Důvodová zpráva k zákonu č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí

Podle článků 3.9, 5.5 a 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) byla předsedovi Legislativní rady vlády zaslána žádost o neprovedení RIA, které bylo v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády vyhověno. Navrhovaný zákon je implementačním předpisem, ve kterém není dána možnost diskrece a který zároveň nejde v žádném případě nad rámec požadavků práva EU. V souladu s čl. 3 odst. 3 Legislativních pravidel vlády také nebyl vypracován věcný záměr zákona.

Návrh zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí.

Ministerstvo financí ČR (dále jen "MF") je gestorem implementace směrnice Rady (EU) 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (dále jen "Směrnice"), která byla vydána na základě čl. 126 v souladu s čl. 288 Smlouvy o fungování EU (dále jen "SFEU") a také v návaznosti na Protokol (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného k SFEU. Přestože k 31. prosinci 2013 uplynula transpoziční lhůta a ČR byla v lednu 2014 Evropskou komisí (dále "EK" nebo "Komise") v rámci tzv. fáze řízení o porušení Smlouvy formálně upozorněna na uplynutí termínu pro provedení Směrnice, nebyla její ustanovení zatím v plném rozsahu implementována. Dosud se nepodařilo schválit klíčové transpoziční právní předpisy, nezbytné pro implementaci Směrnice.

Převážná většina požadavků Směrnice je zajištěna prostřednictvím návrhů právních předpisů v oblasti rozpočtové odpovědnosti. Konkrétně se jedná o návrhy ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, na něj navazujícího zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti. Tyto tři návrhy byly vládou schváleny na konci února 2015 a postoupeny do Poslanecké sněmovny PČR (sněmovní tisky 411 - 413, probíhá obecná rozprava v rámci 2. čtení).

Dalším implementačním právním předpisem má být zákon o řízení a kontrole veřejných financí, jehož návrh nahradil původní a nevyhovující návrh zákona o vnitřním řízení a kontrole ve veřejné správě.

K zajištění dalších informací, které požaduje čl. 14 odst. 3 Směrnice, byla provedena novelizace vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška č. 410/2009 Sb."). Novela této vyhlášky č. 473/2013 Sb. zahrnuje údaje o některých podmíněných závazcích (vládní záruky a projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru neboli PPP projekty) pro vybrané účetní jednotky ve smyslu zákona o účetnictví s výjimkou zdravotních pojišťoven a dále doplňující informace k příjmům a výdajům pro ústředně řízené (státní) příspěvkové organizace, tedy takové, jejichž zřizovatelem je organizační složka státu (dále jen "státní příspěvkové organizace"). Zabezpečení informací o držených majetkových účastech v soukromých a veřejných společnostech a o závazcích vyplývajících z činnosti veřejných společností bylo zohledněno ve vyhlášce č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu). Informace o úvěrech v selhání zajišťuje Pomocný analytický přehled podle vyhlášky č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (dále jen "technická vyhláška o účetních záznamech").

Část požadavků Směrnice, např. podle jejího čl. 3 odst. 2 písm. b), je zajištěna nelegislativním způsobem. MF již velkou část informací zveřejňuje na svých internetových stránkách¹⁾, neboť disponuje svými vlastními daty nebo jiným způsobem zajištěnými údaji dalších subjektů či účetních jednotek.

Pro kompletní naplnění cílů Směrnice zbývá oblast, která se týká zveřejňování fiskálních dat podle čl. 3 odst. 2 písm. a) Směrnice. Tato data nejsou v ČR dosud publikována v plném rozsahu a požadované periodicitě v souladu s požadavky Směrnice. Sběr většiny vstupních dat (hotovostních či na bázi číselného ekvivalentu z veřejných účtů, nejsou-li údaje na hotovostní bázi k dispozici), na jehož základě je pak zpracováván výstup, který zajišťuje Směrnicí požadovaný včasný a pravidelný přístup veřejnosti k fiskálním údajům, se velkou měrou naplňuje prostřednictvím již nyní platných a účinných právních předpisů, a to: