Ing. Zdeněk Morávek - strana 49

Jsme zemědělské družstvo, vedeme podvojné účetnictví, jsme plátci DPH. V roce 2005 jsme koupili od dodavatele mléčnou kvótu za pořizovací cenu 210 000 Kč, která byla za tuto cenu zařazena do dlouhodobého nehmotného majetku (dále jen „DNM“) na účet 017 000. Kvótu jsme ale neodepisovali. V letošním roce nám byla kvóta ( jak nakoupená, tak přidělená SZIF) odejmuta z důvodu ukončení chovu dojných krav. Nakoupenou kvótu potřebujeme vyřadit z DNM a nevíme, zda je to možné daňově nebo nedaňově.

Nezisková organizace, občanské sdružení, obdržela dar v nepeněžní formě. Darem byla hodnota dopravy, kterou pro účel námi pořádané kulturní akce nám dopravní firma poskytla zdarma. Jak tento dar zaúčtovat v účetnictví? Na které účty? Musíme tuto hodnotu daru zohlednit při posuzování tzv. ziskovosti pro účely zdanění daně z příjmů? Dar je v souladu s posláním organizace dle stanov. Musíme podat přiznání k dani darovací?

Řada neziskových subjektů je příjemcem různých druhů darů a jako nabyvatelé takto bezúplatně nabytého majetku jsou v souladu s § 5 zákona č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, v platném znění (dále jen „ZDDPN"), poplatníky daně darovací. Jako poplatníkům této daně vznikají z tohoto titulu určité povinnosti, zejména daň zaplatit a podat daňové přiznání.

V následujícím příspěvku bych chtěl čtenáře seznámit se změnami právních předpisů, které se týkají oblasti daní a pojištění a které mohou nějakým způsobem dopadat do činnosti neziskových subjektů. Nejvýznamnější změny byly tentokrát v oblasti DPH a v oblasti nemocenského pojištění. Obecně je ale možné konstatovat, že změn na přelomu roku bylo tentokrát přeci jen méně než jsme byly v minulých letech zvyklý, a to zejména v oblasti daně z příjmů.

Kdy se u SVJ účtuje o dlouhodobém hmotném majetku a na základě jakých dokladů?

Kdy se jedná o příjmy jednotlivých vlastníků a kdy o příjmy z hospodářské činnosti společnosti? Zda lze tuto problematiku ošetřit ve stanovách SVJ?

V účetnictví SVJ se standartně neúčtuje o technickém zhodnocení společných částí domu na majetkových účtech v účtové třídě „0“, neboť se jedná o technické zhodnocení cizího majetku (spoluvlastnictví členů SVJ). Pokud SVJ získá investiční dotaci z fondů Evropské unie IOP(Integrovaný operační program) má povinnost dodržet podmínky uvedené v Přiručce pro žadatele a příjemce IOP vydané Ministerstvem pro místní rozvoj, a to účtovat o technickém zhodnocení jako o pořízení investic – zhodnocení dlouhodobého majetku, které je nutno doložit mimo jiné kartou DHM se všemi náležitostmi dle zákona 593/91 Sb. o účetnictví a zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů.Vzniká tedy otázka, zda SVJ může technické zhodnocení domu účtovat v účtové skupině 04 (nedokončený dlouhodobý majetek) a po dokončení jej převést na účet skupiny 02 (stavby), aniž by porušilo předpisy.Prosím o vyjádření ke způsobu účtování technického zhodnocení majetku zajišťovaného správcem domu – SVJ.

Jsme nezisková církevní organizace, plátci DPH. Jeden dobrodinec nám věnoval činžovní dům a vymínil si právo doživotního užívání jednoho bytu. Znamená to, že tato fyzická osoba by měla zaplatit daň darovací z věcného břemene?

Příspěvková organizace ÚSC má chybně zaúčtované oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku - konečný zůstatek účtu 082 je o 103 318,20 Kč vyšší (v porovnání se skutečným stavem oprávek a zůstatkovými cenami majetku v softwarové evidenci majetku). Jedná se o dlouholetou chybu, u které se důvod jejího vzniku již nedá dohledat. Účetnictví: zůstatek účtu 022 - 1.238.799,00 zůstatek účtu 082 - 810 961,50 rozdíl 427 837,50 Evidence majetku, která je pokladem pro výpočet odpisů: pořizovací cena - 1.238.799,00 oprávky - 707 643,30 Rozdíl(zůstatková cena) - 531 155,70 Můžete mi prosím poradit, jakým způsobem se dá tato chyba v účetnictví opravit?

Obecně prospěšná společnost, která obdržela dar ve formě nadačního příspěvku od nadace VDV Olgy Havlové v částce 20 tis. Kč, s tím, že příspěvek bude použit výlučně na náklady spojené s opravou chráněného bydlení. Dále se ve smlouvě o poskytnutí příspěvku uvádí, že příspěvek bude poskytnut úhradou fa vystavené dodavatelem prací na VDV-Nadace O.Havlové. Na fa musí být podpisem příjemce prací potvrzen souhlas s obsahem fa. Fa od dodavatele byla na částku 20 510 Kč.Ředitel O.P.S. na tuto fa, která byla v souladu s dar. smlouvou vystavena na VDV O. Havlové potvrdil svým podpisem převzetí prací a fa jsme následně odeslali nadaci.Nadace včas zaplatila dodavateli částku 20 000 Kč a O.P.S. doplatila dodavateli hotově 510,- Kč. Jak prosím toto zaúčtovat - vedeme účetnictví. Volala jsem ještě na nadaci a tam mi řekli, že ostatní organizace toto účtují jako věcný dar a podávají přiznání k dani darovací.

V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat některým upozorněním v souvislosti s uzavřením roku, zejména z účetního pohledu a navazující problematice daně z příjmů u neziskových poplatníků.

Tři s. r. o. založily z. s. p. o a na ustavující schůzi se dohodly, že základní vklad bude 50 000 Kč. Jak tento vklad nazvat: a) členský příspěvek b) vklad do sdružení a jakým způsobem se bude tento vklad účtovat a) na straně s. r. o. b) na straně z. s. p. o.

Poslední dobou se v praxi stále častěji objevují diskuze a polemiky ohledně užití prostředků daňové úspory jako položky odčitatelné od základu daně u neziskových poplatníků. Této problematice jsme se věnovali i na stránkách časopisu UNES, konkrétně v čísle. Zpravidla je řešen pouze daňový pohled, účetní hledisko je poněkud opomíjeno, proto bych se chtěl v tomto příspěvku na účetní pohled na tuto problematiku zaměřit. Výklad bych směřoval zejména na příspěvkové organizace.

Nezisková organizace, pokud provozuje zdravotnické zařízení, se postupuje při posuzování příjmů podle § 18 odst. 15 zákona o daních z příjmů. To znamená, že předmětem daně z příjmů právnických osob jsou, až na výjimky, uvedené v § 18 odst. 15, veškeré příjmy. Jak tuto zásadu posuzovat ve vztahu k přijatým neinvestičním darům, účtovaným do výnosů. Jsou tyto přijaté neinvestiční dary rovněž předmětem daně z příjmů, anebo se posuzují podle § 18 odst. 2, i když § 18 odst. 15 stanoví, že předmětem daně jsou veškeré příjmy? Jak se posuzují přijaté dary přijaté přímo na bankovní účet (rovněž podle § 18 odst. 2 zákona o daních z příjmů ? Zdravotnické zařízení přijaté dary posuzuje jako předmět daně darovací, nikoliv předmět daně z příjmů.

Akciová společnost, vede účetnictví, plátce DPH. Na základě smlouvy s Ministerstvem zahraničních věcí jsme získali grantový příspěvek. Jak postupovat z hlediska DPPO - půjde o nedaňový výnos, s tím, že vyloučím veškeré související náklady z daňových nákladů? Máme nějakou povinnost ve vztahu k dani darovací? Nebo je tento příspěvek osvobozen podle §6 odst. 4 zákona o dani darovací? Co z hlediska DPH? Přepokládám, že nejde o zdanitelné plnění a proto si nebudeme uplatňovat ani daň na odpočtu u všech souvisejících nákladů.

Novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen „ZDPH“), provedená zákonem č. 47/2011 Sb. přinesla zcela novou úpravu pro uplatňování nároku na odpočet daně. Novela zákona nabyla účinnosti k 1. 4. 2011 a patřila bezesporu k těm rozsáhlejším a významnějším. Protože se tyto změny mohou do značné míry týkat i neziskových subjektů, chtěl bych se v tomto příspěvku zaměřit právě na tuto oblast.

Jsme s. r. o., vedeme účetnictví. Obchodujeme se zahraničím. Chtěli bychom věnovat finanční částku jako dar-příspěvek na vybudování školy v Indii a Nepálu. Bude tento dar daňově účinný? Je darovací smlouva stejná jako darovací smlouva pro dary v ČR?

Jsme právnická osoba - odborová organizace a nejsme plátci DPH. V roce 1996 jsme vedly jednoduché účetnictví a prodaly jsme rekreační středisko. Půlka prodejní ceny nám byla zaplacena v tomtéž roce a z tého částky jsme odvedly FÚ daň. Následně nám nový majitel nepravidelně splácel zbytek ceny nemovitosti. Vždy jsme v daňovém přiznání tuto skutečnost uvedly. V roce 2004 jsme přešly na podvojné účetnictví a tuto pohledávku vedeme na účtě 315. V současné době majitel nemovitosti zkrachoval a naše pohledávka je nedobytná. V této souvislosti konference jako nejvyšší orgán schválila odepsání této pohledávky. Jak se prosím tato pohledávka účetně zlikviduje?

Bytové družstvo mělo v roce 2002 na účtu 021 10mil. Kč. V tomto roce udělalo prohlášení vlastníka a rozdělilo dům na bytové jednotky. Od roku 2002 do roku 2010 převádělo postupně některé bytové jednotky do OV za nulovou hodnotu. K 31. 12. 2010 vykazuje účetnictví družstva na účtu 021 stále částku 10 mil, na účtu 081 není účtováno, účet 41301 = fond družstevní výstavby má KZ = 8 mil a 41302 = fond členských podílů má KZ 2 mil. K 1. 1. 2011 mělo bytové družstvo ve vlastnictví asi 1/3 bytových jednotek, 2/3 bytových jednotek už mělo svého vlastníka. 1) Jak opravit účetnictví minulých let , když bytové družstvo ještě existuje, ale majetek již má menší? 2) Předpokládám, že by zápisem v roce 2011 vznikla účetní ztráta. Bude tato ztráta vyrovnána účtem 413 proti sobě v době likvidace družstva? 3) Jak se \\\"chová\\\" chyba v zaúčtování vůči členům družstva? Mohli by chtít vyrovnat z účtu 413 své podíly při odchodu?

Novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen „ZDPH“), provedená zákonem č. 47/2011 Sb. , která nabyla účinnosti dnem 1. 4. 2011, přinesla řadu změn zejména jako opatření proti daňovým únikům. Součástí těchto změn byly i změny týkající se daňových dokladů, některé typy daňových dokladů byly novelou zrušeny, naopak některé nové typy byly do ZDPH novelou zavedeny. Na změny týkající se daňových dokladů bych rád zaměřil tento příspěvek.