JUDr. Marie Salačová - strana 6

Zaměstnanec pojede do Německa na krátkodobou cestu (délka cesty cca 5 hodin). V rámci této prac. cesty bude hradit Eury náklady spojené s účelem této cesty a bude nakupovat PHM do firemního vozidla. Zaměstnanec nepožaduje cestovní náhrady, tzn. nechce vyplňovat zahraniční "cesťák". Je možné uznat související náklady v Eurech v případě, že nebyla oficiálně uskutečněna zahraniční pracovní cesta, tzn. nebyl zpracován zahraniční cesťák?

Jednatel žádný příjem ze společnosti nepobírá - jak je nám známo, žádný příjem ani nepeněžní mu neplyne, pouze se mu vyplácejí cestovní náhrady (firma se rozjíždí a nejsou peníze navíc). Z jakého důvodu, resp. z jakých právních předpisů by tedy měl být příjem za výkon funkce jednatele doměřen a zdaněn finančním úřadem? V jakých případech se použije pokyn D-6, ustanovení k § 24 bod 31 či 32 - kdy jsou cesty jednatelů do sídla společnosti daňově neuznatelné? Pokud se jedná o našeho jednatele, který má místo výkonu práce shodné s bydlištěm a shodné se sídlem společnosti a jezdí z bydliště na pobočky a zpět - to je tedy daňově uznatelné - dle předešlého vysvětlení, ale který případ pak bude tedy daňově neuznatelný?

Se zaměstnancem stavební firmy (pracuje na pozici řidič) je z důvodu časté změny pracoviště, které vyplývá z pracovního zařazení, sjednáno jako pravidelné pracoviště místo bydliště zaměstnance. S tím je spojena náhrada cestovních výdajů. Zaměstnanec ve většině případů v pondělí vyjede, přes týden je na ubytovně a v pátek po směně se vrací do místa bydliště. Za tuto pracovní cestu je zaměstnanci vyplácena náhrada jízdních výdajů a stravné dle zákoníku práce. V některých případech je se zaměstnancem dohodnuto držení pracovní pohotovosti. Zaměstnanec se nevrací do místa bydliště, ale zůstane na ubytovně. V případě, že ve dnech, kdy drží pracovní pohotovost (v době, kdy je stále na pracovní cestě) a zaměstnanec nemá žádný výkon práce (sobota, neděle) a nemá nárok na žádnou mzdu (dostane pouze odměnu za držení pohotovosti), má stále nárok na výplatu stravného?

Jednatel má se s. r. o. uzavřenou bezplatnou smlouvu o výkonu funkce jednatele. Zároveň mu jsou propláceny cestovní náhrady (má uvedeno ve smlouvě). Místo výkonu práce je shodné se sídlem společnosti a zároveň je to bydliště. a)      Dostává se tímto do postavení zaměstnance dle ZDP, ačkoliv je smlouva bezplatná? Jaké ustanovení zákona toto upravuje, příp. kde lze najít k tomuto nějaké informace? b)      Jezdí-li z pobočky z města A do místa svého výkonu práce (= sídlo společnosti a zároveň bydliště jednatele), budou cestovní náhrady daňově uznatelné? Bude mít přednost místo výkonu práce před sídlem společnosti a tudíž by byly cesty z pobočky do místa výkonu práce daňově uznatelné pro zaměstnavatele nebo budou cesty z místa výkonu práce, tj. z bydliště (= sídla společnosti), daňově uznatelné? Jaký je přesný a správný postup?

Náš zaměstnanec odpracoval na pracovišti 5 hodin od 8:00 do 13:00 hodin Dále byl vyslán zaměstnavatelem na služební cestu spojenou s instalací. Na cestu vyjel v 19:45 hodin a vrátil se ve 13:00 hodin následující den. Jak bude posuzován první den z pohledu stravného, bude zaměstnanci náležet stravenka i stravné?

Zaměstnanec naší společnosti je na nemocenské. Od doktora dostal 3denní propustku kvůli školení. Má tedy nárok na cestovní náhrady?

Jak postupovat při fakturách za ubytování a nároku na stravné, pokud je na faktuře vyčísleno ubytování a jídlo zvlášť (snídaně, nebo i obědy a večeře)? Kdy máme brát vyčíslenou stravu jako bezplatně poskytnuté jídlo a krátit nárok na stravné a ve kterých případech proplatit jen ubytování a nechat plnou výši nároku stravného (jídlo na faktuře neproplácet): - pokud si zaměstnanec doobjedná sám snídani či oběd na místě - pokud zaměstnavatel zaměstnanci hotel zarezervoval i se snídaní - pokud ubytování rezervoval organizátor akce a zaměstnanec na místě platí ubytování i snídani (která mu organizátorem byla zarezervována). - lze považovat argument - nebyla jiná možnost stravování, nebylo možné odejít - jako důvod pro proplacení stravy na faktuře zaměstnanci a krácení nároku na stravné?

Sazby tuzemského stravného jsou u cesty trvající více než 18 hodin 166 Kč. Tuto položku účtujeme jako daňově uznatelnou. Účetní program mi u pracovní cesty trvající 20 hodin vypočetl stravné ve výši 198 Kč. Znamená to, že 166 Kč je daňově uznatelných a 32 Kč daňově neuznatelných? Nebo je možné celou částku zaúčtovat jako daňově uznatelnou? Myslela jsem, že sazby stravného jsou maximální možnou výší daňové položky, ale mate mě, že účetní program to počítá jinak, ačkoli má načteny aktuální výše sazeb.

Problematika poskytování náhrad cestovních výdajů představuje nepochybně jenu z nejfrekventovanějších oblastí každodenní praxe, a snad právě proto permanentně vyvstávají menší či větší chyby a nejasnosti při aplikaci platné právní úpravy. V tomto článku bude zaměřena pozornost na ty nejčastější.

V rámci programu ERASMUS + jsou příjemcům poskytovány granty ve formě jednotkových příspěvků (paušálů). Ráda bych se zeptala, jak postupovat např. v případě, že příjemce grantu vysílá na mobilitu v rámci projektu zaměstnance, kterému na základě pravidel programu přísluší jednorázový příspěvek 275 EUR na cestovní náklady a 150 EUR na pobytové náklady, celkem má tedy příjemce nárok na 425 EUR. Pokud je nárok na cestovné a stravné vypočítán na základě zákona o cestovních náhradách je příspěvek stanoven nižší, pro příklad 350 EUR. Je možné zaměstnanci vyplatit celý paušál ve výši 425 EUR? Pokud ne, jak má příjemce naložit s rozdílem ve výši 75 EUR? Při vyúčtování projektu příjemce nedokládá doklady prokazující reálné náklady, pouze doloží, že cesta (mobilita) proběhla. Poté je mu vyplacen jednorázový příspěvek (paušál). Příjemce také získává jednotkový příspěvek na organizační náklady spojené s projektem ve výši 350 EUR na každou uskutečněnou mobilitu. Jak by měl příjemce zaznamenat v účetnictví, pokud nevyužije v rámci projektu celý tento příspěvek, ale např. 50 EUR mu zbyde?

Zaměstnanec je vyslán na služební cestu do Německa. Firma mu dopředu uhradí ubytování včetně snídaně. Služební cesta trvá v zahraničí 3 dny. Překročení českých hranic 19. 4. v 15:30 hod., zbytek dne v Německu, celý den 20. 4., 21. 4., 22. 4. se vrací do ČR, překročí hranice 16:30 hod. Během služební cesty má několik obchodních jednání – občerstvení (pití a jídlo) pro sebe i svého obchodního partnera hradí firemní kartou. 20. 4. takto zaplatil jednu večeři. 21. 4. zaplatil oběd a 22. 4. také oběd. Jeden obchodní partner pozval našeho zaměstnance na večeři 21. 4. Jedná se mi o výši stravného a krácení za poskytnutí jídla - snídaně v hotelu, obědy a večeře hrazeny firemní kartou a večeře hrazená druhým obchodním partnerem.  

Jednatel má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce - v ní není stanoven nárok na poskytování cestovních náhrad, automobil má firemní pouze pro služební účely, tj. jezdí s ním pouze na pracovní cesty různě dlouhé (od 1 hod. po 16 hod. atd.). Dle ZDP § 6 se dostává do postavení zaměstnance - musí být tedy cestovní náhrady poskytnuty, ačkoliv to nemá ve smlouvě? Pokud to nemá ve smlouvě a cestovní náhrady by mu byly poskytnuty, je to velký problém?

Mám knížku Průvodce mzdové problematiky část - cestovní náhrady od paní Salačová a zde je uvedeno, že cestovní náhrady vyplacené na základě smlouvy dle NOZ jsou zdanitelným příjmem příjemce, protože předmětem daně z příjmů fyzických osob nejsou náhrady cestovních výdajů pouze do výše stanovené příslušným ustanovením ZDP, avšak pouze v pracovněprávních vztazích - pak nejsou tyto dvě informace z knížky a odpovědi na portále odlišné? Má-li jednatel uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, pak to není pracovněprávní vztah a tedy viz výše uvedené? A tudíž by měly být cestovní náhrady zdaněny?

Nakopírovala jsem si dva zmíněné paragrafy a teď nevím, jestli a co mu vlastně náleží. Mzdu chápu tak, že je možné ji mít i v Kč jestli to tak je správně. Bylo-li sjednáno místo výkonu práce, popřípadě i pravidelné pracoviště mimo území České republiky, přísluší zaměstnanci za dny první cesty z České republiky do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště a zpět cestovní náhrady jako při zahraniční pracovní cestě. Zaměstnanci nepřísluší stravné za dobu pracovní cesty na území České republiky a zahraniční stravné v zemi výkonu práce nebo pravidelného pracoviště.

Jakým způsobem aktivovat vnitropodnikovou dopravu zboží? 1) Co vše je součástí výpočtu ceny této vnitropodnikové dopravy? Ujeté kilometry vynásobíme náhradou za ujetý kilometr (kterou zjistíme z údajů předchozího kalendářního roku - celkové výdaje na vozidlo bez spotřeby pohonných hmot vydělíme počtem ujetých kilometrů), připočteme náhradu za spotřebu pohonných hmot (tj. ujeté km vynásobíme průměrnou spotřebou dle technického průkazu vozidla a cenou v daném období). Je třeba do výpočtu také zakalkulovat mzdu řidiče (zaměstnance) za dobu přepravy včetně zákonného pojištění 34 %? Případně cestovné, které je mu vyplaceno? 2) Jak je tomu v případě, kdy zaměstnanec vyjede na služební cestu, při kterém má např. 5 obchodních jednání s různými klienty a využije zpáteční cestu k tomu, že od jednoho klienta přiveze zboží?

1. S externím pracovníkem jsme sepsali dohodu o provedení práce na práci: lyžařský instruktor na lyžařském výcviku. Se souhlasem ředitele školy jezdí každý rok jeden pedagog nebo externí instruktor na lyžařský výcvik vlastním automobilem, aby byla zajištěna možnost dopravit zraněného nebo nemocného žáka /v případě úrazu nebo nenadálé nemoci / na pohotovost nebo přímo do nemocnice/. Přísluší externímu pracovníkovi náhrada jízdních výdajů (výdaje za spotřebované PHM, náhrada za používání silničního motorového vozidla)? Pokud ano, je toto plnění nutné uvést v sepsané dohodě o provedení práce? Musí být oba případy řidičů proškoleni a kým? 2. Na lyžařském výcviku používají učitelé i instruktoři pracující na základě uzavřené dohody své vlastní lyžařské vybavení a oblečení. Podle jakého předpisu je jim možno uhradit náklady na opotřebení, případné zničení (zlomená lyže)? 3. Na cestovním příkaze uhrazuji pedagogům na lyžařském výcviku permanentku na lyžařský vlek. Dříve tento výdaj doložili přímo permanentkou ze sjezdovky, kde byla zaznamenána částka, za kterou byla zakoupena, období, na které platí apod. V letošním roce doložili tento výdaj pouze příjmovým pokladním dokladem vystaveným sportovním klubem, který zrovna má vlek ve vlastnictví, permanentky pominuly. Na příjmovém dokladu je uveden datum, razítko firmy, cena permanentky a podpis. Je takovýto doklad možno použít jako daňový doklad pro vedlejší výdaj na cestovním příkaze?

a) Má-li jednatel (společník) uzavřenou smlouvu dle NOZ, považuje se za zaměstnance z pohledu ZDP ačkoliv nemá uzavřený pracovněprávní vztah? Pokud jednatel bude mít příjem dle smlouvy dle NOZ a bude mu poskytováno stravné, je to pak jeho zdanitelný příjem oproti tomu kdyby měl pracovněprávní vztah - je to tak? b) Má-li zaměstnanec, ať už klasický zaměstnanec nebo např. společník, jednatel uzavřený pracovněprávní vztah - může se vzdát cestovních náhrad? Zaměstnanci mají místo výkonu práce např. Praha 1, Spálená 1 a cestují na pobočky po Praze a do Brna jezdí vyřizovat obchodní věci. Automobily mají firemní a mohou jezdit pouze služebně. Kdy je povinnost poskytnou cestovní náhrady? Vždy, když se zaměstnanec vydá na cestu mimo výkonu práce např. na 4 hod na ostatní pobočky nebo i v tom případě, že se vrátí na místo výkonu práce za 40 min.? Záleží tedy na časovém úseku a dle toho se poskytnout různé druhy náhrad (stravné, vedlejší výdaje atd.)? Pro firmu je administrativně náročné každé cesty evidovat. c) Lze nějak nastavit pravidla tak, aby každá cesta zaměstnance (jak jednatelů, společníků i klasických zaměstnanců) nepodléhala cestovním náhradám, resp. existuje nějaké schůdné řečení? Zaměstnanci mají firemní automobily pouze ke služebním účelům. Nesmí jezdit soukromě. Například nějak upravit místo výkonu práce (pravidelné pracoviště) či ostatní skutečnosti. d) V případě, že se cestovní náhrady nevyplácí, hrozí nějaká pokuta zaměstnavateli a dle jakého konkrétního zákona a ustanovení, resp. kdo může přijít toto kontrolovat?

Jsme a. s. v České republice, zaměstnanec je Čech a místo výkonu práce v pracovní smlouvě bude Polsko Lodž. Jak vyplácet stravné, je nutné 35 EUR denně dieta, nebo to lze udělat jinak?

OSVČ podniká v nákladní autodopravě. Od pondělí do pátku je mimo domov. Při vyúčtování tuzemského stravného ví, že tuzemské stravné se započítává až po 12 hodinách prac. cesty. Neví však, zda těchto 12 hodin se nezapočítává každý den nebo to platí jen pro první den pracovní cesty?

Když vyplácím zaměstnanci stravné za služební cestu v ČR, která trvala déle než 18 hodin ve výši 198 Kč, jedná se o daňové uznatelný náklad v plné výši nebo se nákladová položka počítá jako u stravenek, které dáváme zaměstnancům, tj. pouze 55 % daňová položka, 45 % nedaňové? Potom by to vycházelo, 108,90 daňová položka, 89,10 nedaňová položka.