JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M. - strana 2

Při dotazu na informace dle zákona č. 106/1999 Sb. , kdy obec měla nařízeno jejím nadřízeným orgánem poskytnout informace dle žádosti občana do 15 dní (po stížnosti na nečinnost), 15. den bylo odesláno obcí oznámení o výši úhrady. Je to správně, když do 15 dní má žadatel už informace obdržet? Oznámení na úhradu nemá být s dostatečným předstihem? Záměrně je toto poskytnutí prodlužováno, jelikož žádost měla být vyřízena již 3. 1. 2019 a požadované informace připraveny? Proč ta prodleva?

Na školení daně z příjmů právnických osob pro veřejnoprávní subjekty bylo sděleno, že i obce, kraje a svazky obcí se považují dle § 19 zákona o daních příjmů za mateřské společnosti a převod dividend z obchodních společností založenými těmito subjekty při dodržení ostatních podmínek je osvobozen od daně (dříve obchodními společnostmi daněno srážkovou daní). Je tato informace správná a platí pro všechny výše uvedené subjekty veřejné správy?

Při dotazu na informace dle zákona č. 106/1999 Sb., kdy obec měla nařízeno jejím nadřízeným orgánem poskytnout informace dle žádosti občana do 15 dní (po stížnosti na nečinnost), 15. den bylo odesláno obcí oznámení o výši úhrady. Je to správně, když do 15 dní má žadatel už informace obdržet? Oznámení na úhradu nemá být s dostatečným předstihem? Záměrně je toto poskytnutí prodlužováno, jelikož žádost měla být vyřízena již 3. 1. 2019 a požadované informace připraveny? Proč ta prodleva? 

Na školení daně z příjmů právnických osob pro veřejnoprávní subjekty bylo sděleno, že i obce, kraje a svazky obcí se považují dle § 19 zákona o daních příjmů za mateřské společnosti a převod dividend z obchodních společností založenými těmito subjekty při dodržení ostatních podmínek je osvobozen od daně (dříve obchodními společnostmi daněno srážkovou daní). Je tato informace správná a platí pro všechny výše uvedené subjekty veřejné správy?

Prosím o podrobné popsání účtování porušení rozpočtové kázně dle § 22 zákona č. 250/2000 Sb. z pohledu ÚSC jako poskytovatele dotace. Prosím o popis účtování i porušení rozpočtové kázně dle § 22 odst. 6. Jedná se o sankce nebo vratky dotací? Jakými § v účetních předpisech se máme řídit?

Může být uvolněnému starostovi obce poskytnuto služební vozidlo také k soukromému použití? Na jednom školení jsme dostali informaci, že od roku 2018 toto není možné. 

Prosím o radu, kde bych našla vypsané oznamovací povinnosti vůči zřizovateli. Zajímá mě, co nám musí zřizovatel schvalovat (co zastupitelstvo, a co jen starosta) a kde stačí dát pouze na vědomí starostovi. Jedná se mi především o odpisový plán. Ten je každoročně schvalován zastupitelstvem, ale tento dokument neobsahuje pouze obecné informace, týkající se odpisů, ale i konkrétní majetek a jeho výše odpisů za daný rok. Nyní jsme zakoupili nový investiční majetek a mě zajímá, zda musím provést změnu odpisového plánu a nechat schválit zastupitelstvem (i zpětně), nebo stačí, pokud jsme informovali před koupí starostu – dle zřizovací listiny. Nemohla bych vytvořit takový odpisový plán, ve kterém nebudou uvedeny konkrétní položky majetku, ale pouze předpis, dle kterého se musím řídit při zařazo­vání majetku? Nebo mohu do schvalovaného odpisového plánu uvést, že změny v průběhu roku se budou řešit např. pouze oznámením a uvedou se až v odpisovém plánu na další rok?

Veřejně prospěšný poplatník č. 1 založený za účelem vykonávání sportovní a tělovýchovné činnosti plánuje svá sportoviště pronajmout/poskytnout dalšímu veřejně prospěšnému poplatníkovi č. 2 k výkonu jeho sportovní činnosti, neboť i tento veřejně prospěšný poplatník byl založen za účelem vykonávání sportovní a tělovýchovné činnosti. Bude se příjem z pronájmu/poskytnutí sportovišť veřejně prospěšnému poplatníkovi č. 2 k výkonu jeho hlavní činnosti zdaňovat v rámci hlavní činnosti (a tedy nikoli v rámci vedlejší činnosti) veřejně prospěšného poplatníka č. 1? 

Jsme nezisková organizace - spolek - motoklub. 1 x ročně pořádáme charitativní akci - Kostelecký hudební den, na které prodáváme vstupné a zajišťujeme občerstvení. Případný zisk věnujeme například zvláštní škole, či někomu, pro koho byla charitativní akce vyhlášená. Dále spolupracujeme s městem - přibližně na dvou městských akcí - např. rozsvěcení stromečku, keramické trhy, sraz Kostelců a to nepravidelně, někdy ano, někdy ne - postavíme a zapůjčíme zdarma naše hudební podium a zajistíme občerstvení. Při čemž rozdáváme zdarma dětem sladkosti, upomínkové předměty a letáčky o silniční bezpečnosti. Někdy tržba stánku s občerstvení pokryje jen tak tak náklady, čili zisk není a někdy se povede, že nějaký zisk je - zisk použijeme na rozvoj hlavní činnosti našeho spolku. Mám za to, že toto není podnikání a tudíž, že spolek nemusí mít živnostenský list - nebo musí? Další věc je ta, že uvažujeme, že bychom možná začali pronajímat náš gastrostáne - za účelem zisku. Zisk by jsme vždy použili na rozvoj hlavní činnosti spolku - to si myslím že je to pronájem a že to už podnikání je - musí být živnostenský list? Prosím o odpověď na tyto konkrétní případy.

Kde bych našla vypsané oznamovací povinnosti vůči zřizovateli, tzn. co nám musí zřizovatel schvalovat (co zastupitelstvo a co jen starosta), kde stačí vzít pouze na vědomí starostovi? Pokud není konkrétní předpis, prosím o vypsání. Jedná se mi především o odpisový plán. Ten je každoročně schvalován zastupitelstvem, ale tento dokument neobsahuje pouze obecné informace, týkající se odpisů, ale i konkrétní majetek a jeho výše odpisů za daný rok. Nyní jsme zakoupili nový investiční majetek a mne zajímá, jestli musím provést změnu odpisového plánu a nechat schválit zastupitelstvo (i zpětně) nebo stačí, když jsme informovali před koupí starosty - dle zřizovací listiny. Nemohla bych vytvořit takový odpisový plán, ve kterém nebudou uvedeny konkrétní položky majetku, ale pouze předpis, dle kterého se musím řídit při zařazování majetku? Nebo mohu do schvalovaného odpisového plánu uvést, že změny v průběhu roku se budou řešit např. pouze oznámením a uvedou se až v odpisovém plánu na další rok? 

Před dvěma lety, dne 1. 7. 2016, nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále také „zákon o registru smluv“ nebo „ZRS “), s výjimkou tzv. sankčních ustanovení obsažených v § 6 a 7 ZRS , jejichž účinnost byla o rok (tedy na 1. 7. 2017) odložena. Následně, dne 18. 8. 2017, nabyla účinnosti novela zákona o registru smluv (zákon č. 249/2017 Sb. ), jež přinesla řadu výjimek a dalších podstatných změn, jako například zrušení povinnosti uzavírání smluv pouze v písemné formě.

Jsme firma, která spravuje majetek obci s rozšířenou působností. Je povinností zveřejnit smlouvu se zahraničním partnerem? Jedná se o vývoz dřeva do Rakouska a Německa.

Jsme firma, která spravuje majetek obci s rozšířenou působností. Je povinností zveřejnit smlouvu se zahraničním partnerem? Jedná se o vývoz dřeva do Rakouska a Německa.

Před šesti lety byly bytovým družstvem převedeny do vlastnictví byty s přilehlými pozemky. V době vzniku společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) byly všechny pozemky až na jeden převedeny údajně majitelům bytů. V letošním roce jsme potřebovali souhlas s kácením stromu a při té příležitosti jsme zjistili, že u některých vlastníků bytů došlo k tomu, že jim nebyl převeden podíl na jednom z mnoha pozemků. V některých případech to bylo nepozorností bytového družstva, v dalších případech se tak stalo při prodeji bytu na jinou osobu (kupujícího). SVJ vzniklo ze zákona v roce 2011. Je členem SVJ ten, kdo není vlastníkem bytové jednotky? Pokud ano, má stejná práva jako ostatní členové - vlastníci bytů (znamenalo by to, že mohou do společných prostor, i když jsou jen majiteli pozemku?) Měli jsme tyto vlastníky zvát na shromáždění? Pokud nejsou členy SVJ, má právo vyžadovat úřad města souhlasy od našeho společenství nebo má povinnost tyto lidi obeslat z titulu své funkce?

Před domem se 150 byty je vysoký strom, který zasahuje do fasády, a jehož kořeny na pozemku vytvářejí takový povrch, že již hrozí vážné nebezpečí úrazu. Jeho rozměry (měřeno ve výšce 130 cm) nám ukládají povinnost oznámit záměr pokácení stromu na městský úřad – odbor ochrany životního prostředí. Dotyčný úředník nám řekl, že musíme mít souhlas 100 % vlastníků. Jak máme tento zajistit, když v mezidobí již zemřely tři osoby z důvodu stáří, zatím nejsou známi dědicové, dědické řízení neskončilo a minimálně u jednoho zemřelého vlastníka bytu se jeví, že řízení bude ukončeno za opravdu dlouhou dobu? Je možné souhlas vlastníka vyjádřit i elektronicky jako prostou zprávu na adresu společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“), nebo úřadu města, aniž by byl naskenován podpis? Úředník nám sdělil, že podpisy nemusí být ověřeny, ale k naší žádosti o písemné vyjádření jen odkázal na paragraf související s kácením dřevin.

Je nutné, aby rozpočet obce obsahoval členění na běžné a kapitálové výdaje celkem? Pokud ano, stávají se automaticky závaznými ukazateli? Lze stanovit jako závazný ukazatel ve výdajích jednotlivé paragrafy celkem? Jsou pak přesuny mezi běžnými a kapitálovými výdaji v rámci jednoho paragrafu rozpočtovým opatřením podléhajícím schválení zastupitelstva (resp. rady, jestliže je k tomu pověřena zastupitelstvem)? 

Před 6 lety byly bytovým družstvem převedeny do vlastnictví byty s přilehlými pozemky. V době vzniku SVJ byly pozemky až na jeden převedeny všechny údajně majitelům bytů. V letošním roce jsme potřebovali souhlas s kácením stromu a při té příležitosti jsme zjistili, že u některých vlastníků bytů došlo k tomu, že jim nebyl převeden podíl na jednom z mnoha pozemků. V některých případech to bylo nepozorností BD, v dalších případech se tak stalo při prodeji bytu na jinou osobu (kupujícího). SVJ vzniklo ze zákona v roce 2011. Je členem SVJ ten, kdo není vlastníkem bytové jednotky? Pokud ano, má stejná práva jako ostatní členové – vlastníci bytů (znamenalo by to, že mohou do společných prostor i když jsou majitelé jen pozemku?) Měli jsme tyto vlastníky zvát na shromáždění? Pokud nejsou členy SVJ, má právo vyžadovat úřad města souhlasy od našeho společenství nebo má povinnost tyto lidi obeslat z titulu své funkce?

Před domem se 150 byty je vysoký strom, který zasahuje do fasády a jeho kořeny na pozemku vytvářejí takový povrch, že již hrozí vážné nebezpečí úrazu. Jeho rozměry (měřeno ve výšce 130 cm) nám ukládají povinnost oznámit záměr pokácení stromu na městský úřad - odbor ochrany životního prostředí. Dotyčný úředník nám řekl, že musíme mít souhlas 100 % vlastníků. Jak máme tento zajistit, když v mezidobí již zemřely 3 osoby z důvodů stáří, zatím není znám dědic, dědické řízení neskončilo a minimálně u 1 zemřelého vlastníka bytu se jeví, že bude řízení ukončeno opravdu za dlouhou dobu? Je možné souhlas vlastníka vyjádřit i elektronicky jako prostou zprávu na adresu SVJ nebo úřadu města, aniž by byl naskenován podpis? Úředník nám sdělil, že podpisy nemusí být ověřeny, ale k naší žádosti o písemné vyjádření se jen odkázal na paragraf související s kácením dřevin.

Na stránkách časopisu UNES jsem se již dříve věnoval OPS jako specifické právní formě nestátní neziskové organizace. Předmětem mého zájmu byla např. významná novelizace zákona č. 248/1995 Sb. , o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 248/1995 Sb. “), účinná od 1. 1. 2011.2) Obecně prospěšných společností se významně dotkla také rekodifikace soukromého práva. Právě na některé dopady přijetí nového občanského zákoníku , tj. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také „nový občanský zákoník “), do právní úpravy a postavení OPS se chci v tomto článku zaměřit. Bude zmíněna také otázka možnosti transformace OPS do jiné právní formy.

V závěrečném článku ze série věnované problematice odpovědnosti za hospodaření příspěvkové organizace se zaměřím na otázky spojené s odpovědností představitelů obce ve vztahu k hospodaření příspěvkové organizace a uplatňování náhrady škody vůči těmto osobám.