Ing. Ladislav Pitner - strana 78

Jsme nezisková organizace, plátci DPH. Jeden podnikatel, plátce DPH pro nás sponzorsky (zdarma) podnikl cestu do zahraničí. V Itálii měl z cizího zavinění dopravní nehodu. Škoda byla vyčíslena na více než 300 000 Kč. Likvidoval škodu ze svého havarijního pojištění u České pojišťovny. Pojišťovna mu však kromě povinné spoluúčasti odmítla proplatit i DPH, neboť je plátcem DPH. Jelikož však cestu nepodnikl za účelem zisku, nemá na odpočet DPH nárok. Je nyní možné požadovat uhrazení této částky (tj. DPH), případně i spoluúčasti sražené pojišťovnou z povinného ručení viníka škodné události?

Slovenská firma pro českou firmu zajistila seminář na Slovensku a vystavila na českou firmu daňový doklad s DPH, které odvádí slovenská firma na Slovensku. Jak je to s odpočtem DPH u české firmy? A jak je to s odpočtem DPH u PHM nakoupených na Slovensku českou firmou?

Jsme státní příspěvková organizace, plátci DPH. Od účastníků výběrového řízení budeme vybírat poplatek 500,- Kč za poskytnutí zadávací dokumentace. Odvedeme z tohoto poplatku DPH?

Jsme právnická osoba – družstvo, plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. Od dodavatelů nakupujeme zboží za účelem dalšího prodeje. Dodavatel, plátce DPH nám vystavil za dodané zboží fakturu – daňový doklad s uvedeným základem daně a výší daně. Část dodaného zboží jsme dodavateli vrátili. Dodavatel nám vystavil dobropis na vrácené zboží, ale opravil pouze základ daně, výši daně neopravil (nevyčíslil DPH na dobropise). Na dotaz, z jakého důvodu nám nebyla na dobropise opravena výše daně, nám dodavatel sdělil, že nemusí vystavit dobropis s opravenou výší daně, ale pouze s opraveným základem daně. Je postup dodavatele správný a pokud ano, je tento postup myšlen v § 42 zákona o DPH?

Stavební firma (s. r. o.) provádí od roku 2007 výstavbu obytného domu (s 60 byty, v přízemí jsou komerční prostory – 4 obchody). Celkem 55 bytů má obytnou plochu cca 90m2, 5 bytů je mezonetových s cca 140 až 150 m2. Stavební firma dala možnost objednat si za příplatek různé změny = stavební úpravy (např. změna dispozic bytu, obkladů, zabudovaných zařizovacích předmětů koupelny aj.). Tyto změny požaduje uhradit (budoucími obyvateli) při převzetí bytu na základě vystavené faktury (1 byt = 1 změna = 1 faktura). Na fakturách (vystavovaných postupně po dokončení a převzetí jednotlivých bytů v roce 2008) uplatňuje různé sazby DPH: u „malých“ bytů 9%, u mezonetů 19%. (Na dotaz, proč je u mezonetů 19% sazba, mi bylo sděleno, že dané úpravy se vztahují k jednotlivým bytům, nejsou součástí stavby jako celku a proto u těchto rozměrově větších bytů je sazba DPH 19%). Nicméně podle mne by dle § 48 zákona o DPH měla být sazba u všech bytů 9 %. Je správné, a na základě jakého paragrafu, že u mezonetů je uplatněna stavební firmou sazba DPH 19 %?

Jsem fyzická osoba, neplátce DPH, vedu daňovou evidenci. Jako fyzická osoba jsem od 1. 4. neplátce DPH. Příspěvkové organizaci jsem pronajímal přístroj (movitou věc) v ceně 100 000 Kč za 12 000 Kč na rok. Fakturace probíhá vždy jednou za rok v červnu, a to za červen – prosinec minulého roku a leden – květen aktuálního roku. Jak mám postupovat při fakturaci, když část nájmu je za období, kdy jsem byl plátce DPH (červen – prosinec minulého roku a leden – březen letošního roku) a část nájmu byla za měsíce, kdy už nejsem plátce DPH (duben – květen letošního roku). Můžu celý nájem fakturovat bez DPH nebo to musím rozdělit na část nájmu s DPH a část bez DPH? A jaký by měl být na faktuře den uskutečnění zdanitelného plnění? A nastala by při fakturaci nějaká změna, pokud bych místo daňové evidence vedl podvojné účetnictví?

Zadavatel (firma A) hodlá uspořádat lékařský kongres v některé zemi EU. U české firmy (B) si objedná realizaci a nabídne možnost reklamního partnerství na kongresu české firmě (C). Firma A je tedy pořadatelem kongresu a firma B realizuje kongres. A to prostřednictvím: vždy jen jedna z možností a) české cestovky, b) zahraniční cestovky, c) sama objedná hotel a služby v zahraničí (EU) a zajistí přepravu. Kdo se přihlásí jako plátce DPH a odvede DPH v zemi EU, ve které se kongres uspořádá? Dále jestli při všech variantách použije firma B při fakturaci § 89 ZDPH (cestovní služba). Dále když firma A bude fakturovat české firmě C buď reklamní partnerství nebo účast na kongresu, zda použije v obou případech DPH 19 %.

1. Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. Na spotřebu plynu, el. energie a vody platím měsíční zálohy. Vyúčtování dostávám 1x za rok. Mohu u těchto záloh uplatnit DPH, nebo musím čekat až na konečné vyúčtování spotřeby? Z výkladu v Účetnictví v praxi 4/2008 jsem to nepochopil. 2. Dům ve kterém podnikám vlastním a celý je vložen v obchodním majetku firmy. Dům má tři podlaží (přízemí, 1 patro a podkroví), 4 bytové jednotky o rozloze 270m2 a nebytový prostor, kde podnikám o rozloze 60m2. Budu provádět výměnu 2 ks oken na chodbě domu a 2 ks oken ve sklepě jednoho z nájemníků. Zajímalo by mě, kterou DPH mi má dodavatel účtovat (zda 9 % nebo 19 %) podle charakteru využití, tj. 9 % na sklepní okna a 19 % na okna na chodbě. Dodavatelé se totiž liší v tom, že jeden mi dal podepsat smlouvu na zhotovení oken s 9 % s odůvodněním, obytná plocha převažuje nad nebytovým prostorem a jiný dodavatel, který provádí opravu fasády říká, že pokud práci fakturuje na OSVČ, vždy s 19 % DPH. Jak je to správně?

Jsme společnost s ručením omezeným, měsíční plátci DPH. Nakoupili jsme tzv. investiční zlato (§ 92 ZDPH) na 1 000 000 Kč bez DPH od plátce. Jedná se podle § 92a ZDPH o plnění osvobozené. Jsme jako kupující povinni přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění a současně nám vzniká nárok na odpočet daně. Ve kterých řádcích přiznání k DPH daň na výstupu a nárok na odpočet daně uvedeme? Pokud investiční zlato dále prodáme plátci DPH, podle zvláštní režimu přenášíme povinnost přiznat daň na výstupu na něho a v našem přiznání se v tomto případě DPH z tohoto prodeje nepromítne. Je tento postup správný?

Mám dotaz k zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2008: Je „pro jinak spojené osoby“ (dle § 5a odst. 2 a 4) vytvoření skupiny a skupinová registrace k DPH (dle § 5, 5a, 5b, 5c a § 95a) POVINNOSTÍ nebo pouze MOŽNOSTÍ?

Prosím o vysvětlení § 81 zákona č. 235/2004. Setkala jsem se totiž s dvojím výkladem. 1. Lze požádat o vrácení DPH u prostředků z EU. 2. Nelze požádat o vrácení DPH u prostředků z EU.

Prosím o vysvětlení pojmu „mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu“.

Naše společnost s ručení omezeným (plátce DPH) je občas příjemcem služeb, jež patří do skupiny tzv „Reverse charge“ s místem plnění v tuzemsku. Poskytovatelem je zahraniční osoba povinná k dani. V tomto případě přiznáváme daň z výše uvedených služeb ve svém daňovém přiznání jako daň na výstupu a zároveň uplatňujeme jako daň na vstupu. Nevím však, jak mám postupovat ve stejném případě, ale s tím rozdílem, že zahraniční osoba není povinna k dani a jakým způsobem tuto skutečnost zjišťovat v případě, že to nelze vyčíst z přijatého dokladu.

Naše společnost s ručením omezeným si pronajala na základě smlouvy o nájmu osobní vozidlo MB od jiné s. r. o. (není leas. společností) na dobu určitou do 30. 11. 2009. V cenovém ujednání je cena za užívání 40 000 Kč měsíčně a tato částka je dodaněna 19 % DPH. V ceně je zahrnut příslušný podíl pojištění, silniční daň a poplatky za použití dálnic (to dle mého soudu nemá být předmětem DPH). Může si naše s. r. o. uplatnit na vstupu 19 % DPH, když se jedná o osobní automobil?

Jedná se o fyzickou osobu, vede daňovou evidenci. Počítá se do obratu pro přehled zda se stanu plátcem DPH i fakturace, která nebyla uhrazena? A obrat který se uvádí v daňovém přiznání (Příloha 1, tabulka 2) se skládá také z plateb přijatých a neuhrazených, náležející příslušnému roku?

Stavební firmy opravuje nemocnici. Jakou použije sazbu DPH?

Jsme společnost s ručením omezeným, vedeme účetnictví a jsme plátci DPH. Dodáváme nákladní vozidlo, na kterém byla na Slovensku provedena přestavba na sanitní vůz. Zhotovitel je plátcem DPH na Slovensku. Prosíme o vyjádření, zda zdravotní materiál - nosítka, držák nosítek a defibrilátor můžeme vyfakturovat ve snížené sazbě daně. Vůz a přestavbu v základní sazbě DPH? Zákazník pořizuje vůz na úvěr, tzn. celá hodnota vozidla včetně přestavby na sanitní vůz musí být v jedné faktuře.

Společnost s ručením omezeným, plátce daně poskytne službu na Slovensko - montáž vazníků na rodinné domy, tzn., že zdanitelné plnění je na Slovenku. Jak je to v případě, že poskytne tuto službu fyzické osobě-neplátci DPH a jak v případě, že tuto službu poskytne právnické osobě-plátci DPH? V obou případech jde o zdanitelné plnění na Slovensku. Jak mám správně vystavit fakturu, a prosím event. o informaci, co ještě jsem povinna ze zákona učinit?

U naší firmy AA (tuzemský plátce DPH) si objednala pozáruční servis svého zařízení firma BB (tuzemský plátce DPH). Servis zařízení neprovedla firma AA sama, ale tuto službu si objednala u společnosti DD se sídlem v Německu. (Firma je plátcem DPH a v ČR nemá provozovnu, je registrována pouze v Německu.) Servis zařízení proběhl 5. 2. 2008. Servis zařízení provedli pracovníci německé firmy DD přímo v ČR. K 5. 2. 2008 nám (firmě AA) vznikla dle § 24 zákona o DPH povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění při poskytnutí služby osobou registrovanou v JČS. A dále nám (firmě AA) vznikla dle § 21 povinnost přiznat daň za plnění uskutečněné pro tuzemskou firmu BB. Problém je však v tom, že německá firma DD nám dosud, v únoru provedený servis, nevyfakturovala a ani nám nesdělila cenu, kterou nám za provedený servis bude účtovat. Vzhledem k tomu, že nejsme vůbec schopni cenu servisu ani odhadnout, jsme zatím nemohli předmětný servis zařízení fakturovat tuzemské společnosti BB (přiznat daň za uskutečněné zdanitelné plnění v ČR) ani přiznat daň za poskytnutou službu z JČS. Jak v daném případě správně postupovat? Dále by mě zajímali veškeré sankce, které nám za porušení zákona o DPH hrozí.

Vystavila jsem fakturu za zpracovaný odborný posudek s datem plnění 30. 11. 2007 splatnou 31. 12. 2007, zaúčtovala a odeslala odběrateli. Protože jsem čtvrtletní plátci DPH, odvedla jsem rovněž z výše uvedené faktury DPH za 4. kvartál. Bohužel, faktura se vrátila zpět ve 2/2008 v nerozlepené obálce (odběrateli vůbec nedošla) z důvodu chybné adresy. Provedla jsem tedy storno faktury a vystavila dodatečné DPH za 4. kvartál 2007. FÚ ale toto dodatečné DPH neuznal a dohodli jsme se na skartaci dodateč. DPH. Fakturu jsem vystavila znovu ve 2/2008, s datem plnění 20. 2. 2008 (asi jsem udělala chybu, faktura měla být opět vystavena a poslána s datem plnění 30. 11. 2007), zaúčtovala ji a odeslala, tentokrát si odběratel fakturu se správnou adresou převzal. Nejsem si jista, jak účetně řešit - nechat storno faktury v roce 2007, ale DPH nestornovat (protože jsme ho odvedli) a v r. 2008 DPH ze znovu vystavené faktury nedovádět, nebo odvést DPH z jedné faktury 2x? (Jednou v r. 2007, podruhé v r. 2008?)