Ing. Miroslava Nebuželská - strana 11

Za NNO považujeme subjekty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, a účtují buď v souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 504/2002 Sb. “), nebo v souladu s vyhláškou č. 325/2015 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví. Obě vyhlášky jsou prováděcími vyhláškami k zákonu č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU “), přičemž první je pro běžné, dříve zvané podvojné účetnictví, druhá pro jednoduché účetnictví.

Fyzická osoba A založila spolu s dalšími dvěma osobami spolek. Spolek bude pracovat pro fyzickou osobu A, které bude vystavovat faktury. Je v tom problém? Další dotaz se týká daru, který chce fyzická osoba A darovat spolku. Bude pro fyzickou osobu dar daňovým nákladem, lze odečíst z daní?

Jsme nezisková o. p. s. (charitativní a zdravotnictví), plátce DPH, máme pobočky/sestry v zemích CEE. Jednotlivé entity zvažují založit spolek v CZ, který by zaměstnával IT, finance, HR, účetní odd. a bez marže by alokoval náklady na českou a CEE entity (nějaký fix a variabilní část podle odebraných služeb). Lze aplikovat § 17a ZDP, když spolek nebude vytvářet zisk? Lze aplikovat § 61 ZDPH, jak vykládat podmínku "členové uskutečňují jen osvobozená plnění nebo kde nejsou osobou povinnou" ve světle KOOV a čl. 132 Směrnice? Existuje jiné daňově výhodné řešení pro cost sharing?

Od 1. 1. 2017 se je změna v DPH u společníků. Pokud jsou nyní všechny faktury na DIC prvního společníka a druhý podává jen nulové přiznání k DPH a dělí se poměrem 60:40, bude to i nadále možné, nebo každý dostane do příjmů a výdajů jen tu část, která bude na jeho DIC bez ohledu na poměr daný smlouvou. Jedná se o společnost bez právní subjektivity (sdružení) otce a syna.

Jsme malá nezisková organizace, nejsme plátci DPH, obrat činí do 100 000 Kč ročně. Nemáme žádné zaměstnance pouze dobrovolníky, kteří se starají o otevření, zavření a úklid. Máme otevřenou hernu, kdy jednorázový vstup pro rodinu činí 30 Kč na dopoledne, které jsou placeny hotově. Spadáme do EET a od kdy?

Kraje mají povinnost na základě zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, zajistit dopravní obslužnost na svém území veřejnou linkovou dopravou. Realizace probíhá na základě smluv s vybranými dopravci, kterým se kompenzuje část nákladů (prokazatelné ztráty). Tyto kompenzace nejsou předmětem zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Dále kraj uzavře smlouvu o vzájemné spolupráci při zajištění dopravní obslužnosti s výrobním podnikem a. s. (dále VP), na základě které si VP dohodne spoje v určité hodině a dny navazující na začátky a konce směn, hrazení kompenzace jen ve specifické části obvodu (k VP se samostatně zajíždí), nehrazení kompenzace, pokud zpoždění bude vyšší než 15 minut, právo odsouhlasit jízdní řády a podobné podmínky. Vyúčtování prokazatelných ztrát krajem směrem k VP má probíhat každý měsíc, v případě neuhrazení jsou vyměřovány sankce. Spoje jsou uvedeny v jízdních řádech a mohou je využívat všichni obyvatelé, ne pouze zaměstnanci VP. Nechá se u výše uvedených kompenzací ztrát od VP ještě hovořit o příspěvku, který není předmětem daně (jako u dopravců), nebo se již jedná o poskytování služby a kraj bude povinen zatížit tyto částky daní z přidané hodnoty? 

Jsme nezisková organizace, spolek, a máme nezaplacený závazek z roku 2012. Dodavatel zrušil živnost a nic po nás nepožaduje. Jak zaúčtovat tento promlčený závazek?

Lze vybudovat společnou sborovnu se 4 stanicemi PC pro práci učitelů a financovat z prostředků FKSP?

Fyzická osoba, plátce DPH, člen sdružení bez právní subjektivity, nevede účetnictví (účetnictví vede druhý člen sdružení) zakoupil osobní automobil na úvěr, který bude sloužit výhradně pro potřeby podnikání. Součástí úvěrové smlouvy splácí jistinu, úrok a pojistné. Bude úrok a pojistné výdajem pouze této fyzické osoby jako odpis nebo mohou být úrok a pojistné výdajem celého sdružení?

Fyzická osoba, zemědělská činnost, plátce DPH: Farmářka zahájila svoji činnost r. 2015, přičemž nakoupila krávy (16 000Kč/ks bez DPH) za účelem chovu a dalšího prodeje. Výdaj byl daňově uplatněn (§ 26 odst. 5) v daňové evidenci. Nyní se ukazuje pro rok 2016 jako výhodnější upaltnit paušální výdaj 80 %. Moje otázka: Bude považován stav dobytka k 31. 12. 2015 za zásoby k dodanění dle § 23 odst. 8 písm. b)? Jak určíme hodnotu - dle ceny, za kterou nakoupila? 

Účetní a daňové aspekty bezúplatně nabytého DHM1) a DNM2) (včetně DHM a DNM pořízeného z dotace nebo účelového daru) v NNO3) Část 3 - prodej a vyřazení Ing. Miroslava...

Ve kterém okamžiku se od 1. 1. 2016 účtuje dar do výnosů v s. r. o.? Účtuje se do výnosů již v okamžiku podepsání smlouvy o příslibu poskytnutí daru, nebo až v okamžiku přijetí daru? V souvislosti s tím se pak bude účtovat či neúčtovat o pohledávce. A jak se účtuje přislíbení poskytnutí daru v neziskové organizaci?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Vedle své hlavní činnosti provozujeme také činnost doplňkovou, která plně podléhá dani z příjmů. 1) V hlavní činnosti jsme ve ztrátě 200 000 Kč, v nákladech je i reprefond ve výši 100 000 Kč. Můžeme celou částku nákladů (což je např. 20 mil. Kč) vyloučit na řádku 40 přiznání k dani z příjmů (dále jen „PDP“)? Na řádek 101 PDP dát výnosy z výsledovky 19, 8 mil. Kč a na řádek 120 PDP příjmy nezahrnované do základu daně, v našem případě úroky 8 000 Kč? V doplňkové činnosti máme zisk nezdaněný 500 000 Kč. Celkově tedy zdaníme 500 000 Kč. Prosím Je náš postup správný? 2) V hlavní činnosti jsme ve ztrátě 200 000 Kč, v nákladech je i reprefond ve výši 300 000 Kč. Můžeme celou částku nákladů (což je např. 20 mil. Kč) vyloučit na řádku 40 PDP? Dále by to bylo stejné: Na řádek 101 PDP dát výnosy z výsledovky 19,8 mil. Kč a na řádek 120 PDP příjmy nezahrnované do základu daně, v našem případě úroky 8 000 Kč. V doplňkové činnosti máme zisk nezdaněný 500 000 Kč. Jak by to bylo v tomto případě?

Příspěvková organizace obce (škola) dostala od zřizovatele jako svěřený majetek budovu s pozemky a venkovním hřištěm, které zařadila do evidence majetku pod jedním inventárním číslem a současně zaúčtovala na účet 021 - Stavby. Nyní zřizovatel prováděl technické zhodnocení venkovního hřiště (cca 100 000 Kč), které po jeho dokončení předal škole. Organizace toto technické zhodnocení zaúčtovala na účet 021, ale do evidence majetku ho zařadila pod novým inventárním číslem a začala ho samostatně odepisovat. Je tento postup správný? Pokud ano, které předpisy ho upravují? 

Předseda našeho spolku (jsme plátci DPH) objednal sportovní potřeby ze Slovenska. Faktura přišla vystavená na celkovou částku včetně slovenského DPH ve výši 20 %. Zboží je určeno pro neekonomickou činnost, kde nemám nárok na odpočet DPH. Jsem povinna odvést DPH našemu FÚ a v jaké výši? Nebo mohu fakturu zaúčtovat celou do nákladů a DPH neřešit?

Česká společnost s ručením omezeným zajišťovala organizaci vzdělávací akce na našem území pro švýcarskou firmu. Bude fakturace pro švýcarskou firmu osvobozena od DPH ?

Účetní a daňové aspekty bezúplatně nabytého DHM1) a DNM2) (včetně DHM a DNM pořízeného z dotace nebo účelového daru) v NNO3) Část 2 - užívání a odpisování Ing. Miroslava...

Jak postupovat v příspěvkové organizaci při vyřazení kulturních předmětů? Je nutné je nabízet k prodeji, pokud nejsou poškozené? 

Švýcarská nezisková organizace – nadace (není registrována k DPH ani DPPO ve Švýcarsku) organizuje každoročně lékařský kongres pro 3 000 lékařů z celého světa, letos v Praze. Lékaři jsou osoby povinné i nepovinné k dani. Pro švýcarskou nadaci vše spojené s kongresem organizuje německá firma GmbH, registrována k DPH v daňové evidenci. Švýcarská nadace fakturuje registrační poplatek lékařům za vstup na odbornou část. GmbH fakturuje nadaci za náklady + organizaci kongresu, farmaceutickým firmám za reklamu a lékařům za vstup na after-party. GmbH obdrží faktury od českých dodavatelů za nájem, stavby stánku, ubytování, catering, hostesky, vystoupení umělce, tisk pozvánek, pronájem techniky, taxi. Je nadace osobou povinnou k dani? Vznikne nadaci a GmbH povinnost registrace k DPH v ČR? Kdo a jakým způsobem (DPH na výstupu nebo reverse charge) uplatní DPH? Je pro GmbH nějaké pravidlo pro uvádění českého nebo německého IČ? V jakých případech a jaká se aplikují DPH a účetní pravidla pro daňový doklad? Pokud se lékař – povinná osoba – stane osobou identifikovanou k dani, je způsob, jak se tomu vyhnout? Jsou náklady na hostesku vedlejším plněním? Je výhodnější režim cestovní služby?

Pokud fyzická osoba založí klub nebo spolek, musí mít k provozování živnostenské oprávnění? Prosím o sdělení všech potřebných náležitostí k založení spolku nebo klubu.