Výroční zpráva

Jsme obecně prospěšnou společností a měli jsme daňovou kontrolu. Finanční úřad nám neuznal daňové zvýhodnění ve výši 300 000 Kč z důvodu toho, že jsme neměli včas zveřejněnou výroční zprávu. Odůvodnění FÚ: „Vzhledem k tomu správce daně konstatuje, že daňový subjekt nesplnil podmínku zakotvenou v § 20 zákona o o.p.s., podle které má obecně prospěšná společnost vypracovat a zveřejnit výroční zprávu, a to v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do šesti měsíců po skončení účetního období, dále obecně prospěšná společnost uloží do 30 dnů po schválení správní radou výroční zprávu do sbírky listin (viz § 27 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Zpracovávání výroční zprávy a její zveřejňování patří k vnějším znakům, jimiž se neziskové právnické osoby odlišují od jiných právnických osob. Této zprávě se přikládá zvláštní důležitost, protože umožňuje široké veřejnosti kontrolovat činnost a hospodaření neziskové právnické osoby. Podle § 22 písm. a) zákona o o.p.s. pokud obecně prospěšná společnost poruší ustanovení § 2, 17 a 20, pozbývá pro rok, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená tímto zákonem, zákonem o daních z příjmů a zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.“ Správce daně nahlédl dne 29.04.2025 (zaevidováno pod č.j. 2426942/25/3010-60561- 712457) do sbírky listin Rejstříku obecně prospěšných společností vedeného u Krajského soudu v Brně a zjistil, že výroční zpráva za zdaňovací období roku 2021 nebyla ve lhůtě podle § 20 zákona o o.p.s. zveřejněna. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt výroční zprávu za rok 2020 nezveřejnil ve lhůtě uvedené v § 20 zákona o o.p.s., porušil ustanovení § 20 zákona o o.p.s. a na základě § 22 téhož zákona pozbývá možnost využití daňového zvýhodnění, tedy využití daňové úspory. Nad rámec výše uvedeného bylo při nahlížení do sbírky listin zjištěno, že na soud byly dne 04.09.2022 doručeny listiny, které obsahovaly rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu roku 2020, a které jsou ve sbírce listin uloženy pod spisovými značkami O 560/SL17/KSBR, O 560/SL15/KSBR, O 562/SL10/KSBR. Správce daně uvádí, že dle § 21 zákona o o.p.s. kromě náležitostí zákona o účetnictví musí výroční zpráva obsahovat informace o: a) všech činnostech uskutečněných v účetním období v rámci obecně prospěšných služeb, doplňkové činnosti včetně jejich zhodnocení, b) lidských zdrojích, c) výnosech v členění podle zdrojů, d) vývoji a stavu fondů obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni, Strana - 9 - (celkem 21) zprávy o daňové kontrole č.j.: 3007224/25/3010-60561-712457 e) o stavu majetku a závazků obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni a o jejich struktuře, f) celkovém objemu nákladů v členění na náklady vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění doplňkových činností a na vlastní činnost obecně prospěšné společnosti, včetně všech nákladů na odměnu ředitele a na odměny členů správní rady a členů dozorčí rady, g) změně zakládací listiny a změně ve složení správní rady a dozorčí rady a o změně osoby ředitele, k niž došlo v průběhu účetního období. Na základě výše uvedeného nelze tedy doručené listiny (rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu) za zdaňovací období roku 2020 považovat jako náhradu zveřejněné výroční zprávy za období roku 2020, neboť tyto listiny neobsahují veškeré informace uvedené v § 21 zákona o o.p.s. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke zveřejnění výroční zprávy za období roku 2020 nesplnil daňový subjekt podmínku pro daňové zvýhodnění daně z příjmů plynoucí z § 22 zákona o o.p.s. a nesplnil tedy podmínku pro možnost uplatnění daňové úspory uvedené v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2020“. Skutečně je naše porušení natolik závažné, že má FÚ právo nám toto zvýhodnění neuznat, protože jsme zveřejnili výroční zprávu pozdě? Není to například na pokutu v nějakém správním řízení? Lze tuto situaci ještě nějakým způsobem zachránit?

Stavební společnost plánuje získat zakázku ve výši přibližně 2 miliardy Kč. V případě realizace této zakázky by roční obrat společnosti dosáhl přibližně 2 miliard Kč. Podléhá společnost při tomto obratu povinnému auditu? Jaké další povinnosti jí vznikají v souvislosti s účetní závěrkou a případnou výroční zprávou? Jaká hlavní daňová, účetní a právní rizika mohou být s takto významným obratem spojena? Doporučujete v takové situaci svěřit účetnictví a daňovou agendu větší účetní či poradenské společnosti za účelem minimalizace rizik? 

Od jakého data je státní podnik povinen sestavovat ESG report – Zprávu o udržitelnosti, když tento státní podnik (dlouhodobě) splňuje kritéria pro velkou účetní jednotku podle § 1b odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a podle jakých ustanovení? Bude tento podnik povinen uvádět srovnatelné období ESG report v prvním roce zveřejňování, tzn. pokud podnik bude povinen sestavit ESG report např. za rok 2026, má povinnost uvést ESG report i za srovnatelné období, tj. za rok 2025, kdy povinnost sestavit ESG report ještě nebyla?

Uvádění informací o udržitelnosti se v této době velmi dynamicky a bohužel i nepředvídatelně vyvíjí. Cílem tohoto článku je detailně analyzovat situaci, pokud jde o postupný náběh účinnosti směrnice upravující podávání zpráv o udržitelnosti1) (dále jen „CSRD“), která již byla částečně implementována do českého právního řádu.

Nová právní úprava se zaměřuje na několik oblastí: zvyšování transparentnosti, postavení výroční zprávy v právním řádu, statutární výroční zpráva, zpráva vedení a terminologické změny.

Na povinnost zpracovat zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti stanovenými účetními jednotkami (skupinami) se vážou nové povinnosti auditorů, kteří budou ověřovat tyto zprávy nebo konsolidované zprávy související s účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou.

Zákonná možnost oceňování v účetnictví tzv. funkční měnou bude mít spolu s novými definicemi čistého obratu vliv na kategorizaci účetních jednotek a jejich skupin. Důsledkem může být změna povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Stanovení čistého obratu a možnost využití funkční měny má dopad na zákon o daních z příjmů, kapitálový trh, platební služby, statistiku nebo zveřejňování. Promítne se i do zpráv souvisejících s účetní závěrkou.

Zprávu o daních z příjmů za účetní období jakožto zprávu související s účetní závěrkou sestavuje samostatná účetní jednotka, pokud je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu. Tuto zprávu sestavuje poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

Sestavením účetní závěrky bohužel činnosti osob, které za tuto oblast zodpovídají a zpracovávají ji, nekončí. Po sestavení účetní závěrky je nutné přejít k plnění dalších souvisejících povinností. Zcela zásadní věcí v případě, že tato povinnost vyplývá z legislativy, je zajištění ověření účetní závěrky auditorem, následuje vyhotovení výroční zprávy a dalších dokumentů, jakými jsou zpráva o platbách vládám a informace o nepeněžních operacích, a dále pak zajistit splnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu. Nelze opomenout ani povinnost přiložit účetní závěrku jako přílohu k daňovému přiznání a zajistit úschovu účetní závěrky. V tomto příspěvku si nyní podrobněji projdeme a připomeneme všechny výše uvedené povinnosti, které jsou bezprostředně spojené s účetní závěrkou podnikatelů.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud uzavírá, že si stěžovatel musel být vědom toho, že ve výroční zprávě uvedený podíl 9 % není skutečným (přesným) podílem hodnoty žalobkyní přijatých zdanitelných plnění na jejích celkových výnosech. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, v rozhodném znění (dále jen „daňový řád “), však platí, že „[s]práva daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady“ (zvýraznění doplněno Nejvyšším správním soudem). Tomuto dílčímu účelu (cíli) správy daní se stěžovatel zpronevěřil.

Kalendářní rok 2018 se již chýlí ke konci a právě nastává pro většinu účetních jednotek období, kdy jim začnou starosti se sestavováním účetní závěrky. V tomto článku bych Vám ráda poskytla tipy a rady, na co si dávat pozor, na co nezapomenout, co mít na paměti. Následující řádky vycházejí jednak z novely vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, vyhláškou č. 441/2017 Sb. (dále jen „vyhláška“), která je účinná pro účetní období započatá v roce 2018, a také z nejčastějších dotazů v oblasti účetní závěrky.

Novela zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, č. 221/2015 Sb. přinesla řadu změn pro různé účetní jednotky. Jednou ze změn, které se týkají nevýdělečných organizací účtujících podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 504/2002 Sb. “), je novelizace ustanovení o účetní závěrce. Tento příspěvek stručně shrnuje tyto obsahové změny.