Ing. Jiří Vychopeň - strana 55

Od 1. 4. 2011 dochází ke změně opravy základu a výše daně § 42. Pokud dojde na základě reklamace k opravě základu daně, bude se opravný doklad vystavovat v běžném období. Protistrana, tedy příjemce opravného dokladu, si musí opravit ZD a daň v období, kdy se o reklamaci dozvěděl, tedy opět v běžném období. Chtěl jsem se ale zeptat, co když dojde k matematické chybě a bude chybně vystavena faktura na chybný základ daně. Musí obě strany, vystavovatel a příjemce opravného dokladu podat dodatečné přiznání? Příklad: 1. 5. 2011 vystaven chybně doklad na ZD 100 000 a DPH 20 000 Kč. Správně měl být ZD 10 000 Kč a DPH 2 000 Kč. Toho si ale obě strany všimnou až 1. 7. 2011. Musí obě strany podat dodatečné přiznání na květen 2011? Nebo opravu provedou v běžném období, tedy v červenci. Děkuji za odpověď.

Při podnikání se mnou spolupracují manželka a dcera. Můžu na manželku přerozdělit např. 20 % příjmů a výdajů a na dceru 10 % příjmů a výdajů? Nebo musím mezi ně rozdělit stejné procento (15 % a 15 %)?

Společnost s ručením omezeným a provozuje různé živnosti. Ráda bych se zeptala, v jaké výši se pohybuje pokuta za pozdní ohlášení zrušení provozovny?

Akciová společnost plátce DPH nakupuje stravenky u Sodexo Pass pro své zaměstnance. Na daňovém dokladu při koupi stravenek je uveden poplatek za službu stravenka (resp. provize 2,5%) a poplatek za pobočkové operace. Mohu tyto poplatky zaúčtovat jako daňově uznatelný náklad např. na účet 568 a DPH uplatnit jako daň na vstupu a nebo tyto poplatky včetně DPH se mají účtovat jako daňově neuznatelný náklad?

Akciová společnost plátce DPH nakupuje stravenky u Sodexo Pass pro své zaměstnance. Na daňovém dokladu při koupi stravenek je uveden poplatek za službu stravenka (resp. provize 2,5%) a poplatek za pobočkové operace. Mohu tyto poplatky zaúčtovat jako daňově uznatelný náklad např. na účet 568 a DPH uplatnit jako daň na vstupu a nebo tyto poplatky včetně DPH se mají účtovat jako daňově neuznatelný náklad?

FO - podnikatel, uplatňuje výdaje ve výši 60%, za rok 2010 podnikal pouze v 1/2010, vystavil FV za 40 000 Kč, uhrazeno bylo 5 000 Kč, výdaje paušálem 3 000 Kč, ke zdanění 2 000 Kč, podnikání přerušil a ani v roce 2011 neobnoví činnost. Zůstaly neuhrazené pohledávky (35 000 Kč), o které navýšíme výsledek hospodaření, dílčí základ daně z podnikání bude 37 000 Kč. V přehledech OSVČ pro SP a ZP budeme uvádět daňový základ 2 000 Kč nebo částku také navýšíme o neuhrazené pohledávky ve výši 35 000 Kč na 37 000 Kč?

Jsme s. r. o., měsíční plátci DPH, vedeme účetnictví. Přijali jsme do pracovního poměru zaměstnance, který byl veden na úřadu práce jako nezaměstnaný. Na základě Projektu Znovu do práce byla uzavřena Dohoda o vytvoření pracovního místa a úhradě mzdových nákladů na tohoto zaměstnance. Na základě této dohody zasíláme měsíčně jeho mzdový list vč. dalších dokladů a žádost o úhradu mzdového příspěvku. Dle této dohody je příspěvek na mzd. náklady 12 000 Kč vč. pojistného na soc. zabezpečení, příspěvku na st. politiku, pojistné na všeob. zdrav. pojištění-tak je to napsáno v dohodě. Příspěvek bude poskytován 8 měsíců. Splatnost příspěvku je 60 dnů. Nevím jak zaúčtovat příchozí platbu 12 000 Kč /úhrada mzdového příspěvku na náš účet. Zda je nutné nějak rozúčtovat mzdu tohoto zaměstnance na příspěvek a normální mzdu již při zpracování mezd. Nyní nám přišel příspěvek za mzdu z prosince 2010. Prosím o příklad zaúčtování.

Jsme spol. s r. o., valná hromada v dubnu 2010 schválila výsledek hospodaření za rok 2009 a jeho rozdělení. Zisk byl zaúčtován na účet 428-nerozdělený zisk minulých let. V únoru 2011, ještě před vyhotovením uzávěrky za rok 2010 bylo mimořádnou valnou hromadou rozhodnuto o vyplacení podílu ze zisku společníkovi již v březnu 2011. Lze takto postupovat a tento podíl vyplatit ze zisku roku 2009 nebo je nutné čekat až na uzávěrku roku 2010 a vyplatit podíl na zisku až po dubnové valné hromadě, která rozhoduje o rozdělení zisku roku 2010?

Společnost s r. o., plátci DPH, vedeme účetnictví. Máme ve firmě podnikové spoření pro zaměstnance, spoření probíhá formou pravidelných srážek ze mzdy, dále jednotlivými vklady v pokladně a na bankovní firemní účet. Výběry ze spoření jsou uskutečňovány v hotovosti v pokladně nebo odvodem na zaměstnancem požadovaný účet. Zaměstnancům je na jejich konto připisován úrok. Se změnou zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku a zákona o dani z příjmu (vypuštění § 25 odst. 1 písm. x) od 1. 5. 2011 nelze tyto služby dále poskytovat. Máme zájem tyto uložené peníze ve firmě ponechat. Bylo by možné toto řešit sepsáním smluv o půjčce se zaměstnanci a za jakých podmínek - úročení, daňová uznatelnost, výpovědní doba atd. A co v případě, že jedním ze zaměstnanců je společník?

Fyzická osoba, plátce DPH vede daňovou evidenci. Může vystavovat zálohové faktury a do 15 dnů vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, i když zdanitelné plnění (realizace akce) proběhne až v následujících měsících? Pokud vydá daňový doklad na přijatou platbu, musí přiznat daň na výstupu i když k plnění nedojde?

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci. V březnu roku 2010 byla vykradena prodejna Oční optiky a byly odcizeny brýlové obruby v prodejní hodnotě 105.000 Kč (uplatněna 10% DPH na vstupu). Mým dotazem je, zda-li při uzavírání kalendářního roku 2010 tuto krádež zohledním v daňovém přiznání? Pokud ano, tak jakým způsobem (např.navýšení příjmů o nákupní cenu)? Jaký vliv má odcizení na DPH na výstupu?

Dodáváme zboží do států EU a na faktuře uvádíme vyčíslujeme zvlášť dopravné. Do souhrnného hlášení uvádíme celou fakturu jako dodání zboží do EU. Je tento postup správný a nebo by mělo být dopravné vykázáno jako služba?

Nakupujeme zboží od lichtenštejnské firmy s rakouským DIČ. Dříve jsme toto zboží vykazovali jako dovoz, neboť jsme ke zboží dostávali JSD. Později JSD přestaly chodit a společnost zajišťující proclení nám sdělila, že zboží je doručováno na základě parity Incoterms DDP, tedy je proclíváno dodavatelem a nám prý stačí, když je na faktuře poznámka „incoterms DDP“. Zboží jsme tedy nakonec po úvaze začali vykazovat jako pořízení zboží z EU. Je tento postup správný?

Prosím o výklad uvedeného předpisu a zároveň o potvrzení (nebo případné vyvrácení) mého předpokladu, že tohoto ustanovení nelze použít pro následující případ: Fyzická osoba, která má příjmy za r. 2010 pouze ze závislé činnosti, je i OSVČ, ale činnost má přerušenou. Současně studuje formou kombinovaného studia na VŠ - magisterské studium a platí školné. Toto školné zřejmě nelze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně?

Společnost s r. o., účetnictví, plátce DPH. Na odepisovaném hmotném majetku (na budově) způsobil přírodní živel škodu. Pojišťovna provedla odhad a plnila náhradu škody. Údaje: Zůstatková hodnota budovy byla k 31. 12. 09 1 704 480 Kč (rok 2009 je 4. rok odepisování). V roce 2010 živel způsobil škodu ve výši 100 688 Kč bez DPH. Od pojišťovny přišla na účet náhrada 99 688 Kč. Jakými účetními zápisy mám celou událost zaúčtovat? Jaká bude zůstatková hodnota majetku. Prosím o konkrétní souvztažnosti.

Účtování tržeb v lékárně - plátce DPH. Tržby jsou inkasovány: a) v hotovosti, b) kartou. c) zboží na „recepty a poukázky“ (bez úhrady od zákazníka). Je mi jasné, že z toho všeho se odvádí DPH. Problém ale nastává, že plnění z bodu c) je vlastně vyfakturováno zdravotním pojišťovnám bez DPH a mnohdy se liší pak i úhrada (zdravotní pojišťovna proplatí třeba méně - špatný recept apod.) Není mi jasné, jaké použít na bod c) a faktury předkontace, protože pokud bych vystavila klasickou fakturu s předkontací 311/604, měla bych na 604 již toto podruhé. A co s tím neproplaceným zbytkem, když vlastně je DPH odvedeno z původní částky na receptu?

Poplatník vedoucí DE uzavřel v 05/2008 LS na os.aut.V 09/2010 došlo ke škodní události a totál. poškození předmětu LS. Pojišťovna uzavřela poj. událost jako totál. škodu s vyúčtováním:obvyklá cena vozidla 517 600 Kč, hodnota zbytků vozidla -228 112 Kč, poj. plnění 289 488 Kč, Spoluúčast - 28 949 Kč, poj. do konce poj.obd. - 11 768 Kč K výplatě 248 771 Kč Pojistné plnění ve výši 248 771 Kč poukázala pojišťovna Leasingové společnosti. Leasingová společnost provedla vyúčtování předčasného ukončení LS z důvodu totální škody předmětu LS s výsledkem: škoda - nedoplatek z LS 81 314 Kč, přeplatek splátek - 14 508,20 Kč, nedoplatek 66 806 Kč .Nedoplatek z LS byl na základě dohody rozdělen do 6 splátek, které budou uhrazeny v průběhu roku 2010 - 2011. Potom byla mezi poplatníkem a leas. spol. uzavřena dohoda o převodu vlastnictví. K tomuto převodu došlo bezúplatně a předmět leas. byl následně prodán poplatníkem bez opravy v internet. aukci za 228 000. Prosím o radu jak zaznamenat v DE včetně Leas. spl. v r. 08-09?

Financování oprav obecní kaple Ing. Jiří Vychopeň Právnická osoba, s. r. o., plátce DPH vedoucí účetnictví, chce zrekonstruovat kapli obecnímu úřadu, která je ve vlastnictví uvedené obce. Jakým způsobem...

Ze zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, který s účinností od 1. 1. 2011 nahradil dřívější zákon č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá jako hlavní povinnost daňových subjektů při správě daní povinnost přiznat a ve stanovené lhůtě zaplatit příslušnou daň.

Je možné považovat elektronické potvrzení o podání platebního rozkazu za zahájení rozhodčího, soudního či správního řízení s možností tvořit k takovýmto pohledávkám daňově uznatelné opravné položky vyšší, než je stanoveno v § 8a odst. 1 zákona o rezervách? Žádnou odpověď soudu jsme zatím neobdrželi, pouze jsme zaplatili poplatek.