Ing. Miroslava Nebuželská - strana 12

1) 2) 3) Pokud nestátní nezisková organizace vlastní dlouhodobý majetek, často ho nenabyla klasickým úplatným pořízením, tedy koupí, popř. směnou, ale nabyla ho bezúplatně. Je mnoho způsobů, jak lze nabýt dlouhodobý majetek bezúplatně.

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená krajem. V dohledné době budeme zapsáni do obchodního rejstříku. Budeme muset zveřejnit závěrku na rejstříkovém soudu? Do kdy? A také musíme zveřejnit výroční zprávu, A co schválení auditorem? Musí být výroční zpráva a závěrka schválená auditorem?

Je nutné uvádět na dokladech informaci, kdy a kde jsme byly zapsáni do živnostenského rejstříku? Ze kterého dokumentu tato povinnost vyplývá? Jsme příspěvková organizace zřizovaná ministerstvem. Týká se tato povinnost pouze vedlejší činnosti (hlavní činnost není založena za účelem zisku)? Na kterých dokumentech musíme tuto informaci uvádět?

Jsme spolek, zaměstnáváme osoby se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech a čerpáme na jejich mzdy příspěvky od úřadu práce. Za 4. čtvrtletí 2015 jsme ale nesplnili podmínku bezdlužnosti a příspěvek nám byl zamítnut. Proto o něm v roce 2015 nebylo účtováno. Po napsání žádosti o prominutí nesplnění podmínky, nám bylo vyhověno a příspěvek nám byl letos v dubnu přiznán. Musíme podat dodatečné přiznání za rok 2015?

Skupina lidí by ráda vytvořila politickou platformu, kde by presentovala své politické názory. Takto založená skupina lidí by financovala svoji činnost z dobrovolných příspěvků příznivců, sympatizantů. Tyto dary by byly podle nás nedaňovým výdajem, bez povinnosti darovací daně na straně dárců. Na straně příjemce nedaňovým příjmem. Náklady na letáky, plakáty, vybavení stánku a další činnost by byly nedaňovým výdajem. Vedla by se daňová evidence jako transparentní, pro kontrolu širší veřejností. Pod jakou hlavičkou celý systém vést? Je potřeba registrace? Bude účetnictví předmětem daňové povinnosti? Lze pro tuto činnost nabírat dobrovolníky jako bezplatné příznivce? DPP ano DPČ by nevyplácely?

Jakým způsobem lze zrušit obecně prospěšnou společnost založenou v roce 1999, která nevykazuje žádnou činnost ani aktivitu vyplývající z jejího poslání (účelu) od roku 2001.

Jedná se o sportovní klub: a) Když jede s dětma na zápas a platí jim stravování v hotelu, je toto stravování daňově uznatelné? b) Když je soustředění pro děti, které si hradí děti a v rámci toho se kupujou nápoje - jsou daňově uznatelné? c) Když pořádají Mikulášskou akci pro děti (bez vstupného) a platí dětem balíčky + občerstvení pro děti - bude se jednat o uznatelný náklad?

Jsme bývalé občanské sdružení, od listopadu 2015 jsme zapsaní u Krajského soudu ve spolkovém rejstříku. Musíme tedy za rok 2015 zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávy do sbírky listin, tak jak činí například právnické společnosti s. r. o.? Zajímá mě, zda není nějaká vyjímka pro nás? Pokud musíme závěrky zvěřejnňovat, tak jakým způsobem, přes datovou schránku nebo emailem a v jakém rozsahu?

1. Chtěli bychom přispívat zaměstnancům z FKSP na penzijní připojištění. Platí stále, že roční výše příspěvku je limitována 30% z přídělu nebo můžeme na příspěvky stanovit v rozpočtu jakoukoli částku? 2. Naše škola pořádá v rámci výuky TV lyžařský výcvik, na který s žáky jezdí s učiteli i externí instruktoři. Učitelům platíme za dny strávené na LV mzdu jako kdyby vyučovali a v sobotu a v neděli přesčasové hodiny, ale pouze ty, které strávili s dětmi na sjezdovkách. To znamená, že v sobotu a v neděli mají např. celkem 8 hodin výcviku a tyto hodiny proplácíme. Ostatní hodiny strávené s žáky neplatíme, pouze noční pohotovost dle rozpisu, denně max. 8 hodin (od 22.00 hodin do 6.00 hodin). Je to tak správně, nebo má být s učiteli sepsána smlouva na výchovnou činnost mimo stanovenou pracovní dobu a na jak dlouho?

Vysoká škola obdržela dotaci na rozvoj výzkumné organizace. Částečně tuto dotaci používá i pro úhradu osobních a provozních nákladů na vědeckém pracovišti, kde dochází ke vzniku publikací, užitných vzorů a dalších vědeckých výsledků. Je možné i z této dotace si nárokovat částečně DPH (např. u spotřeby materiálů na úklid, opravy a údržbu těchto prostor), tak jako z jiných zdrojů (např. z příspěvku na studenta) na činnosti, které jsou používány jak pro osvobozené plnění, tak např. pro doplnkovou činnost (např. pronájem prostor)?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Vedle své hlavní činnosti vykonáváme také doplňkovou činnost, která podléhá zdanění. Každý rok vyhotovujeme přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Zde na řádku 120 uvádíme příjmy nezahrnované do základu daně podle § 23 odst. 4 písm. a) ZDP. U nás se jedná o úroky. Máme jednak úroky, ze kterých si daň odvádíme sami, a jednak úroky – tzv. daňový bonus na spořicím účtu, ze kterých je nám daň srážena přímo bankou. Úroky, které si zdaňujeme sami – 1 409,60 z nichž odvádíme daň sami v průběhu roku ve výši 19 %, což je celkem 267,84, daňový bonus 6 940 Kč – částka bez již sražené daně bankou. Jakou částku si máme uplatnit na řádku 120? Náklady vztahující se k hlavní činnosti jsou vyloučeny ze základu daně na řádku 62, výnosy z dotací na hlavní činnost jsou vyloučeny na řádku 101.

Spolek VPP, právnická osoba, má ve své hlavní činnosti mimo jiné i organizování kulturních akcí, podporu sportu a zdraví. V roce 2015 organizovala charitativní ples, kde výtěžek zaslala prostřednictvím darovací smlouvy na jiný spolek-Asociace rodičů dětí s DMO a přidruženými neurologickými nemocemi (IČO 017 156 40) za účelem využít dar na rehabilitační pobyt konkrétní nezletilé osoby z obce, která je na vozíčku . Při zpracování daňového přiznání jsem ale narazila na problém, jak se výtěžek z plesu a poskytnutý dar projeví v daňovém přiznání spolku, který peníze daroval. Spolek by měl výtěžek z plesu zdanit, protože je VPP a nemůže si odečíst hodnotu daru. Jak tedy nejlépe a správně postupovat. Myslím, že takových akcí je určitě víc.

Škola - příspěvková organizace zřízená obcí hospodaří s přidělenými prostředky zřizovatele a s prostředky ze státního rozpočtu (platy a odvody, učebnice a pomůcky...). Před ukončením kalendářního roku se snaží dočerpat rozpočet. V prosinci objedná učebnice, dodávka je realizována 28. 12., s tímto datem plnění je vystavena faktura, faktura je zaplacena dle splatnosti v lednu následujícího roku. Setkal jsem se s názorem, že pokud je faktura uhrazena až v lednu, bude se muset v této výši učinit vratka do státního rozpočtu. Analogicky pokud je účetní případ hrazen z provozních prostředků, musí se provést odvod do rozpočtu zřizovatele. Zdá se mi to nelogické, zboží je v prosinci naskladněno, zaneseno do inventurní evidence, dle faktury je o něm účtováno, takže z účetní závěrky vyplývá, že nemáme závazek ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu zřizovatele a tím, že dodržíme splatnost faktury se prý vystavujeme riziku, že při kontrole nám bude nařízena vratka do příslušného rozpočtu ve výši fakturované částky. Stejné by to pak muselo být s prostředky na platy a odvody SP, ZP... (§ 160 odst. 1) písm. c) školského zákona). Je tento názor správný?

SVJ hradí pojištění majetku (pojištěni jsou všichni vlastníci jednotek) a SVJ účtuje tuto platbu jako pohledávku vůči vlastníkům dle jejich podílů. V jednom bytě došlo k havárii vodorovného potrubí teplé vody a došlo k poškození kuchyňské linky a podlahy a omítek. Faktura na opravu bytu byla vystavena na SVJ a SVJ ji uhradilo. Plnění od pojišťovny opět přišlo na účet SVJ. Pojišťovna uznala škodu v menší výši než byla faktura na opravu (částky na opravu prý byly nadhodnoceny, pojišťovna si udělala vlastní rozpočet). Jak se vypořádat s rozdílem mezi částkou vynaloženou na opravu a přijatou náhradou od pojišťovny. Měl být tento rozdíl předepsán vlastníkovi bytu nebo se na úhradě budou podílet všichni vlastníci dle svých spoluvlastnických podílů přesto, že nešlo o opravu na společných částech domu? Pokud by nebyl rozdíl předepsán ostatní by se podíleli na opravě proto, že oprava buď bude hrazena z fondu oprav, kam všichni přispívají dle svých podílů, popř. se zahrne do nákladů a výnosů, které se na konci roku přeúčtovávají vlastníkům jednotek.

Jsme příspěvková organizace, která odměňuje zaměstnance platem. Dle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb § 12a lze za zaměstnance hradit pojišťovně část pojistného na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou - nejvýše však 50 % částky pojistného, kterou se zaměstnanec zavázal hradit, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Prosím na příkladu vysvětlit, jak mám správně chápat formulaci „nejvýše však 50 % částky pojistného, kterou se zaměstnanec zavázal hradit“. Příklad: Zaměstnanec má ve smlouvě sjednáno měsíční pojistné 900 Kč. A) Zaměstnavatel může hradit maximálně 50 % z výše pojistného, tzn. 450 Kč měsíčně, zbylých 450 Kč si hradí zaměstnanec sám, nebo B) zaměstnavatel může hradit maximálně 50 % z částky, kterou si na svou pojistnou smlouvu platí zaměstnanec sám, tzn. pokud si zaměstnanec bude platit 600 Kč měsíčně, zaměstnavatel může přispívat maximálně 50 % z částky, kterou platí zaměstnanec, tzn. 300 Kč, přičemž dohromady bude uhrazeno měsíční pojistné 900 Kč.

Vystoupila jsem ze společnosti - maloobchodní a velkoobchodní činnost - železářství. Budu jim fakturovat jako OSVČ "Smlouva o poskytování služeb" - povedu účetnictví. Prodám synům veškerý majetek, tj. pohledávky, závazky, dluhy, zásoby, investice. Mohu prodat zásoby postupně (několik let), musím dále podnikat v souvislosti s prodejem zásob, nebo mohu ukončit podnikání a postupně zásoby prodat (kdybych prodala zásoby jednorázově, byly by vysoké daně). Existuje jiná (úspornější) forma převedení zásob na syna než prodej? Při prodeji investice (vlastním 1/4), stále platí - poplatky může platit prodávající, nebo kupující?  

Spolek používá ke své hlavní činnosti automobil člena spolku. Je možné proplácet cestovní náhrady, pokud není člen spolku zaměstnancem? Případně bylo by možné proplácet cestovní náhrady, pokud by byla uzavřena dohoda o provedení práce?  

Dobrovolný svazek obcí (neplátce DPH, podvojné účetnictví) zakoupil pro své členské obce následující investiční majetek: traktorový návěs - nosič kontejnerů 441 650 Kč/ks, kontejner 9 m3 (na odpad) kovový v ceně 42 350 Kč/ks, štěpkovač Urban SMH 70 146 410 Kč/ks. Jaké bude zatřídění do rozpočtové skladby podle vyhlášky č. 323/2002 Sb. - položka, paragraf. Nejsem si jista, zda budu postupovat správně takto: všechny předměty par. 3725; pol. 6122 štěpkovač, pol. 6123 návěs, kontejner?  

V našem družstvu je představenstvo, jehož členové mají smlouvu o výkonu funkce a je jim vyplácena odměna měsíčně v max. výši do 2 500 Kč. Neodvádí se sociální ani zdravotní pojištění, ale družstvo platí za ně pojištění odpovědnosti, které se jim připočítává k odměně jako nepeněžní plnění. Vztahuje se na ně nové ustanovení o tom, že pokud by byli přihlášeni na úřadu práce, tak jim nebude vyplácena podpora v nezaměstnanosti z důvodu odměny statutára? V jejich případě nejde o klasický pracovní poměr, ale o funkci.  

1) NNO přikazuje provedení auditu a zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy jejich základní právní předpis, tj. např. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ “), zákon č. 248/1995 Sb. 2), zákon č. 3/2002 Sb. 3), zákon č. 341/2005 Sb. 4) a další.