Ing. Miroslava Nebuželská - strana 13

Jedná se o zásoby a majetek, který byl pořízen z finančních prostředků sdružení fyzických osob a sdružení si nárokovalo odpočet DPH na vstupu při pořízení. S největší pravděpodobností nemohu rozdělit 1/3 strojů (HIM) a 1/3 zásob (kombajny), i když tuto skutečnost FO vykazují v daňovém přiznání, které jsem obdržela k nahlédnutí. Nemohou se v tomto případě dohodnout na vyčíslení a výplatě podílu v Kč (finanční vypořádání)? Nebo na darování finančního podílu? Opravdu se jedná o prodej, kde musím řešit dodanění DPH?  

Je možné z FKSP proplatit zaměstnanci vyfakturovanou rybářskou povolenku k lovení ryb pro člena českého rybářského svazu?

1)Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), definuje v § 17a veřejně prospěšného poplatníka jako „poplatníka, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním“. V rámci těchto poplatníků pak dále v § 18a odst. 5 vyjmenovává poplatníky, u kterých jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou investičních dotací, tedy mají tzv. široký základ daně.

Fyzická osoba ukončila k 31. 10. 2015 svoji činnost ve sdružení FO. Sdružení vede daňovou evidenci a je plátce DPH. Sdružení nebude zrušeno. Jedná se o otce synů, kteří pokračují ve sdružení. Inventarizací bylo zjištěno: zůstatková cena majetku 10 000 Kč 1/3 podíl – pořízeno z finančních prostředků sdružení – vstupuje do základu daně + DPH zůstatková cena zásob 5 000 Kč/ 1/3 podíl – pořízeno z finančních prostředků sdružení – vstupuje do základu daně + DPH pohledávky 6 000 Kč/ 1/3 podíl – pořízeno z finančních prostředků sdružení – vstupuje do základu daně peníze 1 000 Kč/ 1/3 podíl – bude vyplaceno, nevstupuje do základu daně. Může svůj podíl otec prodat za nižší cenu, než bylo zjištěno při inventarizaci? Z jaké výše bude odvedena DPH? Jaký by byl daňový dopad při darování podílu svým synům? Můžete mi poradit jaký by byl nejoptimálnější postup?  

Dlouhodobě zápasím u NNO s přijatými dary peněžními i nepeněžními, od neanonymních i anonymních dárců se stanovením účelu užití, ale i nestanovení účelu (bez účelu). 1)      Nerezident (FO) zaslal na bankovní účet NNO peněžní dar v EUR bez písemné smlouvy, dohody, účelu/užití. Jak zúčtovat tento přijatý dar v NNO včetně užití/účelu? Aplikace: Zápis-vedení NNO – včetně rozhodnutí použití daru na účel, krytí nákladů projektu. Jak zúčtovat tento přijatý dar v NNO včetně užití/účelu. Jako v navržených aplikacích? 2)      Nerezidenti (FO) při návštěvě regionu (Sudety) mezi sebou vybrali peněžní dar v EUR a hotově jej předali řediteli NNO – (nejedná se o standardní sbírku velikonoční, organizovanou např. církví ČR). Aplikace: Vyhotoven interní účetní/právní doklad – interní – zápis protokolární vedení NNO – včetně rozhodnutí o účelu užití. Jak zaúčtovat přijatý dar v NNO včetně užitím/účelu, když jde o anonymní dar? 3)      Nerezident (PO) ze Západní Evropy zaslal na bankovní účet NNO peněžní dar významné hodnoty (vyšší než 400 000 Kč) bez smlouvy, účelu/užití? Aplikace: Nerezident identifikován – požádán o podepsání písemně vyhotovené darovací smlouvy vypracované účetní jednotkou dle NOZ, kde si účetní jednotka sama uvedla účel, na který přijatý dar použije. Část daru na provoz a část na investici – je v jednání. Vedení NNO však oponovala, že nutit mecenáše k podpisu darovací smlouvy dle NOZ by v budoucnu ohrozilo jeho mecenáštví pro NNO, rozhodlo se postupovat v intencích československého práva a jako podklad k přijatému významnému daru vyhotovilo zápis z jednání vedení, kde uvedené projednala a rozhodlo o jeho úžití a účelu. Jak zúčtovat tento přijatý dar v NNO včetně aplikace užití/účelu výše navržené? 4)      Nerezident (PO) ze Západní Evropy zaslal koncem roku na bankovní účet NNO v EUR peněžní dar významné hodnoty (vyšší než 400 000 Kč) bez smlouvy, účelu/úžití. Aplikace: Nerezident identifikován – požádán o podepsání písemně vyhotovené Darovací smlouvy vypracované účetní jednotkou dle NOZ, kde si účetní jednotka sama uvedla účel, na který přijatý dar použije. Část na provoz v roce 2014 a část na provoz v roce 2015. Pro tento účel doporučeno NNO zvolit účtování přes časové rozlišení – výdaj příštích období. Možná alternativa by byla zaúčtovat přes vlastní jmění (účet 901). Jak posoudit výše navrženou aplikaci a jak doporučovala zúčtovat tento přijatý dar v NNO včetně aplikace užití/účelu výše navržené? 5)      Rezident (FO – občan ČR) zaslal na bankovní účet peněžní dar v CZK – bez písemné smlouvy, dohody, účelu/užití. Aplikace: Rezident identifikován, v NNO postupováno jako u bodu 3), poslední část – interní zápis vedení NNO k přijatému peněžnímu daru. Jak zúčtovat tento přijatý dar v NNO včetně aplikace užití/účelu?  

Spolky jsou ve většině případů - v souladu s aktuálním zněním zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP "), tzv. poplatníkem s úzkým základem daně. Platí to pro všechny spolky, které jsou veřejně prospěšným poplatníkem (§ 17a ZDP ) a současně nejsou poskytovateli zdravotních služeb [§ 18a odst. 5c) ]. Za stejných předpokladů jsou poplatníky s úzkým základem daně též nadace, nadační fondy, církve a náboženské společnosti, honební společenstva i další druhy neziskových organizací.

Pokud nám město poskytne dotaci v rámci Grantového programu na nějakou sportovní akci, je možné tyto peníze místo nákupu věcných cen použít jako finanční odměnu pro vítěze?

Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), přinesl ve znění od 1.1.2014 a následujících pojem „kapitálové dovybavení“. Již od svého uvedení do zákona vyvolával mnoho diskusí na téma, co si pod ním představit. Spekulovalo se, jaké druhy posílení vlastního jmění do kapitálového dovybavení patří, nebo zda snad dokonce nejde o posílení dlouhodobého majetku. Různorodé spekulace již od počátku roku 2014 mírně korigovala důvodová zpráva ke znění ZDP od 1.1.2014, pojem však rozhodně nebyl jasný. Nyní od roku 2015 došlo konečně k upřesnění tohoto pojmu, a to prostřednictvím pokynu D-22, který vydalo GFŘ dne 6.2.2015.

Jsme příspěvková organizace zřízená krajem. Došlo k havárii služebního automobilu, který má zůstatkovou hodnotu. Na vozidle byla totální škoda. Pořizovací cena byla 437 099 Kč. Zůstatková cena je po odpisech v měsíci, ve kterém k havárii došlo, 293 450 Kč. Vozidlo bylo pojištěné, pojišťovna stanovila obecnou cenu vozidla na 282 300 Kč, cenu vraku – zbytků vozidla na 138 800 Kč na základě aukce pojišťovny, která má zájemce na odkup vraku vozidla. Za tuto částku byl vrak prodán. Spoluúčast majitele je 7 175 Kč. Výše pojistného plnění je po odečtení těchto částek 136 325 Kč. Pojišťovna proplatila. Zavinění nehody není ještě prokázáno. Policie v protokolu nic neuvádí. Předpokládáme, že v případě zavinění bude pojišťovna vymáhat na řidiči. Jak účtovat plnění od pojišťovny? Jak účtovat prodej vraku? Jako prodej majetku nebo prodej materiálu /vrak/? Jaká částka bude zdrojem investičního fondu na nákup nového vozidla?

Příspěvková organizace – základní škola zřízená městem – obdržela v září 2009 dar – dlouhodobý hmotný majetek v ceně 200 000 Kč. V září 2014 provedla opravu účtování včetně doúčtování chybějících odpisů, kdy stanovila dobu životnosti pět let a zbytkovou hodnotu 5 %, tj. 10 000 Kč. Která z variant provedení opravy účtování dále uvedených je správná? Je v pořádku, aby organizace stanovila zbytkovou hodnotu pro dlouhodobý hmotný majetek, kterým byla obdarovaná v roce 2009? Měsíční rovnoměrné odpisy: 200 000 – 10 000 = 190 000 / 5 let / 12 měsíců = 3 167 Kč. Odpisy za říjen až prosinec 2009 činily 3 167 x 3 měsíce = 9 501 Kč. Roční odpisy za rok 2010, 2011, 2012 a 2013 = 3 167 x 12 měsíců = 38 004 x 4 roky = 152 016 Kč. Za rok 2014 bylo odepsáno do zbytkové hodnoty 200 000 – 10 000 – 9 501 – 152 016 = 28 483 Kč. Poznámka: hladina významnosti pro účtování opravy dle § 26 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 410/2009 Sb., je 0,3 % hodnoty aktiv netto za minulé účetní období – 42 800 Kč. Varianta A Obsah účetního případu Kč Účet strana MD Účet strana Dal Dar – keramická pec, o které organizace v roce 2009 neúčtovala (datum darování 10.  září 2009) 200 000 Kč, 022/401 Oprava nákladů – doúčtování odpisů od října 2009 do prosince 2013 (9 501 + 152 016) 161 517 Kč, 408 082 401 416 Doúčtování odpisů za rok 2014 28 483 Kč 551 082 401 416. Varianta B Obsah účetního případu Kč Účet strana MD Účet strana Dal Dar – keramická pec, o které organizace v roce 2009 neúčtovala (datum darování 10. září 2009) 200 000 Kč 022/401 Oprava nákladů – doúčtování odpisů, který za jednotlivá účetní období nepřesáhly hladinu významnosti 42 800 Kč – od října 2009 do prosince 2009 9 501 551 082 401 416 – za rok 2010 38 004 Kč 551 082 401 416 – za rok 2011 38 004 Kč 551 082 401 416 – za rok 2012 38 004 Kč 551 082 401 416 – za rok 2013 38 004 Kč 551 082 401 416 Doúčtování odpisů za rok 2014 28 483 Kč, 551 082 401 416.  

Základní škola i mateřská škola jsou příspěvkové organizace zřízené obcí. Pokud chce zřizovatel poskytnout finanční odměnu řediteli ZŠ a ředitelce MŠ za hospodárné nakládání s veřejnými finančními prostředky za daný kalendářní rok, je možné mu odměnu vyplatit až v měsíci březnu v roce následujícím? Do jaké výše může zřizovatel finanční odměnu u ředitelů obou škol poskytnout?

Základní daňová výhoda, kterou zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), nabízí za určitých podmínek zejména veřejně prospěšným poplatníkům, je možnost získat daňovou úsporu na dani z příjmů. Veřejně prospěšní poplatníci mohou snížit základ daně z příjmů o znatelnou část a ti, co vykazují základ daně do výše 300 000 Kč, mají možnost snížit základ daně na nulu, a nezaplatit tak na dani z příjmů ani korunu. Nicméně získání úspory na dani má své podmínky.

Pokud nám město poskytne dotaci v rámci Grantového programu na nějakou sportovní akci, je možné tyto peníze místo nákupu věcných cen použít jako finanční odměnu pro vítěze?

Jsme příspěvková organizace zřizovaná ministerstvem a pokud od dodavatele dostaneme pouze paragon, na kterém je napsáno, že se jedná od daňový doklad (např. paragon z Alzy) a nejsme na něm jako odběratelé nikterak uvedení: 1. částka je do 10 000 Kč, 2. částka je nad 10 000 Kč. Můžeme, resp. ve kterém případě musíme po dodavateli požadovat doplnění našich údajů (včetně IČ)? A co když dodavatel odmítne údaje doplnit, i když je částka nad 10 000 Kč?

Daň z příjmů veřejně prospěšného poplatníka za rok 2014 - případová studie Stanovení daně z příjmů u veřejně prospěšného poplatníka se širokým základem daně (díl 2.) Ing. Miroslava Nebuželská,...

Jsme občanské sdružení vinařů. Vinařský fond vydal rozhodnutí, že nám poskytuje podporu na akci s vinařskou tematikou ve výši max. 20 000 Kč, která se teprve letos uskuteční, výše našich výdajů hodně převýší 20 000 Kč. Dle rozhodnutí jsme povinni doložit do 12 měsíců uskutečněné výdaje. Kdy máme účtovat o výnosu z dotace? K datu letošního vydání rozhodnutí? Příjem obdržíme pravděpodobně v příštím roce. Pokud nebudeme účtovat o výnosu v tomto roce, náklady vynaložené letos přesto musíme vyloučit z nákladů? Na jaké účty a v jaké časové posloupnosti se správně o tomto účetním případu účtuje?

Nezisková organizace (sportovní klub) má převážně příjmy z pronájmu tenisových kurtů a z výuky tenisu, může tento subjekt uplatnit snížení základu daně o 300 000 Kč dle § 20 odst. 7 ZDP? Nezisková činnost se týká výuky tenisu a pořádání turnajů.

Jsme střední škola, zřízená krajem. Od 1. 1. 2014 nám byl předán do vlastnictví majetek, který jsme měli předtím svěřený k hospodaření a účtovali jsme o něm na majetkových účtech. Tedy nám žádný majetek jakoby nepřibyl, jen se změnil vlastnický vztah, v účetnictví se nic nezměnilo. Nyní váháme, zda toto nějak ošetřit v přiznání k dani z příjmů právnických osob. Zde přikládáme vyjádření našeho zřizovatele k této problematice: Od 1. 1. 2014 je vybraný dosud svěřený majetek rozhodnutím zřizovatele v souladu s ust. § 27 odst. 5 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., rozpočtová pravidla územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“) vlastnictvím příspěvkových organizací kraje a tyto s ním nakládají jako vlastník. Bezúplatný převod movitého majetku byl proveden na základě smluv o bezúplatném převodu majetku a inventurních soupisů majetku vyhotovených na základě inventarizace majetku k 31. 12. 2013. Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. Zřizovací listiny příspěvkových organizací Pardubického kraje platné do konce roku 2013 obsahovaly: Movitý majetek příspěvkové organizace pořízený z příspěvku státu, zřizovatele, poskytnutých jako dar, či nabytý jako výsledek vlastní činnosti nebo obdobným způsobem se považuje rovněž za svěřený majetek ve vlastnictví Pardubického kraje. Kraj neumožnil nabytí jiným způsobem, např. koupí. V rozhodnutí Ústavního soudu ÚS IV. 455/05, související s touto problematikou, se uvádí: Skutečnost, že příspěvková organizace je konstruována jako právnická osoba, jež zpravidla vyvíjí hospodářskou činnost, ale nemá tzv. majetkovou samostatnost (tedy vlastní majetek, jenž je oddělen od majetku zřizovatele), vyjadřuje její specifické postavení a mnohem těsnější vztah ke svému zřizovateli. Pojmům správa a vlastní hospodářské využití je v tomto kontextu nutno rozumět tak, že pojem správa na jedné straně vyjadřuje vlastnickou nezpůsobilost příspěvkové organizace, tedy vyjadřuje, že není vlastníkem svěřeného majetku, pojem vlastní hospodářské využití však na straně druhé vyjadřuje skutečnost, že příspěvková organizace využívá do správy svěřený majetek k vlastní hospodářské činnosti, a to v tom smyslu, že majetková práva s touto hospodářskou činností spojená vykonává namísto vlastníka, přičemž vlastník majetku by měl vymezit rozsah těchto práv ve zřizovací listině. Kraj jako vlastník majetku tedy musí strpět to, že část jeho vlastnického práva k předmětnému majetku vykonává příspěvková organizace jako právnická osoba, která je na kraj úzce napojena. Domníváme se, že bezúplatné převody majetku nabytého příspěvkovou organizací do vlastnictví kraje v době od vzniku příspěvkové organizace do konce roku 2013 a bezúplatně jim převedeného krajem k 1. 1. 2014, nejsou pro příspěvkové organizace v roce 2014 příjmem ke zdanění, neboť v tomto případě nebyly naplněny znaky zdanitelného příjmu definované zákonem o dani z příjmů. Musíme tuto skutečnost nějak uvádět do přiznání k dani z příjmů právnických osob nebo se tam nemusíme o tom vůbec zmiňovat.

Akciová společnost si založila neziskovou organizaci - ústav a je jejím jediným zakladatelem. Na činnost ústavu akciová společnost poskytuje finanční prostředky. Jakým způsobem o nich bude akciová společnost ve svém účetnictví účtovat a bude se jednat o daňově účinný náklad?

Daň z příjmů veřejně prospěšného poplatníka za rok 2014 - případová studie Stanovení daně z příjmů u veřejně prospěšného poplatníka s širokým základem daně (Díl 1.) Ing. Miroslava Nebuželská,...