následně přijdeme, je nutné ji opravit v souladu s účetními postupy.
Vydáno: 18. 11. 2019
  • Článek
Podle lidového rčení se člověk chybami učí. Spíše je tomu ale podle autora tak, že nikoli chybami, nýbrž opravami chyb se učíme, tedy pokud se z nich poučíme. Přes nebývalý rozvoj umělé inteligence, sdílení dat a konektivitu technologií jsou (zatím) účetními jenom lidé, kteří přirozeně tu a tam chybují. Ani sebepečlivěji propracovaný podvojný účetní systém zcela nezabrání chybným vstupům – ať už jsou nechtěné, nebo záměrné. Pokud se účetní chyba odhalí až v dalším účetním období, vystává pochopitelně otázka, jak ji napravit. Navíc účetní data jsou stěžejní základnou pro výpočet daně z příjmů, tím pádem účetní chyby mívají rovněž daňové dopady, s nimiž je také třeba se vypořádat.
Vydáno: 27. 11. 2017
  • Článek
Opravy účetních záznamů Jaroslava Svobodová Předmětem tohoto článku jsou opravy účetních záznamů. Cílem je především obecně upozornit účetní jednotky na skutečnosti vyplývající ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,...
Vydáno: 23. 02. 2017
  • Článek
Co mají účetní profesně nejradši? To by asi byla obsáhlá a pestrá paleta, zřejmě převážně jednoduchých až rutinních prací, kde snad ani chybu udělat nelze. Naopak zřejmě unisono by z úst účetních zněla nejméně oblíbená činnost – účetní uzávěrka. Je s ní hodně práce (únava), podílí se na ní více lidí (zmatek), zahrnuje celý balík činností (chaos), je náročná odborně (nejistota), vedení má přehnaná očekávání (zklamání), výsledek je hodně a dlouho vidět (stres) a chyby již nepůjde opravit (ostuda). Žel, bez ní to v praxi nejde, navíc na její výsledek netrpělivě čekají daně z příjmů. Přeneseně lze říci, že jde o takovou každoroční maturitu účetních. Že Vám tam nějak nadbývá písmeno – U – vždyť přece jde o „účetní závěrku“ – nemylte se, oba pojmy jsou plně namístě, přičemž jeden se bez druhého neobejde. Známější – účetní závěrku – tvoří jen standardizované účetní výkazy, zejména o stavu majetku a závazků (Rozvaha neboli Bilance, jak se z historicky daných důvodů také v praxi ještě označuje), výnosů a nákladů (Výsledovka) a upřesňující Příloha. Naproti tomu – účetní uzávěrka – zahrnuje celý komplex účetních a souvisejících aktivit sloužících k uzavření účetního období, jako je především ověření reálnosti účetních stavů (inventarizace), aktualizace účetního ocenění (reálná hodnota, přepočet cizoměnových položek), přiřazení nákladů a výnosů příslušnému účetnímu období (časové rozlišení), vyjádření rizik (opravné položky, rezervy). Sestavení účetní závěrky je pak už spíše jen technickou záležitostí, která je ale zároveň nejviditelnější součástí, resp. výsledkem účetní uzávěrky.
Vydáno: 13. 01. 2017