JUDr. Marie Salačová - strana 9

Zaměstnanec letěl do Ameriky, cesta letadlem trvala 11 hodin. Na letence je napsané, že během letu byla podána snídaně a večeře. Je třeba ve vyúčtování služební cesty kvůli této skutečnosti krátit stravné? Zaměstnanec odlétal z ČR v 11 hod - výše stravného se za den odletu určuje dle cílové země, tedy ve výši 2/3 z 50 USD - po případném krácení o jídlo v letadle?

Jako každý rok, i s účinností od 1.1.2015 došlo ke změně sazeb náhrad cestovních výdajů. K uvedenému datu došlo ke změně sazeb stravného, sazby základní náhrady a průměrných cen pohonných hmot pro používání soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách zaměstnanců, a to konkrétně novými vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Jedná se o vyhlášku č. 328/2014 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ze dne 16.12.2014, a vyhlášku č. 242/2014 Sb. , o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2015, ze dne 4.11.2014.

Zajímalo by nás, zda je legislativně upravena forma cestovního příkazu. Je nutné evidovat schválený cestovní příkaz v tištěné podobě, případně je možné tištěný cestovní příkaz nahradit elektronickou verzí s dohledatelným schvalovacím procesem?

Započítává do hodnoty stravenky i výše provize? Např. hodnota stravenky je 85 Kč + 2,5 % provize = 87,13 Kč Do nákladů 55 % z 87,13 Kč nebo 55 % z 85 Kč Zaměstnanci 45 % z 87,13 Kč nebo 45 % z 85 Kč Co je správně?

Vyplácím z eurové pokladny zálohy na služební cestu. Jde mi o to, že když vyplácím zálohu ráno, dávám tam kurs z předchozího dne, i když zálohu vyplácí následující den (tento datum uvádím na doklad). Účetní program jinak neumožňuje, když je kurs zveřejňovaný až po 14 hod. Je to tak ze zákona dobře?

Slovenská firma, jednatel firmy, si založil s. r. o. v ČR a je zde rovněž jednatelem s. r. o. Zabývá se prodejem zboží nakoupeného ve své slovenské firmě. K prodeji v ČR používá osobní automobil v majetku slovenské firmy. Na konci zdaňovacího období si vykazuje cestovné ve výši tankovaných pohonných hmot, mzdy a režie. Jaký je správný postup? Podotýkám, že jednatel není zaměstnancem v české firmě, pouze jednatel. Jaký je postup, pokud osobní automobil používán k náhradám není ani v majetku slovenské firmy, ale v osobním vlastnictví jednatele?

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování ve výši 100 Kč na jedno jídlo za jednu směnu (při odpracování alespoň 3 hodin). Příspěvek je poskytován formou stravenek. Na žádost zaměstnanců budou poskytovány stravenky v nižší nominální hodnotě, tj. 2 ks stravenek v nominální hodnotě 50 Kč na jednu směnu. Bude daňově uznatelným nákladem 55 % ze 100 Kč a nebo jen 55 % z nominální hodnoty jedné stravenky, jak nás upozornil dodavatel stravenek ?

Mám dotaz ohledně max. možného příspěvku na závodní stravování (stravenka). Nepatříme do státní instituce, a proto uplatňujeme sazbu stravného při s nižším limitem (5-12hod. max. 69 Kč). Uznatelný příspěvek firmy se v našem případě počítá z 69 Kč nebo z 82 Kč (70 % z 69 Kč = 48,30Kč= 55 % firma + 45 % zaměstnanec = 87,80 Kč) nebo (70 % z 82 Kč = 57,40 = 55 % firma + 45 % zaměstnanec = 104,36 Kč)? V § 24 odst. 2 písm. j) ZoDP není stanoveno, jestli se 70 % počítá z nižší sazby pro stravné nebo z max. sazby. Jaký je váš názor?

Náš zaměstnanec zahájil služební pracovní cestu 29. 12. 2014 a ukončil 2. 1. 2015. Prosím o radu, do kterého období bude patřit cestovní příkaz? V cestovním příkazu bude jen stravné a ubytování hrazené platební kartou 2. 1. 2015.

Zaměstnavatel vyslal zaměstnance na školení a nařídil jako dopravní prostředek autobus. Jak by to bylo v případě, pokud zaměstnanec pojede svým osobním autem a k proplacení předloží částku v ceně jízdenky za cestu autobusem?

Jednatel má se společností s ručením omezeným uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, plyne z ní i odměna. Sídlo firmy je v Praze, tzv. virtuální kancelář na základě smlouvy o poskytnutí sídla společnosti. 20 km od sídla firmy se nachází provozovna. Na tomto místě je i adresu bydliště jednatele. Na adrese provozovny je parkován i služební automobil. Ve smlouvě o výkonu funkce jednatele je stanoveno místo výkonu funkce jednatele v provozovně. Má jednatel nárok na náhrady cestovních výdajů, když jede mimo provozovnu? Pokud jede z provozovny na adresu sídla společnosti v Praze, nemůže tyto km vykazovat v knize jízd. Pokud však jede z provozovny do Prahy na jiné místo, než je sídlo firmy zapsané v obchodním rejstříku, pak tyto km mohou být uvedeny v knize jízd. Je tento postup správný?

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce Brno. Pravidelné pracoviště není sjednáno. Zaměstnanec je vysílán např. na poštu, do banky apod. v Brně v souvislosti s výkonem druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Tyto cesty vykonává se souhlasem zaměstnavatele soukromým vozidlem. Z pohledu § 42 zákoníku práce (ZP) zaměstnanec na pracovní cestě není. Podle § 34a ZP je jeho pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, teda Brno. Lze zaměstnanci v tomto případě poskytnout cestovní náhrady (jízdní výdaje, stravné atd.) ve smyslu § 152 a § 156 ZP? Zaměstnanci nepochybně vznikají výdaje spojené s používáním soukromého auta pro služební účely (náhrada za km a náhrada za PHM). Existuje možnost, jak mu tyto výdaje refundovat, pokud by neměl nárok na cestovní náhrady, aniž bychom přesněji stanovovali přesnou adresu místa výkonu práce? Není pak v rozporu se zásadou slušnosti, kdyby nedostával žádné náhrady v jakékoli podobě?

Zaměstnavatel přispívá na stravování zaměstnanců formou stravenek. Je možný tento postup: Zaměstnanec si hradí obědy sám, po skončení měsíce předá zaměstnavatel zaměstnanci stravenky dle jeho nároku. Může zaměstnavatel předávat stravenky zpětně? Nebo musí stravenky předávat předem, tak aby byla splněna podmínka zajištění stravování?

Musí být k jízdence vytvořen cestovní příkaz anebo ji můžu dát rovnou na 512 a odečíst DPH? Po městě jel náš zaměstnanec, který má ve smlouvě uvedenou adresu pro cestovní náhrady pouze to město, bez přesného určení adresy výkonu práce.

Pracovní agentura zaměstnává pracovníky na DPP, DPČ i na stálý pracovní poměr. Výkon práce mají všichni sjednán v Praze. Tyto zaměstnance agentura vysílá na práci k jiným firmám s tím, že některé jsou i mimo Prahu. Zaměstnanec je pak přechodně ubytován v místě faktického výkonu práce: a)      mají všechny typy pracovních poměrů nárok na výplatu cestovních náhrad a jízdních výdajů při práci mimo Prahu? b)      pokud bude zaměstnanec ubytován mimo Prahu, má nárok na úhradu celé částky za ubytování?

Běžná praxe v poskytování náhrad cestovních výdajů při pracovních cestách zaměstnanců se stále neobejde bez značného množství problémů a nejasností. Zdá se, že jsou vyvolávané jednak neznalostí platné právní úpravy a jednak nesprávným pochopením zákonného textu. Tento článek je zaměřen na nejčastěji se vyskytující chyby na tomto úseku. Celá platná právní úprava předmětné problematiky je obsažena od 1.1.2007 v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Zpracovávám cestovní příkaz za celý měsíc. Automobil jezdí na LPG a je tedy nutné doložit cenu účtenkami z tankování. Je možné použít průměrnou cenu ze všech účtenek v tomto měsíci, na všechny jízdy v měsíci? Nebo je nutné vždy počítat s cenou z posledního tankování před jízdou? Dále mám pracovní cestu do zahraničí a nejsem si jista s počítáním zahraničního stravného. Konkrétně pracovní cesta započala 14. 1. v 6:00 v ČR, v 10:00 byly překročeny hranice DE, a 15.1. v 2:00 byly překročeny hranice FR. 15.1. - 17.1. trvala pracovní cesta, ale zaměstnanec si prodloužil svůj pobyt do 19.1., kdy v 9:30 započal cestu ve FR, v 16:00 překročil hranice DE v 22:00 překročil hranice ČR a 20.1. ve 2:00 se vrátil do sídla společnosti. Nevím, zda počítám správně, když za první den spočítám 2/3 zahraničního stravného (2/3 z 45 Eur), za další 2 celé dny 2x 45 Eur, den 18. 1. stravné nepřísluší z důvodu, že je tento den zaměstnanec v FR soukromě a za poslední den tj. 19.1. opět 2/3 stravného (2/3 z 45 Eur)? A dále, lze stravné přepočítat kurzem ČNB k 1. dni daného měsíce?

Chtěla bych se zeptat na problematiku stravného u zaměstnanců. Zaměstnanec - pozice obchodník, má místo výkonu práce své trvalé bydliště. Většinu pracovních dní tráví na cestách a stravné se mu počítá dle zákona. Jak je to v okamžiku, kdy se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, že některé dny bude pracovat z domu tzv. home office. Má zaměstnanec nárok na stravné?

Podnikatel FO má pronajaté auto, u kterého uplatňuje paušál 5 000 Kč/měsíc. Může si dát do podnikání ještě lístky od autobusu a vlaku?

Jsme součástí mezinárodní hotelové skupiny a našeho zaměstnance přidělujeme dle § 43a ZP na 1 rok do zahraničí (Rumunsko). Bude bydlet v hotelu, kde mu bude poskytováno stravování na úrovni plné penze. Prosím o informaci, zda mu náleží ještě nějaká část stravného či kapesného a pokud ano, zda je možné se s ním dohodnout, že se její výplaty vzdává. Dále obdobná otázka ohledně pracovních cest zaměstnanců: Je možné dohodnout se zaměstnanci, že na místo stravného jim proplatíme účty za snídani, oběd a večeři a stravné jim již nenáleží? Jedná o pracovní cesty do zahraničí.