Ing. Marta Ženíšková - strana 13

Vjakém časovém předstihu je možné zažádat o řádný starobní důchod? Kde se podává žádost - u zaměstnavatele nebo na sociálním odboru? Muž, bezdětný, narozený 1. 5. 1956. V tuto chvíli má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. 

Za které roky může OSVČ v roce 2019 podat opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění ?

Bude-li mít OSVČ plnou moc od daňového poradce na odklad daňového přiznání k DPFO, pak musí, nebo může OSVČ tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně a OSSZ? Pokud by to OSVČ neoznámila, má povinnost podat přehled do konce dubna a uvede v něm, že nemá poradce? Pokud to OVSČ oznámí - jakým způsobem to může oznámit - poštou, e-mail? Oznámí-li to, pak bude přehled pro ZP a OSSZ posílat daňový poradce ze své datové schránky, nebo si může/musí OSVČ přehledy v prodlouženém termínu odevzdat sama? OSVČ má totiž pouze fakturaci a plnou moc na zpracování přiznání k DPFO, ale nikoliv na přehledy - může si je tedy podat sama v prodlouženém termínu? Je-li součástí fakturace od poradce i zpracování přehledu, pak poradce může podat i přehledy?

V lednu 2019 OSVČ obdržely (dříve než v předchozích letech) od OSSZ „Vyúčtování záloh na pojistné na důchodové pojištění za rok 2018“. Na většině těchto tiskopisů bude v přehledu předpisů a plateb uvedena za prosinec 2018 nula. Některé OSVČ upozorňují, že za tento měsíc zálohu zaplatily, že je ve vyúčtování chyba. Vyúčtování je ale správné.

Osoba byla uznaná cca od 10/2017 invalidním důchodcem ll. stupně (dříve částečný invalidní důchod), současně byla zaměstnaná a onemocněla. Byla uznaná práce neschopnou od 13. 11. 2017 až do září 2018. Z důvodu toho, že se nepředpokládá, že se její zdravotní stav zlepší, si na radu lékařky zažádala o uznání invalidity III. stupně (dříve plný invalidní důchod). Žádost podala těsně před ukončením neschopnosti, čili 9/2018. Stalo se to, že jí byla invalidita III. stupně uznána takřka okamžitě, ale zpětně od 24. 4. 2018. Následně na to přišel dopis, že musí vracet částku cca 60 000 Kč - za to, že jí byla neoprávněně vyplácena nemocenská. A to proto, že prý existuje zákon, který při invaliditě III. stupně dovoluje vyplácet nemocenskou a současně invalidní důchod pouze po tři měsíce. Postižená tento zákon z pochopitelných důvodů nezná a ani jí ve snu nenapadlo, že by jí bylo vypláceno něco, co jí nenáleží. Žije sama a peníze utratila za svoje léčebné výlohy, za běžný chod domácnosti a za opravu kotle. Žádné peníze na vrácení nemá. Je nucená žádat o sociální dávky, aby vůbec vyžila. Nejdříve jsme si mysleli, že bude stačit, když zažádáme, aby invalidita III. stupně byla uznána až později, třeba od července 2018, ale to by sice nemusela vracet nemocenskou, ale zase by musela vracet rozdíl mezi dávkou za II. a III. stupeň invalidity, který ji byl vyplacený zpětně od 24. 4. 2018. Má toto nějaké řešení, aby peníze nemusela vracet? Je z toho naprosto zdrcená, má rakovinu ve velmi pokročilém stádiu, peníze nemá a bojí se, že když nezaplatí, že jí čeká nějaká exekuce.

Maminka pobírá rodičovský příspěvek ve výši 6 000 Kč do 31. 8. 2019. Slyšela něco o navýšení rodičovského příspěvku o 40 000 Kč. Je tato informace pravdivá? Dostanou maminky, které pobírají rodičovský příspěvek, ještě navíc 40 000 Kč? Jakou formou, pobírá-li maminka příspěvek do konce srpna 2019? Týká se jí toto přidání a dostane ho jednorázově v poslední výplatě za srpen 2019, tj. v září, či je to jinak?

OSVČ má vedlejší činnost (je ještě zaměstnána) minulý rok v březnu podala přehled a platí zálohy 2 000 Kč měsíčně. Již i v lednu zaplatila 2 000 Kč ke dni 5. 1. Četla jsem o nějakých změnách, můžete mi poradit, jakou částku uvedu za zaplacené zálohy v přehledu za rok 2019? Přehled podala OSVČ v březnu a vyšla placená záloha 2 000 Kč. Pokud OSVČ podá přehled zase v březnu (např. 20. 3.) - a vyjde nová záloha 2 500 Kč - za jaký měsíc bude platit tuto novou zálohu? Za březen a již v březnu jí bude muset zaplatit, tj. bude platit dvě zálohy - v březnu starou ke dni 5. 3. ve výši 2 000 Kč a novou po podání přehledu např. 23. 3., aby stihla tuto zálohu zaplatit za březen?

V případě, že zaměstnáváme zaměstnance na základě pracovní smlouvy a DPP (do 10 000 Kč), pojistné se vypočítá pouze vynásobením sazby a základu, který je shodný s vyměřovacím základem na pojistné na sociální pojištění nebo ještě + 100 Kč za dohody o provedení práce, aby byli i tito zaměstnanci úrazově pojištěni?

Mnoho let pracuji jako spolupracující osoba s mým manželem FO – OSVČ, který na mne přerozděluje své příjmy. Dosud jsem vedle toho pracovala roky jako neuvolněná starostka obce. Pokud uspěji v komunálních volbách, hodlám pracovat již jako uvolněná starostka. Hledám optimální cestu odvodovou a daňovou, jak budu dále pokračovat ve spolupráci s manželem. Z funkčního požitku uvolněného starosty bude platit zaměstnavatel dostatečně vysoké důchodové pojistné a příjem uvolněného starosty se započítává do příjmů pro výpočet důchodu na rozdíl od neuvolněného starosty. Proto nebudu mít potřebu si platit zbytečně další vyšší důchodové pojištění jako OSVČ. Domnívám se, že ideální z hlediska manžela OSVČ bude, abych nadále částečně pracovala i pro něho a nahlásila se jako OSVČ s VEDLEJŠÍ činností. Manžel by na mne pak mohl přerozdělit za rok jen částku do 71 950 Kč a z té bych už neplatila důchodové pojistné. Zdravotní pojištění se platí asi vždy, ale pro OSVČ s vedlejší činností neplatí asi státem určené výše minimálních záloh na ZP ? Nevím, co vše vzít v úvahu a nechci platit zbytečně.

Od 1. 1. 2019 dochází k významným změnám v placení záloh na pojistné na důchodové pojištění a v placení pojistného na nemocenské pojištění osobami samostatně výdělečně činnými (dále jen „OSVČ“). Tyto změny jsou obsaženy v zákoně č. 259/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zároveň se valorizují hranice, jejichž výše se odvozuje od průměrné mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku, tj. hranice pro účast na nemocenském pojištění, pro odvod záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění. Zvyšuje se minimální pojistné na nemocenské pojištění na 138 Kč.

Máme zaměstnance na DPČ na výrobě na jiné práce než v pracovní smlouvě. Ve smlouvě není uvedena částka, kterou si vydělají za měsíc, ale pouze hodinová mzda (např. 103 Kč/hod.). Někteří si vydělají 4-6 000 Kč. Tam je to v pořádku, není to pod limit 2 500 Kč a provádíme odvody jak sociálního, tak zdravotního pojištění. A teď kámen úrazu - jsou tací, co si vydělají 1 700 Kč a mně to odvody na sociálku a zdravotní pojištění neudělá. Ve smlouvě není, že je to zaměstnání malého rozsahu ani limit 2 500 Kč. Mám obavu, aby případná kontrola nedoměřila odvody na sociální a zdravotní. 

Dědovi přišlo rozhodnutí z OSSZ, že bude pobírat vdovecký důchod - vyměření ve výši cca 6 000 Kč a dále v tomto rozhodnutí stojí, že je zasláno dále na Ministerstvo vnitra neb děda pobírá důchod od Ministerstva vnitra jako bývalý policajt - nyní už je přes 20 let v důchodu. Bude ještě částka určená MV nějak upravena? Je správě spočítán vdovecký důchod výši cca 6 000 Kč, pokud děda pobírá důchod od MV jako bývalý policajt cca 14 000 Kč a babička měla důchod cca 11 000 Kč? Neměl by děda pobírat vdovecký důchod přibližně 2 000 Kč? Případně opraví částku v rozhodnutí od OSSZ Ministerstvo vnitra? 

Společnost z Německa, chce zaměstnat českého občana s tím, že bude pracovat ze svého bydliště v ČR. Jedná se o práci přes internet. Bude tedy daňovým rezidentem ČR (pobyt v Německu se předpokládá jen 12 dnů za rok). Vzhledem k tomu, že společnost zde nemá žádnou pobočku ani registraci, bude muset zaměstnanec asi odvádět daň z příjmu sám. A jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním? To bude pojištěn zdravotně i sociálně v Německu dle německých zákonů? Co na to česká zdravotní pojišťovna?

Zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru 22. 8. 2018. Do konce měsíce odpracuje dle rozložení směn 60 hodin, hodinová mzda 122 Kč/hod. Za měsíc říjen mu tedy bude náležet hrubá mzda 7 320 Kč. Bude základem pro odvod zdravotního a sociálního pojištění jeho hrubá mzda nebo se pojištění bude odvádět z minimální mzdy?

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na dobu určitou do 20. 8. 2018. Od 15. 8. 2018 je na dočasné pracovní neschopnosti, která pravděpodobně skončí až po 20. 8. 2018. Mám pravdu, když si myslím, že zaměstnavatel bude v tomto případě vyplácet náhradu mzdy pouze do 20. 8. 2018? Poté zaměstnavatel dne 20. 8. 2018 vystaví potvrzení o zaměstnání a pošle ho zaměstnanci poštou? Zaměstnanec bude i nadále odevzdávat zaměstnavateli potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a její ukončení, které zaměstnavatel bude předávat ČSSZ?

Pokud mám aktivní živnostenský list a začnu pracovat na hlavní pracovní poměr, přechází automaticky činnost jako OSVČ na vedlejší činnost? Mám povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění? Je dána maximální částka, kterou je možné vydělat na vedlejší činnost?

Společnost z Německa, chce zaměstnat českého občana, s tím, že bude pracovat ze svého bydliště v ČR. Jedná se o práci přes internet. Bude tedy daňovým rezidentem ČR (pobyt v Německu se předpokládá jen 12 dnů za rok). Vzhledem k tomu, že společnost zde nemá žádnou pobočku ani registraci, bude muset zaměstnanec asi odvádět daň z příjmu sám. A jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním? To bude pojištěn zdravotně i sociálně v Německu dle německých zákonů? Co na to česká zdravotní pojišťovna?  

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na dobu určitou do 20. 8. 2018. Od 15. 8. 2018 je na dočasné pracovní neschopnosti, která pravděpodobně skončí až po 20. 8. 2018. Mám pravdu, když si myslím, že: Zaměstnavatel bude v tomto případě vyplácet náhradu mzdy pouze do 20. 8. 2018? Poté zaměstnavatel dne 20. 8. 2018 vystaví potvrzení o zaměstnání a pošle ho zaměstnanci poštou? Zaměstnanec bude i nadále odevzdávat zaměstnavateli potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a její ukončení, které zaměstnavatel bude předávat ČSSZ?

Pokud mám aktivní živnostenský list a začnu pracovat na hlavní pracovní poměr, přechází automaticky činnost jako OSVČ na vedlejší činnost? Mám povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění? Je dána maximální částka, kterou je možné vydělat na vedlejší činnost?

Pracuji jako účetní v pracovním poměru a zároveň jako OSVČ pro další společnosti. Je pravděpodobné, že budu nastupovat PPM, případně pracovní neschopnost, kde dávky nemocenského pojištění budu čerpat pouze ze zaměstnání. O dávky z nemocenského pojištění OSVČ žádat nebudu. Budu nucena přerušit kromě činnosti v zaměstnání i výkon SVČ?