Ing. Ladislav Pitner - strana 76

Právnická osoba, plátce DPH obdržela došlou fakturu na letenku z Prahy do Tirany a zpět, kde je uvedena částka bez daně 22 000 Kč, celkem 22 000 Kč. Na faktuře je uveden dovětek, že základem pro výpočet daně je cena bez DPH. Mezinárodní přeprava osob je osvobozena s nárokem na odpočet. Znamená to, že firma těchto 22 000 Kč nebude nikam uvádět do daňového přiznání k DPH?

Právnická osoba, plátce DPH obdržela došlou fakturu na letenku z Prahy do Tirany a zpět, kde je uvedena částka bez daně 22 000 Kč, celkem 22 000 Kč. Na faktuře je uveden dovětek, že základem pro výpočet daně je cena bez DPH. Mezinárodní přeprava osob je osvobozena s nárokem na odpočet. Znamená to, že firma těchto 22 000 Kč nebude nikam uvádět do daňového přiznání k DPH?

Nájemce má pronajatou nemovitost, ve které provedl stavební úpravy (jedná se o opravy - podlahy, omítky, rozvody topení, i částečné TZ - nový kotel na jiná paliva). Pronajímatel dal nájemci souhlas k provedení veškerých stavebních prací, které budou potřeba k zajištění řádného provozu v této nemovitosti a v případě, že bude provedeno TZ dal nájemci souhlas k jeho odepisování s tím, že pronajímatel nebude o toto TZ zvyšovat vstupní cenu nemovitosti. Dále se nájemce s pronajímatelem dohodl na tom, že nebude po pronajímateli požadovat náhrady výdajů za opravy ani jiné vypořádání za provedené TZ (kotel si po ukončení nájmu nájemce odmontuje a případně instaluje ve své nové provozovně. Vzniká v tomto případě (opravy a TZ) zdanitelné plnění z pohledu DPH ve vztahu nájemce - pronajímatel a pokud ano, v jakém okamžiku? V každém případě se jedná o opravy nad stav, ve kterém nájemce nemovitost převzal k užívání.

Provozujeme kiosk, ve kterém jsou prodávány potraviny, alkohol a pivo. Na vstupu si nárokujeme DPH s 9 % za potraviny, alkohol a pivo s 19 %. Jsme čtvrtletní plátci, nemáme registrační pokladnu. DPH na výstupu za sledované čtvrtletí vypočítáme tak, že si nejdříve zjistíme poměr vstupů se sníženou a základní sazbou, které jsme uplatnili za toto čtvrtletí. A ve stejném poměru z celkové tržby za čtvrtletí vypočítáme DPH na výstupu. Lze tento postup uplatnit? Pokud ne, prosím o uvedení správného postupu.

Jsme česká stavební firma, která pracuje již přes rok pro mezinárodní velkoobchodní firmu, která vlastní firmy stejného zaměření v různých zemích Evropy. Naše firma vyjede max. 3x až 4x do roka pokaždé cca na měsíc do Itálie, kde pracuje pro italskou firmu. Materiál, pracovníky přiveze s sebou. Materiál skladuje v prostorách italského zadavatele. Nezasahuje do konstrukce stavby, dělá pouze vnitřní úpravy - prodejnu, kanceláře, sklad a jejich vybavení nábytkem. V Itálii nemáme vlastní stálou provozovnu. Musíme se registrovat jako plátci DPH v Itálii?

Jsme stavební a. s., plátci DPH. Provádíme rekonstrukci nemovitosti v Rakousku na hotel dle rozpočtu stavebních prací pro firmu registrovanou k dani v Rakousku.Většinu materiálu vozíme z ČR. Jak se nám fakturace provedeného díla objeví v přiznání k DPH? Bude vše pouze na ř.510 (uskutečněné plnění a povinnost přiznat poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko - §24a zákona o DPH ,dle odst.3) a nebo musíme rozlišit dodávaný materiál a ten uvést na ř. 410?

Právnická osoba, s. r. o., plátce DPH, účetnictví. Naše firma spolupracuje s dodavatelem-neplátcem DPH, který vede daňovou evidenci. Protože náš dodavatel chce neplátcem DPH zůstat, hlídá si hranici obratu 1 milion – prakticky sleduje, aby příjmy na jeho bankovním účtu nepřesáhly částku 1 milion v období 12 po sobě jdoucích měsíců. Jiné příjmy nemá. Novela zákona o DPH mění § 6, v odst. 2 říká, že \\\"...obratem se rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné náleží za uskutečněná plnění...\\\". Znamená to v praxi, že od ledna bude náš dodavatel muset sledovat součet jím fakturovaných částek (které mu za jeho práci náleží) bez ohledu na to, jestli případně kdy byly uhrazeny?

Společnost poskytuje úvěr na základě smlouvy o úvěru. Součástí smlouvy je platební kalendář kde kromě termínů plateb je uvedena také výše úroků. Vstupuje jistina do koeficientu pro krácení odpočtu DPH na vstupu? Pokud ano, kdy? V okamžiku podpisu smlouvy, v okamžiku odepsání částky z účtu nebo jindy? Vstupují do koeficientu též vyčíslené úroky? A pokud ano, ve kterém okamžiku? Dle termínů platebního kalendáře nebo až v okamžiku jejich skutečného zaplacení (tj. připsání na účet)?

Naše s. r. o. vyrábí stroje, které prodává v rámci korporátu stanoveným obchodním místům v BE, USA a Singapuru, která je prodávají konečným příjemcům a mají mezi sebe „rozdělený svět“. Dopravu uskutečňujeme prostřednictvím přepravních společností, které nám ji fakturují. Tyto náklady se rovněž fakturují obchodním místům (při dodání DDU konečný příjemce) na zvláštních fakturách. Jak je to DPH a do kterého řádku se uvádí tato plnění v případech že: a) obchodní místo je v EU, konečný zákazník v EU b) obchodní místo je v EU, konečný zákazník je 3Z c) oba jsou 3Z Zajímá mě, kam vlastně tato plnění zařadit v evidenci DPH a do kterého řádku přiznání je uvést. Pro fakturaci samotného zboží, kterou jsem konzultovala na FÚ mi bylo řečeno, že pro DPH je rozhodující adresa konečného příjemce v kombinaci s dodací podmínkou. Pokud je dodání EXW, plnění se vždy chová jako tuzemské. Pokud je DDU, pak bez ohledu na sídlo obchodního místa se DPH řídí tím, zda konečný příjemce je či není v EU. Ano?

Naše společnost (sídlo v ČR) zajišťuje pro obchodního partnera (sídlo v SR) službu v podobě posílání svařovacích přístrojů k záruční opravě prostřednictvím České pošty či jiné přepravní společnosti. Jedná se o přístroje, které slovenská firma prodala českým zákazníkům. Ty je přinesou do naší firmy a my je pošleme do servisního střediska, které je rovněž v ČR. Následně potom přepravní náklady (poštovné, dopravné) slovenskému partnerovi nafakturujeme ve stejné výši, jakou jsme zaplatili (bez DPH). Bude zahraniční faktura bez DPH a popř. podle kterého paragrafu zákona o DPH?

Česká firma dováží zboží ze třetích zemí. Doprava do Německa je v ceně zboží. Dopravu z Německa do České republiky až na místo určení zajišťuje česká přepravní společnost, která účtuje službu bez DPH. Ale celní formality jsou objednány u další české firmy, která nám účtuje celní odbavení s DPH, poněvadž to není součástí objednané služby (dopravy), kterou zajišťuje rovněž česká firma. Zahrnout celní odbavení do základu daně pro výpočet DPH při dovozu zboží? Fakturuje nám správně celní odbavení s DPH?

Fyzická osoba-plátce DPH. Jak zaúčtovat fakturu na nákup zboží – přepravníku na koně z Dánska od plátce registrovaného v Dánsku a jaké DPH bude při jeho prodeji v ČR?

Náš subdodavatel nám na základě smlouvy o dílo dodává řídící systém do naší technologie dodávané jako dodání zboží včetně montáže do Indie. Řídící systém bude dodán do technologie v ČR za sjednanou cenu, která v sobě zahrnuje i 5 dní, které zaměstnanci dodavatele stráví v Indii prací na oživení řídícího systému na nainstalované technologii. Dodavatel vyfakturoval službu kompletně s českou DPH, přestože část plnění uskutečnil s místem plnění mimo ČR. Je nutné z hlediska DPH ve smlouvě oddělit cenu za tuzemské zdanitelné plnění a plnění podle § 10/4/c a fakturovat část bez DPH?

Podnikatel není plátce DPH, vede DE. Bude provádět služby na nemovitosti na Slovensku, pro slovenskou firmu plátce DPH. Musí se tento podnikatel zaregistrovat k DPH na Slovensku? Dále pokud by stejné služby prováděl pro českou firmu plátce DPH opět služby na nemovitosti na Slovensku. Jak se bude postupovat v tomto případě?

Jsme společnost s ručením omezeným, vedeme podvojné účetnictví. V roce 2002 jsme na leasing pořídili automobil CITROEN XSARA PICASSO, který má v techn. průkazu uvedeno nákladní N1. Při jeho pořízení jsme uplatňovali odpočet DPH. Po skončení leasingu bylo auto převedeno v listopadu 2005 do majetku firmy. Pokud bychom nechali provést jeho přestavbu na osobní, v jaké výši a z jakého základu daně je nutné odvést DPH? Auto by nadále zůstalo v majetku firmy.

Podnikatel (neplátce DPH) přijme 25. 9. zálohu na poskytované služby 20 000 Kč. Službu splní 27. 10. (DUZP), 3. 11. vystaví fakturu na 30 000 Kč celkem, odečet zálohy 20 000 Kč, doplatek 10 000 Kč. Doplatek 10 000 Kč dostane zaplaceno 20. 12. Za který měsíc vcházejí které částky do obratu pro povinou registraci k DPH? Kolik za září? Kolik za říjen? Kolik za listopad? Kolik za prosinec? Jak v případě, dostane-li zaplacen doplatek za dva roky?

Jsme právnická osoba – družstvo, plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví a nakupujeme zboží za účelem dalšího prodeje. S dodavateli máme uzavřeny smlouvy na poskytování různých bonusů a poplatků. Je zdanitelným plněním (musíme odvést DPH) poskytnutí poplatku od dodavatele za vedení určitého sortimentu zboží? To znamená, že určitý sortiment zboží prodáváme. A je zdanitelným plněním (musíme odvést DPH) poskytnutí poplatku od dodavatele za umístění papírových stojanů na prodejnách? Jsme názoru, že zdanitelným plněním nejsou pouze bonusy a skonta v souladu s pokynem D-210 bodu 8 k zákonu o DPH vázané na předčasnou platbu nebo dosažené objemy nákupu zboží. Výše uvedené důvody považujeme za poskytnuté služby.

Jsme nezisková církevní organizace, plátce DPH. Zakoupili jsme budovu školy, kterou jsme pronajali Křesťanské základní škole, která vznikla jako zvláštní subjekt a je zapsána ve školském rejstříku. Jako škole to nemůžeme pronajmout s DPH a tudíž ani při rozsáhlých opravách, které otevření školy předcházely jsme si nemohli DPH odečíst. Vzhledem k tomu, že kapacita budovy zatím není plně využitá rozhodli jsme se, ve zbývajících prostorách budovy provozovat hlídání dětí předškolního věku. Za tím účelem bychom nezřizovali žádnou mateřskou školu, ale pouze zaměstnali vychovatelku (podobně jako může dnes každá žena na mateřské dovolené poskytovat tuto službu). Je možné ke službě „hlídání dětí” účtovat DPH? Bylo by to pro nás výhodné, neboť bychom mohli alespoň částečně si DPH z nákladů na opravu budovy odečíst. Pokud to možné je, jak máme v této souvislosti rozumět ustanovení § 61 písm. b) zákona o DPH?

Jsme právnická osoba – družstvo, plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví a nakupujeme zboží za účelem dalšího prodeje. S dodavatelem jsme měli dohodnutou cenu za nákup zboží. Dodavatel nám zboží dodal, ale vyfakturoval cenu vyšší. Rozdíl v ceně jsme reklamovali a reklamace byla další měsíc uznána. Dodavatel nám zaslal dobropis na rozdíl v ceně, ale opravil pouze základnu, daň neopravil. Lze tuto opravu ze strany dodavatele chápat tak, že je v souladu s § 42 odst. 1b zákona o DPH?

Prosím o ujasnění ustanovení § 28 zákona o DPH, odst. 3, předposlední věta. Jde mi především o to, jestli v případě fyzické osoby, plátce DPH, podnikající v pohostinství, je třeba vždy, když nakupuje lihoviny (např. v supermarketech , pod 10 000 Kč) běžný daňový doklad. Pokud ano, může si údaje, které chybí, sám na doklad doplnit? (IČ, DIČ, název atd. osoby, pro kterou se uskutečňuje zdaň. plnění.)