Ing. Zdeňka Hušáková - strana 5

Sčítají se za jednoho dodavatele v jednom dni různé zakázky pro přenesenou daňovou povinnost? Pokud nakupuji kovy, které spadají do přenesené daňové povinnosti, a mám sepsané dvě kupní smlouvy se stejným datem uskutečnění plnění, každou zakázku na 90 000 Kč, můžu od dodavatele přijmout dva daňové doklady včetně DPH, anebo nám je musí vystavit v režimu přenesené daňové povinnosti, když jsou obě zakázky ze stejného data?

Dne 10. září 2015 jsme obdrželi výzvu od finančního úřadu k odstranění pochybností. Domluvená kontrola je na 5. října 2015. Je možné v tomto období podat dodatečné přiznání? Do řádku č. 7 a tím pádem i řádku č. 43, nezahrnul 1 dovoz zboží z Turecka. Mám strach, aby kontrolou nebylo určeno, že jsme nezahrnuli dovoz do řádku č. 7 a tím jsme měli platit DPH z tohoto řádku a řádek č. 43 si můžeme uplatnit až v následujícím měsíci. Tím by nám mohli vyměřit penále z řádku 7.

Obchodujeme s ocelovým materiálem – kovy. Pokud přesáhne jedno zdanitelné plnění (dodávka zboží v jeden den) částku 100 000 Kč, tak fakturujeme v režimu přenesené daňové povinnosti. Co když máme kupní smlouvu uzavřenou např. na půl roku s celkovou cenou přesahující 100 000 Kč, dodávky zboží jsou ale uskutečňovány/dodávány postupně dle potřeby a možností? Budeme i v tomto případě posuzovat každou dodávku jako jednotlivé zdanitelné plnění a pokud v jeden den nepřesáhne částku 100 000 Kč, tak budeme faktura s DPH?

Naše společnost – plátce DPH v ČR, vyplácí jednou za čas odměny za služby: Osobě – nepodnikateli za překladatelské služby do francouzštiny, kdy je služba provedena ve Francii, francouzským občanem – neplátcem DPH. Podléhá tato služba zdanění formou reverse charge a uvádíme tedy do daňového přiznání? Pokud ano, na které řádky? Osobě – nepodnikateli za zprostředkovatelské služby zakázek v Kanadě. Osoba je občanem Kanady a je to nepodnikatel. Zde si také nejsme jistí, zda dopočítat DPH a uvádět na straně výstupu a vstupu do daňového přiznání (ř. 12 a 43)?  

Kdy je tedy uskutečněné zdanitelné plnění? Je to v okamžiku, kdy prodá lístek na konferenci, nebo kdy je lístek zaplacen, nebo až v den konání konference? Může se teda maďarská společnost z DPH odhlásit hned po konáni akce nebo musí čekat jeden rok od registrace?

Maďarská společnost (přirovnejme k české s. r. o.), plátce DPH v Maďarsku bude pořádat v Praze odbornou konferenci. Vstupenky na ni začne prodávat v listopadu tohoto roku, konference se koná v březnu následujícího roku. Předpokládaný obrat je 2 000 000 Kč. Proti tomu bude mít asi 500 000 Kč nákladů. Musí se tento maďarský subjekt registrovat v ČR k DPH? Pokud ano, tak kdy? Než začne prodávat vstupenky, nebo až v okamžiku, kdy utrží 1 000 000 Kč na vstupenkách? Musí pak zůstat plátcem a podávat daňové přiznání celý rok, i když je to jednorázová akce? Kde se registruje? Na Praze 1, nebo v místě konání konference?

Prosím o radu k fakturaci do EU. Společnost si u naší společnosti objednala výrobu internetových stránek + grafické návrhy (vizitek, obálek aj.). Společnost je z Lucemburska a není plátce DPH. Mají být faktury – daňové doklady zatížené naší sazbou DPH nebo je plnění osvobozeno od DPH? Pokud ano, do jakého řádku přiznání zařadit?  

Klient provozuje maloobchod – lékárnu – a má zaveden systém zákaznických karet, na které se načítají body, které zákazník může následně využít jako slevu při dalším nákupu. 1 bod = 1 Kč slevy. Tato sleva je poskytnuta po předložení zákaznické karty, kdy zákazník si může sám určit výši této slevy. Při dokončení prodeje je odečtena sleva a zákazník platí cenu sníženou o slevu. Program je však nastaven tak, že se tato sleva nepromítá do základu daně a DPH, a proto musíme následně tyto slevy odečítat interním dokladem, který vystavujeme 1x za měsíc na základě výstupu z programu, který obsahuje soupis zákaznických karet se jmény zákazníků a poskytnutými slevami. Protože však nelze zjistit, v jaké sazbě DPH bylo zboží prodáno (u kterého byla uplatněna sleva), rozhodl se klient při úpravě základu daně a DPH uplatňovat pouze sníženou sazbu 10 % DPH. Je tento postup možný? Prosím o vyjádření, popřípadě uvítám návrh na řešení vzniklé situace.

Tuzemský plátce DPH – pořadatel kulturní akce (hudební festival) prodává vstupenky na tento festival konaný v ČR. Mimo běžné vstupenky prodává také vstupenky „all inclusive“. Vstupenka „all inclusive“ zahrnuje vstup na danou kulturní akci (cca 1/3 z celkové ceny), občerstvení – jídlo a konzumaci alkoholických a nealkoholických nápojů. Cena této vstupenky je 5 000 Kč vč. DPH a veškerých poplatků. Jaká sazba DPH je na tento druh vstupenky („all inclusive“) uvalena? Jakou DPH musí daňový subjekt přiznat a odvést?

Účtuji společnost s. r. o., které se nedaří uskutečnit celý rok žádné obchody. Nedosahuje tak žádných zdanitelných příjmů, ale pouze nákladů po celé zdaňovací období (mzdy, energie, telefony, nájem apod.). Vypadá to tak, že tento rok 2015 tomu bude stejně. Můžu tyto náklady uznat jako daňově uznatelné a v rámci daňového přiznání PO vykázat daňovou ztrátu? Jak dlouho může správce daně takovou situaci tolerovat?

Jsme s. r. o., plátce DPH. U firmy usazené v Irsku, plátce registrovaného k DPH v Irsku, jsme nakoupili elektronickou službu určenou plně pro naše ekonomické činnosti s nárokem na odpočet. Při objednávce jsme však neuvedli české DIČ, dodavatel proto neměl možnost poznat, že jsme osobou povinnou k dani, a naúčtoval cenu služby včetně české 21% (dle informací použil režim jednoho správního místa, stát identifikace Irsko). Pokud nepožádáme o opravu dokladu a DPH či ani nebude možná z důvodu nepružnosti dodavatele, je možnost nárokovat odpočet této DPH v ČR nebo je nutné DPH přiznat a odvést v systému reverse-charge jako u jiných služeb přijatých od plátců DPH z EU? Ve druhém případě by se DPH počítalo ze základu daně, kterým by byla celková úplata včetně "chybně" účtované české DPH nebo cena bez „chybně“ naúčtované české DPH?

Jsme s. r. o., vedeme podvojné účetnictví a jsme plátci DPH. Přepravujeme vozidla a na přepraveném voze vinou řidiče vznikla škoda. Majitel poškozeného vozu (německá firma – plátce DPH v Německu) si ho nechal opravit v ČR a faktura za opravu byla vystavena na naši firmu včetně českého DPH. Případ řešila pojišťovna a zaměstnanci plnila 90 % ze základu daně (10% spoluúčast). Jak máme správně postupovat s DPH? Můžeme ho nárokovat u FÚ nebo ho zaplatí zaměstnanec? Jaké bude správné zaúčtování včetně daňové uznatelnosti? Domnívám se, že fakturu nám měl vystavit poškozený bez DPH, z důvodu respektování zákazníka jsme nuceni přijmout fakturu přímo od servisu. Jaký by byl rozdíl, kdyby majitelem vozu byla česká firma – plátce DPH? Jak by se účtovalo, pokud by zaměstnavatel nechtěl po zaměstnanci uhradit spoluúčast? Jak by se účtovalo, v případě zavinění na straně firmy?

S. r. o., plátce DPH vlastní budovu, na základě smlouvy o nájmu pronajímá část venkovní stěny neplátci DPH k umístění reklamního zařízení LCD reklamní plochy. Nájemce si na zeď budovy umístí vlastní reklamní zařízení. Jedná se v tomto případě o osvobozený nájem podle § 56a zákona o DPH.

Dodavatel vystavil fakturu na zboží (kovové sloupky, napínací dráty) a jeho dopravu. Cena kovového zboží bez DPH přesahuje 100 tis. Kč. Proto ve faktuře u těchto položek nevyčíslil DPH s odkazem na povinnost odvést DPH u odběratele, u dopravy DPH vyčíslil. Pokud je na faktuře plnění podléhající i nepodléhající reverse charge a součet základů u vybraného zboží je větší než 100 tis. Kč, nemají pak být i ostatní položky zahrnuty do reverse charge bez ohledu na to, že jinak by se u nich uplatňoval normální režim?

Jsme cestovní agentura. Naši klienti jsou školy z EU i ze třetích zemí. Jsme plátci DPH. Naše služby spadají pod cestovní služby (par. 89). Jak se postupuje v případě vystavení faktury za cestovní službu (tour v Praze pro školu z Francie)? Faktura je vystavena v červnu, (v červenci je faktura zaplacena), ale samotná tour (pobyt) bude uskutečněn v září. V září také obdržíme související faktury od hotelu a autobusu. Nevím, zda mám fakturu zaúčtovat již nyní v červnu a dát ji do DPH nyní v červnu, nebo ji nechat stranou až na září a pak vypočítat tu přirážku a z ní DPH.? Jak přesně se postupuje při výpočtu DPH? Dejme tomu, že jsme vyfakturovali 100 000 Kč (teď v červnu) a související náklady v září budou 50 000 Kč. Na jaké řádky v DPH přiznání se co napíše?

Společnost - český plátce DPH, je současně registrovaný jako plátce DPH v Maďarsku. Uskutečňuje zde zakázku, jejímž předmětem je dodávka a montáž prefabrikátů na stavbě v Maďarsku. Odběratelem je zahraniční firma se sídlem v Maďarsku. Vstupy na zakázku tvoří výrobky nakoupené od slovenských dodavatelů, plátců DPH, které jsou dodávány ze Slovenska přímo do Maďarska. Dopravu hradí dodavatelé. Výrobky jsou následně montovány na stavbě v Maďarsku. Výstupem je pak faktura, kterou firma vystaví pod svým maďarským DIČ DPH na maďarského odběratele, jako dodávku a montáž prefabrikátů, kdy toto plnění dle maďarského zákona o DPH podléhá maďarské DPH 27%. Budou se tyto plnění, tj. nákupy od slovenských dodavatelů a výstupy = fakturace na maďarského odběratele pod maďarským DIČ nějak promítat v českém daňovém přiznání k DPH? Domníváme se, že vstupy v žádném případě, protože místo plnění není v ČR. Pokud se týče výstupu, jsou různé výklady, zda toto plnění uvádět do ř. 26 nebo neuvádět vůbec do daňového přiznání s tím, že není možné jedno plnění uvádět do více přiznání k DPH na výstupu. Jsme si vědomi, že plnění na výstupu nepodléhá DPH v ČR. Jedná se nám o správné vykázání uskutečněných plnění, které finanční úřad v rámci kontrol prověřuje na celkové výnosy, kdy tyto budou zahrnovat i plnění v rámci registrace k DPH v Maďarsku.

Na dotaz č. 3 nám nebylo odpovězeno - předpokládáme ale, že v případě, že by byla česká firma plátce DPH a plátci DPH by byli i dodavatelé aut z EU a odběratelé aut z EU, pak by mohl být využit režim třístranného obchodu (zboží by nepřešlo české hranice). Je naše domněnka správná? 1) Lze využít režim třístranného obchodu i v případě, že česká firma je pouze osoba identifikovaná k dani? Česká firma by uvedla nákup zboží do přiznání v částce uvedené na přijaté faktuře do řádku č. 30 a v částce uvedené na vydané faktuře do řádku č. 31. DPH by nakonec podle nás samovyměřil až konečný odběratel- plátce DPH. Pro českou firmu by pak už nevznikaly žádné povinnosti vzhledem k FÚ v zemi počátku přepravy ani v zemi předání zboží. 2) V případě, že by šlo třístranný obchod využít, nevznikají nějaké výjimky v souvislosti s tím, že jde o obchodování s novými či ojetými vozidly?

Jsme a. s. Zapůjčili jsme zaměstnance do jiné firmy. Byla uzavřena dohoda podle § 43a ZP o dočasném přidělení na dobu určitou. Bude správně, když budeme měsíčně přefakturovávat hrubou mzdu vč. soc. a zdrav. pojištění za zaměstnavatele vč. DPH? Tak je uvedeno ve smlouvě. Jsme spojené osoby, máme stejnou mateřskou organizaci.

Česká firma - osoba identifikovaná k dani v ČR (z důvodu přijetí služby z EU dle § 9) se zabývá nákupem a prodejem nových i ojetých automobilů. Automobily nepřekračují českou hranici. Tzn. že je nakoupí např. v DE a prodá je do PL, AT. Automobily prodává v EU osobám povinným i nepovinným k dani. 1)      Přináší toto obchodování osobě identifikované k dani nějaké povinnosti v ČR z hlediska DPH? Nestane se z nějakého důvodu plátcem DPH? 2)      Nevyplývá české firmě nějaká povinnost z hlediska DPH v DE či v místě dodání automobilu (registrace, odvody DPH v daných zemích)? 3)      V případě, že by česká firma byla plátce DPH, jaký vliv by měly tyto obchodní transakce na daňové povinnosti v ČR a v zahraničí a jak by se projevily v daňovém přiznání?

Společnost fakturuje zboží uvedené v příloze č. 6 k zákonu o dani z přidané hodnoty. Prosím informaci, zda vedlejší náklady související s dodáním zboží (dopravné, balné) mají být zahrnuty také do režimu přenesení daňové povinnosti, pokud hodnota dodávky přesahuje 100 000 Kč. Dále prosím informaci, zda do vyhodnocení limitu 100 000 Kč započítávat i vedlejší náklady, nebo jen čistou hodnotu zboží. Dále prosím informaci, jak určit režim DPH u vedlejších nákladů (dopravné, balné), pokud je na jedné faktuře uvedeno jak zboží v základní sazbě tak zboží podléhající režimu přenesení daňové povinnosti. Je nutno rozpočítat proporcionálně k hodnotě zboží dodávaného v jednotlivých režimech DPH?