JUDr. Petr Bukovjan - strana 2

1. V období 1. 1. - 28. 2. 2023 zaměstnankyně měla týdenní pracovní dobu sjednánu jako 37,5 hodinovou. Od 1. 3. 2023 do 31. 12. 2023 - úvazek 40 hodin týdně - roční nárok 4 týdny. Celkový nárok na dovolenou tedy: výpočet: 8 týdnů*37,5*4*1/52 = 24 hodin a 43 týdnů*40*4*1/52 = 133 hodin - celkem tedy nárok: 157 hodin? 2. Zaměstnanec (ostraha - nerovnoměrně rozvržená pracovní doba) za rok 2023 skutečně odpracoval 1945 hodin (TPD = 37,5 týdně, 4 týdny roční nárok na dovolenou - odpracoval tedy pod hranicí ročního fondu 1950 hodin: skutečný přepočet nároku na dovolenou na konci roku je tedy 1945/37,5 = 51 celých týdnů*37,5*1/52*4týdny = 148 hodin - snížíme mu tedy nárok na dovolenou o 2 hodiny původního nároku 150 hodin? Můžeme mu i nechat 150 hodin dle rozhodnutí zaměstnavatele?

Zaměstnanec 1. 9. 2023 nastoupil do zaměstnání (40hod/týdně), 30. 11. 2023 nastoupil na nemocenskou, kterou ukončil 21. 1. 2024. V roce 2023 měl nárok na dovolenou 8 dnů (25 dnů ročně) a v roce 2024 na 25 dnů, když bude celý rok zaměstnaný. Je to zprávně, nebo se mu dovolená krátí?

Zaměstnáváme studenta VŠ na DPP – rozvoz zboží. Měsíčně odpracuje max. 25 hodin s platem 350 Kč za hodinu. V létě u nás 2–3 měsíce nepracuje, jelikož má jinou brigádu na plný úvazek. Mohu uzavřít dohodu na celý rok s tím, že určitou dobu nebude mít příjem, nebo má být dohoda přerušena a znovu uzavřena? A jak je to s výpočtem dovolené? 

1) Může se zaměstnanec pracující na DPP v roce 2024 vzdát dovolené? Konkrétně se jedná o jednatele, který pobírá příjem na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele zároveň má na drobné softwarové práce uzavřenou dohodu o provedení práce. Nebo je povinnost tuto dovolenou vybrat, případ. vyplatit? 2) Pokud má jednatel uzavřené smlouvy dle bodu 1) pro případné odvody sociálního a zdravotního pojištění z dohody se jeho příjmy nesčítají (nesčítá se příjem z jednatelství a dohoda). Pokud je dohoda na 10 000Kč a je to jediná dohoda jednatele, tak stále platí jen odpočet 15% daně, je to tak? 3) Povinnost oznamovat nově dohody na OSSZ platí od 1.1.24 nebo až od 1. 7. 2024? A jak toto prosím hlásit, na jaký formulář?

Naše zaměstnankyně nastoupila dne 1. 5. 2023 na penežitou pomoc v mateřství s adoptovaným dítětem. Dne 23. 8. 2023 nastoupila na rodičovskou dovolenou. Adoptované dítě dovrší dne 26. 8. 2024 věku tří let, zaměstnankyně by se tedy měla vrátit do zaměstnání. Program nám spočítal nárok na dovolenou pro rok 2024 ve výši 328 dnů. Tento nárok se skládá z 8 hodin, které nebyly vyčerpány v roce 2022 a byly převedeny do roku 2023, plného nároku 160 hodin za rok 2023 (zaměstnankyně žádnou dovolenou nečerpala) a plného nároku za rok 2024, tedy 160 hodin. Domnívám se, že tento výpočet je chybný, protože nárok 8 hodin z roku 2022 by měl propadnout a dovolená za rok 2024 by se měla krátit dobou, kterou zaměstnankyně strávila na rodičovské dovolené. Prosím o informaci, jaký nárok na dovolenou naší zaměstnankyni vznikne v roce 2024. 

Ve Sbírce zákonů byla pod číslem 281/2023 publikována významná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů. Prostřednictvím této novely Česká republika transponovala do svého právního řádu pravidla vyplývající ze dvou směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU), totiž ze směrnice č. 2019/1152, o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, a směrnice č. 2019/1158, o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.  

Může být mzdový výměr nižší než zákonná minimální mzda v případě, že zaměstnanci náleží každý měsíc mimořádná odměna? Díky této odměně hrubá mzda zaměstnance dosahuje minimální mzdy v r. 2024. Ve mzdovém výměru je věta „K této základní mzdě Vám může být přiznána prémie v maximální výši 20%“. Je to takhle dostačující? Společnost má směrnici k mimořádným odměnám při práci nad rámec stanovených m2 úklidu ploch na základě které, jsou mimořádné odměny vypláceny.

Zaměstnáváme na DPP překladatele, smlouvu uzavíráme vždy na kalendářní rok. Není OSVČ, pracuje na HPP u jiného zaměstnavatele a pro nás příležitostně překládá (na dálku) texty dle naší potřeby v rámci DPP. Když máme nový projekt, připraví nám jeho anglickou mutaci na web a vykáže počet hodin, které překladem strávil (zpravidla 10–12 hodin, třikrát do roka). Rozvržení pracovní doby je v jeho kompetenci, pro nás je důležitý termín odevzdání, postupujeme podle § 317 odst. 4 ZP. Jakým způsobem z takovéto náhodné práce vypočítáme nárok na dovolenou? Jak je to v takovémto případě s nárokem na stravenky?

Jak se nově počítá doba nepřetržitého odpočinku nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek? Máme první směnu stanovenou na pondělí ranní směnu od 6:00 do 14:00 hod. Zaměstnanec pracoval celý týden po–pá od 6:00 do 14:00 hod., pak v sobotu pracoval přesčas od 6:00 do 15:00 hod., má tedy denní odpočinek v délce 11 hodin, který končí 02:00 hod. ráno v neděli a na to by měl navazovat nepřetržitý odpočinek v délce 24 hod., který tedy bude končit ve 02:00 hod. ráno v pondělí (11 + 24). A pak normálně tento zaměstnanec nastoupí na běžnou směnu v pondělí ráno v 6:00 hod. Je to tak v pořádku?

Zaměstnavatel (spolek zabývající se ochranou určitých živočichů), který nemá žádné vlastní pracoviště, zaměstnává pracovníky na DPP. Tito zaměstnanci mají v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce např. "Lokality Jizerka a Bukovec v Jizerských horách". Zde tito zaměstnanci vykonávají práci v souvislosti s ochranou přírody. Předem se tedy počítá, že zaměstnanec bude pracovat v terénu a takto je postavena pracovní smlouva. Jedná se v tomto případě o práci na dálku? Pokud ano, mohla by být dohoda o práci na dálku sjednána přímo v pracovní smlouvě (přidáním několika odstavců) a její platnost by skončila s koncem platnosti DPP?

Zaměstnankyně pracuje na zkrácený úvazek středa+čtvrtek (2 × 7,5hod.) Pracovala od 16. 5. 2023 do 31. 12. 2023. Jak to bude s dovolenou: bude mít 47 hod., nebo záleží na tom, že 4 týdny v kuse odpracovala až po 2,5 měsících? Tedy, že nepracovala každý den, pak by to byla polovina. Co je tedy správně?

Zaměstnankyně má stanovenou 40 hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené (160 hodin/rok). Od 12. 9. 2023 do 18. 12. 2023 byla žena v pracovní neschopnosti, následně 19. 12. 2023 nastoupila mateřskou dovolenou. Od ledna do září vyčerpala 6 dní dovolené. Jestliže pracovní neschopnost v rozsahu do 20násobku týdenní pracovní doby se počítá stejně jako mateřská dovolená jako vykonaná práce, má zaměstnankyně nárok ještě na 14 dní (112 hodin) dovolené. Je to správně?

Je možné uzavřít dohodu o provedení práce vždy na stejnou činnost na každý měsíc zvlášť? Dohoda o provedení práce případ č. 1. Dohoda je uzavřena vždy na 25 hodin. Např. na období 8. 1. - 26.1.2024, 5.2.-23.2.2024, 4.3.-22.3.2024, 8.4.-26.4.2024, 13.5.-31.5.2024, 3.6.-21.6.2024 ... v celkové sumě do 300 hodin za rok. Bude v takovém případě vznikat nárok na dovolenou? Dohoda o provedení práce případ č. 2. Dohoda je uzavřena na období 1.1.-31.12.2024, každý měsíc odpracuje 20 hodin. Je možné určit dohodáři nárok na dovolenou ve výši 20 dní, když ostatní zaměstnanci mají 22 dní za rok? Jaký bude celkový nárok na dovolenou za rok 2024, když bude mít za rok odpracováno 20*12=240 hodin + čerpání dovolené, které se počítá jako odpracovaná doba?

Zaměstnanec podepsal pracovní smlouvu 11. 12. 2023 a také nastoupil do práce (40 hod/týdně). Zaměstnanci mají nárok k 25 dnů dovolené za rok. Tento zaměstnanec má nárok na dovolenou v prosinci 2023?

Zaměstnankyně do 29. 12. 2023 čerpala mateřskou dovolenou, od 1. 1. 2024 má zažádán Úřad práce o rodičovskou dovolenou, od 2. 1. 2024 do 29. 1. 2024 čerpá dovolenou u zaměstnavatele. Dne 1. 1. 2024 byl svátek. Z pohledu mzdového systému mám danou zaměstnankyni ve stavu, aby mohla od 2. 1. 2024 čerpat dovolenou, a proto se za 1. 1. 2024 (pondělí - pracovní den) generuje ve mzdě částka, která náleží za daný státní svátek. Má měsíční mzdu. Je to takto proplacený svátek v pořádku? Od 30. 1. 2024 bude zase vyjmuta ze stavu.

Zaměstnankyně má stanovenou 40 hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené. Zaměstnankyně byla v roce 2023 od 1.1. do 20.2.2023 na rodičovské dovolené s prvním dítětem. Od 21.2.2023 nastoupila mateřskou dovolenou a od 6.9.2023 čerpá rodičovskou dovolenou s druhým dítětem. Mateřská dovolená se považuje v plném rozsahu jako výkon práce, za dobu 28 týdnů by tedy měla mít nárok na 86 hodin řádné dovolené za rok 2023?

Máme zaměstnance, kteří čerpají neplacené volno, protože už nemají dovolenou, a zaměstnance, který čerpá neplacené volno z důvodu absolvování vojenského cvičení. Započítává se neplacené volno na žádost zaměstnance jako doba odpracovaná pro nárok na dovolenou? 

Smí zaměstnavatel určit se souhlasem odborové organizace čerpání celozávodní dovolené 10 dní v létě, tj. 2 týdny, a 4 dny v prosinci v době vánočních svátků, celkem tedy 14 dní? Nedochází k porušení § 220 zákoníku práce? Nejsme umělecký soubor. Pokud dané určení není možné, jak má zaměstnavatel splnit podmínku poskytnutí 2 týdnů dovolené vcelku (§ 217 odst. 1 zákoníku práce), když dané 2 týdny nechce určit v zimě, ale mezi svátky plánuje určitě odstávku?

Zaměstnanec je nemocný od 11. 1. 2023 neschopenka je ukončena 5. 1. 2024. Bude mít nárok dovolenou? Zaměstnanec pracuje 7,5 hodiny týdně a máme u nás 25 dnů/188 hodin.

Jaký nárok na dovolenou bude mít zaměstnankyně: V roce 2023 rodičovská dovolená do 5. 6., od 6. 6. do 18. 12. mateřská na druhé dítě. Před pobíráním rodičovského příspěvku si zažádá o dovolenou. Takže od 19. 12. do konce roku dovolená. Máme 5 týdnů dovolená, pracuje 40 hodin týdně. Vznikne nárok na dovolenou i v roce 2024? Při čerpání dovolené v prosinci bude náhrada za svátek nebo dovolená?