Ing. Ivana Pilařová - strana 75

Spol. s r. o. má dva společníky, oba jsou zároveň jednateli. Žádné zaměstnance nemá. V roce 2012 zatím nemá žádné příjmy - (dříve si oba společníci vypláceli 10 000 Kč – měli pracovní smlouvu) chtějí si od ledna vzít oba neplacené volno. Musí tedy (nemají žádný jiný příjem ani jinde) si vyplácet odměnu jednatele? Pokud ano – stačí 1 000 Kč měsíčně každý, z toho zaplatí min. zdravotní a sociální z této částky platit nebudou?

Fakturujeme jednomu z odběratelů v USD, tentýž obchodní partner nám fakturuje v CZK. Je možné započítat proti sobě pohledávky v USD a závazky v CZK? Používáme denní kurz ČNB. Předpokládám, pokud je možné tento zápočet provést, že se přepočítají pohledávky kurzem ke dni započítání = datum úhrady. Je možné zápočet provést jednostranně, tedy bez odsouhlasení protistrany nebo by byl takový zápočet neplatný?

Jak správně zaúčtovat platbu za přijatý dobropis (OSVČ, individuální podnikatel vedoucí podvojné účetnictví) - v roce 2011 nám dodavatel zaplatil - vrátil peníze za zařízení, které jsme mu vrátili. Předchozí účetní zaúčtovala částku za dobropis s mínusem na Dal stranu účtu 321 (jako pohledávku za dodavatelem) v roce 2010, avšak v konečných zůstatcích roku 2010 tato částka se nikde nenachází. Nyní v roce 2011 chybí protistrana, se kterou by bylo možné spárovat přijatou platbu od dodavatele.

V následujícím článku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopise Účetnictví v praxi č. 1/2012 na s. 5. V příspěvku se opět budeme věnovat účetnímu a daňovému řešení nedobytných pohledávek, zejména se zaměříme na pohledávky za dlužníky v insolvenčním řízení a odpis pohledávky.

Bezmála dvacetiletá historie zákona o daních z příjmů je od samého počátku spojena jen s jedinou prováděcí vyhláškou (č. 146/1993 Sb. ) a jediným nařízením vlády (č. 238/1993 Sb. ) k definici zařízení na výrobu biologicky rozložitelných látek. Obě prováděcí nařízení vyšla v prvním roce účinnosti zákona o daních z příjmů a od té doby se již žádná prováděcí vyhláška ani nařízení vlády k zákonu o daních z příjmů neobjevilo. Důvodem jistě není přehlednost a jednoznačnost výkladu zákona, která si dalšího vysvětlení nežádá. Opak je pravdou - zákon prošel desítkami novel a o nejednoznačnosti výkladů svědčí mimochodem i množství projednávaných příspěvků na Koordinačním výboru.

Jsme společnost s r. o., vedeme účetnictví, máme prodejnu stavebního materiálu, účtujeme způsobem A. Případy: * skladník při manipulaci rozbije stav. materiál – nestane se to však jeho vinou, např. nerovný terén, * na paletě při dodávkách ve foliích je již rozbito několik cihel, hlavně uprostřed (dodavatel upozorněn). Můžeme o této škodě účtovat jako ztráty v rámci přirozených úbytků tj. manka a škody do normy a daňově. Jak ošetřit ve směrnici – jakým způsobem postupovat?

Z účetnictví firmy (s. r. o.) jsem zjistila, že vykazuje účetní rezervu na nevyčerpanou dovolenou. Podle mého názoru není tento postup zcela správný. Myslím si, že by firma měla nevyčerpanou dovolenou účtovat prostřednictví dohadných účtů zápisem: MD 521/D 389 a související pojistné na SZ a ZP zápisem: MD 524/D 389. Můžete mi můj názor potvrdit (nebo vyvrátit)? V této souvislosti mám další dotazy: Je nevyčerpaná dovolená účtovaná pomocí dohadných účtů daňově uznatelný náklad? V jaké výši mám odhad nákladů na dovolenou vyčíslit, jestliže: 1) průměrná mzda zjišťovaná za čtvrtletí je výrazně ovlivněna pololetně vyplácenými prémiemi, 2) zaměstnanci mají nárok na 1 týden dovolené navíc (na základě rozhodnutí firmy)?

Právnická osoba, s. r. o., plátce DPH, vede účetnictví. Uvažujeme o přechodu z kalendářního na hospodářský rok. Musí tuto změnu odsouhlasit jediný společník (mateřská společnost) ve formě zápisu z valné hromady, která probíhá každoročně při schvalování a rozdělování hospodářského výsledku. Pokud ano, musí se odsouhlasit před zahájením přechodného období (15měsíčního) nebo až po skončení, společně s hospodářským výsledkem za toto období? Kde je to právně zakotveno? Do kdy je třeba oznámit změnu finančnímu úřadu, když uvažujeme o přechodném období od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2014 a první hospodářský rok bude od 1. 4. 2014 do 31. 3. 2015.

Právnická osoba s. r. o. provedla se souhlasem pronajímatele technické zhodnocení na pronajaté nemovitosti, které se souhlasem pronajímatele odepisuje.V roce 2012 bude nájem ukončen a společnost přefakturuje hodnotu technického zhodnocení na pronajímatele Podléhá tato přefakturace DPH a jak to bude s daňovou uznatelností zůstatkové ceny technického zhodnocení?

Dva jednatelé s. r. o. si při sepisování společenské smlouvy stanovili základní jmění 520 000 Kč (každý po 260 000 Kč). Nyní by chtěli základní jmění snížit na 200 000 Kč. Co musíme podniknout, abychom dosáhli snížení základního jmění a změnili tak obchodní rejstřík? Společnost zároveň mění sídlo firmy, neboť původní dům ve vlastnictví firmy prodává a nyní funguje v pronajatých prostorách. Co musíme udělat pro změnu sídla firmy v obchodním rejstříku? Musíme mít vyjádření souhlasu majitele pronajímaných prostor s tím, že budou tyto prostory nahlášeny jako oficiální sídlo naší společnosti?

Společnost s r. o. eviduje ve svém majetku obrazy, které jsou pořízené před více než deseti lety (032-31 000 Kč). V prosinci je s.r.o. hodlá prodat fyzické osobě, která není v žádném vztahu k s. r. o. Bude k prodejní ceně obrazu připočteno i DPH? Je třeba obstarání znaleckého posudku? Obrazy chtějí jednatelé s.r.o. prodat za 10 000 Kč Budu tedy účtovat 10 000 541/032 daňově uznatelné 21 000 541/032 daňově neuznatelné faV 10.000 311/641 Je zaúčtování správné?

Nejen na konci účetního období, ale obvykle i v jeho průběhu se zabýváme analýzou jednotlivých položek rozvahy. Zatímco vysoká hodnota peněžních prostředků nás potěší, u hodnoty pohledávek, zvláště těch po splatnosti, je tomu právě naopak. Přesto jsou pohledávky kratší či delší dobu po splatnosti častým „průvodcem“ všech podnikatelů. Právě nedobytné pohledávky a pohledávky po lhůtě splatnosti jsou předmětem tohoto příspěvku. Odhlédněme od zajišťovacích prostředků, které jsou jakousi prevencí před vznikem nedobytných pohledávek, stejně tak se nebudeme zabývat ani prostředky, kterými dlužníky nutíme k úhradě, pomineme i zajímavou oblast pojištění pohledávek. Budeme řešit aktuální stav – tedy existenci pohledávek po splatnosti, následně jejich případný odpis v účetnictví a na dani z příjmů.

Chtěla jsem se zeptat, zda je v pořádku následující účtování. Společník si převádí z firemního účtu na soukromý účet peníze, které ale vrací ihned do pokladny. Dělá to tak proto, že jsou z výběru jeho osobního účtu levnější poplatky. Příklad: Dne 15. 10. 2011 si převede společník z firemního účtu na osobní účet 20 000 Kč a tentýž den tyto prostředky vloží do pokladny s. r. o. Je možné účtovat převod z bankovního účtu na 261/221 a příjem do pokladny 211/261, nebo musím účtovat 355/221 a 211/355? Jde mi o to, že na účtu 355 si sleduji úroky z poskytnuté půjčky společníkovi a nechtěla bych tam míchat i tyto převody, aby se správce daně nedivil, že tam je tentýž den půjčka a tentýž den je i splacena. Můžu to například vyřešit nějakým čestným prohlášením společníka?

Z účetnictví firmy (s. r. o.) jsem zjistila, že vykazuje účetní rezervu na nevyčerpanou dovolenou. Podle mého názoru není tento postup zcela správný. Myslím si, že by firma měla nevyčerpanou dovolenou účtovat prostřednictví dohadných účtů zápisem: MD 521 / Dal 389 a související pojistné na SZ a ZP zápisem: MD 524 / Dal 389. Můžete mi můj názor potvrdit (nebo vyvrátit)? V této souvislosti mám další dotazy: Je nevyčerpaná dovolená účtovaná pomocí dohadných účtů daňově uznatelný náklad? V jaké výši mám odhad nákladů na dovolenou vyčíslit, jestliže: 1) průměrná mzda zjišťovaná za čtvrtletí je výrazně ovlivněna pololetně vyplácenými prémiemi, 2) zaměstnanci mají nárok na 1 týden dovolené navíc (na základě rozhodnutí firmy)?

Firma (s. r. o.) vyplácí obchodním prostředkovatelům provize za sjednaný obchod, ovšem nárok na provizi mají až po zaplacení faktury konečným zákazníkem. Jak postupovat, pokud k rozvahovému období odběratelská faktura nebyla uhrazena, a tím nevznikl zprostředkovateli nárok na výplatu provize? Firma na tyto případy vytváří účetní rezervu. Můžu například u faktur, které byly zaplaceny v termínu splatnosti, byť v následujícím období vyčíslit provizi a účtovat ji v období, kdy byla faktura vystavena, pomocí účtů časového rozlišení zápisem: MD 518/ Dal 383? Jednalo by se o daňově uznatelný náklad?

Fyzická osoba, plátce DPH a vedu účetnictví. Prosím o radu při účtování skonta u přijaté fa za zboží - např. základ daně 99 996Kč, DPH 20 004Kč. Skonto činí 2% ze základu daně. Účtování je: základ daně 99 996kč 131/321 DPH 20 004kč 343/321 částka po odečtení skonta k úhradě 118 000kč 321/221 skonto 2 000kč 321/648 přiznané DPH ke skontu 400 Kč 648/343? Nebo jak tento krok účtovat?

Navazujeme na předchozí díl článku a pokračujeme účtováním o rezervách a také povinnosti zveřejňovat informace o hospodaření účetních jednotek.

Právnická osoba, s. r. o., plátce DPH, vede účetnictví. Uvažujeme o přechodu z kalendářního na hospodářský rok. Musí tuto změnu odsouhlasit jediný společník (mateřská společnost) ve formě zápisu z valné hromady, která probíhá každoročně při schvalování a rozdělování hospodářského výsledku. Pokud ano, musí se odsouhlasit před zahájením přechodného období (15-ti měsíčního) nebo až po skončení, společně s hospodářským výsledkem za toto období? Kde je to právně zakotveno? Do kdy je třeba oznámit změnu finančnímu úřadu, když uvažujeme o přechodném období od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2014 a první hospodářský rok bude od 1. 4. 2014 do 31. 3. 2015.

Jsme s. r. o. V dubnu 2007 v důsledku špatného výpočtu daně z příjmu PO za rok 2006 se podávalo opravné daňové přiznání, na základě něho byla odeslána na účet FO správná celková částka. Jen že účetní předpis nebyl opraven. A i na dnešní den je na účtu 341 na straně Dal 1 430 Kč, jako dluh společnosti vůči státu. Nejsem si jistá jestli můžu opravit chybu takto: MD341/Dal591. Můžu vůbec v tomto případě použít účet 591?

Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. Od srpna 2012 bych rád zaměstnával manželku. Nemáme rozdělené jmění v manželství. Zpracovává pro mě účetnictví a veškerou administrativu. Pokud se nemýlím tak zákoník práce zakazuje zaměstnávat manželku na HPP či jinou dohodu. Předpokládám, že změna v roce 2012 v zákoníku práce nenastane, že? V případě, že by si zřídila ŽL na účetnictví (či jiný ŽL) může mi fakturovat? Službu by opravdu odvedla, nebyla by plátcem DPH, měla by paušál. Podléhá fakturovaná částka nějakým podmínkám ? Musela by fakturovat ještě nějakému jinému subjektu (OSVČ)? Případně existují nějaké jiné podmínky ke splnění fakturace mezi manželi?